Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na zahraniční aktivity a postoje mladých lidí k EU. Počet respondentů v této věkové skupině je 1178, selektováni byly kvótním výběrem. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Pozornost byla věnována i tomu, jaké mají mladí postoje k fungování EU a jak se o evropskou politiku zajímaví. Zároveň bylo šetřením zjišťováno, kterým zahraničním aktivitám se mladí věnují a jak spolu tyto oblasti souvisejí.
Podle výzkumného šetření společnosti Globsec z roku 2018[1] zaujímají mladí Češi (18–34 let) nejskeptičtější postoje k EU v rámci z všech zemí Visegrádské čtyřky. Kritičtí jsou k instituci jako takové a pouze 43 % mladých Čechů by si přálo být i nadále členem EU. Přesto je v této generaci zaznamenán pozitivnější vztah k EU oproti celorepublikovému průměru.
Z uvedené baterie otázek je patrné, že největší zájem mají lidé o cestování na vlastní pěst a účast na stážích a získávání praxe v zahraničí. Naopak nejméně oblíbené jsou Evropské sbory solidarity a Evropská dobrovolná služba, zároveň značná část mladých tyto aktivity ani nezná.
Cestování na vlastní pěst je dnes již velmi rozšířené, a to obzvlášť mezi mladými Pražany. O život v zahraničí ale zájem příliš nemají. Výjimku v tomto ohledu představují lidé, kteří již v minulosti v zahraničí žili alespoň 3 měsíce.
Mladí Češi se o dění v EU a evropskou politiku v drtivé většině nezajímají. Pokud však ano, výrazně častěji mají přehled vysokoškoláci oproti lidem s výučním listem, dále ti, kteří žili v zahraničí více než 3 měsíce, a také mladí lidé, kteří mají alespoň nějakou zkušenost s členstvím v zájmových organizacích. Nezájem o evropskou politiku je ale patrný i v celé populaci. Jedná se o „vzdálenou“ politiku, méně zprostředkovávanou médii i samotnými politiky. I účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá v České republice nejmenší. Mnohem lepší postoje K EU jsou patrné mezi těmi, kteří žili nějaký čas v zahraničí. Pozitivně se k EU staví Pražané, naopak lidé z malých obcí spíš negativně. Patrný je také rozdíl mezi vysokoškoláky, kteří jsou více proevropští, oproti absolventům učilišť. Toto členění v zásadě odráží charakter české společnosti a není významným specifikem pouze generace mladých lidí oproti jejich rodičům.
Vliv života v zahraničí se ve vztahu k postojům k EU a zahraničním aktivitám mladých ukazuje být klíčový. Ti, kteří mají zkušenost s životem mimo Českou republiku, bývají otevřenější aktivitám EU a zajímají se o politiku v dalších evropských státech. Vyjet za hranice rodné země déle než na dovolenou se ukazuje jako zásadní faktor rozvoje zájmu o svět kolem nás. Skepse ohledně fungování EU jako instituce je však mezi mladými lidmi značná. Přesto platí, že čím více se mladí o zahraničí zajímají, tím více by chtěli žít i mimo Českou republiku. A to i přesto, že jsou se svými životy v Česku vlastně spokojení.
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci je i oblast mládež a svět. Více online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki.
[1] https://www.globsec.org/wp-content/uploads/2018/02/GLOBSEC-Youth-Trends-How-Young-Central-Europeans-View-the-World.pdf
