Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na mediální konzumaci mezi mladou generací. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Počet respondentů v této věkové skupině je 1178, selektováni byly kvótním výběrem. Pozornost byla věnována tomu, z jakých zdrojů mediální obsah sbírají a jak se v něm orientují. Specifika byla sledována především mezi věkovými skupinami 16–24 let a 25–30 let.
Problematika mediální gramtonosti je v poslendních letech častým tématem nejen veřejného prostoru, ale i samotných médií. Agentura STEM/MARK[1] realizovala se ve spolupráci Českou televizí šetření věnující se úrovni mediální gramotnosti napříč českou populací. Dle zjištění je patrné, že nejohroženější skupinou jsou v rámci mediální gramotnosti senioři, lidé s nižším vzděláním a časěji ženy oproti mužům. Nejhůře si Češi vedou v interpretaci mediálního obsahu a v povědomí o vlastnictví a kontrole médií. Lepší mediální gramotnost vykazují konzumenti veřejnoprávních médií a ti, kteří sbírají informace z více typů médií.
N = 1178
Nejčastěji se mladí dozvídají novinky o aktuálním dění z internetového zpravodajství a ze sociálních sítí. Není překvapením, že nejméně obvyklým zdrojem informací jsou tištěné noviny a časopisy. Získávání informací ze sociálních sítí je také výrazně častější mezi mladší sledovanou věkovou kategorií, a to o plných 12 %. Ukazuje se také, že internetové zpravodajství je ve větší míře zdrojem novinek pro muže oproti ženám. Ty se oproti nim naopak signifikantně častěji dozvídají novinky z televize nebo od rodiny a partnerů.
N = 1178
N = různé za každý zpravodajský server (vypočítáno podle toho, jestli zná výše uvedený zpravodajský server a považuje ho za důvěryhodný, základ šetření 1178)
N = 752
Šetření se dále zaměřovalo na konkrétní sledovaná média v českém prostoru a na jejich důvěryhodnost. ČT24 sledují oproti zpravodajství na nova.cz a tn.cz častěji lidé mladší věkové kategorie a spíše muži než ženy. Podobné rozdíly jsou patrné i u televizního zpravodajství. Zprávy České televize sledují především mladší diváci a muži. Ukazuje se tedy, že starší diváci a ženy více tíhnou ke komerčním zdrojům zpravodajství a muži a mladší lidé naopak k veřejnoprávním. Stejné členění na komerční a veřejnoprávní stanice bylo odhaleno i mezi posluchači rádií. Zajímavým zjištěním je to, že nejdůvěryhodnějším zdrojem internetového zpravodajství je podle dotazovaných ČT24, paradoxně je ale až pátým nejčtenějším sledovaným médiem. Rozpory mezi důvěryhodností jsou patrné i v rámci televizního zpravodajství. Nejsledovanějšími jsou zprávy televize Nova, přitom zpravodajství nova.cz a tn.cz jsou hodnoceny jako jedny z nejméně důvěryhodných.
N = 406
N = 260
Pozitivním faktem je, že o důvěryhodnost zdrojů informací se mladí lidé alespoň nějakým způsobem zajímají. Ukazuje se, že především mladší kategorie 16–24 let si zakládá na ověřování zdrojů. Jedná se o lidi, kteří s digitálními technologiemi již vyrůstali a jsou na ně odjakživa zvyklí. Naše data však nemohou odkrýt, nakolik jsou tito lidé v odhalování pravdivosti informací z médií skutečně úspěšní. Šetření společnosti STEM/MARK však upozorňuje na špatnou úroveň mediální gramotnosti v České republice napříč všemi generacemi. Podpora mediální gramotnosti a kritického myšlení je tedy zásadní výzvou do budoucna, a to nejen mezi mladými.
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i nastavení politiky a vzdělávání k mediální gramotnosti. Více online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki.
[1] https://www.stemmark.cz/medialni-gramotnost-je-v-cesku-nizka-pouze-ctvrtina-dospele-populace-v-ni-dosahuje-uspokojive-urovne/
