Mladí se ve volném čase nejčastěji věnují sportu a hudbě, a to v rámci organizované činnosti, tak samostatně. Nejdůležitější pro mladé lidi je, aby je aktivita bavila, pokud se žádné zájmové činnosti nevěnují, je to z důvodu nezájmu nebo nedostatku financí. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže.

V následující části se zaměřujeme na to, jaké zájmové aktivity vykonávali mladí lidé v dětství v rámci různých organizací a zda se těmto aktivitám věnují i dnes. V dalším grafu se podíváme na stejné zájmové aktivity, ale zaměříme se na to, jestli se jim věnují samostatně ve volném čase.

Účast mladých lidí na organizovaných aktivitách s věkem klesá, ale někteří se jim i nadále věnují. Nejvíce se v rámci organizací zaměřují na sport, a to jak dnes, tak i v dětství (61 % a 37 %). Do 15 let děti často navštěvují hudební kroužky (34 %), výtvarné kroužky (31 %), vzdělávací aktivity (27 %) nebo tábornické a oddílové činnosti (19 %). Pouze 10 % dětí se do 15 let nezúčastnilo žádného kroužku či jiné organizované zájmové činnosti.

Ve věku 15–29 let se kromě sportu nejvíce zaměřují na vzdělávací aktivity (22 %), přičemž pokles oproti dětským letům je pouze 5 %. U ostatních aktivit je viditelný výrazný pokles, ale i dnes se 18 % dotázaných věnuje organizovaně hudbě, která je nejpopulárnější ze všech uměleckých aktivit. Tance a výtvarné činnosti se v pozdějším věku věnují pouze 7 % mladých. Jiné umělecké obory, politická a občanská participace nebo náboženství nejsou tolik vyhledávanými aktivitami.

Mimo organizace se mladí lidé nejčastěji věnují sportu nebo hudbě, a to jak v dětství, tak i nyní. Hudbě se věnují ve stejné míře jako v dětství, zájem o ni tedy přetrvává (shodně 24 %). U sportu a tábornictví je rozdíl mezi dětstvím a současností také spíše menší. Naopak zájem o vzdělávací aktivity s věkem roste (z 19 % na 23 %). 27 % mladých lidí uvádí, že se v dětství žádné volnočasové aktivitě mimo organizaci nevěnovalo, což znamená, že některé děti se těmito aktivitami zabývaly pouze v rámci organizované činnosti (16 %).

A jaké jsou důvody, proč se aktivitám nevěnují a co od nich vlastně očekávají?

Zhruba třetina mladých lidí uvádí jako důvod, proč se v rámci nějakých organizací nevěnují volnočasovým aktivitám, nezájem (37 %) a nedostatek peněz (32 %). 17 % a 18 % respondentů zmiňuje jako důvod i vzdálenost volnočasové aktivity nebo nedostatečnou nabídku aktivit. Jako jiné důvody uvádějí hlavně nedostatek času, nebo i preferenci věnovat se aktivitě samostatně. Výrazně více žen uvádí jako důvod nedostatek peněz (41 % vs. 19 %), muži zase nezájem (55 % vs. 25 %).

Hlavním důvodem, proč se mladí lidé sami mimo organizace nevěnují volnočasovým aktivitám, je nezájem, což se týká poloviny dotázaných. Další třetina zmiňuje nedostatek financí. 13–14 % mladých uvádí vzdálenost aktivit, nedostatečnou nabídku nebo jiný důvod. Mezi jiné důvody patří málo času. Nedostatek peněz častěji zmiňují ženy než muži (36 % vs. 25 %), zatímco muži častěji uvádějí nezájem (56 % vs. 34 %). Nedostatečnou nabídku aktivit více zmiňují ženy než muži (17 % vs. 7 %), což naznačuje, že pro muže je k dispozici širší nabídka atraktivních aktivit.

Pro mladé lidi je nejdůležitější, aby je aktivita bavila (81 %), což se týká 8 z 10 dotázaných. Dvě pětiny považují za klíčové, aby si rozuměli s ostatními účastníky a aby rozvíjeli svůj talent. Přibližně čtvrtina považuje za zásadní dobré vedení a zlepšování fyzické zdatnosti. Pro pětinu je klíčové využití osvojených dovedností v běžném životě. Pouze 6 % mladých se účastní aktivit kvůli společenské prestiži. Pro ženy je důležitější, aby je aktivita bavila (85 % vs. 78 %) a aby rozvíjely svůj talent (45 % vs. 37 %), zatímco muži kladou větší důraz na budování fyzické zdatnosti (33 % vs. 21 %) a společenskou prestiž (8 % vs. 4 %). Rozvíjení talentu je klíčové především pro nejmladší věkovou skupinu 15–19 let.

V následující části se zaměřujeme na rodinnou tradici v souvislosti zájmových aktivit.

V následující části jsme se respondentů ptali, zda se někdo v jejich rodině také věnuje nebo věnoval stejné volnočasové aktivitě. Cílem bylo zjistit, zda existuje tradice v rámci rodin. Nejčastěji mladí lidé sdílejí aktivitu se sourozenci, 38 % dotázaných uvádí, že bratr nebo sestra provozují nebo provozovali stejnou aktivitu. 29 % uvádí, že tuto zálibu sdílejí s otcem, a 26 % s matkou. Muži častěji sdílejí aktivitu s otcem (35 % vs. 23 %), zatímco u žen není tato vazba mezi matkou a dcerou výrazně patrná. Osoby s učňovským vzděláním mají slabší vazbu na otce v porovnání s ostatními.

Nejčastějšími aktivitami, kterým se rodinní příslušníci věnují nebo věnovali, jsou sport a hudba. Mladí lidé nejčastěji sdílejí zájem o sport, hudbu, vzdělávání nebo výtvarnou činnost. Zatímco s otcem sdílí zájem především o sport, s matkami mají společný zájem o hudbu a výtvarné aktivity. Dvě třetiny dotázaných uvádějí, že se jejich rodiče žádné takové aktivitě nevěnovali. U sourozenců je však podíl aktivních ve volnočasových aktivitách vyšší než u starších generací; 3 z 10 sourozenců dotázaných se nějaké volnočasové činnosti věnují.

Dvě třetiny mladých by byli rádi, kdyby jejich dítě v budoucnu navštěvovalo stejnou zájmovou činnost, které se věnují nebo věnovali sami dotázaní, a to především muži (70 % vs. 62 %). Čtvrtině je to pak jedno, o něco častěji ženám.

Z výsledků analýzy vyplývá, že zájem o volnočasové aktivity s věkem klesá, a to především v rámci organizací. Sport je ale stále nejoblíbenější aktivitou jak v dětství, tak dospělosti. Zajímavostí je, že hudbě se samostatně mladí věnují v dětství i pozdějším věku ve stejné míře, tato obliba časem nepolevuje. Nejdůležitější pro mladé lidi je, aby je aktivita bavila. Rodinná tradice se v zájmu o volnočasové aktivity ukazuje být patrná, a to především mezi sourozenci.

Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki