Česká rada dětí a mládeže v zimě 2020 realizovala dotazníkové šetření na téma závislosti mladých na digitálních technologií. Výzkum byl uskutečněn na 1005 respondentech. Zaměřovali jsme se na oblast frekvence využívání různých digitálních technologií, vliv internetu a digitálních technologií na návky, chování a pocity nebo na vnímání závislosti a na technologiích. Z výzkumu vyplývá, že většina mladých identifikuje problém přílišného využívání digitálních technologií jako významný. Polovina dokládá, že sama čelí v této oblasti výtkám, především ze stran rodičů. Téma se ukazuje mezi mladými jako zásadní, proto je klíčové sledovat jeho vývoj v čase.
Nejoblíbenější digitální technologie mladých lidí
Nejčastěji mladí lidé využívají chytrý telefon, konkrétně 94 %, 81 % používá notebook. Jedná se zároveň o zařízení, u kterých se mladí nejčastěji zamýšlejí, že by měli jejich užívání omezit. Nejstarší věková kategorie 25–29 let častěji sleduje televizi, poslouchá rádio a používá tablet.
Je čas na digitální detox?
Téměř 70 % mladých lidí se domnívá, že lidé v jejich okolí tráví příliš mnoho času s digitálními technologiemi a čas strávený na těchto zařízeních by měli omezit. Více než polovina lidí si to myslí především o svých kamarádech. Každý desátý však uvádí i rodiče. Problematika nadměrného využívání digitálních technologií se z této perspektivy nevyhýbá ani starším generacím.
Přibližně 3/4 mladých lidí vadí, že se jim jejich okolí nevěnuje na úkor využívání digitálních technologií. Častěji tento stav vadí ženám a lidem nad 25 let. Mladí do 19 let dle analýz vycházejí jako ti, kteří si problém nadměrného využívání digitálních technologií uvědomují a považují ho za něco, co by se mělo řešit. Nevadí jim ale příliš, pokud jim někdo kvůli nim nevěnuje pozornost. To poukazuje na to, že jsou mladí s těmito technologiemi tak sžití, že toto chování považují za normální. 1/2 mladých lidí se domnívá, že nečelí žádné přehnané kritice za časté používání technologií. Pokud čelí kritice, je to nejčastěji ze strany jejich rodičů a dále ze strany jejich partnerů. Mezi partnery jsou poté výrazně častěji kritizovány ženy. 70 % mladých žijících na vesnici považuje lidi kolem sebe za závislé na internetu. To je podstatně více oproti Pražanům, kterých situaci takto vnímá 56 %. Mladí lidé z vesnických oblastí se ale naopak častěji snaží omezit čas strávený na internetu.
Frekvence užívání digitálních technologií
Cíleně se alespoň občas zamýšlí 70 % mladých lidí nad tím, že budou trávit volný čas bez smartphonu, notebooku nebo počítače. Nejčastěji se mladí lidé (necelá polovina) omezují v hraní počítačových her a využívání virtuální reality. Naopak nejméně omezují lidé chatovací aplikace. Ženy se ukazují být v omezování digitálních technologií důslednější – muži oproti ženám méně často omezují hraní počítačových her, virtuální realitu a sledování videí.
Přibližně 1/3 mladých lidí si v posledním roce zrušila profil na minimálně jedné online službě nebo na určité sociální síti, kterou běžně využívala. 1/5 mladých lidí si zrušila účet na více sociálních sítích.
Jak internet a DT ovlivňují návyky, chování a pocity
Naprostá většina mladých považuje za samozřejmost nepoužívat digitální technologie tam, kde je to nevhodné – deklaruje to 8 z 10 respondentů. Typické je mezi mladými vyhledávání informací online. 2/3 uvádí, že pokud něco neví, raději si informace o dané problematice vyhledají online, než aby se zeptali svého okolí o radu nebo informaci. Jedná se o sdílený návyk mezi celou zkoumanou populací, nijak se neliší v rámci věkových podkategorií ani mezi muži a ženami.
Mezi mladými jsou různé typy lidí podle toho, jaké pocity a chování v nich digitální technologie vyvolávají. Existuje skupina těch, kteří jsou významně ovlivněni tím, když nemají přístup k internetu – jsou nesví, cítí se vyloučeni, jako by jim něco unikalo. Strach z toho, že nám něco uniká, je běžně znám pod anglickou zkratkou jako FOMO (Fear of missing out). Mezi českými mladými lidmi má tyto pocity přes 40 % populace, zároveň je to také výrazně častější jev mezi nejmladší věkovou kategorií 15–19 let a častěji také u mužů.
Kromě této skupiny jsou také ti, kteří se díky internetu věnují méně svým dřívějším zájmům a své koníčky přesouvají do online prostoru. Tam zároveň někdy vystupují anonymně. Muži uvádějí častěji kladné vazby na digitální technologie, zároveň ale i ty negativní. Když se podíváme na data plošně, muži vycházejí více závislí na digitálních technologiích než ženy.
