# Analýzy ČRDM — full content > Full text of the pages and articles of analyzy.crdm.cz. The website is written in Czech and the texts below are its real content. Analýzy ČRDM — https://analyzy.crdm.cz Content last updated: 2026-10-05 --- ## Page: Home URL: https://analyzy.crdm.cz/ Updated: 2023-07-31 O DĚTECH A MLADÝCH LIDECH V ČÍSLECH A SOUVISLOSTECH O DĚTECH A MLADÝCH LIDECH V ČÍSLECH A SOUVISLOSTECH AKTUALITY další články TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Article: Statistika úrazovosti v organizacích mládeže v roce 2025 URL: https://analyzy.crdm.cz/statistika-urazovosti-v-organizacich-mladeze-v-roce-2026/ Updated: 2026-10-05 Česká rada dětí a mládeže dlouhodobě zprostředkovává pojištění na činnost organizací dětí a mládeže. V roce 2026 byla provedena statistika úrazů za rok 2025 v rámci organizací, které mají u ČRDM sjednané toto pojištění. Z šetření bylo celkem získáno 420 odpovědí. Zraněným byla vyplacena celková částka 1 441 335 Kč, přičemž průměrná výše plnění činila 3 439 Kč. Oproti roku 2024 jde o nárůst jak v celkově vyplacené částce (1 058 825 Kč), tak v průměrné výši plnění, která tehdy dosahovala 3 051 Kč. Nejčastěji se výše vyplacené částky pohybovala v rozmezí 1 001 až 6 000 Kč. Kdy k úrazům dochází V průběhu posledních pěti let výrazně ubylo úrazů. V roce 2020 a 2021 tomu bylo z důvodů protipandemických opatření. Nižší míra hlášených úrazů se však drží i v následujících letech, v roce 2023 došlo opět k navýšení úrazů, ale následně došlo zase k propadu. Snížení úrazovosti se týká jak pravidelné činnosti během roku, tak i během letních měsíců, kdy se konají tábory. Za rok 2025 bylo pojišťovně nahlášeno 420 úrazů, z toho k 226 došlo během července a srpna. V letech před pandemií však bývalo hlášeno přes 800 úrazů ročně. Hodnoty v celých číslech Hodnoty v celých číslech Kde k úrazům dochází K úrazům nejčastěji dochází na táborech, jedná se o polovinu (51 %) úrazů, zhruba čtvrtinu pak tvoří pravidelná činnost (24 %) nebo jiná akce (25 %). Cca polovina (51 %) úrazů se přihodí při pobytu ve volné přírodě, dvě pětiny (42 %) pak na sportovištích. Ke zbylým úrazům dojde v objektech, ve městě a jinde. Aktivity při úrazech Mezi hlavní činnosti, při kterých dochází k úrazu, náleží sportování aktivity (37 %), dále pak hra či závod (35 %). Další kategorii tvoří úrazy způsobené při podpůrné činnosti. Jde o zranění, ke kterým dojde během vaření (například opaření) nebo při práci se dřevem, běžně štípání dřeva. Mezi zbylé činnosti patří noční táborové aktivity, koupání, cestování nebo jiné činnosti, jako jsou náhodné úrazy, nezapříčiněné žádnou konkrétní aktivitou – například zakopnutí při vylézání ze stanu. Nejčastěji dochází k úrazům při pádu, zakopnutí, uklouznutí nebo špatném došlápnutí. Účastníci aktivit upadají při hrách, běhu, překonávání překážek nebo pohybu v přírodě. Časté jsou pády z kladin, prolézaček, houpaček či postelí, ale také pády při běhu v lese nebo na mokrém povrchu. Významnou skupinu úrazů tvoří také nárazy a střety s dalšími účastníky aktivit nebo zásahy různými předměty. V evidenci se objevují například zásahy proudnicí, hadicí, míčem, větví či klackem, stejně jako srážky s kamarády, spoluhráči nebo jinými účastníky her. V evidenci se objevilo také několik kuriózních úrazů. Jeden účastník například dostal hadicí do rozkroku, jiný se zranil při obraně před kamarádem, který ho chtěl hodit do kádě, a další utrpěl úraz po pádu na kovový koš v rotující místnosti VIDA centra. Typy úrazů a léčba Nejčastějším typem zranění byly zlomeniny horních končetin, které tvořily pětinu všech úrazů (20 %). Následovala podvrtnutí dolních končetin (14 %). Shodně 11 % případů představovala poranění vazů, šlach a svalů a ostatní typy zranění. Pohmoždění tvořila 10 % všech úrazů a rány a oděrky 9 %. Podvrtnutí horních končetin se podílela na 7 % případů. Zlomeniny dolních končetin a fisury či drobné zlomeniny představovaly shodně po 5 % úrazů. Popáleniny, poleptání a omrzliny tvořily 4 % případů, zranění v oblasti obličeje, očí, zubů a úst 3 % a poranění hlavy a páteře 1 %. Celkově tvořily všechny typy zlomenin přibližně 25 % evidovaných úrazů, zatímco podvrtnutí představovala 21 %. Poranění vazů, šlach a svalů spolu s pohmožděními tvořila další významnou skupinu zranění. Popáleniny se obvykle nevyskytují při samotné hasičské činnosti, ale spíše při doprovodných aktivitách, například při vaření nebo práci s ohněm během táborů a akcí. Průměrný počet dnů léčby je 27. Nejvíce úrazů se vyléčí do jednoho měsíce (40 %). Lehčí úrazy, které jsou vyléčeny do dvou týdnů, jsou zastoupeny v o něco menší míře (29 %) než zranění s dobou léčení do čtvrt roku (31 %). Sociodemografické údaje Úrazy se nejčastěji týkají dětí, pouze 14 % zranění se přihodí dospělým nad 19 let. Je však nutné brát v úvahu, že dospělých je na těchto akcích menší počet. Věkově se úrazy nejčastěji týkají teenagerů – dětí od 12 do 15 let (37 %). Úrazy postihují v podobné míře muže i ženy. Statistika pracuje s údaji, které byly poskytnuty. V konkrétních grafech jsou vynechány chybějící hodnoty, které nebyly uvedeny (např. pokud místo úrazu nebylo uvedeno). Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Letní tábory v roce 2025 URL: https://analyzy.crdm.cz/letni-tabory-v-roce-2025/ Updated: 2026-10-05 Česká rada dětí a mládeže uskutečnila v roce 2025 šetření k letním táborům, podobně jako i v předešlých letech. Do šetření byly zahrnuty údaje od členských organizací ČRDM, krajských rad dětí a mládeže, dále pak informace od organizací, které nepatří mezi členy rad, ale mají na svou činnost zřízeno pojištění přes ČRDM. Dohromady jsme získali 2210 odpovědí z šetření od 71 organizací, ke kterým se vztahují výstupy této analýzy. Údaje se týkají pouze pobytových letních táborů. Délka a počet táborů Nejčastější délka táborů je zhruba 10–13 dní. Typy ubytování Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. Pro potřeby tohoto šetření jsme stanem mysleli podsadový stan, turistický stan, týpí apod. To potvrzuje stále velkou oblibu klasických táborů na „zelené louce“. Ve srovnání s předešlém rokem je tato obliba stabilní. Pokud účastníci tábora bydlí v budově, často se jedná o chatky. Spaní pod širým nebem organizace podobně jako loni i letos vynechávaly. N = 2207 Vlastní základnu využívá 39 % táborů. Jedná se o táborovou základnu (louku apod.) ve vlastnictví daného spolku nebo i mateřské organizace. N= 940 Zaměření tábora Mezi tábory vévodí ty se všeobecným zaměřením (91 %). Jejich počet je obdobný jako loni, obliba táborů, které jsou typické aktivitami spojenými s pobytem v přírodě, je tedy stále stejná. Oblíbené jsou také tábory turistické a vodácké, které jsou typické přespáváním na různých místech a spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Jejich četnost je už ale výrazně nižší. Mezi další typy táborů patří sportovní, které se orientují na konkrétní sportovní aktivity, například cyklistiku. Zbylé tábory jsou zaměřeny jiným směrem. Jedná se o vědecko-technické či umělecké tábory, tábory s koňmi nebo zaměřením na LARP nebo horolezectví. N = 2210 Digitální zařízení Analýza ukazuje, že téměř polovina (46 %) pořadatelů táborů vůbec nepovoluje využívání digitálních zařízení, například mobilů nebo tabletů, ve volném čase. Dalších 44 % čas s digitálními zařízeními alespoň částečně omezuje. Některé tábory mohou využívat mobilní telefony nebo další podobné přístroje jako pomůcky během táborových činností, my se ale zaměřovali pouze na volný čas mimo hlavní program táborových aktivit. V tomto čase osobního volna se naprostá většina táborů snaží regulovat využívání těchto zařízení. Používání digitálních technologií je častější na táborech s ubytováním v budovách než na táborech stanových. Mobilní telefon nebo jiné digitální zařízení zde může ve volném čase bez omezení používat 23 % dětí, zatímco na stanových táborech pouze 5 %. Oproti roku 2024 navíc podíl stanových táborů, které umožňují neomezené používání těchto zařízení, klesl z 12 % na 5 %. N = 804 Cena tábora Průměrná cena tábora na den činila v roce 2025 282 Kč a došlo tak k jejímu snížení oproti loňsku. V roce 2024 byla cena 291 Kč. Více rodiče zaplatí za tábory v zahraničí. Tábory s ubytováním ve stanech jsou také v průměru výrazně levnější (266 Kč) než tábory s ubytováním v budovách (429 Kč). U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a také získaných dotací. Využití dotace na tábor uvádí 35 % pořadatelů. N = 2205 Účastníci táborů Tábory členských organizací ČRDM a členů krajských rad dětí a mládeže jsou pořádány pro širokou cílovou skupinu účastníků od 5 do 14 let a dále pak pro starší účastníky, kteří jsou již mnohdy pomocnými vedoucími (praktikanty) od 15 do dovršení 18 let. Prakticky všichni pořadatelé mají většinou na svých táborech své členy, které doplňují i dětmi a mládeží z řad veřejnosti, tedy nečlenů. V případě personální kapacity pak pořádají i tábory zaměřené čistě na nečlenské účastníky, kde se zaměřují převážně na mladší děti. Počty dětských účastníků Celkový počet účastníků pod 18 let byl v rámci našeho sledovaného souboru 75 724. Průměrně 29 účastníků tábora je ve věku do 14 let, dalších 6 ve věku 15–17 let a 11 je starších 18 let. Počet vedoucích Cca 5 účastníků se na průměrném táboře řadí mezi vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží a dalších 5-6 mezi jiný obslužný personál. Celkový počet vedoucích, praktikantů nebo dalších pracovníků byl 23 825. Mezi tyto pracovníky patřili kromě hlavního vedoucího a jednotlivých oddílových vedoucích i zdravotník a jiný dobrovolnický personál (kuchaři, hospodář atd.) Účastníci se specifickými potřebami Více než třetina táborů má mezi svými účastníky i děti se specifickými potřebami. Jedná se především o sociálně-ekonomické znevýhodnění, fyzický handicap či duševní poruchy (včetně ADHD, Aspergerova syndromu apod.). N = 408 Tábory v krajích Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává i nadále stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami pořadatelů jsou Jihočeský kraj a Vysočina. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Nejčastějšími zahraničními destinacemi táborů jsou sousední země, a to konkrétně Slovensko a Polsko. Zahraničních táborů je ale celkově pořádáno minimum. N = 2177 Závěr Letní tábory proběhly v roce 2025 v obdobně jako v předešlých letech. Struktura účastníků tábora zůstává v tomto roce podobná jako loni, stejně tak je tomu v oblibě táborových lokalit. Regulace využívání mobilních telefonů ve volném čase byla také obdobná jako v dřívějších ročnících. Rozdíl vidíme u ceny tábora, a to menší zlevnění oproti loňskému roku. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více na webu Youthwiki – online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Radikalizace pod lupou: kdo může být v ohrožení? URL: https://analyzy.crdm.cz/radikalizace-pod-lupou-kdo-muze-byt-v-ohrozeni/ Updated: 2026-06-24 Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích. V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech. V této části se zaměřujeme na to, kdo z mladých může být náchylnější k radikálnímu chování a smýšlení. Jak se mezi sebou mladí lidé liší? V rámci výzkumu jsme se mladých lidí ptali na řadu témat – od toho, kde a jak žijí, zda studují nebo pracují, až po jejich pohled na společnost a vlastní chování. Zajímalo nás nejen to, jak mladí lidé přemýšlejí, ale také jaké mají postoje a jak by se mohli zachovat v různých situacích. Na základě analýzy odpovědí se ukázalo, že mezi mladými lidmi můžeme rozlišit tři typické skupiny , které spojuje podobný způsob uvažování, životní situace i postoje – včetně vztahu k radikálnějším formám jednání. Nejde o pevné škatulky, ale o typy postojů a životních zkušeností, které se mezi mladými lidmi objevují nejčastěji a mají k sobě blízko. Tyto tři skupiny se od sebe v řadě ohledů liší, zároveň ale platí, že vedle nich existují i tací, kteří se do žádného z těchto typů nevejdou zcela jednoznačně. A jaké jsou tyto tři skupiny? Prví skupinu tvoří převážně lidé s výučním listem, kteří pocházejí z rodin, ve kterých i rodiče mají nižší vzdělání. Bydlí na menších městech, mají nižší příjmy a už nestudují. Staví se kriticky k ekonomickému nastavení ve společnosti, vnímají více nespravedlnost kapitalismu ve srovnání s ostatními skupinami. Nejsou ale příliš vyhranění, spíše je pro ně typická ekonomická skepse. Oproti tomu témata rovnosti menšin, můžu a žen nebo představ o liberalismu a konzervatismu pro ně nejsou určující. - Hodnotově liberální Ve druhé skupině nejdeme mladé středoškoláky, žijí často v Praze a rodiče mají vysokoškolský titul. Silně podporují práva žen, stejně tak i národnostních menšin. Důležité jsou pro ně právě liberální hodnoty a rovnost mezi lidmi – ne však ekonomická. Kulturní liberalismus a ekonomická kritika se u mladých automaticky nepojí. - Kulturně konzervativní Třetí skupinu tvoři mladí lidé, kteří už mají po škole, aktivně pracují nebo podnikají. Mají často nadprůměrné příjmy, jedná se o ekonomicky zajištěnější část mladých oproti první představené skupině. Jsou zajištění a konzervativní v otázkách tradiční rodiny nebo Romské menšiny. Stejně jako pro druhou skupinu hodnotově liberálních se nestaví k ekonomické a systémové tematice nijak specificky. Kdo je ohrožen radikalizací Nabízí se otázka, které z jednotlivých skupin jsou náchylnější k radikálnímu chování. Proto jsme se zaměřili na jejich odpovědi týkající se postojů jako je šíření informací s cílem poškodit skupinu, kterou nemají rádi, pravidelný kontakt s lidmi odmítajícími demokracii a lidská práva, ochota zúčastnit se akcí, kde by mohlo dojít k fyzickému ublížení odpůrcům, sdílení zesměšňujících příspěvků, nebo finanční či pracovní podporu skupin, které jsou ochotné porušovat zákon, aby dosáhly svých cílů. - Ukazuje se, že hodnotově liberální skupina se těmto formám jednání spíše vyhýbá a v tomto ohledu patří k nejméně angažovaným. Tato skupina působí jako nejvíce normativně ukotvená , s jasnou hranicí mezi legitimním politickým projevem a jednáním, které považuje za nepřijatelné. - Naopak mladí lidé ze skupiny systémově kritických k podobnému chování inklinují častěji . Celkově jde o skupinu, která radikálnější formy jednání nejen připouští, ale často je považuje za legitimní součást politického projevu . Nevnímají je jako extrémní , nýbrž jako politicky běžné a přijatelné , a to nejen u sebe, ale i u ostatních. - Kulturně konzervativní skupina se od obou předchozích liší především tím, že nevykazuje výrazné extrémy . Tuto skupinu lze popsat jako spíše opatrnou a zdrženlivou skupinu , která se radikálním formám jednání vyhýbá, ale zároveň je méně jednoznačně odmítá než hodnotově liberální. Systémově kritickou skupinu tak lze označit za tu, která má k radikálnějším formám jednání blíže. Mimo to jsou například ochotni jít pro své názory za hranu, a mimo konkrétních kroků, které by mohli učinit, obecně legitimizují podobné chování. Zároveň je ale zajímavé, že si tito mladí lidé uvědomují možnost vlastní zranitelnosti vůči radikalizaci a připouštějí, že by se jich tento proces mohl někdy týkat. Hodnotově liberální studenti naproti tomu častěji věří, že se jich radikalizace osobně netýká . Mezi oběma skupinami se tak rýsuje zřetelný rozdíl : zatímco hodnotově liberální se vyhýbají jednání namířenému proti druhým a sami sebe vnímají jako vůči radikalizaci spíše odolné , systémově kritičtí se radikálnějším projevům nebrání , ale zároveň otevřeně přiznávají, že i oni mohou být radikalizací ohroženi . I v tomto ohledu jsou kulturně konzervativní mladí lidé spíše zdrženlivý a opatrní: sice se nepovažují za snadno ovlivnitelné, ale zároveň svou zranitelnost zcela nevylučují . Co z toho vyplývá? Na základě těchto dat je zřejmé, že systémově kritičtí mladí lidé mají k radikalizaci nejblíže . Zároveň je však důležité připomenout, že radikalizace není vždy náhlý nebo zjevný proces – často přichází plíživě a nečekaně a může zasáhnout i ty, kteří se považují za vůči ní imunní. Pozornost bychom proto neměli věnovat pouze skupinám, u nichž je riziko patrné na první pohled, ale také mladým lidem, kteří se domnívají, že se jich tato problematika netýká . Právě nízká míra sebereflexe a pocit neohroženosti mohou paradoxně představovat faktor, který jejich zranitelnost vůči radikalizaci zvyšuje. Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci Rady mládeže Slovenska a České rady dětí a mládeže financovaného Evropskou unií. Finanční podpora projektu byla realizována v rámci programu Erasmus+. Vyjádřené názory a postoje jsou však pouze názory a prohlášeními autorek a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Národní agentury Erasmus+. Evropská unie ani orgán udělující grant za ně nenesou odpovědnost. Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI Výběr respondentů: kvótní Termín sběru dat: podzim 2025 Sběr data zajistila agentura Kantar CZ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Prevence online i offline: Kdo je zodpovědný za radikalizovanou mládež? URL: https://analyzy.crdm.cz/prevence-online-i-offline-kdo-je-zodpovedny-za-radikalizovanou-mladez/ Updated: 2026-06-24 Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích. V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech. V této části analýzy se zaměřujeme především na to, jaké typy preventivní opatření před radikalizací a extremismem by mladí lidé ocenili. Podle mládeže mohou k radikalizaci přispívat politické příspěvky a vyjádření (75 %), konspirační teorie a dezinformace nebo nenávistné projevy (shodně 74 %), polarizující diskuze a konfliktní komentáře (68 %) a v menší míře i humor, který uvádí polovina dotázaných (50 %). To, že mohou ovlivnit politické příspěvky, si myslí hlavně mladí s vysokoškolským vzděláním oproti mladým s výučním listem (80 % vs. 66 %). Podobně je tomu u konspiračních teorií (78 % vs. 68 %) a nenávistných projevů (80 % vs. 62 %), stejně jako u polarizujících diskuzí a konfliktních komentářů (73 % vs. 55 %). Edukace a prevence Na koho by se mladí obrátili, kdyby měli podezření, že se někdo v jejich okolí online radikalizuje? Třetina by oslovila rodiče (33 %) nebo kamaráda či kamarádku (29 %), 16 % by se obrátilo na pracovníka či pracovnici s mládeží a 8 % na učitele či učitelku. Celá třetina (31 %) by ale nikoho nekontaktovala. Mladší věková skupina by se při podezření na radikalizaci častěji obrátila na rodiče (42 %) nebo kamaráda nebo kamarádku (35 %), zatímco starší mládež by v těchto situacích ve větší míře nikoho nekontaktovali (38 %). Ženy se oproti mužům častěji obracejí na rodiče (40 % vs. 26 %), zatímco muži častěji nikoho nekontaktují (35 % vs. 28 %). Mladí jsou poměrně nejednotní v hodnocení toho, jak dobře jejich vrstevníci rozumí rizikům radikalizace na sociálních sítích – 44 % věří, že je toto téma pro mládež srozumitelné, zatímco 66 % tuto důvěru nemá. O něco sebevědomější v tomto ohledu jsou teenageři než mladí ve věku 26–30 let (48 % vs. 40 %). Pouze 17 % mladých uvádí, že mělo ve škole, na přednášce nebo jiném vzdělávacím setkání téma týkající se radikalizace na sociálních sítích . Celá pětina ale tvrdí, že neví, nevzpomíná si (19 %). Odpovědnost za radikalizaci na sociálních sítích Tři čtvrtiny mladých (74 %) se domnívají, že by samy sociální sítě měly věnovat více pozornosti prevenci a opatřením k zamezení šíření radikálního nebo extrémního obsahu. Toto opatření podporují více větší míře ženy než muži (78 % vs. 69 %). Polovina mladých (48 %) podporuje přísnější kontrolu a mazání extremistického obsahu. Zlepšení algoritmů pro detekci radikálního chování by podpořilo 42 % dotázaných, 40 % by uvítalo větší vzdělávání uživatelů sociálních sítí o rizicích radikalizace a třetina (33 %) by ocenila zvýšení spolupráce sociálních sítí s policií a státními orgány. Ženy častěji než muži podporují přísnější kontrolu a mazání obsahu (55 % vs. 42 %). Náctiletí kladou větší důraz na vzdělávání uživatelů než mladí před třicítkou (48 % vs. 35 %). Obecně větší opatření častěji podporují mladí s vysokoškolským diplomem než ti s výučním listem. Za prevenci radikalizace by podle mladých měli být zodpovědní především rodiče (48 %), školy (43 %) a sociální sítě (38 %), ale zároveň i samotní mladí lidé (38 %). Pětina dotázaných pak vidí zodpovědnost na politicích nebo policii (shodně 21 %) a 15 % na pracovnících s mládeží. Ženy častěji než muži připisují hlavní zodpovědnost rodičům (52 % vs. 44 %). Mladí s vysokoškolským vzděláním oproti těm s výučním listem mají větší tendenci dávat zodpovědnost za prevenci samotným mladým lidem (46 % vs. 29 %). Největší důvěru mají mladí lidé v odborníky na danou oblast, například psychology (83 %), rodiče (82 %) a policii (81 %). Velkou důvěru však vkládají také do svých kamarádů (75 %), pracovníků s mládeží (71 %) a učitelů (70 %). Naopak jen menší část mladých důvěřuje influencerům (39 %) a politikům (29 %). Politikům věří spíše muži než ženy a teenageři oproti mladým před třicítkou (34 % vs. 24 %). Policii důvěřují hlavně mladší než starší (86 % vs. 77 %) a vysokoškoláci oproti mladým bez maturity (86 % vs. 74 %). Influencerům důvěřují spíše mladší než starší (46 % vs. 32 %) a mladí s výučním listem více než vysokoškoláci (43 % vs. 29 %). Psychologům a dalším odborníkům důvěřuje téměř celá mládež, především však vysokoškoláci oproti mladým s výučním listem (90 % vs. 74 %). Důvěra v pracovníky s mládeží je nižší u mladých s výučním listem (64 %). Médiím věří spíše muži než ženy (53 % vs. 42 %), mladší více než starší (51 % vs. 42 %) a vysokoškoláci více než mladí s výučním listem (54 % vs. 38 %). Co z toho vyplývá? Mladí lidé jsou poměrně nejednotní v pohledu na to, zda mladá generace rozumí rizikům radikalizace na sociálních sítích. Zatímco necelá polovina důvěřuje schopnostem svých vrstevníků, většina se domnívá, že tyto schopnosti u mladých lidí nejsou příliš dobré. Zhruba tři čtvrtiny dotázaných se však shodují na rizikovosti obsahu na sociálních sítích, a to zejména v politických příspěvcích, konspiracích a dezinformacích, nenávistných projevech i v komentářových sekcích pod příspěvky. Stejné množství mladých se domnívá, že samotné sociální sítě by měly věnovat větší pozornost prevenci a opatřením k omezení šíření radikálního či extremistického obsahu. Jako preventivní opatření vidí dvě pětiny až polovina mladých přísnější kontrolu a mazání extremistického obsahu, zlepšení algoritmů pro detekci radikálního chování, ale kromě opatření přímo na sociálních sítích také větší vzdělávání uživatelů. Za odpovědné za prevenci radikalizace považuje 38 % mladých samotné sociální sítě, větší část dotázaných však zmiňuje rodiče a školy (48 % a 43 %). Pokud by měli mladí lidé podezření, že se někdo v jejich okolí online radikalizuje, zhruba třetina by se obrátila na rodiče nebo kamaráda či kamarádku, stejné procento by se však neobrátilo na nikoho. I v tomto přístupu je patrná výrazná rozpolcenost v tom, jak mladí k problematice přistupují. Právě kamarádům a rodičům mladí lidé v oblasti bezpečnosti na internetu nejvíce důvěřují – společně s odborníky na tuto problematiku jim důvěřují více než tři čtvrtiny mládeže. Naopak jako méně důvěryhodné vnímají politiky a tvůrce obsahu na sociálních sítích, tedy influencery. Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci Rady mládeže Slovenska a České rady dětí a mládeže financovaného Evropskou unií. Finanční podpora projektu byla realizována v rámci programu Erasmus+. Vyjádřené názory a postoje jsou však pouze názory a prohlášeními autorek a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Národní agentury Erasmus+. Evropská unie ani orgán udělující grant za ně nenesou odpovědnost. Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI Výběr respondentů: kvótní Termín sběru dat: podzim 2025 Sběr data zajistila agentura Kantar CZ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Kde jsou hranice svobody: Postoje mladých lidí k současné společnosti URL: https://analyzy.crdm.cz/kde-jsou-hranice-svobody-postoje-mladych-lidi-k-soucasne-spolecnosti/ Updated: 2026-06-24 Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích. V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech. V této části analýzy se zaměřujeme především na postoje k současnému nastavení společnosti, vnímání svobody a nerovností mezi lidmi. Koho mladí lidé nemají rádi ve svém okolí? Především osoby užívající drogy (76 %), těžké alkoholiky (74 %), Romy (45 %), muslimy (34 %), migranty (30 %), lidi s AIDS (25 %) a transgender osoby (17 %) . Méně než deseti procentům dotázaných pak vadí homosexuálové, Židé nebo křesťané. Ve srovnání s předchozími lety je patrná vzrůstající tolerance téměř ke všem sledovaným skupinám obyvatel . Největší rozdíl je viditelný mezi roky 2020 a 2023, v posledním období se hodnoty spíše stabilizují. Muži a ženy se liší v tom, s jakými skupinami obyvatel mají problém ve svém okolí. Mužům více než ženám vadí Romové (49 % vs. 40 %), homosexuálové (12 % vs. 7 %) a transgender lidé (21 % vs. 12 %). Oproti tomu ženám více vadí těžcí alkoholici (77 % vs. 64 %), lidé užívající drogy (80 % vs. 73 %), lidé s AIDS (30 vs. 20 %), ale také křesťané (6 % vs. 3 %). Žádná z těchto skupin by nevadila 11 % mužů, zatímco u žen jde pouze o 6 % dotázaných. Náctiletí se ukazují jako tolerantnější ve srovnání s mladými lidmi do třiceti let. V menší míře by za sousedy nechtěli mít lidi s AIDS (18 % vs. 31 %), transgender osoby (14 % vs. 20 %), muslimy (23 % vs. 42 %) a přistěhovalce (34 vs. 23 %). Mladí lidé s výučním listem mají výrazně větší problém s většinou sledovaných skupin obyvatel – zejména s Židy, lidmi s AIDS, křesťany, homosexuály, transgender lidmi a přistěhovalci. Naopak jsou smířlivější například k těžkým alkoholikům nebo lidem užívajícím drogy. Zároveň 12 % z nich nemá problém s žádnou ze sledovaných skupin, zatímco mezi vysokoškoláky je takových pouze 5 %. Dále jsme zjišťovali, jaké mají mladí lidé pohled na svůj život a jak jsou spokojeni se současným společenským uspořádáním. 46 % mladých lidí se domnívá, že společnost je uspořádána spravedlivě a každý dostává to, co si zaslouží. 79 % dotázaných má pocit, že má dostatečný vliv na to, jaký život vede. 73 % mládeže má jasno v tom, kdo je a kým chce být v budoucnu, a 72 % si myslí, že jejich budoucnost bude pozitivní. Méně než polovina mladých lidí je však spokojená se současným ekonomickým (49 %) a politickým systémem (48 %). Mladí lidé tedy převážně hodnotí sebe i svou budoucnost pozitivně a mají pocit, že svůj život drží pevně ve vlastních rukou. Společenské uspořádání jako celek však vnímají výrazně kritičtěji. Představy mladých lidí o tom, jaká společnost je a jaká být má Na tomto místě jsem se dotazovali mladých lidí na různé oblasti jejich postojů vůči společnosti. Pro mladé lidi je důležitá otázka přerušení těhotenství – právo ženy samostatně o něm rozhodovat podporuje 86 % dotázaných. Výrazně se vyjadřují také k identitním otázkám a otázkám rovnosti . 48 % mládeže je toho názoru, že tradiční rodina založená na manželství muže a ženy je jediným zdravým základem společnosti. 36 % respondentů se domnívá, že rovnosti mezi muži a ženami již bylo dosaženo a další snahy feminismu společnosti spíše škodí. Podle 37 % mladých by LGBT lidé neměli mít stejná práva jako ostatní. Migraci z kulturně odlišných zemí vnímá 53 % mladých jako ohrožení národní identity a domnívá se, že by měla být výrazně omezena nebo zcela zastavena. 61 % respondentů pak souhlasí s tvrzením, že Romové jsou nepřizpůsobiví a nechtějí se začlenit do společnosti. Zároveň se však 71 % dotázaných domnívá, že národnostní menšiny by měly mít zaručena všechna svá práva. Naopak méně dotázaných souhlasí s tím, že národní hranice jsou překážkou spravedlivé společnosti a měly by být postupně odstraněny (30 %), stejně tak pouze 27 % mladých lidí souhlasí s tím, že při řízení společnosti demokraticky zvolený silný vůdce nemusí brát ohled na opoziční hlasy. Následují otázky týkající se ekonomických postojů. S tvrzením, že majetek bohatých by měl být nad určitou hranici vyvlastněn a přerozdělen mezi chudé, souhlasí 31 % mladých. 40 % se domnívá, že firmy a soukromí aktéři by měli mít omezenější moc; 36 % také souhlasí s tvrzením, že kapitalismus je nespravedlivý a měl by být nahrazen úplně jiným systémem. 59 % respondentů zastává názor, že ochrana životního prostředí by měla mít přednost před ekonomickým růstem. Zároveň se 53 % mladých domnívá, že stát by neměl vyrovnávat rozdíly v bohatství mezi lidmi, a stejné procento je přesvědčeno, že každý by se měl uživit sám bez pomoci státu. V této části jsme se věnovali vlastnímu vnímání sebe sama, svých postojů a dojmů. 33 % mladých lidí je ochotno jít „za hranu“ při prosazování svých názorů. 17 % respondentů nevadí, pokud jsou při prosazování názorů používány i extrémní nebo násilné způsoby. 29 % mladých lidí často pociťuje silný hněv vůči lidem s odlišnými názory. Zároveň si však 79 % respondentů váží rovných práv pro všechny, i když s někým zásadně nesouhlasí. 74 % mladých zároveň nesouhlasí s používáním hrozeb nebo zastrašování v politice. Tři perspektivy politického jednání: Co je přijatelné, co extrémní a jak by se mladí sami zachovali Prezentované tři grafy vycházejí z pěti otázek každé baterie, přičemž se dotazujeme na podobné oblasti chování a postojů. V první baterii se zaměřujeme na to, co respondenti považují za politicky přijatelné a co za nepřijatelné. Druhá baterie se soustředí na vnímání běžného politického chování versus extrémismu. Ve třetí baterii se dotazujeme, jaká je pravděpodobnost, že by sami respondenti uvedená jednání vykonali. Skoro polovina mladých lidí by byla ochotna omezit práva určité skupiny, pokud to má chránit společnost (46 %). Použití fyzického násilí k prosazení politických cílů považuje za přijatelné výrazně menší část respondentů (13 %). Zablokování médií nebo online obsahu, který šíří odlišné názory, podporuje 25 % mladých, zatímco vyhrožování politickým oponentům nebo jejich ponižování na základě původu, víry či sexuální orientace považuje za přijatelné pouze 16 %–17 % dotázaných. Omezení práv určité skupiny je přijatelnější spíše pro muže než pro ženy (51 % vs. 42 %), pro mladé ve věku 26–30 let ve srovnání s teenagery (51 % vs. 39 %) a pro osoby se středním vzděláním bez maturity oproti vysokoškolsky vzdělaným (59 % vs. 43 %). Použití fyzického násilí je rovněž častěji považováno za přijatelné mezi starší věkovou skupinou 26–30 let než mezi náctiletými (17 % vs. 9 %) a mezi lidmi se středním vzděláním bez maturity ve srovnání s vysokoškoláky (20 % vs. 13 %). Zablokování médií nebo online obsahu šířícího odlišné názory by častěji podpořili starší mladí lidé (31 % ve věku 26–30 let oproti 17 % ve věku 16–20 let) a osoby se středním vzděláním bez maturity ve srovnání s vysokoškolsky vzdělanými (41 % vs. 26 %). Vyhrožování politickým oponentům trestem podporuje 21 % mladých ve věku 26–30 let a pouze 11 % respondentů ve věku 16–20 let, stejně tak 29 % mladých bez maturity oproti 14 % vysokoškoláků. Podobný vzorec se objevuje i u ponižování lidí na základě víry, s nímž souhlasí 12 % teenagerů, ale 19 % mladých ve věku 26–30 let a 25 % osob s výučním listem oproti 12 % vysokoškoláků. Co už je polický extremismus? Přestože spousta mladých považuje jednání uvedené v předchozím grafu za zcela nepřijatelné, někteří ho považují za běžené politické chování. Například ponižování považuje za zcela nepřijatelné 58 % dotázaných, urážení a znevažování lidí na základě identity ale považuje za politický extremismus jen 31 % respondentů. Fyzické násilí k prosazení politických cílů schvaluje pětina dotázaných (20 %). Zastavení přístupu k médiu nebo kanálu, který šíří odlišné názory a nátlak a výhružky vůči politickým oponentům pak 34 a 33 % dotázaných. Omezování práv některé skupiny v jménu bezpečnosti nepovažuje za extremistické 37 % mládeže. Přesvědčení o sobě a svém jednání Pro většinu mladých je nepřijatelné šířit informace, které by poškodili skupinu, kterou nemají rádi, pravidelně se s týkat s lidmi, o kterých vědí, že odmítají demokracii a univerzální lidská práva, nezúčastnili by se akce, která by mohla ublížit fyzicky politickým odpůrcům, nesdíleli by online příspěvek, který zesměšňuje nebo vylučuje určitou skupinu lidí ani by finančně nepodpořili skupinu, která je ochotná porušit zákon, aby dosáhla svých cílů. S těmito výroky však souhlasí přibližně pětina mládeže. Pokud se respondenti kladně vymezují vůči jednomu z těchto výroků, obvykle podporují i ostatní. Podpora jednotlivých postojů se pohybuje v rozmezí 18 %–21 %. Co z toho vyplývá? Názory mladých lidí na ekonomický a politický systém i na spravedlnost společenského uspořádání jsou zhruba napůl rozdělené.Tato situace poukazuje na výraznou polarizaci názorů na českou společnost. Výrazně častěji však mladí lidé důvěřují spíše sami sobě a svému individuálnímu životu. Velmi nejednotní jsou mladí také v otázkách týkajících se národnostních a etnických menšin, například v postoji k omezování migrace v Česku, k údajnému „nepřizpůsobení“ Romů, ale i v dalších identitních otázkách, jako jsou genderové nerovnosti či koncept tzv. tradiční rodiny. V jedné otázce se však téměř všichni shodují – na zachování práva žen rozhodovat o přerušení těhotenství. Zhruba 30–40 % mladých zpochybňuje legitimitu kapitalismu a podporuje větší přerozdělování majetku mezi bohatšími a méně majetnými. Se současným ekonomickým systémem je přitom nespokojena přibližně polovina mládeže. V další části analýzy jsme se zaměřili přímo na chování, postoje a sebevnímání mladých lidí. Vyplývá z ní, že přibližně pětina české mládeže souhlasí s používáním hrozeb nebo zastrašování v politice, případně neuznává rovná práva pro všechny. Přestože se proti těmto tvrzením většina mladých lidí vymezuje, zhruba 20 % s nimi souhlasí. Přibližně 15–20 % mladých legitimizuje používání násilí při prosazování vlastních cílů, vyhrožování oponentům nebo ponižování jiných lidí. Tento způsob uvažování se sice týká menšiny, přesto nejde o zcela marginální část mládeže. Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci Rady mládeže Slovenska a České rady dětí a mládeže financovaného Evropskou unií. Finanční podpora projektu byla realizována v rámci programu Erasmus+. Vyjádřené názory a postoje jsou však pouze názory a prohlášeními autorek a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Národní agentury Erasmus+. Evropská unie ani orgán udělující grant za ně nenesou odpovědnost. Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI Výběr respondentů: kvótní Termín sběru dat: podzim 2025 Sběr data zajistila agentura Kantar CZ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Radikalizace ve feedu: Kde se mladí setkávají s radikálním a extrémním obsahem na sociálních sítích URL: https://analyzy.crdm.cz/radikalizace-ve-feedu-kde-se-mladi-setkavaji-s-radikalnim-a-extremnim-obsahem-na-socialnich-sitich/ Updated: 2026-06-24 Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích. V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech. V této části analýzy se zaměřujeme především na to, kde se s radikálním obsahem na sítích setkávají a jak na něj reagují. Zajímali jsme se o to, na jakých sítích se mladí lidé setkávají s radikálním nebo extrémním obsahem . Z výsledků analýzy je patrné, že se s tímto typem obsahu nejčastěji setkávají na Facebooku (42 %), síti X (37 %) nebo na Instagramu či TikToku (36 %), méně pak na YouTube, Redditu a Discordu. S jakým obsahem se na sítích setkávají a jak na něj reagují Mladí lidé mají osobní zkušenost s radikálním či extrémním obsahem na sociálních sítích – někdy se s ním setkalo 91 % mládeže. Téměř polovina respondentů se setkala s politickým extremismem (48 %), nenávistnými projevy vůči LGBT lidem (47 %), nenávistnými projevy vůči národnostním a etnickým menšinám (46 %) nebo s konspiračními teoriemi (46 %). Pouze 9 % respondentů uvedlo, že se s radikálním a extrémním obsahem vůbec nesetkalo. Jak mladí lidé reagují, když se s takovým obsahem setkají? Téměř polovina ho prostě ignoruje (46 %). Pětina jej nahlásí správci (18 %). Jen každý desátý ale učiní nějaký další krok – například reaguje emotikonem, zapojí se do diskuze, přepošle obsah blízké osobě nebo si podobný obsah skryje. Pouze 3 % tvrdí, že příspěvek přepošlou dál, protože je pro ně zajímavý nebo šokující. Muži častěji příspěvek komentují a vyjadřují svůj názor, zatímco ženy spíše přeposílají příspěvek blízké osobě nebo o jeho obsahu diskutují s přáteli či rodinou mimo sociální sítě (rozdíl 4–6 %). Mladí lidé ve věku 16–20 let se k takovému obsahu staví nejvíce pasivně a častěji než jejich starší vrstevníci nereagují vůbec nijak. Jen 3 % tvrdí, že posílají radikální nebo extrémní obsahy dál. Radikalismus mezi kamarády a v blízkém okolí 22 % mladých říká, že jim někdy byla poslána soukromá zpráva s radikálním nebo extrémním obsahem. Pokud však mladí lidé takovou zprávu dostanou, třetina se snaží diskutovat (34 %) a vysvětlit svůj pohled na věc. Dalších 29 % odpoví, že s obsahem nesouhlasí, a čtvrtina zprávu jednoduše ignoruje (24 %). Jen každý desátý zprávu či konverzaci smaže, svěří se s ní přátelům či rodině mimo sociální sítě nebo ji přepošle správci či administrátorovi sítě. 6 % respondentů zprávu přepošle dál, protože je pro ně zajímavá nebo šokující. Výrazně častěji se za svůj názor postaví ženy a vyjádří, že s obsahem nesouhlasí (45 % vs. 15 %). Tímto způsobem reagují, protože chtějí vyjádřit svůj názor nebo nesouhlas (37 %), upozornit na nevhodný či nebezpečný obsah (30 %) a čtvrtina z nich nechce zůstat pasivní (25 %). Další uvádějí potřebu zasáhnout nebo chránit ostatní (21 %). Jiní chtějí obsah pouze sdílet s blízkými a popovídat si o něm nebo se zasmát (16 %), někteří pociťují bezmoc a nevědí, co jiného udělat (12 %), nebo reagují impulzivně (11 %). 7 % uvádí strach zapojit se jinak. 17 % mladých tvrdí, že zná někoho, kdo se přes sociální sítě radikalizoval. 36 % mladých lidí přestalo komunikovat s někým, koho považují za radikalizovaného, zatímco 19 % říká, že o této změně spolu začali otevřeně mluvit. U 37 % respondentů se vztah formálně nezměnil, jsou však nyní obezřetnější. Pouze 8 % uvádí, že jejich vztah zůstal zcela beze změny. 30 % mladých lidí se domnívá, že by mohli být na sociálních sítích ovlivněni radikálními nebo extremistickými názory. Oproti tomu u ostatních má tento pocit 69 % dotázaných – přestože mezi vrstevníky tuto hrozbu silně vnímají, sami se cítí být méně ohroženi. Větší reflexi mají v tomto ohledu muži než ženy (33 % vs. 27 %) a také mladí s výučním listem oproti vysokoškolákům. Výrazně častěji reflektují, že by se sami mohli stát obětí radikalizace (38 % vs. 26 %). Co z toho vyplývá? Devět z deseti mladých lidí se někdy setkalo s radikálním či extremistickým obsahem na sociálních sítích – nejčastěji na Facebooku, Instagramu, TikToku a síti X. Tematicky se tento problematický obsah týká především politiky, LGBT lidí, národnostních či etnických menšin a konspiračních teorií. Zhruba polovina mládeže na takový obsah nijak nereaguje. Pokud však zprávu s tímto obsahem obdrží v soukromé zprávě od kamarádů či známých, ignoruje ji pouze čtvrtina. Celá pětina mladých má zkušenost s tím, že jim někdo blízký poslal online zprávu s radikálním či extremistickým obsahem. Přibližně třetina mladých se v takových případech snaží diskutovat a vyjádřit nesouhlas. Dělají tak proto, že chtějí sdělit svůj názor, upozornit na nevhodnost nebo na nebezpečnost obsahu. Skoro pětina mladých má ve svém okolí někoho, kdo se radikalizuje. Taková situace má zásadní sociální dopad i na individuální vztahy – většina mladých uvádí, že to jejich vztahy nějakým způsobem zasáhlo. Zajímavé je, do jaké míry se mladí lidé domnívají, že mládež obecně může podlehnout radikalizaci či extremismu, přestože sami sebe vnímá jako ohrožené méně než polovina z nich. Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci Rady mládeže Slovenska a České rady dětí a mládeže financovaného Evropskou unií. Finanční podpora projektu byla realizována v rámci programu Erasmus+. Vyjádřené názory a postoje jsou však pouze názory a prohlášeními autorek a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Národní agentury Erasmus+. Evropská unie ani orgán udělující grant za ně nenesou odpovědnost. Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI Výběr respondentů: kvótní Termín sběru dat: podzim 2025 Sběr data zajistila agentura Kantar CZ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: V zajetí algoritmu: Které sítě mladí lidí využívají a jak si ověřují informace URL: https://analyzy.crdm.cz/v-zajeti-algoritmu-ktere-site-mladi-lidi-vyuzivaji-a-jak-si-overuji-informace/ Updated: 2026-08-13 Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích. V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech. V této části analýzy se zaměřujeme především na to, jaké typy sociálních sítí mladí lidé používají a jakou důvěru přikládají obsahu, se kterým se na nich setkávají. Sociální sítě využívají všichni mladí lidé (99 %) bez rozdílu. Mladí využívají především Facebook, Instagram nebo YouTube – nikdy tyto sítě nepoužívá pouze 2–7 % mládeže. Některými jsou využívány skutečně ve velké míře – více než 3 hodiny denně na nich tráví 21–30 % mladých, přičemž právě Instagram zabírá nejvíce času. Velmi oblíbený je také TikTok, a to především mezi mladší generací. U sociálních sítí jsou patrné rozdíly mezi uživateli. Například Facebook používají převážně starší uživatelé (26–30 let), zatímco ve věkové kategorii 16–20 let ho méně než jednou měsíčně nebo nikdy využívá 31 % dospívajících. Rozdíly jsou patrné i u jiných sítí – na Instagramu tráví denně více času především ženy, přesto i většina mužů je na něm každý den. Discord se ukazuje být hlavně sociální sítí mužů – 57 % žen ho nepoužívá vůbec nikdy, zatímco u mužů je takových pouze 29 %. Podobně je tomu v případě sítě X (64 % vs. 43 %) a Redditu (70 % vs. 43 %). TikTok je naopak dominantou žen – nikdy tuto aplikaci nevyužívá 45 % mužů a 33 % žen, přičemž ženy na něm tráví i více času během dne. Rozdíl je i generační – TikTok nikdy nevyužívá téměř polovina (49 %) lidí ve věku 26–30 let, oproti 30 % teenagerů ve věku 16–20 let. A z jakých důvodů sítě často nebo velmi často využívají? Především kvůli kontaktu s přáteli (77 %), pro vlastní zájmy, hobby a inspiraci (65 %) nebo pro zábavu (64 %). Celkem 54 % je využívá pro získání aktualit a zpráv a 39 % na sledování influencerů nebo pro školu a práci. Influencery sledují spíše ženy než muži (46 % vs. 33 %), stejně tak využívají sítě častěji ke kontaktu s rodinou (83 % vs. 70 %). V další části průzkumu jsme se ptali respondentů na tři influencery, které nejčastěji sledují. Jednalo se o otevřenou otázku, nedávali jsme žádné možnosti a zajímalo nás, kdo mladým lidem nejčastěji vyvstane na mysli. Mezi nejčastěji zmiňované patří Karel Kovář alias Kovy , který vede s drtivou převahou, zmiňuje ho každá desátý dotázaný. 20-30 mladých lidí si také vzpomnělo na tvůrce jako jsou Agraelus, Anna Šulcová, MenT, Stejk, Sugar Denny nebo Tary. Jedná se lifestyle nebo hráčské profily, například ale právě Kovy je významnou osobou, která se vyjadřuje k veřejnému a politickému dění, podobně také Sugar Denny spolupracovala s politiky z Pirátské strany ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2025. A proč tyto influencery sledují? Jsou zábavní (45 %), inspirativní (42 %) a sdílejí zajímavé informace (40 %) nebo jsou jim názorově blízcí (32 %). Naopak pouze 16 % sleduje pro zajímavost ty, kteří mají názory odlišné. Důvěřovat obsahu na sítích, nebo ne? 70 % mladých lidí důvěřuje tradičním médiím . Mladí ve věku 16–20 let jim důvěřují častěji (80 %) než skupina ve věku 26–30 let (61 %). Mladí lidé bez maturity jim důvěřují méně. Obsahu na sociálních sítích důvěřuje 58 % mladých . Důvěřivější jsou především mladí ve věku 16–20 let oproti starším ve věku 26–30 let (65 % vs. 51 %). Pokud mladí někde narazí na kontroverzní obsah, využívají různé způsoby ověřování – ať už hledání více informací na sociálních sítích, u zpravodajských médií, tak v odborných a vědeckých článcích, ale i u přátel nebo rodiny (53 %–71 %). Motivaci k ověření informací mají hlavně v získání základního přehledu (32 %), z vlastní zvědavosti (29 %) a zájmu o hlubší přehled (25 %). Co z toho vyplývá? Mladí lidé využívají různé sociální sítě, nejvíce Instagram a YouTube, které jsou oblíbené i napříč generacemi. Sítě používají hlavně kvůli kontaktu s přáteli nebo jako hobby, pro zábavu. Mladí také ve velké míře sledují konkrétní influencery – v tomto ohledu mezi všemi dominuje Karel Kovář alias Kovy, který je mezi mladými nejčastěji zmiňován jako osobnost, kterou na sítích sledují. Právě influenceři mohou být zdrojem nejen zábavy, ale i radikálního obsahu, který může ovlivňovat mládež. Mladí je sledují hlavně pro zábavu, inspiraci nebo kvůli pocitu názorové blízkosti. Riziko případné radikalizace tak spíše vychází z prostředí a osob, které jsou jim známé a zajímavé, než z neznámého prostředí. Většina mladých také věří tradičním médiím (70 %) nebo obsahu na sítích (58 %), tvrdí však, že si tyto informace ověřují z jiných zdrojů. Jen 4 % nemají motivaci informace nijak ověřovat. Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci Rady mládeže Slovenska a České rady dětí a mládeže financovaného Evropskou unií. Finanční podpora projektu byla realizována v rámci programu Erasmus+. Vyjádřené názory a postoje jsou však pouze názory a prohlášeními autorek a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Národní agentury Erasmus+. Evropská unie ani orgán udělující grant za ně nenesou odpovědnost. Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI Výběr respondentů: kvótní Termín sběru dat: podzim 2025 Sběr data zajistila agentura Kantar CZ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Nejen sociální sítě: Jak mladí tráví volný čas? 2. část URL: https://analyzy.crdm.cz/nejen-socialni-site-jak-mladi-travi-volny-cas-2-cast/ Updated: 2025-12-29 Do barů a kaváren za kamarády, jen na jídlo do fastfoodů a restaurací. Takto mladí lidé nejčastěji využívají podniky s jídlem a pitím. Zhruba třetina z nich také ráda opakovaně navštěvuje poutě, koncerty a festivaly. Mezi oblíbenými aktivitami ale vede grilování a opékání buřtů – ty si pravidelně dopřává přibližně polovina dotázaných. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v analýze věnována trávení volného času mládeže. Mladí lidé nejčastěji využívají restaurace, hospody, kavárny, cukrárny či fast foody k setkávání s přáteli, nejméně pak pro formální nebo pracovní schůzky, fandění při sportu či posezení po sportování. Konkrétně restaurace a bistra jsou nejvíce využívána především k najezení (42 %), v menší míře na oslavy (24 %), setkání s kamarády (23 %) nebo na rande (22 %). Hospody a bary slouží hlavně jako místo neformálního setkávání s přáteli (41 %), pro čtvrtinu představují prostor, kam zajdou jen tak na pití (26 %), nebo na večírek (20 %). Kavárny jsou využívány podobně – 39 % mladých se tam schází s přáteli, 26 % si zajde jen pro něco dobrého, a 24 % na rande. Cukrárny jsou mezi mladými méně frekventovaně navštěvované oproti kavárnám, přesto sem zavítá čtvrtina mladých s přáteli (26 %), 21 % na oslavu a 21 % koupit si něco s sebou, především však 30 % pro samotné pochutnání si na sladkostech. Fast foody mladí navštěvují hlavně kvůli rychlému najedení (54 %), případně k zakoupení jídla s sebou (24 %). Rozdíly jsou patrné i mezi muži a ženami. Zatímco muži navštěvují restaurace častěji jen tak na pití nebo při fandění u sportu, posezení po sportu či na večírek, ženy je spíše využívají pro neformální setkání s přáteli, na rande nebo k nákupu jídla s sebou. Podobně se liší využití hospod a barů – muži častěji zajdou jen tak na pití, posedět či sledovat sport, ženy hospody využívají více k oslavám nebo nárazovým neplánovaným akcím. Jako místo setkání s přáteli jsou však hospody stejně důležité pro oba pohlaví. Kavárny jsou více oblíbené mezi ženami, především pro neformální setkání s přáteli, případně ke studiu či práci, zatímco muži sem spíše zajdou jen pro pití. Podobně cukrárny ženy spíše navštěvují pro neformální setkání, muži spíš pro samotné najedení; ženy si zde chtějí vychutnat okamžik, muži naopak považují cukrárnu také za místo pro romantickou chvíli či rande. U fast foodů se však muži a ženy více méně shodují – všichni sem chodí hlavně k najedení, ženy si častěji kupují jídlo s sebou domů. Z toho vyplývá, že muži a ženy využívají stejné podniky rozdílným způsobem, přičemž pro ženy představují spíše sociální prostor k setkávání. Náctiletí se oproti mladým lidem před třicítkou liší ve své návštěvnosti vybraných podniků. Na oslavy nebo setkání s přáteli chodí častěji do restaurací, kaváren, cukráren i fast foodů; tyto podniky pro ně představují primárně místo setkávání. V čem se však všechny věkové skupiny neliší, je obliba hospod – ty mají všichni rádi podobně. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=777 (navštěvuje daný typ podniku alespoň jednou měsíčně) Grilování je mezi Čechy velmi oblíbené – a stejně tak mezi mladými lidmi. Přibližně polovina z nich (48 %) se ráda opakovaně účastní grilování nebo opékání buřtů. Třetina mladých má také v oblibě poutě (34 %), koncerty (29 %) a hudební festivaly (28 %). Jedná se především o akce spojené s létem a hezkým počasím. Čtvrtina mladých má ráda pikniky v přírodě (25 %) nebo food festivaly (23 %). Přestože hudební festivaly jsou mezi mladými rozšířené, divadelní festivaly tolik ne – pravidelně je navštěvuje pouze 6 % dotázaných. Jen každý desátý také navštěvuje dětské a filmové festivaly (shodně 9 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 A jaký mají lidé vztah k akcím s velkým množstvím lidí? Většina je až tak moc nevyhledává a má k nim průměrný postoj, nebo se jim raději vyhýbá. Vyloženě v oblibě je má pouze čtvrtina (25 %) mládeže (odpověď 1-3). Analýza ukazuje, že hlavním zdrojem inspirace pro sledované aktivity jsou internetové stránky věnované danému tématu. Mladí lidé z nich nejčastěji čerpají v oblastech cestování (27 %), pečení a vaření (28 %), technologií (26 %), lokálních akcí (26 %) či zdraví a životního stylu (21 %). Významnou roli hrají také krátká videa, například na TikToku nebo YouTube Shorts, která mladí využívají především při hledání inspirace v oblasti cestování (27 %), pečení a vaření (27 %), zdraví, technologií a kreativního tvoření (všude kolem 20–21 %). Podobně delší videa na YouTube slouží jako důležitý zdroj informací – zejména v souvislosti s cestováním (22 %), pečením a vařením (21 %), technologiemi (21 %) a zdravým životním stylem (20 %). Influenceři představují další významný zdroj inspirace, především v oblasti zdraví a životního stylu (24 %), cestování (23 %) a pečení či vaření (23 %). Facebookové skupiny mají význam zejména u lokálních akcí (27 %), kde se mladí zároveň často spoléhají i na doporučení přátel (24 %). Naopak Pinterest, podcasty a tradiční média (např. televize či rádio) fungují spíše jako doplňující zdroj inspirace. Obrázky z Pinterestu a Instagramu jsou významné hlavně u kreativního tvoření, zatímco u ostatních aktivit hrají menší roli. Celkově mladí lidé nejčastěji hledají inspiraci v oblasti cestování, zdraví a životního stylu, technologií, pečení a vaření, lokálních akcí a kreativního tvoření. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Z analýzy vyplývá, že mladí lidé navštěvují restaurace, bistra a další typy podniků především kvůli neformálním setkáváním s přáteli nebo proto, aby si dali něco dobrého k jídlu či pití. Mezi muži a ženami se však objevují určité rozdíly v přístupu. Zatímco pro ženy tyto podniky představují sociální prostor pro setkávání, muži je vnímají spíše jako místo k odpočinku, sledování sportu nebo prostému posezení. Pokud se mladí lidé rozhodnou vyrazit do zahraničí, hledají inspiraci pro své cesty především na webových stránkách, TikToku nebo YouTube. Tyto zdroje využívají také při hledání informací o zdraví, zdravém životním stylu či technologiích. Současně však přikládají velkou váhu i osobním doporučením a zkušenostem svých přátel a známých. Celkově lze říci, že mladí lidé čerpají inspiraci jak z osobní zkušenosti, tak z digitálních zdrojů. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Nejen sociální sítě: Jak mladí tráví volný čas? 1. část URL: https://analyzy.crdm.cz/nejen-socialni-site-jak-mladi-travi-volny-cas-1-cast/ Updated: 2025-12-19 Mladí lidé nejčastěji tráví volný čas sledováním sociálních sítí, videí a filmů, ale oblíbené jsou i aktivity jako pečení, vaření či vzdělávání. Rádi zajdou do restaurací a bister, ale pokud tyto podniky nenavštěvují, důvodem bývá nedostatek finančních prostředků. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v analýze věnována trávení volného času mládeže. Mezi nejoblíbenější činnosti mladých lidí patří sledování filmů a seriálů, sociálních sítí, videí na internetu či odpočinek a lenošení. Těmto aktivitám se denně nebo alespoň jednou týdně věnuje 84–91 % mladých. Muži oproti ženám v této frekvenci častěji sledují videa na YouTube (92 % vs. 82 %) nebo hrají hry na mobilu, PC či konzoli (79 % vs. 54 %). Ženy naopak častěji sledují filmy a seriály (87 % vs. 81 %), sociální sítě (93 % vs. 89 %) nebo čtou knihy (49 % vs. 35 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Jakým dalším aktivitám se věnují mladí lidé ve volném čase? Rádi pečou a vaří, nebo se vzdělávají – méně než jednou měsíčně nebo nikdy tyto činnosti provozuje jen 16 %, respektive 25 % dotázaných. Oblíbené jsou i fotografování, kutilství, hraní deskových her, zútulňování domova, zahradničení či pěstitelství. Více než polovina mladých se těmto aktivitám věnuje alespoň jednou měsíčně nebo častěji. Naopak méně oblíbené jsou hra na hudební nástroj, chataření a chalupaření či technické „hračičky“ a bastlení – těmto činnostem se věnuje méně než třetina mládeže. To může souviset s tím, že ne každý má přístup k chatě nebo chalupě, případně neumí hrát na hudební nástroj. Ženy se oproti mužům častěji věnují fotografování, pečení, vaření či kreativním činnostem, zatímco muži více tíhnou k motorismu, chataření a technickým aktivitám nebo dobrovolnictví. S věkem roste zájem o vaření, pečení, kutilství, motorismus, zahradničení i deskové hry a zútulňování domova. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Z výsledků vyplývá, že mezi mladými existují dvě poměrně zřetelné skupiny – ti, kteří tráví čas spíše aktivně (např. pečení, kutilství), a ti, kteří preferují pasivní odpočinek (sledování filmů, hraní her, sociální sítě, videa). Přestože mají muži a ženy různé preference, nelze říci, že by jeden z pohlaví trávil volný čas výrazně aktivněji nebo pasivněji než druhý. Gender ani věk tedy v tomto ohledu nehrají významnou roli – rozdíly nejsou patrné mezi teenagery ani mezi mladými dospělými do třiceti let. Kam mladí rádi zajdou ve volném čase Mezi nejčastější společenské aktivity mladých lidí patří účast na lokálních akcích, slavnostech či festivalech (68 %) a návštěva kina (63 %). Tyto akce navštíví alespoň někdy zhruba dvě třetiny mladých. Necelá polovina pak občas zajde na koncert (45 %), výstavuči do muzea (42 %) Méně oblíbené jsou naopak akční hry (28 %), návštěvy divadel (32 %) či účast na přednáškách a debatách (33 %). Muži navštěvují kulturní akce o něco častěji než ženy – pravidelně (týdně nebo měsíčně) chodí do divadla (13 % vs. 8 %), na koncerty (16 % vs. 11 %), do klubů (20 % vs. 14 %) a více hrají akční hry (16 % vs. 7 %). Mladí lidé s výučním listem častěji navštěvují kina (25 % vs. 12 %), lokální akce (29 % vs. 16 %) a hrají akční hry (18 % vs. 9 %) než vysokoškoláci. Obecně platí, že muži tyto typy aktivit navštěvují častěji než ženy, a mladí bez maturity jsou v tomto směru aktivnější než lidé s vysokoškolským vzděláním. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Do restaurací nebo bister chodí alespoň jednou měsíčně 78 % mladých lidí, z toho pětina alespoň jednou týdně. Oblíbené jsou i fast foody, i když v menší míře než klasické restaurace a bistra – pětina mladých je navštěvuje denně, téměř denně nebo alespoň jednou týdně, a přibližně polovina alespoň jednou měsíčně. Kavárny, hospody, bary či cukrárny jsou o něco méně populární, přičemž teenageři je navštěvují podstatně méně než lidé ve věku 20–30 let. Znatelné jsou také rozdíly mezi zvyky mužů a žen. Zatímco muži častěji navštěvují hospody a bary (66 % vs. 47 %). Ženy mají častěji v oblibě kavárny (66 % vs. 56 %) a cukrárny (55 % vs. 46 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 A jaké jsou důvody, proč do restaurace nechodí? Většina (42 %) chce hlavně ušetřit, proto si návštěvu tohoto podniku raději odpustí, 28 % také vidí důvod ve financích – je to na ně příliš drahé. 29 % zmiňuje, že nemá čas ani příležitost tyto podniky navštívit. Pro více než čtvrtinu (27 %) je důvodem spíš osobní preference, v rámci které upřednostňují jídlo doma. Někteří také přímo vyzdvihují, že neradi chodí mezi lidi (15 %), jiní obecně neradi jedí či pijí venku (5 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=178 (navštěvuje hospody a restaurace méně než jednou měsíčně či vůbec) Z výsledků analýzy vyplývá, že mladí lidé tráví volný čas jak pasivně, tak aktivně. Mezi jejich oblíbené činnosti sice často patří sledování sociálních sítí, filmů a seriálů, zároveň se však věnují i aktivitám, které jim přinášejí radost a seberealizaci – například pečení, vaření, kutilství či dalším formám vzdělávání. Muži a ženy, stejně jako teenageři a lidé před třicítkou, mají obecně rozdílné zájmy, to však neznamená, že by jedni trávili volný čas výhradně pasivně a druzí pouze aktivně. Pokud jde o návštěvnost různých akcí a podniků, mladí lidé nejčastěji chodí na lokální akce, do kina či na koncerty, ale také do restaurací, fastfoodů nebo kaváren. V menší míře navštěvují hospody a bary. Ty nevévodí mezi nejčastěji navštěvovanými podniky mezi mladými lidmi, přednost zjevně dávají spíš jídlu než drinkům. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pixels --- ## Article: Více než 2 hodiny denně na sociálních sítích: realita poloviny mládeže URL: https://analyzy.crdm.cz/vice-nez-2-hodiny-denne-na-socialnich-sitich-realita-poloviny-mladeze/ Updated: 2025-10-21 Polovina mládeže tráví na sociálních sítích více než dvě hodiny denně, pro většinu sítě zároveň představují zdroj informací o tom, co se děje. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v analýze věnována využívání různých typů médií a získávání informací o aktuálním dění. Polovina mladých lidí (56 %) tráví na sociálních sítích více než dvě hodiny denně; pouze 3 % se této činnosti vůbec nevěnují. Třetina také tráví podobné množství času sledováním filmů a seriálů na streamovacích platformách (32 %) nebo sledováním videí na YouTube (31 %). U všech ostatních sledovaných aktivit věnuje tak vysoké množství času méně než čtvrtina dotázaných. Pouze každý desátý tráví více než dvě hodiny denně sledováním zpravodajských serverů nebo čtením novin a časopisů. Konkrétně četbě tištěných novin a časopisů se téměř polovina mladých lidí vůbec nevěnuje (46 %). Ženy oproti mužům věnují více času sledování filmů a seriálů na streamovacích platformách a výrazně častěji tráví přes dvě hodiny denně na sociálních sítích (66 % vs. 48 %). Naopak méně času věnují sledování zpravodajských. Mladí lidé bez maturity oproti vysokoškolákům obecně tráví více času před obrazovkami — ať už jde o sledování televize, YouTube nebo filmů a seriálů na streamovacích platformách. Častěji také poslouchají rádio, navštěvují zpravodajské portály, čtou noviny a časopisy nebo poslouchají podcasty. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Odkud mladí čerpají informace o dění kolem sebe Většina mladých lidí získává informace o aktuálním dění ze sociálních sítí — jedná se o čtyři pětiny dotázaných (79 %). Tři čtvrtiny mladých také sledují internetové zpravodajství (např. iDNES nebo iHNED) (72 %). Polovina mladých získává informace od členů rodiny, partnerů, kolegů či přátel osobně (53 %). Necelá polovina (44 %) sleduje televizní zpravodajství, čtvrtina získává informace z rádia (26 %) a pětina z podcastů (18 %). Pouze 7 % čte tištěné noviny a časopisy. Patrné jsou rozdíly mezi muži a ženami: muži častěji získávají informace z internetového zpravodajství, televize, zatímco ženy častěji od členů rodiny a dalších blízkých nebo ze sociálních sítí. Rozdíly jsou také patrné mezi věkovými skupinami: náctiletí ve věku 16–19 let získávají novinky hlavně ze sociálních sítí (85 %), zatímco u dotázaných ve věku 25–30 let převažuje internetové zpravodajství (80 %). Vysokoškoláci preferují oproti jiným vzdělanostním skupinám internetové zpravodajství. A naopak méně využívají jako zdroj sociální sítě. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Specificky prostřednictvím sociálních sítí získávají mladí lidé informace o aktuálním dění hlavně od svých přátel, kteří na sítích sdílí informace nebo je posílají přátelům chatem (47 %). Dalším významným zdrojem jsou přímo média či novináři, které sledují (43 %). Informace dostávají také z příspěvků ve skupinách, kterých jsou členy (30 %) a od influencerů (29 %). Čtvrtina mládeže získává informace z diskuzí běžných lidí, které si čtou pod oficiálními zprávami. Muži oproti ženám dávají přednost přímo médiím či novinářským osobnostem jako zdroji informací (49 vs. 37 %), ženy spíše influencerům (35 vs. 23 %). Stejně tak dávají influencrům přednost mladí ve věku 16–19 let oproti vrstevníkům ve věku 25–30 (43 % vs. 21 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=848, uživatelé soc. síť (alespoň jednou týdně FB, IG, TW, YT) Mladí se nejčastěji zajímají o zdraví a životní styl, tipy na volnočasové aktivity a v podobné míře také o politická témata, například dění v zahraničí nebo drahotu v České republice — tato témata oslovují 74–79 % mládeže. O něco menší, ale stále výrazný zájem je o přírodu, zákony, ekonomiku a vědu a výzkum, dění v regionech, příběhy obyčejných lidí či udržitelnost a klima, kterým se věnuje 67–72 % mladých. Přestože mladí o tyto informace projevují určitou míru zájmu, přibližně polovina si pouze udržuje přehled — nejde tedy o aktivní sledování. Nejmenší pozornost věnují tématům, jako je konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, spotřebitelský servis a rady, jak nenaletět, či migrační krize; tyto informace přeskakuje necelá polovina dotázaných. O většinu typů informací se více zajímají muži než ženy: v případě politiky, ekonomiky nebo sportu je nezájem u žen zhruba o pětinu vyšší než u mužů. Rozdíl 10–15 % je patrný u témat jako dění v zahraničí, nově přijímané zákony, dění v regionech, migrační krize, věda a výzkum nebo konflikt na Ukrajině. Mladé ženy naopak projevují větší zájem o dění ze života slavných i obyčejných lidí. Mladí lidé se středním vzděláním bez maturity se oproti vysokoškolákům méně zajímají o politiku nebo dění v zahraničí, naopak se více zajímají o příběhy slavných i obyčejných lidí, krimi, spotřebitelský servis a rady, jak nenaletět, a také o drahotu v České republice. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Odpočinek u filmů a seriálů Mladí nejčastěji odpočívají u zahraničních seriálů (43 %) a filmů (40 %). Třetina si ráda pustí české filmy (33 %) nebo seriály (32 %). Čtvrtina dává přednost reality show (25 %) nebo zábavným pořadům a vědomostním soutěžím, pětina sleduje sport (22 %) nebo dokumenty, cestopisy a vzdělávací pořady (18 %). Pořady o vaření (15 %), talk show (14 %) a zpravodajství či publicistika (6 %) patří mezi méně časté volby. Ženy jsou oproti mužům většími fanynkami českých filmů (37 % vs. 30 %), seriálů (39 % vs. 25 %), zahraničních seriálů (49 % vs. 38 %) i reality show (31 % vs. 10 %). Muži naopak častěji sledují sport (29 % vs. 15 %) a také dokumenty, vzdělávací pořady a cestopisy (24 % vs. 13 %). Česká tvorba, ať už filmová či seriálová, je oblíbenější spíše mezi staršími mladými ve věku 25–30 let než mezi náctiletými (16–19 let), a to o 13, respektive 17procentních bodů více. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Z výsledků analýzy vyplývá, že mladí lidé používají jako hlavní informační zdroj sociální sítě nebo internetové zpravodajství. Důležitým zdrojem jsou ale také informace od členů rodiny, od svým blízkých přijímá nov informace více než polovina dotázaných, stále tedy funguje offline přenos zajímavostí z aktuálního dění, přestože tištěné noviny a časopisy čte již naprostá menšina mládeže. Mladí lidé rádi odpočívají i sledování filmů a seriálů, sledováním na streamovacích platformách jako je Netflix, HBO MAX nebo Voyo tráví polovina mladých denně do dvou hodin času, třetina dokonce dvě a více hodin. Ve velké míře také sledují televizi, a především videa na Youtube. Přestože většina mladých tráví nejvíce času na sociálních sítí, i sledování videí či filmů a seriálů tráví velké množství volných chvil. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) --- ## Article: Mladí online: sociální sítě očima mladých URL: https://analyzy.crdm.cz/mladi-online-socialni-site-ocima-mladych/ Updated: 2025-10-21 Facebook a Instagram spojuje přátele, YouTube a TikTok přináší zábavu. To se domnívají mladí lidí v České republice. Sítě jsou zároveň často vnímány jako návykové, případně i nebezpečné. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v analýze věnována využívání různých typů sociálních sítích a tomu, jak je sami mladí lidé hodnotí. Jak sociální sítě mladí lidé vnímají? Nejčastěji mladí lidé využívají sociální sítě Instagram, YouTube a Facebook. Přestože je Facebook často vnímán jako síť pro starší generaci, i mladí na něm tráví poměrně hodně času. Tyto sítě používá každou chvíli nebo denně více než polovina mladých lidí – konkrétně Instagram 72 %, YouTube 61 % a Facebook 59 %. Instagram je zároveň sítí, kterou téměř třetina (31 %) mladých využívá doslova každou chvíli, tedy mnohokrát denně. Naopak jiné sítě používají mladí lidé jen zřídka (méně než jednou za měsíc) nebo vůbec. Patří sem zejména BeReal (82 %), X (69 %), Snapchat (59 %), Pinterest (53 %) nebo TikTok (49 %). Rozdíly jsou patrné také mezi pohlavími: každou chvíli nebo denně muži využívají X (14 % vs. 8 %) a YouTube (69 % vs. 53 %), ženy naopak Pinterest (10 % vs. 5 %) a TikTok (38 % vs. 30 %). Náctiletí používají většinu sociálních sítí na denní bázi výrazně více než starší mladí lidé ve věku 25–30 let. Výjimkou je pouze YouTube, který sledují obě skupiny podobně často, a Facebook, kde je rozdíl naopak zásadní (25 % vs. 80 %). Mladší lidé pak častěji využívají i Instagram (88 % vs. 61 %), Snapchat (44 % vs. 7 %) nebo TikTok (51 % vs. 18 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Některé sociální sítě mladí lidé hodnotí jako stále populárnější, především TikTok (57 %) a Instagram (46 %), zatímco Snapchat (10 %), X (8 %) nebo Pinterest (7 %) tuto tendenci vykazují méně. TikTok a Instagram jsou zároveň hodnoceny jako nejvíce trendy (50 % a 57 %), naopak Pinterest (11 %) a X (9 %) v tomto směru zaostávají. Důležitým aspektem sociálních sítí je pro mladé lidi možnost spojování se s přáteli, a to zejména u Instagramu (68 %), Facebooku (58 %) a Snapchatu (29 %). Jako inspirativní jsou hodnoceny především Pinterest (50 %) a také Instagram (37 %). Praktické využití mladí vidí hlavně v YouTube (47 %) a v Pinterestu a Instagramu (shodně 38 %). Sítě rovněž představují zdroj zábavy, kterou podle mladých nejvíce zajišťují Instagram (56 %), YouTube (49 %) a TikTok (47 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=984 (uživatelé sociálních sítí – alespoň týdně) Mladí lidé vnímají u sociálních sítí i problémy, například návykovost nebo potenciální nebezpečí. Návykovost je podle nich nejvíce spojována s TikTokem (65 %) a Instagramem (60 %), dále pak v menší míře s Facebookem (36 %) a YouTube (31 %). TikTok je kromě návykovosti často vnímán také jako potenciálně nebezpečný – takto jej hodnotí 55 % mladých. Nebezpečný je rovněž v menší míře považován Facebook (27 %), Instagram (25 %), Snapchat (23 %) a X (21 %). Co se týče falešnosti, mladí takový obsah spojují především s TikTokem (37 %) a Instagramem (28 %). Nudu naopak podle nich přinášejí především X (30 %) a BeReal (26 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=984 (uživatelé sociálních sítí – alespoň týdně) Dvě třetiny mladých lidí se domnívají, že Facebook je sítí pro starší (65 %), naopak Instagram (62 %) a TikTok (67 %) vnímají jako sítě pro mladší. Přestože většina mladých považuje Facebook za síť pro starší, každý pátý (20 %) ho stále vnímá jako síť pro mladé. U Instagramu je situace odlišná – pouze každý desátý (10 %) jej vidí jako síť pro starší. Nejmenší rozdíly vnímání vhodnosti podle věku jsou u Pinterestu (13 % vs. 11 %), X (23 % vs. 13 %) a YouTube (27 % vs. 16 %). Některé sítě jsou naopak převážně vnímány jako doména mladých, přičemž velmi malé procento dotázaných je považuje za sítě pro starší. Patří sem BeReal (2 %), TikTok a Snapchat (shodně 4 %). Obzvlášť náctiletí mají tendenci vnímat Facebook jako síť pro starší. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=984 (uživatelé sociálních sítí – alespoň týdně) Sociální sítě jako zdroj informací, úniku, i prostředek kontaktu s okolím Facebook mladí lidé využívají především proto, aby byli v kontaktu s přáteli a věděli, co dělají (43 %). Stejně je tomu u Instagramu (47 %). TikTok mladí používají hlavně pro zábavu – aby sledovali „blbosti“ a pobavili se (50 %) nebo aby zabili čas, když nemají co dělat (44 %). U YouTube je situace podobná, i když tuto síť pro sledování „blbostí“ nebo zabití času používají mladí obecně v menší míře (37 %, respektive 32 %). TikTok se také ukazuje jako síť, na které mladí tráví čas kvůli její návykovosti – 26 % respondentů uvedlo, že se nejsou schopni od ní odlepit. Tento problém sami mladí reflektují jen minimálně u Facebooku, Instagramu nebo YouTube (4–9 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=768 (používají uvedenou soc. siť alespoň jednou týdně) Z výstup analýzy vyplývá, že mladí lidé nejčastěji využívají Instagram, YouTube a Facebook. Rozdíly jsou patrné mezi muži a ženami, zatímco muži častěji preferují X a YouTube, ženy naopak TikTok a Pinterest. Právě TikTok je hodnocen jako velmi populární a trendy, na druhou stranu je také považován za potenciálně nebezpečný a návykový. Mladí lidé sami reflektují hrozbu u své oblíbené aplikace. Facebook mladí vnímají spíše jako doménu starších uživatelů, zatímco Instagram a TikTok jsou sítěmi mladších. Celkově tak sociální sítě plní pro mladé různé funkce – komunikaci s přáteli, zábavu, inspiraci i zdroj informací. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Od scrollování k extremismu: Postoje mladých lidí k radikalizaci na sociálních sítích URL: https://analyzy.crdm.cz/od-scrollovani-k-extremismu-postoje-mladych-lidi-k-radikalizaci-na-socialnich-sitich/ Updated: 2025-12-30 Česká rada dětí a mládeže společně s Radou mládeže Slovenska realizují projekt zaměřený na posílení mediální gramotnosti mladých lidí a prevenci jejich radikalizace.  Dnešní online prostředí je plné rychle šířených informací a často i dezinformací, které mohou ovlivňovat názory a chování mladé ge nerace. Cílem projektu je proto zkoumat, co se na sociálních sítích děje, s jakým obsahem se mladí lidé na sítích setkávají a jak situaci ohledně radikalizace na sítích sami vnímají. V této části výzkumu představujeme analýzu z fokusních skupin. Jedná se o skupinové rozhovory v počtu 6 – 12 lidí, v rámci kterých se společně debatuje výzkumné téma. Analýza byla realizována na základě čtyř těchto fokusních skupin – s žáky gymnázia, střední odborné školy a s mladými pracovníky z organizací mládeže. Cílem bylo pochopit, jak mladí lidé používají sociální sítě, s jakým obsahem se na nich setkávají a jak reflektují riziko radikalizace. Co nám tedy výsledky o zkušenostech mladých lidí říkají? Využívání sociálních sítí Sociální sítě jsou pro mladé především prostorem komunikace s vrstevníky a sběru informací, některým slouží i pro vzdělávací účely. Důležitou roli hraje i zábava a scrollování. Nejčastěji využívají Instagram, YouTube, Facebook a TikTok, okrajově pak Discord, Reddit či Twitch. Radikalizační obsah a rizikové platformy Mladí lidé často uvádějí, že se s radikálním obsahem mohou setkat prakticky na jakékoli sociální síti. Zatímco někteří toto vnímají jako obecný problém digitálního prostředí, jiní poukazují na konkrétní platformy, se kterými mají osobní negativní zkušenosti. Za obzvláště rizikové považují uzavřené online skupiny a soukromé online komunity, které bývají nedostatečně moderované a umožňují snadnější šíření radikálních nebo extremistických názorů. Radikalizační či extrémní obsah se však ukazuje i na otevřenějších platformách jako je Facebook, TikTok. Jako specificky problematická platforma je opakovaně zmiňován Discord. Tento komunikační nástroj (využívaný například hráčskými komunitami), umožňuje zakládání uzavřených skupin („roomek“), které jsou přístupné pouze na pozvání. Mladí uživatelé využívají Discord především ke sdílení tematického obsahu při hraní her, nicméně v některých skupinách dochází zároveň k šíření pornografického materiálu nebo extremistických názorů. Jedna respondentka srovnává své zkušenosti s herními skupinami na Facebooku a na Discordu – zatímco na Facebooku se s pornografickým obsahem nesetkala, na Discordu je podle ní běžnou součástí některých skupin. Podobně jako Discord je v menší míře zmiňován i Reddit, na kterém se dá podle jednoho respondenta najít vše, i dokumentace vraždy. Na rozdíl od Discordu je otevřenější lidem “z venčí”. “Ty velký otevřený sítě jsou ta vstupní brána bych se nebál říct a ten Discord už je to privátní místo v baru, kdy prostě jdete dozadu do toho baru, když už je zavíračka, to zavřejnější místo, kam se jen tak někdo nedostane, jsou tam víc a víc ty radikální a už se víc a víc radikalizujou.” Příspěvky, se kterými se setkávají, se často týkají válečného konfliktu na Ukrajině a v Palestině, LGBT+ problematice, rasismu, nacionalismu, náboženství, ekologii či feminismu a šovinismu. Mladí zmiňovali i konkrétní osobnosti, například Andrewa Tatea, které považují za výrazné zdroje radikálních postojů: “Co bych spíš řekl jako příklad – až extrémní feminismus, kdy ženy říkají, nepotřebujeme muže, musíme je vyhladit a potom muži – nepotřebujeme ženy, musíme je vyhladit. Až takovýhle extrémy dokážou být na Redditu.“ Reakce mladých lidí Většina mladých lidí na radikální či extremistický obsah na sociálních sítích reaguje spíše pasivně – typicky jej ignorují, dále „scrollují“, případně obsah sdílejí s přáteli. Někteří uživatelé přistupují k blokování autorů problematických příspěvků, ale samotné nahlašování hodnotí jako málo efektivní. Převládá mezi nimi skepse ohledně dopadu těchto hlášení – častá je mezi nimi zkušenost, kdy platforma vyhodnotí i zjevně závadný obsah (např. násilný nebo dezinformační) jako neporušující pravidla komunity. Tato nedůvěra vede k rezignaci na aktivní obranu vůči problematickému obsahu. Někteří mladí lidé se setkávají s radikálními komentáři i od osob, které osobně znají. V těchto případech často dochází ke zlehčování – radikalizované projevy jsou vnímány jako „vtip“ nebo nadsázka. Odezva na podobné komentáře může být ironická (např. odpověď pomocí emoji klauna), ale někdy i smířlivá. Kdo je ohrožen radikalizací Respondenti se domnívají, že radikalizace je problémem napříč generacemi. Starší lidé jsou podle nich náchylnější k dezinformacím, protože méně ověřují informace a nerozumí algoritmům. Současně si však mladí uvědomují, že i jejich generace je ohrožená, nikdo není zcela rezistentní. Podle mladých lidí jsou rizikovější jedinci se špatným rodinným zázemím, psychickými problémy, či horším finančním zázemím. Radikalizace se podle nich často pojí s frustrací, pocitem osamělosti a hledáním identity. Proces bývá pozvolný a často si jej dotyční neuvědomují – extremistický obsah může působit atraktivně, zejména pokud je podpořen komunitou, která nabízí pocit přijetí. Radikalizace online i offline Mladí lidé připisují v souvislosti s radikalizací velkou roli algoritmům, které na základě předchozí aktivity posilují zobrazování podobného obsahu. Platformy podle mladých zjednodušují složitá témata, podporují polarizaci a poskytují prostor pro radikalizaci v anonymnějším prostředí. Regulace a moderace obsahu je vnímána jako nedostatečná: “Člověk neví, že to dělá špatně, ten se jen utvrzuje v tom názoru, že dělá dobrou věc ala Německo za druhý světový, oni by si nikdy neřekli, že jsou ti špatní, oni mají v hlavě nastaveno, že oni jsou ti dobrý, oni mají ten správnej názor.” Radikalizační projevy se ale přelévají i do offline prostředí, například do škol. Mladí uvádějí zkušenosti s homofobními, sexistickými a rasistickými výroky spolužáků. Přestože spolu dokážou ve škole vycházet, konfliktní témata jsou zdrojem napětí. Radikalizace však podle některých probíhá všude, na stích je to jednodušší: “Neliší se to od toho, když kdysi dávno někdo vyřvával na náměstí, teď má jiný prostředek”...“Jeho hlas je slyšet dál”. Respondenti dále uvádějí, že ve svém okolí mají spolužáky, kteří se vyjadřují urážlivě nejen k LGBT+ komunitě, ale také v souvislosti s rasismuem, válkami a genderem. Důležitým faktorem podle nich bývá způsob, jakým je daný obsah prezentován – zda jde o otevřenou provokaci, ironii, nebo neškodný pokus o vtip. Setkávají se rovněž se sexistickými poznámkami a zmiňují i negativní zkušenosti queer spolužáků, kteří čelí posměškům a verbálním útokům. Někteří respondenti reflektují, že radikalizace může mít i nenápadný průběh – určité myšlenky a postoje zpočátku působí atraktivně nebo srozumitelně, a pokud jedinec najde komunitu, která jeho názory podporuje, může být snadno ovlivněn. Jak poznamenal jeden z účastníků, člověk si často ani neuvědomí, že je vystaven manipulaci – stačí, že „mu to začne dávat smysl“ a v nově nalezené skupině najde pocit přijetí a identity. “… když ten člověk to sleduje, pak jde třeba do hospody a tam se potom baví s někým, ještě se podpoří navzájem ty názory, tak si myslím, že se stávají ještě víc radiklání, tím že se jim propojí ten offline a online svět.” Jak to řešit? Mladí lidé vnímají radikalizaci na sociálních sítích jako složitý problém bez jednoduchých odpovědí. V návrzích řešení se objevuje především potřeba regulace online prostoru – od silnější kontroly státu přes transparentnější algoritmy až po omezení návykovosti sítí. Část respondentů ale upozorňuje na riziko cenzury a ohrožení svobody projevu. Zaznívá i požadavek na větší odpovědnost provozovatelů platforem a systematičtější postihy pro šiřitele dezinformací. Vedle institucionálních opatření je zdůrazňována role prevence, zejména vzdělávání v oblasti médií a kritického myšlení. Na individuální úrovni mladí lidé uvažují o diskuzích s radikalizovaným člověkem, přesto uznávají, že tyto snahy mohou selhat, pokud druhý není ochoten komunikovat. Někdy proto volí odstup nebo doporučují odbornou pomoc. V rodině se jako komplikace jeví generační rozdíly a nerovné postavení v diskuzích. Organizace mládeže podle některých vedoucích mohou nabízet bezpečné prostředí, kde se děti učí debatě, spolupráci a hodnotám přátelství. Vedoucí zdůrazňují apolitičnost a řešení problémového chování spíše individuálně, případně s podporou rodičů. Další návrhy zahrnují politické simulace a posílení vzdělávání o radikalizaci přímo ve školách, například v hodinách informatiky. Celkově se mladí shodují, že změna musí přijít jak ze strany institucí, tak zespodu – od jednotlivců, škol a komunit. “Jakmile sáhneme do cenzury, tak si zahráváme se svobodou slova.” “Politici jsou jenom odrazem toho, jaká je společnost a jsou stále zástupci lidí, kteří je volí a pokud prostě budeme volit a podporovat politiky, kteří prostě budou sdílet dezinformace a budou v těch dezinformacích žít, tak ty dezinformace tady budou a oni v tom budou pokračovat, protože jim to přináší potřebné hlasy a potřebný prostor, jak se dostat k moci.” Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Darujeme kroužky dětem URL: https://analyzy.crdm.cz/darujeme-krouzky-detem/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí již tři roky realizuje projekt Darujeme kroužky dětem, který finančně podporuje aktivity dětí a mládeže ve věku 3–18 let. Podpory mohou využít rodiny v ČR, které jsou v tíživé finanční situaci, a na dítě, na které žádají podporu, pobírají jednu z dávek: přídavek na dítě, příspěvek na péči, odměna pěstouna, příspěvek při pěstounské péči. Podpora je poskytována také rodinám ukrajinských uprchlíků v tíživé finanční situaci, které pobývají v ČR na základě víza strpění či víza dočasné ochrany. Více o projektu naleznete zde: [https://www.darujemekrouzky.cz/](https://www.darujemekrouzky.cz/) V souvislosti s projektem jsme realizovali dotazníkové šetření mezi 947 rodiči, kteří žádali o finanční podporu na volnočasové aktivity svých dětí. Většinu z těchto rodičů tvoří ženy, zapojilo se pouze 67 mužů. Zajímali jsme se, na jaké aktivity příspěvek využili, jak jsou s projektem spokojeni, nebo jaká je jejich životní situace. Z analýzy vyplývá, že většina respondentů (31 %) má jedno dítě ve věku 3–18 let, 39 % dvě děti, 18 % tři děti a dalších 12 % 4 a více dětí. Příspěvek od Darujeme kroužky dětem téměř polovina (46 %) dotázaných využívá pouze v případě jednoho dítěte, pro většinu ale představuje pomoc s financováním aktivit více dětí v rodině. Rodiče souhrnně hodnotí projekt zcela pozitivně, a vnímají ho jako užitečnou pomoc pro podporu volnočasových aktivit u svých dětí. Téměř tři čtvrtiny rodičů (71 %) žádají o příspěvek na základě přídavku na děti. Pětinu rodičů (20 %) pak tvoří ti, kteří mají vízum dočasného podpory a vízum dočasného strpění. 8 % rodičů je pěstouny a 10 % rodičů dostává příspěvek na péči. V některých případech se příspěvky kumulují, 8 % rodičů například pobírá zároveň přídavek na dítě, i příspěvek na péči nebo vízum dočasné ochrany či odměnu pěstouna. Na co rodiče finanční příspěvky využívají? Rodiče využívají voucherů na aktivity, které poskytují sportovní kluby (34 %) a ZUŠ (24 %), dále pak organizace pracující s dětmi a mládeží, včetně organizací ČRDM (18 %) nebo DDM, SVČ (13 %), nebo Sokol (2 %) a jiné subjekty (9 %). Rodiče nejčastěji využívají poplatek na pravidelné poplatky spojené s kroužkem (93 %), každý desátý rodič použije příspěvek na tábor či soustředění, další 1–2 % rodičů využívají finanční pomoci na jednorázové akce, materiál a vybavení nebo na jiné záležitosti. Jedná se například o doučování, jazykovou školu, aktivity pro děti s Downovým syndromem, hipoterapie či hiporehabilitace, muzikoterapie atd. Proč a pro koho jsou kroužky finančně nedostupnou? Většina rodičů uvádí jako důvod, proč potřebují příspěvek, samoživitelství (41 %) a obecně zásadní zdražování v ČR (31 %). Pětina (22 %) také tvrdí, že zdražily přímo kroužky. 14 % respondentů uvádí jako zásadní aktuální rodinou situaci, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené. Desetina rodina se nachází v situaci, kdy je jeden z rodičů dítěte dlouhodobě bez zaměstnání. O příspěvek žádají i lidé s vysokoškolským vzděláním napříč republikou. V tomto ohledu jsme se zaměřovali pouze na české respondenty, protože jejich situace je odlišná od cizinců. Jejich důvody se však příliš neliší od zbylých respondentů. Zmiňují obecné zdražování v České republice, nebo přímo zdražování kroužků. 9 % z těchto respondentů je zároveň pěstouny. 22 % vysokoškoláků má početnou rodinu, která má 4 a více dětí. 4 % rodičů mají dítě se specifickými potřebami. 32 % zapojených je samoživiteli. Co je pro rodiče důležité na projektu Darujeme kroužky dětem? Pro 83 %rodičů je zásadní, že jim projekt finančně uleví. Další více než čtvrtina (25 %) oceňuje anonymnost projektu. Zbylých 5 % uvádí další jiné důvody, ve kterých uvádějí pomoc a podporu. Pokud by rodiče nedostávali příspěvek od Darujeme kroužky dětem, dítě by muselo v polovině případů (46 %) navštěvovat jen jeden kroužek. Další rodiče zmiňují, že by dítě nenavštěvovalo žádný kroužek (22 %), další pětina by si situaci řešila půjčkou v rodině (19 %). Pokud rodiče uvádějí, že by situaci řešili jinak (14 %), obvykle zmiňují, že by museli situaci řešit také uskromněním a omezení jiných výdajů. Pouze 1 % rodičů by situaci řešilo půjčkou v bance nebo půjčkou od nebankovních poskytovatelů. Naprostá většina rodičů plánuje využít projektu i v příštím roce. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Nenávist, nebo podpora? Jak lidé diskutují na sociálních sítích – 2. část URL: https://analyzy.crdm.cz/nenavist-nebo-podpora-jak-lide-diskutuji-na-socialnich-sitich-2-cast/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže společně s Radou mládeže Slovenska spouští projekt zaměřený na posílení mediální gramotnosti mladých lidí a prevenci jejich radikalizace. Dnešní online prostředí je plné rychle šířených informací a často i dezinformací, které mohou ovlivňovat názory a chování mladé generace. Cílem projektu je proto nejen zkoumat, co se na sociálních sítích děje a s jakým obsahem se mladí lidé na sítích setkávají. V této části výzkumu představujeme obsahovou analýzu komentářů na sociálních sítích. Tato výzkumná aktivita pomáhá zmapovat, jak lidé diskutují na sociálních sítích, jaké postoje vyjadřují a jaké jsou vzorce jejich chování. Analyzovali komentáře u říjnových (1.–31. 10. 2024) facebookových příspěvků na profilech převážně zpravodajských portálů a čtyř představitelů vládních stran. Změřili jsme se na servery novinky.cz, ČT24, idnes.cz, Seznam Zprávy, tn.cz, deník.cz, DVTV, aktualne.cz a CNN Prima News. Mezi vybrané představitele vládních stran patří Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka, Vít Rakušan. Na tomto místě představujeme, čeho se příspěvky uživatelů sociálních sítí týkají a jak prostřednictvím komentářů na sítích komunikují. ### Jak jsou příspěvky laděny? Komentáře pod příspěvky jsme rozdělili na negativní, pozitivní a neutrální, abychom zkoumali jejich sentiment. Nejpočetnější skupinu tvoří komentáře negativní, které jsou nejčastěji politicky motivované. Často se dotýkají identity, zejména národní, a souvisejí s válkou na Ukrajině nebo sounáležitostí s EU. Objevují se v nich pojmy jako „národ“, „Čech“, „kolaborant“ či „protektorát“. Ze sociálních témat se nejvíce zmiňuje postavení žen. Přestože negativní komentáře převažují, vyloženě agresivních je jen minimum. Ty se zpravidla zaměřují na jiné diskutující a mají čistě útočný charakter, například: „copak prolhaný nácku, moc tě štveme, že si nás bereš do tlamy? Jen si zakvič 😏“. Pozitivní komentáře bývají rovněž politicky zaměřené, případně tematicky nezařaditelné. Nejčastěji vyjadřují podporu konkrétním osobnostem (např. „Babiš – Hip Hip!!“). Neutrální komentáře mají podobný charakter – bývají politicky orientované, nebo nelze jednoznačně určit jejich téma. ### Čeho se komentáře na sociálních sítích nejčastěji týkají? Komentáře jsme dále analyzovali podle tematického zaměření. Nejčastěji se vztahují k politickým, sociálním, kulturním a identitním otázkám. Vyloženě hoaxy či radikální příspěvky se ve zkoumaném vzorku objevovaly jen zřídka. Pokud se radikální příspěvky vyskytly, šlo většinou o politicky motivované a často agresivně laděné výroky, jejichž intenzita však obvykle nedosahovala extrémní úrovně. 1. Politická témata Politicky motivované komentáře tvoří naprostou většinu analyzovaného vzorku, přičemž převládají ty negativně laděné. Nejčastěji kritizují českou politickou scénu, konkrétní osobnosti nebo ekonomickou situaci. Častými tématy jsou také Evropská unie, válka na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt. Okrajově se objevují i komentáře k environmentálním otázkám. „Jen se potvrzuje můj názor na ANO ☹️“ „Z cizího krev neteče, je potřeba zemi zadlužit a přivést k bankrotu, díky jejich smyšlené a nesmyslné válce a hlavně podpořit zbrojařské firmy USA, která konflikt uměle rozdmýchává a zastrašuje jenom aby se mohlo v plném proudu zbrojit......“ Mezi agresivní komentáře byly zařazeny ty, kterou jsou nějakým způsobem nenávistné nebo útočné či vulgární. Většinou útočí na další komentující pod příspěvkem nebo na politické reprezentanty a instituce. Komentáře jsou někdy současně i identitní. „Táhni do Prdele i z Ukrajinou“ „PK…..pička kompletna“ 2. Sociální a kulturní témata Sociální a kulturní témata se vztahují k homofobii, ženám, stáří, sexualitě, zdraví nebo vzhledu. Pozitivní komentář v této kategorii není zaznamenán žádný, všechny jsou neutrálně nebo negativně orientované. „můj otec zemřel před týdnem v 69 letech. Tak to mám hezké vyhlídky. A až půjdou vnoučata k maturitě, tak já teprve do důchodu. Moje babička si nás užívala od 53 let na plno. Já jsem pracující babička a ještě dlouho budu. Já mám hezké vzpomínky na babičku a ty naše vnoučata akorát na pracující babičku, která nemá čas a honí peníze, aby vyžila.“ „No tady je vidět že posměšky jsou pro její zdraví lepší než jí tu obezitu falešně chválit a lhát jí že je krásná.“ 3. Identita a příslušnost Komentáře k identitě bývají často negativní či agresivní . Nejčastěji se vztahují k etnickým skupinám, národům nebo Evropské unii. Objevují se výrazy jako „dezoláti“, „okupanti“, „soudružka von der Leyen“, „islamističtí fanatici“, „islámští pedofilové“. Identitní komentáře mají zpravidla politický podtext. Negativně se vymezují vůči válce na Ukrajině – kritizují jak ruskou, tak ukrajinskou stranu, například odmítáním příchodu ukrajinských dětí do českých škol. Kritické jsou také vůči krokům Evropské unie. „Jo amerika chraň nás panbu od všeho pro Českou zem nenormálního, vy co chcete psát nemistni kecy na mou osobu, tak předem vy máte dost já jsem ještě pořád normální, ne zblblej dobou, tak domne“ „Sk- evropa pouze geograficky...“ „no od vaší komunity to tvl.sedi vy okradete každého a všude ❤️“ Pozitivní komentář jsme zaznamenali pouze jeden, a to na podporu Ukrajiny. „Ukrajina je suverénní stát. Ukrajinci dobrovolně bojují proti okupantům. Proč bychom my měli rozhodovat, zda se mohou, nebo nemohou bránit? “Já chci mír” je hezký, ale dokud se sami Ukrajinci chtějí bránit, je třeba jim pomáhat. “Chci mír!” je totální výkřik do tmy. Jako když přepadenému sousedovi nejen že nepomůžete, ale rozbijete mu mobil, aby se o pomoc nikomu nedovolal.“ V následujících měsících budeme prezentovat další výstupy projektu. Příště se podíváme na výsledky fokusních skupin s mladými lidmi, se kterými jsme si povídali o tématu radikalizace mládeže na sociálních sítích a zjišťovali, s čím se na sítích setkávají a v čem vidí problémy. Pro analýzu dat byl využit nástroj TrollWall. Text vznikl v rámci projektu “Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže” Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Nenávist, nebo podpora? Jak lidé diskutují na sociálních sítích – 1. část URL: https://analyzy.crdm.cz/nenavist-nebo-podpora-jak-lide-diskutuji-na-socialnich-sitich-1-cast/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže společně s Radou mládeže Slovenska spouští projekt zaměřený na posílení mediální gramotnosti mladých lidí a prevenci jejich radikalizace. Dnešní online prostředí je plné rychle šířených informací a často i dezinformací, které mohou ovlivňovat názory a chování mladé generace. Cílem projektu je proto nejen zkoumat, co se na sociálních sítích děje a s jakým obsahem se mladí lidé na sítích setkávají. V první části výzkumu představujeme obsahovou analýzu komentářů na sociální sítí Facebook. Tato výzkumná aktivita pomáhá zmapovat, jak lidé diskutují na sociálních sítích, jaké postoje vyjadřují a jaké jsou vzorce jejich chování. Analyzovali komentáře u říjnových (1.–31. 10. 2024) facebookových příspěvků na profilech převážně zpravodajských portálů a čtyř představitelů vládních stran. Změřili jsme se na servery novinky.cz, ČT24, idnes.cz, Seznam Zprávy, tn.cz, deník.cz, DVTV, aktualne.cz a CNN Prima. Mezi vybrané představitele vládních stran patří Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka, Vít Rakušan. Na základě analýzy je patrné, že se sledované profily zásadně liší podle počtu publikovaných komentářů. Nejvíce komentované jsou portály ČT24 a CNN Prima, nejméně naopak Denik.cz. U některých profilů byly v rámci sledovaného období pozorovány dny, kdy nebyly publikovány žádné nebo téměř žádné komentáře, tedy ani ty nenávistné. Jedná je o idnes.cz, novinky.cz, DVTV, tn.cz. U ostatních profilů je pozorovány soustavná publikace komentářů. Nejvíce nenávistných komentářů je pozorovaných u serveru novinky.cz nebo Denik.cz, nejméně na idnes.cz nebo aktualne.cz. Denik.cz má tedy pod svými příspěvky spíš méně komentářů, často jsou ale toxické. Při pohledu na komentáře u příspěvků vládních představitelů se ukazuje, že nejméně komentářů bývá u Mariána Jurečky, zatímco nejvíce u Petra Fialy. Podrobnější analýza zároveň ukazuje, že právě u Mariána Jurečky se vyskytuje největší počet dní, kdy nebyly zaznamenány žádné toxické komentáře. Podobný jev sledujeme také u Víta Rakušana, u něhož se rovněž objevují dny bez komentářů s nenávistným podtextem. Naopak u Markéty Pekarové Adamové a Petra Fialy se toxické komentáře objevují během celého sledovaného období. Pokud jde o toxicitu komentářů, nejvyšší míru nenávisti čelí Markéta Pekarová Adamová, zatímco nejnižší Vít Rakušan. U Petra Fialy lze vyšší toxicitu vysvětlit tím, že jako premiér přitahuje větší pozornost. V případě Markéty Pekarové Adamové může hrát roli skutečnost, že je jedinou ženou mezi předsedy vládních stran, což ji může vystavovat silnější nenávistné reakci. Ve srovnání všech sledovaných profilů – tedy jak představitelů vládních stran, tak zpravodajských webů – vyplývá, že nejvíce komentářů pod svými příspěvky získávají právě zpravodajské profily. Zatímco mezi politiky dominuje Petr Fiala s 37 059 komentáři, profil ČT24 jich má více než o 100 000 více, konkrétně 154 590. Nejvíce toxickým se přitom ukazuje být profil novinky.cz, u něhož míra nenávistných komentářů přesahuje 20 %. Mezi politickými představiteli má nejvyšší podíl takových komentářů Markéta Pekarová Adamová, v jejím případě však nepřesahuje hranici 20 %. V druhé části článku představíme podrobnější analýzu komentářů a podíváme se na to, čeho se příspěvky uživatelů týkají a jak prostřednictvím komentářů na sítích komunikují. Pro analýzu dat byl využit nástroj TrollWall. Text vznikl v rámci projektu “Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže” Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Jak jsou na tom mladí lidé s financemi? URL: https://analyzy.crdm.cz/jak-jsou-na-tom-mladi-lide-s-financemi/ Updated: 2025-09-22 Většina mladých lidí tvrdí, že je s finanční situací své rodiny spokojena. Přesto mezi znatelnou částí mládeže panují obavy z budoucnosti a peníze jsou častým předmětem diskusí v rodině. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v analýze věnována finanční situaci mladých lidí a jejich obavám do budoucna. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Pozitivním zjištěním analýzy je, že většina mladých lidí je spokojena s finanční situací své rodiny či domácnosti (24 % je nadprůměrně spokojeno, 49 % spokojených). Přesto čtvrtina dotázaných (26 %) uvádí horší finanční situaci. Nespokojeni jsou častěji mladí lidé bez maturity oproti vysokoškolsky vzdělaným (33 vs. 20 %) Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999, odpovědi těch, kteří s výroky souhlasí Pro více než polovinu dotázaných jsou peníze častým předmětem diskusí v rodině (58 %). 57 % uvádí, že pokud jim nějaká značka vyhovuje, kupují jen tu. Polovina mládeže neustále kontroluje, kolik utrácí (50 %) nebo kupuje i věci jen proto, že jsou zrovna zlevněné (45 %). Na druhou stranu také polovina dotázaných považuje nakupování za svou oblíbenou činnost a pravidelně si ukládá stranou pevnou částku peněz (shodně 50 %). Třetina dotázaných ukládá peníze do investic (31 %) a pětina má nejnovější věci většinou dříve než ostatní (20 %). Muži oproti ženám více spoří (54 % vs. 45 %) a investují (38 % vs. 24 %), nejnovější věci mají také dříve než ostatní (26 % vs. 14 %). Ženy naopak považují nakupování za oblíbenou činnost (57 % vs. 44 %) a nakupují v akcích, přestože věci nepotřebují (48 % vs. 42 %). Mladí lidé bez maturitního vzdělání častěji než mladí s vysokoškolským diplomem tvrdí, že peníze jsou častým předmětem diskusí v rodině (64 % vs. 51 %) a neustále kontrolují kolik utrácí (50 % vs. 37 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999, odpovědi těch, kteří s výroky souhlasí Velké rozdíly jsou patrné u výše finanční rezervy, kterou mladí lidé disponují. Třetina mladých má úsporu v rozmezí jednoho nebo dvou až tří měsíčních platů (34 %), jeden z deseti má naspořeno 4–5 měsíčních platů (10 %) nebo 6–9 měsíčních platů (8 %) nebo úspory za jeden rok či více let (11 % ). Pětina všech mladých však nemá žádnou finanční rezervu (19 %). Desetina mladých neví, kolik má našetřeno (10 %). Z výsledků analýzy také vyplývá, že větší finanční rezervu mají vysokoškolsky vzdělaní oproti mladým lidem bez maturity. Ti, kteří nemají žádnou finanční rezervu, nebo by si v případě nouze museli půjčit, vyhazují velkou míru finanční nespokojenosti oproti těm, kteří mají větší rezervy. Zároveň jsou u nich doma peníze častěji tématem debaty. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999, původní znění otázky: „Na obrazovce vidíte různé způsoby, jak lidé šetří. Vyberte prosím ty z nich, které platí pro Vás osobně.“ Nadpoloviční většina mladých lidí nakupuje v cenových akcích (57 %) , dvě pětiny pak omezují jídlo a pití mimo domov (43 %), nakupují v levnějších obchodech (40 %) a levnější varianty potravin (39 %). Třetina mládeže kupuje jenom nutné věci (34 %), šetří vodou a elektřinou (shodně 33 %) nebo nakupuje věci z druhé ruky (31 %). Více než čtvrtina mládeže také srovnává ceny online pro výhodnou nabídku (30 %) omezuje zábavu a kulturu (29 %) a šetří teplem (28 %). Nijak nešetří pouze 4 % dotázaných. Ženy se oproti mužům ukazují být více šetřivé . Častěji nakupují věci z druhé ruky (40 % vs. 22 %), nakupují v cenových akcích (61 % vs. 53 %), v levnějších diskontech (47 % vs. 33 %), nakupují levnější potraviny (44 % vs. 35 %), nakupují jen nutné věci (39 % vs. 30 %), a omezují jídlo a pití mimo domov (48 % vs. 38 %). Naopak se méně často uchylují k šetření vodou (30 % vs. 36 %) nebo šetření pohonnými hmotami (12 % vs 17 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Mezi mladými jsou patrné velké nerovnosti ohledně zhoršování a zlepšování finanční situace. Zatímco se 37 % mladých domnívá, že se jejích finanční situace oproti loňsku zlepšila, 24 % je na tom subjektivně naopak hůře. Pro zbylých 39 % je situace stále stejná. Jako horší hodnotí svoji situaci častěji ženy než muži (27 % vs. 21 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Mladí lidé mají strach z finanční situace domácnosti v budoucnosti, a to téměř dvě třetiny dotázaných (62 %). Finanční situace se častěji obávají mladí lidé z věkové kategorie 25-30 let oproti náctiletým vrstevníkům (16-19 let), rozdíl je 69 % vs. 56 %, což může souviset s tím, že náctiletí ještě žijí s rodiči. Obavy mají také častěji mladí bez maturitního vysvědčení oproti vysokoškolsky vzdělaným (71 vs. 57 %). Ti, kteří nejsou spokojeni s finanční situací svojí domácnosti, mají zároveň větší obavy do budoucna. Spokojenost tyto obavy naopak snižuje. Souvislost je patrná i ve srovnání se stavem v minulém roce. Pokud respondenti subjektivně vnímají, že je stav jejich financí horší než před rokem, mají větší obavy do budoucna. V rámci tohoto šetření nás zajímalo, jak se mladí lidé šetření a jak hodnotí svoji finanční situace y vyhlídky do budoucna. Výsledky ukazují, že přestože je většina mladých lidí spokojena s finanční situací své domácnost, dvě třetiny mladých se bojí situace do budoucna. Naprostá většina mladých lidí nějakým způsobem šetří, nejčastěji nakukováním v akci. Finanční situace mladých lidí je však nerovná, jsou patrné velké rozdíly ať už v subjektivním hodnocení finanční situace rodiny, tak i v konkrétním nakládáním s financemi nebo ve výši úspor. Rozdíly jsou znatelné především mezi lidmi s výučním listem a vysokoškoláky, rovněž mezi muži a ženami. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledové fotografie: Pexels --- ## Article: Postoje mladých lidí k politické situaci a veřejnému životu v České republice URL: https://analyzy.crdm.cz/postoje-mladych-lidi-k-politicke-situaci-a-verejnemu-zivotu-v-ceske-republice/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé se domnívají, že se poltická situace České republice se za poslední dobu příliš nezměnila, případně zhoršila. Obecně panuje spíš nespokojenost nebo neutrální postoj k veřejnému dění. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v šetření věnována tomu, jak mladí lidé vnímají politickou situaci a oblast veřejného dění. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Zhruba polovina mladých Čechů (49 %) se o politiku zajímá, zásadní téma ale představuje pouze pro 13 % dotázaných. Zájem projevují větší míře o muže než ženy (60 vs. 37 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním oproti mládeži bez maturitního vysvědčení (64 vs. 46 %) Kdo tedy tvoří skupinu mladých lidí, kteří o politiku projevují zájem? Obecně lze říci, že se jedná o jedince, kteří jsou celkově aktivnější ve veřejném dění – účastní se demonstrací, podepisují petice a podobně. Přesto i ti, kteří uvádějí, že se o politiku převážně nezajímají, se někdy politicky angažují. Sice v menší míře, ale nejednají zcela apaticky vůči veřejnému dění. Jejich hodnocení pak tolik nekoresponduje s reálním jednáním. Například ze všech, kteří se o politiku nezajímají, 22 % podepsalo petici a 5 % z nich dokonce sdílelo příspěvek, který upozorňuje na nekalé jednání politiků. Ačkoli se může zdát, že 5 % je zanedbatelné číslo, je třeba dodat, že v celé populaci mládeže se k této aktivitě uchýlilo pouze 7 %. Ti, kteří se o politiku nezajímají, jsou častěji skeptičtí k vybraným oblastem veřejného života, případně nemají jasný názor – například častěji kritizují veřejnoprávní média. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Většina mladých lidí s domnívá, že politická situace se v poslední době příliš nezměnila, nebo se zhoršila. Nejhorší situaci vnímají ve vztazích s Ruskem (69 %) nebo ve stavu veřejných financí (57), zhoršení je podle velké části mladých lidí patrné i u celkové nálady ve společnosti a přistěhovalectví (shodně 54 %), mezilidských vztazích (50 %), bezpečnostní situace ČR (46 %), politické situace ČR, korupce (38 %), hospodářské kriminality (35 %) nebo nezávislost médií, svobody slova (33 %). Méně než třetina se domnívá že se zhoršila činnost veřejnoprávních médií (23 %) nebo postavení ČR v EU (21 %). Zhoršení stavu vnímají častěji ženy než muži, především v otázce přistěhovalectví (59 vs. 48 %), politické situace ČR (46 vs. 37 %) nebo postavení ČR v EU (25 vs. 18 %). Velké rozdíly jsou patrné mezi věkovými skupinami, negativnější vnímání politické situace mají lidé ve věku 25-30 let oproti náctiletým vrstevníkům ve věku 16-19 let. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Většina mladých lidí v ČR je s fungováním veřejných institucí nespokojena, nebo nemá vyhraněný názor. Pouze cca třetina dotázaných je spokojena s fungováním vybraných veřejných institucí, jako je demokracie a její vývoj (34 %) soudnictví (33 %), státní správa (31 %) nebo politická reprezentace (34 %), o něco větší spokojenost panuje v možností účasti občanů na rozhodování ve věcech veřejných (44 %). Se stavem těchto vybraných oblastí života jsou méně spokojeny ženy oproti mužům, ať už v souvislosti s fungováním soudnictví (27 vs. 39 %), státní správy (27 vs. 35 %), možnosti účasti občanů na rozhodování ve věcech veřejných (38 vs. 46 %) a politickou reprezentací (29 vs. 38 %). Nespokojenost projevuje také především starší sledovaná věková kategorie 25-30 let oproti náctiletým ve věku 16-19 let, a to ve všech sledovaných položek – rozdíl se pohybují v rozmezí 15-22 %. Nespokojenost vykazují ve větší míře mladí lidé bez maturity – s fungováním demokracie (18 %), soudnictví a její nezávislosti (17 %, možnosti účasti občanů na rozhodování ve věcech veřejných (29 %) a především politickou reprezentací – tam je rozdíl oproti průměru v populaci nejvýraznější, spokojených je pouze 13 %. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Cca tři čtvrtiny mladých se shodnou, že většinu politiků zajímá více jejich osobní prospěch než situace obyčejných lidí (75 %), a že většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí neb čte v médiích a na sociálních sítích (77 %). Podle 61 % mladých média záměrně zkreslují nebo zamlčují důležité informace, 56 % se domnívá, že veřejnoprávní média jsou v společnosti nepostradatelná. 43 % si myslí, že tato země nutně potřebuje silného politika a pro třetí dotázaných je národní bezpečnost důležitější než osobní svoboda. Silného lídra by si přálo mít více mužů než žen (47 vs. 38 %), zároveň jsou muži více důvěřiví vůči veřejnoprávním médiím (62 vs. 51 %) a jsou toho názoru že národní bezpečnost je důležitější než osobní svoboda (34 vs. 29 %). Mladí lidé s vysokoškolským diplomem se v některých postojích lidí od vrstevníků s učňovským vzděláním – častěji si myslí, že většinu politiků zajímá víc jejich osobní prospěch (82 vs. 69 %), veřejná media hrají nezastupitelnou roli (67 vs. 43 %), a že národní bezpečnost je důležitější než osobní svoboda (40 vs 33 %). Naopak se méně často domnívají, že tato země potřebuje silného politika v čele (28 vs. 53 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Více než polovina mladých s v posledním roce nezúčastnila žádné z uvedených akcí, které slouží k vyjádření vlastního polického přesvědčení. Čtvrtina podepsala petici (26 %), každý desátý se zapojil do dobrovolnických veřejných aktivit (11 %) a aktivit spojených se zvelebením místa, kde žijí (9 %). 7 % sdílelo příspěvek upozorňují na nekalé jednání politiků, firem nebo organizací ve veřejném prostoru. Demonstrací se účastnilo 6 % mládeže. V rámci tohoto šetření nás zajímalo, jak se mladí lidé zajímají o politické dění. Výsledky ukazují, že stav mezi českou mládeží je dost rozpolcený, pro polovinu se jedná o oblast života, kterou aktivně vyhledávají, pro druhou polovinu nepředstavuje oblast zájmu. Mládež vnímá fungování demokracie, soudnictví či věřené správy v České republice spíše negativně, nebo neutrálně. Z výpovědí respondentů je patrná převažující skepse. Domnívají se, že v poslední době se politická a celospolečenská situace nezměnila, případně zhoršila, ať už se jedná o mezilidské vztahy, politickou situaci v ČR, nebo korupci. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Mladí a politika: Postoje k válce, politickým a sociálním problémům URL: https://analyzy.crdm.cz/mladi-a-politika-postoje-k-valce-politickym-a-socialnim-problemum/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé vnímají sociální a politické problémy ve společnosti a často z nich mají obavy. Strach vyvolávají válečné konflikty, zhoršování životního prostředí ale i zdražování služeb a potravin. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2024 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 999). Pozornost byla v šetření věnována i tomu, jak mladí lidé vnímají politické a sociální problémy. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Mezi nečastější vnější hrozby, kterých se mladí lidé obávají, patří válka , obává se jí polovina otázaných (48 %). Zhruba třetina mladých má také strach ze zhoršování životního prostředí (32 %), rychlého a výrazné zdražování zboží a služeb nebo migrace a uprchlíků (shodně 31 %). Naopak nejmenší strach mají mladí lidé z nedostatku potravin či pitné vody (11 %), prohlubování názorových rozdílů mezi skupinami obyvatel (13 %), přírodních katastrof a nedostatku přírodních zdrojů a výpadků dodávek energie (shodně 15 %). Mladí tedy mají obavy ze zhoršování životního prostředí, z jeho důsledků, jako např. požárů a povodní, však ne. Ženy se častěji než muži obávají zhoršování životního prostředí (38 % vs 26 %), zdražování (36 % vs 27 %) nebo nárůstu chudoby (27 % vs 18 %) a přírodních katastrof (21 % vs 9 %). Muži mají více strach manipulace s informacemi (39 % vs 19 %), stárnutí populace (24 % vs 12 %). Nejmladší sledovaná věková kategorie mezi mladými (16-19 let) se ukazuje být tou, která má největší strach ze zhoršování kvality životního prostředí (42 %) nebo manipulace s informacemi (33 %). Mladí lidé bez maturity se častěji obávají nezaměstnanosti (36 %), nárůstu chudoby (31 %), absolventi vysokých škol spíše prohlubování ekonomických (25 %) nebo názorových rozdílů (19 %) mezi skupinami obyvatel. Tyto rozdíly poukazují na to, že lidé s nižším vzděláním se více obávají konkrétních ekonomických problémů zaměstnanosti, lidé s vyšším vzděláním zase zvětšování sociálních nerovností, ke kterým nezaměstnanost a chudoba mnohdy vedou. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 (odpověď považuji to za hrozbu) Mladí lidé vnímají mezinárodní politickou situaci a nezanedbatelné množství z nich má obavy z jejího vývoje obavy. Nevětší počet dotázaných má strach z vývoje války na Ukrajině (63 %), rozšiřování čínského vlivu (47 %), konfliktu v pásmu Gazy (41 %), ale i poltického vývoje na Slovensku (36 %) či Maďarsku (26 %) a rozšiřování vlivu EU (28 %). Mladí se obávají politického vývoje ve vojenských konfliktech, rozšiřování vlivu Číny (47 %) i EU (28 %), z politického vývoje na Slovenku či Maďarsku mají strach spíše muži než ženy (31 % vs. 25 %), podobně je tomu i v případě čínského vlivu (54 % vs. 40 %). Obavy mívají častěji lidé s vysokoškolským vzděláním oproti lidem bez maturity, a z vývoje situace na Slovensku (46 % vs. 20 %), v Maďarsku (34 % vs. 22 %), na Ukrajině (75 % vs. 52 %), i rozšiřování čínského vlivu (57 % vs. 38 %), naopak je tomu v případě vlivu EU (33 % vs. 18 %). Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Mladí lidé silně vnímají sociální problémy v různých oblastech společnosti. Polovina dotázaných vnímá týrání a zneužívání zvířat, cca každý čtvrtý (44–40 % lidí) vnímá problémy s duševním zdravím, obtěžování, zneužívání nebo násilí na ženách nebo nedostatek pracovních míst se mzdou dostatečnou na živobytí. ale vnímají i zvyšující se nerovnosti (38 %) nebo zdravotní problémy (36 %). Naopak méně dotázaných se obává nedostatečné rozmanitosti ve vedení (12 %), nedostatečného dodržování lidských práv (17 %) nebo nedostatečného zaměření na vzdělávání a rozvoj dovedností pro budoucí svět (23 %). Dochází k zajímavému paradoxu ohledně pracovní stránky života – pouze 17 % mladých se bojí nedodržování pracovního práva, přitom 29 % má obavy z využívání dětské práce a vykořisťování dělníků . To se dá přitom klasifikovat jako nedodržování pracovního práva. Zdroj: studie Kantar Lifestyle 2024, hodnoty uvedeny v %, N=999 Přestože většina mladých lidí v roce 2023 nepomáhala lidem z Ukrajiny, více než čtvrtina (28 %) se do pomoci zapojila, ať už osobně nebo pomocí organizací poskytujících pomoc. Z výsledků analýzy vyplývá, že mladí lidé ve velké míře vnímají sociální a politické problémy v České republice. Obavy mezi mládeží panují ve vztahu k mezinárodní politice a především ve vztahu k válečným konfliktům. Současně se ale bojí i hrozeb týkajících se zdraví a životního prostředí, zneužívání či vykořisťování lidí a dalších ekonomických problémů. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Statistika úrazovosti v organizacích mládeže za rok 2024 URL: https://analyzy.crdm.cz/statistika-urazovosti-v-organizacich-mladeze-za-rok-2024/ Updated: 2026-06-16 Česká rada dětí a mládeže dlouhodobě zprostředkovává pojištění na činnost organizací dětí a mládeže. V roce 2025 byla provedena statistika úrazů za rok 2024 v rámci organizací, které mají u ČRDM sjednané toto pojištění. Dohromady bylo získáno 347 odpovědí z šetření. Celkem bylo zraněným vyplaceno 1 058 825 Kč, průměrná částka byla 3 051 Kč, jedná se o menší celkovou i průměrnou částku oproti roku 2023. Nejčastěji bylo poškozeným vyplaceno 3001–6000 Kč. Kdy k úrazům dochází V průběhu posledních pěti let výrazně ubylo úrazů. V roce 2020 a 2021 tomu bylo z důvodů protipandemických opatření. Nižší míra hlášených úrazů se však drží i v následujících letech. Snížení úrazovosti se týká jak pravidelné činnosti během roku, tak i během letních měsíců, kdy se konají tábory. Za rok 2024 bylo pojišťovně nahlášeno 347 úrazů, z toho k 89 došlo během července a srpna. V letech před pandemií však bývalo hlášeno přes 800 úrazů ročně. Hodnoty v celých číslech Kde k úrazům dochází Cca třetina úrazů se přihodí při pobytu ve volné přírodě, víc než polovina pak na sportovištích. Ke zbylým úrazům dojde v objektech, ve městě a jinde. Aktivity při úrazech Mezi hlavní činnosti, při kterých dochází k úrazu, náleží sportování, dále pak hra či závod. Další kategorii tvoří úrazy způsobené při podpůrné činnosti. Jde o zranění, ke kterým dojde během vaření (například opaření) nebo při práci se dřevem, běžně štípání dřeva. Mezi zbylé činnosti patří noční táborové aktivity, koupání, cestování nebo jiné činnosti, jako jsou náhodné úrazy, nezapříčiněné žádnou konkrétní aktivitou – například zakopnutí při vylézání ze stanu. Nejčastěji dochází k úrazu při pádu, účastníci aktivit zakopnou nebo upadnou. K upadnutí dochází často venku v přírodě, například při hře, někteří také ale spadnou z houpačky či postele. Obvyklé jsou ale i nárazy a údery, ať už o předměty nebo jiné lidi. Někteří zranění byli udeřeni proudnicí, hokejkou, palicí, jiní se srazili s kamarádkou či trenérem. Někteří nabourali do závěje, byli udeřeni polštářem, nebo je uhodila napružená větev. Typy úrazů a léčba Mezi nejčastější zranění se řadí zlomenina, jde skoro o třetinu (29 %) všech úrazů. Další zranění jsou podvrtnutí a vymknutí, která činí pětinu (21 %). 10–12 % úrazů jsou pohmoždění, distrakce nebo infrakce (naštípnutí, nalomení kosti), dalších 8 % úrazů tvoří rány. Mezi ostatní úrazy patří poranění šlach, natržené svaly, otřes mozku nebo ulomené zuby. Popáleniny nejsou způsobeny při aktivitách hasičských oddílů, ale při podpůrných aktivitách, jako je vaření. Cca dvě třetiny zlomenin se týkají horních končetin, především rukou – nejčastější se jedná o zlomeniny prstu. Čtvrtina zlomenin připadají hlavně na dolní končetiny, zatímco ostatních úrazů, například v oblasti trupu, je asi desetina. Podobně jako u zlomenin, i k podvrtnutí dochází nejčastěji v oblasti horních končetin. Průměrný počet dnů léčby je 26. Nejvíce úrazů se vyléčí do jednoho měsíce. Lehčí úrazy, které jsou vyléčeny do dvou týdnů, jsou zastoupeny v o něco menší míře než zranění s dobou léčení do čtvrt roku. Oproti loňsku ubylo úrazů léčených déle než čtvrt roku, z 6 na 1 %. Sociodemografické údaje Úrazy se nejčastěji týkají dětí, pouze 11 % zranění se přihodí dospělým nad 19 let. Je však nutné brát v úvahu, že dospělých je na těchto akcích menší počet. Věkově se úrazy nejčastěji týkají teenagerů – dětí od 12 do 15 let. Úrazy postihují v podobné míře muže i ženy. O něco více nehod se přihodilo mužům. Statistika pracuje s údaji, které byly poskytnuty. V konkrétních grafech jsou vynechány chybějící hodnoty, které nebyly uvedeny (např. pokud místo úrazu nebylo uvedeno). Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Letní tábory v roce 2024 URL: https://analyzy.crdm.cz/letni-tabory-v-roce-2024/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže uskutečnila v roce 2024 šetření k letním táborům, podobně jako i v předešlých letech. Do šetření byly zahrnuty údaje od členských organizací ČRDM, krajských rad dětí a mládeže, dále pak informace od organizací, které nepatří mezi členy rad, ale mají na svou činnost zřízeno pojištění přes ČRDM. Dohromady jsme získali 2262 odpovědí z šetření od 91 organizací, ke kterým se vztahují výstupy této analýzy. Údaje se týkají pouze pobytových letních táborů. Délka a počet táborů Nejčastější délka táborů je zhruba 10 - 13 dní. Celkový počet pobytových táborů, které jsou analyzovány, je 2262. Typy ubytování Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. Pro potřeby tohoto šetření jsme stanem mysleli podsadový stan, turistický stan, týpí apod. To potvrzuje stále velkou oblibu klasických táborů na „zelené louce“. Oproti předešlému rocku obliba stanového ubytování ještě stoupla o 3 %. Pokud účastníci tábora bydlí v budově, často se jedná o chatky. Spaní pod širým nebem organizace podobně jako loni i letos vynechávaly. N = 2259 Vlastní základnu využívá 19 % táborů. Jedná se o táborovou základnu (louku apod.) ve vlastnictví daného spolku nebo i mateřské organizace. N = 2155 Zaměření tábora Mezi tábory vévodí ty se všeobecným zaměřením (90 %). Jejich počet je o 3 % větší než loňský rok, obliba táborů, které jsou typické aktivitami spojenými s pobytem v přírodě, stále vzrostla. Oblíbené jsou tábory turistické a vodácké, které jsou typické přespáváním na různých místech a spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Jejich četnost je už ale výrazně nižší. Mezi další typy táborů patří sportovní, které se orientují na konkrétní sportovní aktivity, například cyklistiku. Zbylé tábory jsou zaměřeny jiným směrem. Jedná se o vědecko-technické či umělecké tábory, tábory s koňmi nebo zaměřením na LARP nebo horolezectví. N = 2261 Digitální zařízení Analýza ukazuje, že téměř polovina (48 %) pořadatelů táborů vůbec nepovoluje využívání digitálních zařízení, například mobilů nebo tabletů, ve volném čase. Oproti loňskému roku došlo v tomto ohledu k navýšení 3 %. Dalších 39 % čas s digitálními zařízeními alespoň částečně omezuje. Některé tábory mohou využívat mobilní telefony nebo další podobné přístroje jako pomůcky během táborových činností, my se ale zaměřovali pouze na volný čas mimo hlavní program táborových aktivit. V tomto čase osobního volna se naprostá většina táborů snaží regulovat využívání těchto zařízení. Tábory, které poskytují ubytování v budovách, dovolují používání digitálních technologií častěji. Je tomu tak například z menší dostupnosti elektřiny a větší orientace na přírodu. Ve volném čase může mobily bez omezení používat 20 % dětí ubytovaných v budovách a 12 % ve stanech. N = 808 Cena tábora Průměrná cena tábora na den činila v roce 2024 291 Kč. Tímto došlo k předpokládanému navýšení v tomto roce. V roce 2023 byla cena 272 Kč. Více rodiče zaplatí za tábory v zahraničí. Tábory s ubytováním ve stanech jsou také v průměru výrazně levnější (279 Kč) než tábory s ubytováním v budovách (462 Kč). U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a také získaných dotací. Využití dotace na tábor uvádí 37 % pořadatelů. N = 2257 Účastníci táborů Tábory členských organizací ČRDM a členů krajských rad dětí a mládeže jsou pořádány pro širokou cílovou skupinu účastníků od 5 do 14 let a dále pak pro starší účastníky, kteří jsou již mnohdy pomocnými vedoucími (praktikanty) od 15 do dovršení 18 let. Prakticky všichni pořadatelé mají většinou na svých táborech své členy, které doplňují i dětmi a mládeží z řad veřejnosti, tedy nečlenů. V případě personální kapacity pak pořádají i tábory zaměřené čistě na nečlenské účastníky, kde se zaměřují převážně na mladší děti. Počty dětských účastníků Celkový počet účastníků pod 18 let byl v rámci našeho sledovaného souboru 80 837. Průměrně 30 účastníků tábora je ve věku do 14 let, dalších 6 ve věku 15–17 let a 11 je starších 18 let. Počet vedoucích Cca 5 účastníků se na průměrném táboře řadí mezi vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží a dalších 5 mezi jiný obslužný personál. Celkový počet vedoucích, praktikantů nebo dalších pracovníků byl 23 579. Mezi tyto pracovníky patřili kromě hlavního vedoucího a jednotlivých oddílových vedoucích i zdravotník a jiný dobrovolnický personál (kuchaři, hospodář atd.) Účastníci se specifickými potřebami Více než třetina táborů má mezi svými účastníky i děti se specifickými potřebami. Jedná se především o sociálně-ekonomické znevýhodnění, fyzický handicap či duševní poruchy (včetně ADHD, Aspergerova syndromu apod.). N = 804 Tábory v krajích Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává i nadále stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami pořadatelů jsou Jihočeský kraj a Vysočina. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Nejčastějšími zahraničními destinacemi táborů jsou sousední země, a to konkrétně Slovensko. Zahraničních táborů je ale celkově pořádáno minimum. N = 2261 Závěr Letní tábory proběhly v roce 2023 v obdobně jako v předešlých letech. Struktura účastníků tábora zůstává v tomto roce podobná jako loni, stejně tak je tomu v oblibě táborových lokalit. Regulace využívání mobilních telefonů ve volném čase byla také obdobná jako v dřívějších ročnících. Rozdíl vidíme u ceny tábora, přesto zdražení není tak razantní jako v předešlém roce. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více na webu Youthwiki – online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Čeští žáci a umělá inteligence URL: https://analyzy.crdm.cz/cesti-zaci-a-umela-inteligence/ Updated: 2025-09-22 Univerzita Plackého v Olomouci realizovala výzkumné šetření na téma využívání umělé inteligence mezi žáky základních a středních škol v České republice. Sběr dat probíhal na podzim 2024. Výzkum se týká: Využívání generativní umělé inteligence ve volném čase, používání umělé inteligence ve výuce, umělé inteligence a budoucnost Z výsledků vyplývá, že: "Mezi nástroji generativní umělé inteligence naprosto jasně vede ChatGPT, který ve svém volném čase využívá skoro 54 % žáků. Druhým nástrojem, jehož žáci často využívají, je Photomath, který je schopen vypočítat matematické příklady jen za pomoci fotografie .... Mezi nejčastější aktivity, se kterými umělá inteligence žákům pomáhá, patří psaní domácích úkolů, vysvětlování učiva či pomoc při školních pracích a referátech ... Například s domácími úkoly pomáhá AI jen 27 % žáků ve věku do 15 let, ovšem od 15 let výše využívá AI pro tuto činnost již 40,5 % žáků. Výzkum se věnoval i neetickým formám využívání AI: "Třetina žáků (33,2 %) ve věku 15 let a výše se nám přiznala, že s pomocí umělé inteligence vygenerovala celý domácí úkol, jen o něco méně (28 %) to bylo u žáků do 14 let. Starší žáci také v relativně velké míře (14,6 %) podvádějí při testech. Znepokojující může být fakt, že přes 3 % žáků v obou kategoriích si již vygenerovalo takzvanou deepnude fotografii, tj. takovou, při které AI „svleče“ vybranou osobu. " Více informací naleznete zde: https://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/vyzkumne-zpravy/190-cesti-zaci-a-umela-inteligence-2024/file Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Postoje mladých lidí k organizacím dětí a mládeže URL: https://analyzy.crdm.cz/postoje-mladych-lidi-k-organizacim-deti-a-mladeze/ Updated: 2025-09-22 Organizace dětí a mládeže podporuje 9 z 10 mladých lidí v české společnosti. Ti, kteří mají vlastní zkušenost s členstvím v těchto spolcích, oceňují různé dovednosti a kvality, které je naučila. Jedná se o týmovou práci nebo fyzickou zdatnost. Nejčastěji mají mladí zkušenost s organizacemi zaměřenými na spor a táborovou a oddílovou činnost. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže na vzorku respondentů ve věku 15–29 let. Sběr dat proběhl na v prosinci 2024. Rekrutace respondentů proběhla kvótním výběrem, sběr dat zajistila agentura Kantar, (N=1000), údaje jsou uvedeny v % Dvě třetiny mladých lidí má zkušenost s členstvím v organizací dětí a mládeže. 13 % je aktivními členy, 21 % se této činnosti věnovalo v minulosti. O něco více zkušeností mají muži oproti ženám (rozdíl 6 %), aktivními členy jsou také spíš mladí ve věku 15-19 let. 95 % členů organizací pracujících dětmi a mládeží hodnotí svoji zkušenost s touto aktivitou jako dobrou, a to obzvlášť současní členové. Pokud mají mladí zkušenost s členstvím v organizací mládeže, jedná se především o spolky zaměřující se na sport (40 %) nebo táborovou a oddílovou činnost (32 %). Desetina se pak zaměřuje na uměleckou a činnost a vzdělávání. Občanské participaci a náboženství se věnuje jen minimum mladých lidí, 4 respektive 3 %. Umělecké činnosti s více věnují ženy než muži (15 vs 5 %). Táborová a oddílová činnost je nejoblíbenější mezi mladými s učňovským vzdělání (45 %), méně se věnují naopak sportu (28 %). Mladí lidé vnímají, že je organizace naučila řadě dovedností. Jedná se především o týmovou práci (57 %), fyzickou zdatnost (46 %), umět se postarat o sebe i o druhé (38 %), psychické odolnosti (35 %), všestrannému rozvoji (34 %) nebo rozvoji talentu (33 %). Pouze 2 % se domnívají, že je organizace nenaučila nic. Drtivá většina mládeže (95 %) by podpořila své dítě, kdyby chtělo navštěvovat stejnou organizaci pracující s dětmi a mladými jako oni. Prokazuje to velkou spokojenost s vlastní zkušeností z těchto spolků. V následující části se zaměřujeme na mladé lidi, kteří zkušenost s členstvím v organizacích mládeže nemají. Zajímalo nás, jak tyto organizace hodnotí, přestože jejich členy nikdy nebyli. Pětina mladých lidí už někdy zvažovala, že vstoupí do takové organizace, více než polovina však nikdy neprojevila zájem. Členství zvažovali spíš ženy než muži (24 vs. 14 %). Ti mladí, kteří nikdy členy organizací mládeže nebyly, mají také kladný postoj k těmto spolkům, jedná se o 89 % mladých. Rozdíl je opatrný mezi muži a ženami. Větší podporu mají spolky mezi ženami (93 vs. 85 %), což potvrzuje lepší postoj mladých žen k organizacím dětí a mládeže oproti mužům. Přestože je mezi členy více mužů než žen, lepší postoj k organizacím mají spíše ženy. 85 % mladých by do budoucna zvažovalo, že by podpořilo své dítě, kdyby chtělo navštěvovat organizací pracující s dětmi a mladými lidmi. Přestože sami nemají zkušenost, dopřáli by ji svým dětem. Jedná se především o ženy oproti mužům (88 vs. 81 %). Z výsledků analýzy vyplývá, že drtivá většina mladých lidí má kladný postoj k organizacím pracujícím s dětmi a mládeží. Pozitivně je hodnotí jak mladí lidé, kteří s nimi mají přímou zkušenost, tak ti, kteří je nikdy nenavštěvovali. Stejně tak by obě zmíněné skupiny podpořily svoje děti, kdyby chtěli vstoupit do organizace dětí a mládeže. Respondenti vyzdvihují mnoho kvality, kterým je organizace naučila. Jedná se hlavně o týmovou práci a fyzickou zdatnost. Jedná se nejčastěji o sportovní aktivity nebo táborovou a oddílovou činnosti, které na těchto dovednostech stojí. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Nejdůležitější je, aby mě aktivita bavila: Přístup mladých lidí k trávení volného času URL: https://analyzy.crdm.cz/nejdulezitejsi-je-aby-me-aktivita-bavila-pristup-mladych-lidi-k-traveni-volneho-casu/ Updated: 2025-09-22 Mladí se ve volném čase nejčastěji věnují sportu a hudbě, a to v rámci organizované činnosti, tak samostatně. Nejdůležitější pro mladé lidi je, aby je aktivita bavila, pokud se žádné zájmové činnosti nevěnují, je to z důvodu nezájmu nebo nedostatku financí. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže na vzorku respondentů ve věku 15–29 let. Sběr dat proběhl na v prosinci 2024. V následující části se zaměřujeme na to, jaké zájmové aktivity vykonávali mladí lidé v dětství v rámci různých organizací a zda se těmto aktivitám věnují i dnes. V dalším grafu se podíváme na stejné zájmové aktivity, ale zaměříme se na to, jestli se jim věnují samostatně ve volném čase. Rekrutace respondentů proběhla kvótním výběrem, sběr dat zajistila agentura Kantar, (N=1000), údaje jsou uvedeny v % Účast mladých lidí na organizovaných aktivitách s věkem klesá, ale někteří se jim i nadále věnují. Nejvíce se v rámci organizací zaměřují na sport, a to jak dnes, tak i v dětství (61 % a 37 %). Do 15 let děti často navštěvují hudební kroužky (34 %), výtvarné kroužky (31 %), vzdělávací aktivity (27 %) nebo tábornické a oddílové činnosti (19 %). Pouze 10 % dětí se do 15 let nezúčastnilo žádného kroužku či jiné organizované zájmové činnosti. Ve věku 15–29 let se kromě sportu nejvíce zaměřují na vzdělávací aktivity (22 %), přičemž pokles oproti dětským letům je pouze 5 %. U ostatních aktivit je viditelný výrazný pokles, ale i dnes se 18 % dotázaných věnuje organizovaně hudbě, která je nejpopulárnější ze všech uměleckých aktivit. Tance a výtvarné činnosti se v pozdějším věku věnují pouze 7 % mladých. Jiné umělecké obory, politická a občanská participace nebo náboženství nejsou tolik vyhledávanými aktivitami. Mimo organizace se mladí lidé nejčastěji věnují sportu nebo hudbě, a to jak v dětství, tak i nyní. Hudbě se věnují ve stejné míře jako v dětství, zájem o ni tedy přetrvává (shodně 24 %). U sportu a tábornictví je rozdíl mezi dětstvím a současností také spíše menší. Naopak zájem o vzdělávací aktivity s věkem roste (z 19 % na 23 %). 27 % mladých lidí uvádí, že se v dětství žádné volnočasové aktivitě mimo organizaci nevěnovalo, což znamená, že některé děti se těmito aktivitami zabývaly pouze v rámci organizované činnosti (16 %). A jaké jsou důvody, proč se aktivitám nevěnují a co od nich vlastně očekávají? Zhruba třetina mladých lidí uvádí jako důvod, proč se v rámci nějakých organizací nevěnují volnočasovým aktivitám, nezájem (37 %) a nedostatek peněz (32 %). 17 % a 18 % respondentů zmiňuje jako důvod i vzdálenost volnočasové aktivity nebo nedostatečnou nabídku aktivit. Jako jiné důvody uvádějí hlavně nedostatek času, nebo i preferenci věnovat se aktivitě samostatně. Výrazně více žen uvádí jako důvod nedostatek peněz (41 % vs. 19 %), muži zase nezájem (55 % vs. 25 %). Hlavním důvodem, proč se mladí lidé sami mimo organizace nevěnují volnočasovým aktivitám, je nezájem, což se týká poloviny dotázaných. Další třetina zmiňuje nedostatek financí. 13–14 % mladých uvádí vzdálenost aktivit, nedostatečnou nabídku nebo jiný důvod. Mezi jiné důvody patří málo času. Nedostatek peněz častěji zmiňují ženy než muži (36 % vs. 25 %), zatímco muži častěji uvádějí nezájem (56 % vs. 34 %). Nedostatečnou nabídku aktivit více zmiňují ženy než muži (17 % vs. 7 %), což naznačuje, že pro muže je k dispozici širší nabídka atraktivních aktivit. Pro mladé lidi je nejdůležitější, aby je aktivita bavila (81 %), což se týká 8 z 10 dotázaných. Dvě pětiny považují za klíčové, aby si rozuměli s ostatními účastníky a aby rozvíjeli svůj talent. Přibližně čtvrtina považuje za zásadní dobré vedení a zlepšování fyzické zdatnosti. Pro pětinu je klíčové využití osvojených dovedností v běžném životě. Pouze 6 % mladých se účastní aktivit kvůli společenské prestiži. Pro ženy je důležitější, aby je aktivita bavila (85 % vs. 78 %) a aby rozvíjely svůj talent (45 % vs. 37 %), zatímco muži kladou větší důraz na budování fyzické zdatnosti (33 % vs. 21 %) a společenskou prestiž (8 % vs. 4 %). Rozvíjení talentu je klíčové především pro nejmladší věkovou skupinu 15–19 let. V následující části se zaměřujeme na rodinnou tradici v souvislosti zájmových aktivit. V následující části jsme se respondentů ptali, zda se někdo v jejich rodině také věnuje nebo věnoval stejné volnočasové aktivitě. Cílem bylo zjistit, zda existuje tradice v rámci rodin. Nejčastěji mladí lidé sdílejí aktivitu se sourozenci, 38 % dotázaných uvádí, že bratr nebo sestra provozují nebo provozovali stejnou aktivitu. 29 % uvádí, že tuto zálibu sdílejí s otcem, a 26 % s matkou. Muži častěji sdílejí aktivitu s otcem (35 % vs. 23 %), zatímco u žen není tato vazba mezi matkou a dcerou výrazně patrná. Osoby s učňovským vzděláním mají slabší vazbu na otce v porovnání s ostatními. Nejčastějšími aktivitami, kterým se rodinní příslušníci věnují nebo věnovali, jsou sport a hudba. Mladí lidé nejčastěji sdílejí zájem o sport, hudbu, vzdělávání nebo výtvarnou činnost. Zatímco s otcem sdílí zájem především o sport, s matkami mají společný zájem o hudbu a výtvarné aktivity. Dvě třetiny dotázaných uvádějí, že se jejich rodiče žádné takové aktivitě nevěnovali. U sourozenců je však podíl aktivních ve volnočasových aktivitách vyšší než u starších generací; 3 z 10 sourozenců dotázaných se nějaké volnočasové činnosti věnují. Dvě třetiny mladých by byli rádi, kdyby jejich dítě v budoucnu navštěvovalo stejnou zájmovou činnost, které se věnují nebo věnovali sami dotázaní, a to především muži (70 % vs. 62 %). Čtvrtině je to pak jedno, o něco častěji ženám. Z výsledků analýzy vyplývá, že zájem o volnočasové aktivity s věkem klesá, a to především v rámci organizací. Sport je ale stále nejoblíbenější aktivitou jak v dětství, tak dospělosti. Zajímavostí je, že hudbě se samostatně mladí věnují v dětství i pozdějším věku ve stejné míře, tato obliba časem nepolevuje. Nejdůležitější pro mladé lidi je, aby je aktivita bavila. Rodinná tradice se v zájmu o volnočasové aktivity ukazuje být patrná, a to především mezi sourozenci. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: České panelové šetření středoškoláků URL: https://analyzy.crdm.cz/ceske-panelove-setreni-stredoskolaku/ Updated: 2025-09-22 České panelové šetření středoškoláků prezentuje výsledky první vlny longitudinálního výzkumného projektu CZEPS. Výzkumu se zúčastnilo 22 tisíc žáků a žákyň z 249 škol účastnících se první vlny Českého panelového šetření středoškoláků na podzim 2023. Věnuje se tématu wellbeingu, volby střední školy, pocitu sounáležitosti se školou, výsledků testu kritického myšlení a situace etnických menšin. Z výsledku vyplývá, že: "Největší podíl žáků a žákyň současných prvních ročníků středních škol preferuje střední odborné vzdělání s maturitou (60 % dívek a 54 % chlapců), dívky preferují gymnaziální vzdělání více než chlapci (o 8 p. b.) a chlapci ve srovnání s dívkami dávají přednost nematuritním oborům (o 10 p. b.). " "Průměrná míra wellbeingu mezi žáky/žákyněmi prvních ročníků středních škol a odpovídajících ročníků gymnázií na škále od 7 do 35 dosahuje hodnoty 21,4. Vysoké úrovně wellbeingu dosahují častěji chlapci než dívky, žáci a žákyně s oběma vysokoškolsky vzdělanými rodiči než ti s méně vzdělanými rodiči, adolescenti hodnotící příjem své domácnosti jako vysoký a ti, kteří mají ve třídě větší počet kamarádů a kamarádek. Naopak jsme nenalezli rozdíly v průměrné míře wellbeingu mezi kraji." "Při pohledu na počet kamarádů a kamarádek pozorujeme, že ukrajinští adolescenti uvádí nižší počet kamarádů/kamarádek ve třídě než ostatní zástupci etnických menšin. Na druhé straně 36 % Romů a Romek uvedlo, že má ve třídě více jak 9 kamarádů/kamarádek. Úroveň wellbeingu u etnických menšin je srovnatelná s českými adolescenty a rozdíly mezi různými etnickými skupinami jsou malé. Výjimkou jsou pouze ukrajinští žáci a žákyně, kteří mají v porovnání s ostatními skupinami nejnižší zastoupení v kategorii nízkého wellbeingu. " Více informací naleznete zde: https://czeps.soc.cas.cz/cs/vyzkumne-zpravy Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Vnímání skautingu mezi Čechy URL: https://analyzy.crdm.cz/vnimani-skautingu-mezi-cechy/ Updated: 2025-09-22 Agentura Ipsos realizovala výzkumné šetření na téma skauting. Výzkum se zaměřoval na to, co si lidé myslí o skautingu, v čem vidí jeho přínos pro děti. Více než 80 % respondentů se domnívá, že děti při skautingu zažijí spoustu dobrodružství, naučí se pomáhat jiným, že skauting rozvíjí člověka všestranným způsobem, ve skautu se člověk naučí řešit problémy, překonávat překážky a najde si tam kamarády. Podle výzkumu dva třetiny rodičů a prarodičů, kteří by podpořili své dítě ve skautingu, shledávají přínos skautských aktivit v tom, že děti tráví čas venku a že se naučí postarat o sebe a o druhé. Více informací naleznete zde: https://www.skaut.cz/ipsos-9-z-10-lidi-by-svym-detem-ci-vnoucatum-doporucilo-skauting-cesi-ho-vnimaji-stale-pozitivneji/?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR34r-y7c9EiVimZlGsfMFxZC3tX5NtfGjH9BEj9CCNrmiV3p8LEZJkZEKg_aem_AbD7jSt5fS1jkV4tnwyZ2kyy2jlIwrTuMdMKj4AImNQ8Rm92PHKf4JDsqb9zG2ctgDM00nfNMQSrzKKXKnwQbRm6 --- ## Article: Rodina a partnerské vztahy pohledem mladých lidí URL: https://analyzy.crdm.cz/rodina-a-partnerske-vztahy-pohledem-mladych-lidi/ Updated: 2025-09-22 Nejdůležitější je pro mladé lidi při výběru životního partnera vzájemná přitažlivost. Naopak je tomu v případě vysokoškolského vzdělání nebo stejných politických názorů. Nevěru mladí příliš netolerují, mimopartnerský sexuální vztah nepovažují za důvod k rozchodu pouze 3 % dotázaných. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která realizovala reprezentativní šetření o mladých lidech ve věku od 16 do 30 let. Rekrutace respondentů proběhla kvótním výběrem, sběr dat zajistila agentura Kantar, (N=740), údaje jsou uvedeny v % Zdroj škály tohoto grafu: Role kognitivních schopností ve výběrovém párování: partnerské preference mladých lidí (Sociologický časopis 2019) Při výběru partnera je pro mladé lidi nejdůležitější vzájemná přitažlivost a zodpovědnost a poctivost. Pro více než dvě třetiny mladých je to zásadní aspekt, nedůležitý je pouze pro 1 % dotázaných. Pro téměř polovinu je zásadní i inteligence. Tu ale mladí nezaměňují za vysokoškolské vzdělání, které je rozhodující pouze pro 7 %, což z něho dělá nejméně důležitou vlastnost při výběru partnera. Pro 1 z 10 mladých jsou zásadní stejné politické názory, pro 14 % pak hezký vzhled, pro pětinu mladých dobrá finanční situace. Třetina vnímá jako klíčovou dobře zvládanou péči o domácnost. Pro cca polovinu je ale důležitý, i když ne zásadní, hezký vzhled, zvládnutá péče o domácnost i finance. V této části jsme se mladých ptali na otázky týkající se rodiny, péče o domácnost a dětí. Mladí lidé se domnívají, že otcové by se měli prostřídat s matkami v péči o domácnost: souhlasí dvě třetiny respondentů. 35 % mládeže si také myslí, že nejdůležitější rolí ženy je péče o rodinu a domácnost. Cca třetina mladých si myslí, že muži jsou lepšími politickými lídry a že muži by měli mít v rodině hlavní slovo. 30 % mládeže se domnívá, že manželství je zastaralá instituce. Překvapivým zjištěním může pro některé být, že 43 % mladých lidí souhlasí s tím, že manželství by mělo být jen svazkem muže a ženy. Z analýzy vyplývá, že existují dvě zásadní skupiny mladých lidí – jedni, kteří se staví k výrokům liberálněji, a druzí, kteří mají spíše konzervativní názory a rodinu vnímají patriarchálním způsobem. V rámci těchto otázek se ukázaly být významné genderové rozdíly. Muži potvrzují své tradičnější nastavení: častěji než ženy se domnívají, že muži jsou lepšími politickými vůdci než ženy (45 vs. 23 %), že muž by měl mít v rodině hlavní slovo (41 vs. 19 %) a že nejdůležitější role ženy v domácnosti je strat se o rodinu a domácnost (43 vs. 30 %). Na tyto otázky jsme se dotazovali mladých lidí i v roce 2020 v rámci projektu Hodnoty mladých. Od té doby se názory mládeže ale výrazně změnily. Zvýšil se počet mladých lidí, kteří se domnívají, že manželství by mělo být jen svazkem mezi mužem a ženou, a to o 11 %. O 10 % více mladých se domnívá, že muži jsou lepšími politickým lídry. 12% rozdíl je také u tvrzení že muži musí upřednostnit karieru před péčí o své malé dítě. Zájem o manželství je stejný mezi muži a ženami. Ve zkoumávané věkové kategorii se ale potvrzuje rozdíl, že ženy se vdávají dříve než muži, o něco více mužů si také není jisto, zda do manželství v budoucnu vstoupit, rozdíl je 6 %. Většina mladých lidí si přeje mít v budoucnu děti nebo je už má. Pouze 13 % po dítěti netouží a stejné procento mladých nemá v tomto ohledu jasno. Podobně jako v manželství se i zde prokazuje, že ženy mají děti dříve než muži. Muži si o něco více nejsou jistí, zda potomky v budoucnu chtějí. Nezájem o děti do budoucna je ale mezi muži i ženami stejný, stejně tak mezi všemi věkovými kategoriemi. O dětech přemýšlí stejně tak náctiletí jako mladí ve věku 25–30 let. 9 z 10 mladých lidí považuje za nevěru jak dlouhodobější sexuální poměr, tak jednorázovou záležitost. Pro tři čtvrtiny je nevěrou také líbání a utajované aktivity na internetu se sexuálním podtextem, může se jednat například o posílání fotek nebo tzv. sexting. Dvě třetiny tak vnímají milostné city k jiné osobě, necelá polovina i flirt s jiným člověkem. Sexuální fantazie takto bere pouze čtvrtina mládeže. Ženy jsou ve vnímání nevěry o dost přísnější než muži, jednorázový i opakovaný sexuální vztah považuje za nevěru o 7–8 % více žen. 11–13 % rozdíl je i u milostných citů k někomu jinému a u utajované online aktivitě se sexuálním podtextem. Náctiletí přistupují k nevěře mnohem kritičtěji než mladí před třicítkou. Týká se to především milostných citů k jiné osobě, rozdíl je mezi těmito věkovými kategoriemi 26 %, u flirtu 24 % a u sextingu a posílání fotek jde o rozdíl 19 %. Jedná se tedy o aktivity, kde nedochází k fyzickému kontaktu. I líbání s jiným člověkem však vnímají ve větší (10%) míře kritičtěji. A jaké z těchto aktivit považují mladí za důvod k rozchodu? Především se jedná o sexuální aktivity s jinými lidmi. Rozhodně s tím souhlasí 8 z 10 % mladých lidí, u jednorázového sexu se jedná o 16 % méně. Další pětina, respektive čtvrtina také spíše souhlasí s rozchodem v takových případech. Významným důvodem k rozchodu jsou dále milostné citu k někomu jinému (92 %), utajovaná aktivita na internetu se sexuálním kontextem (88 %), líbání s jiným člověkem (83 %). Flirt a sexuální fantazie jsou vnímány jako rozchodová záležitost pro tři čtvrtině mladých. Zajímavým zjištěním je nesoulad mezi tím, zda mladí vnímají tyto aktivity jako nevěru, a tím, zda jsou důvodem k rozchodu. Rozchod by volili i v případech, kdy aktivity za nevěru nepovažují. Nejvíce je toto pozorovatelné u flirtu, sexuálních fantazií nebo milostných citů k někomu jinému. Zajímavým zajištěním také je, že nejsou významné rozdíly mezi muži a ženami ani mezi věkovými kategoriemi. A to přesto, že ženy a náctiletí mluví více o nevěře v souvislosti s rozchodem. Z výsledků analýzy vyplývá, že většina mladých lidí má zájem o manželství, nevnímají ho jako zastaralou instituci. Stejně tak si přejí stát se rodiči. Pouze čtvrtina se ale domnívá, že mít děti je vyloženě povinnost vůči společnosti. V některých ohledech jsou někteří mladí lidé často konzervativní, ať už se jedná o postoje ohledně mužů a žen, nebo o vnímání nevěry mezi partnery. Při výběru partnera je klíčovým ukazatelem vzájemná přitažlivost, zodpovědnost a poctivost a také inteligence. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Je čas na digitální detox? Mládež a využívání digitálních technologií URL: https://analyzy.crdm.cz/je-cas-na-digitalni-detox-mladez-a-vyuzivani-digitalnich-technologii/ Updated: 2025-09-22 Dvě třetiny mladých lidí se někdy snažily omezit svůj čas strávený s digitálními technologiemi, 84 % z nich na mobilním telefonu. U ostatních digitálních technologií je to už výrazně méně. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která realizovala reprezentativní šetření o využívání digitálních technologií mladých lidí ve věku od 16 do 30 let. Navazuje tím na šetření z roku 2019 a 2022 a srovnává vývoj v této oblasti během let po pandemii covid-19. (N=740), údaje jsou uvedeny v % Pro 95 % mládeže je chytrý mobilní telefon již standardem každodenního života, v průběhu sledovaných let se tato situace nemění. Notebook vlastní už jen tři čtvrtiny dotázaných, počítač necelá polovina (44 %). Tablet nebo herní konzoli má doma cca třetina mládeže, chytrou televizi dokonce 60 % dotázaných. V tomto ohledu dochází k postupnému nárůstu uživatelů, v roce 2019 mělo televizi jen 49 % mladých. Muži častěji než ženy používají počítač (62 vs 34 %) a herní konzoli (41 vs 23 %). Notebook zas ve větší míře používají vysokoškolští absolventi oproti držitelům výučního listu (90 vs 61 %). Mladí lidé nejčastěji tráví na internetu během pracovního dne maximálně 2–3 hodiny, týká se to necelé poloviny dotázaných. S digitálními technologiemi tráví mladí nejčastěji opět 2–3 hodiny, ať už se jedná o všední den, či víkend. Během soboty a neděle je však oproti pracovnímu dni patrný nárůst času. Více než 4 hodiny na nich tráví až 37 % mládeže. Čas strávený na sociálních sítích se mezi mladými lidmi v průběhu let výrazněji neproměňuje. Patrné jsou ale generační rozdíly. Maximálně 60 minut na sítích tráví 45 % lidí ve věku 25–30 let, ale jen 24 % dotázaných ve věkové kategorii 16–19 let. Dvě třetiny mladých lidí se někdy snažily omezit svůj čas s digitálními technologiemi. Tento trend se nyní zvyšuje, v roce 2022 se to týkalo 60 % dotázaných, letos 66 %. Ve větší míře se o digitální detox snaží ženy než muži (71 vs. 59 %). Nad svým časem s technologiemi přemýšlejí a snaží se ho omezit hlavně náctiletí ve věku 16–19 let, na rozdíl od 25–29 (80 vs %). Mladí lidé se čím dál tím více snaží omezovat chytrý mobilní telefon, jedná se o 84 % dotázaných. Naopak u notebooku a počítače je to oproti roku 2019 výrazně méně, rozdíl je 14–19 %. Ženy oproti mužům více omezují smartphone (88 vs. 77 %) nebo chytrou televizi (14 vs. 7 %). U mužů je tomu naopak s počítačem (21 vs. 12 %) nebo herní konzolí (13 vs. 5 %). To jsou zároveň nástroje, které muži využívají ve větší míře. Z výsledků vyplývá, že většina mladých se snaží omezovat svůj čas s digitálními technologiemi, tento trend se oproti roku minulým rokům zvyšuje. Pozitivním zjištěním je, že obzvlášť náctiletí, kteří s digitálními technologiemi vyrůstali, přemýšlejí o čase, který s nimi tráví, a chtějí ho částečně omezit. Jedná se hlavně o mobilní telefony. Z výsledků můžeme říci, že na sociálních sítí tráví více času nejmladší sledovaná generace. Rozdíl je pak také patrný u mužů a žen. Zatímco ženy se snaží omezit čas především na sociálních sítích, muži ve větší míře takto cílí na počítač a herní konzole. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i oblasti zdraví a well-being. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: „Nemám čas“: Mladí lidé a trajektorie způsobů trávení volného času URL: https://analyzy.crdm.cz/nemam-cas-mladi-lide-a-trajektorie-zpusobu-traveni-volneho-casu/ Updated: 2025-09-22 Téměř dvě třetiny mladých lidí tvrdí, že mají málo volného času, polovina pak tráví volné chvíle nejčastěji o samotě. Pokud s někým mladí sdílí svůj čas, jedná se především o rodinu. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která realizovala reprezentativní šetření o volném času mladých lidí ve věku od 16 do 30 let. (N=740), údaje jsou uvedeny v % Mladí lidé tráví volný čas v podobné míře sami i s někým. Muži ale vycházejí jako větší samotáři než ženy, během volných chvil jsou častěji než ženy o samotě (55 vs. 39 %). Stejně tak se u mladých zvyšuje čas trávený samostatně spolu s věkem. Rozdíl mezi věkovými kategoriemi 16–19 let a 25–30 let je 17 %. Mladí lidé tráví nejvíce volného času s rodinou (71 %), ve stejné míře pak s kamarády (55 %) i parterem či partnerkou (54 %). Pokud jsou s někým jiným, jde například o děti nebo domácí mazlíčky. Více času s kamarády tráví členové organizací mládeže (69 %) a mladí, kteří se pravidelně zapojují do dobrovolnických aktivit (79 %). Nejvíce volného času mladí lidé tráví s partnerem či partnerkou, jedná se o polovinu dotázaných. 2/5 respondentů věnují volné chvíle rodině, 1/5 kamarádům. S rodinou tráví nejvíce času mladí dospělí ve věkové kategorii 25–30 let, jedná se o 46 %. Stejné procento žen také v uvádí, že dává hodně svého času právě rodině, u mužů je to méně (34 %). Z analýzy dle předpokladů vyplývá, že s věkem klesá čas trávený s kamarády. Mezi mladými ve věku 16–19 let tráví hodně času s přáteli 34 % dotázaných, ve věku 20–24 i 25–30 let je to už pouze 16 %. Partneři a partnerky však bývají nejčastějším společníkem pro mladé napříč všemi věkovými kategoriemi. Velké rozdíly jsou ale viditelné mezi mladými lidmi s výučním listem a s vysokoškolským diplomem. 68 % učňů uvádí, že s rodinou tráví hodně času, u vysokoškoláků je to ale pouze 27 % dotázaných. Podobně také učňové tráví hodně volna v kamarády oproti vysokoškolákům (27 vs. 7 %). Téměř dvě třetiny (63 %) mládeže tvrdí, že mají málo volného času. Nejméně volna zmiňují respondenti ve věku 25–30 let (69 %). Ještě méně času uvádějí členové organizací mládeže – u nich se jedná o 77 % – kteří nemají dostatek volného času. Mezi nejoblíbenější volnočasové aktivity mládeže patří sledováním filmů či seriálů. Nikdy na ně nekouká pouze desetina mladých lidí. Sportovním aktivitám se vůbec nevěnuje 38 % žen a 25 % mužů. Sport se tímto potvrzuje být populárnější mezi muži než ženami, stejně tak v případě hraní počítačových nebo video her (62 vs. 30 %). U četby knih je tomu naopak (34 vs. 42 %), tyto záliby jsou typičtější spíše pro ženy. Četbě, sportu a přípravě do školy či práce se věnují více lidé s vysokoškolským diplomem oproti mladým lidem s výučním listem. Mladí lidé si nejvíce cení času s blízkými lidmi, především s partnerem či partnerkou, dále pak s rodinnými příslušníky. Více času s rodinou by chtěly trávit častěji ženy než muži (50 vs. 41 %), Na četbu by měly rády více času spíše ženy než muži (37 vs 26 %), naopak je tomu u hraní počítačových her (16 vs. 7 %). To potvrzuje výstupy z předchozího grafu, v němž jsme zjišťovali, které záliby jsou mezi mladými oblíbené. Ty aktivity, které je baví, by rádi provozovali ještě častěji. Více volného času by s přáteli s chutí trávili hlavně mladí ve věku 16–19 let, oproti ostatním věkových kategoriím je rozdíl cca 15 %. Náctiletí by se chtěli také více věnovat sportu (55 %). Mladí s výučním listem by rádi trávili více času s rodinou (58 %) a méně času s přáteli. Nemají větší zájem o sport, četbu nebo přípravu do školy či práce. Obecně jsou se svým současným stavem spokojenější než například vysokoškoláci. Dále jsme respondenty nechali seřadit vybrané aktivity podle popularity. Výsledky potvrzují, že nejraději mladí lidé tráví volný čas s partnerem či partnerkou, dále s rodinou a přáteli. Nejméně oblíbená je příprava do školy či práce. Ženy se o něco častěji věnují rodině a četbě, muži naopak sportu a hraní počítačových nebo video her. V rámci analýzy se ukázaly být u mladých lidí rozdíly mezi muži a ženami, které částečně naplňují genderové stereotypy. Na jedné straně se muži více věnují sportu a hraní počítačových nebo video her, na druhé straně ženy více čtou a tráví více času s rodinou. Společný čas s partnerem či partnerkou nebo kamarády však oceňují všichni v podobné míře. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Česká mládež v roce 2021 URL: https://analyzy.crdm.cz/ceska-mladez-v-roce-2021/ Updated: 2025-09-22 Nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v roce 2022 vydala studie, která vychází z výzkumu na mládeži 15-29 let v zemích Visegrádské 4 a pobaltských zemí. Zaměřuje se na témata: vzdělání, zaměstnání, politická participace, rodinné vztahy a hodnoty. Z výzkumu vyplývá například: - Mnoho mladých Čechů a Češek uvedlo, že pracují na pozici nebo v oboru, který je jiný než obor jejich studia či odborné přípravy. Jen čtvrtina z nich má práci odpovídající jejich dřívějšímu studiu. - Mladí Češi a Češky vstupují do manželství ve starším věku, mají děti později než jejich rodiče a oproti nim také prozkoumávají rozmanitější životní a kariérní možnosti. - Více než třetina mladých lidí v České republice nemůže žít o samotě z důvodu finančních omezení a více než čtvrtina Čechů a Češek ve věku 25–29 let nadále sdílí domácnost alespoň s jedním z rodičů. - Ačkoliv v řadě jiných oblastí si jsou názory a přesvědčení napříč zeměmi V4 velice podobné, ve vztahu k náboženským otázkám je česká mládež mezi svými vrstevníky v regionu výraznou výjimkou. Za tři nejvýraznější hrozby respondenti označili znečistění a změnu klimatu, sociální nespravedlnost a obavy týkající se globální pandemie. - S věkem se u české mládeže zvyšuje nedůvěra vůči všem institucím, především parlamentu, domácím médiím a Evropské unii. Dvě třetiny mladých Čechů a Češek považují demokracii za dobrou formu vládnutí. Více informací naleznete zde: https://library.fes.de/pdf-files/id/19598-20221115.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Zájem mladých lidí o zahraniční aktivity v EU URL: https://analyzy.crdm.cz/zajem-mladych-lidi-o-zahranicni-aktivity-v-eu/ Updated: 2025-09-22 V květnu 2024 vydala Evropská unie nové šetření Eurobarometr, které se zabývá tématem Mladí lidé a demokracie (Eurobarometer on Youth and Democracy). Šetření proběhlo v návaznosti na Evropský rok mládeže 2022 a volby do Evropského parlamentu. Následující shrnutí se věnuje srovnání výsledků respondentů z České republiky s průměrem všech dotázaných mladých lidí z Evropské unie. Šetření bylo realizováno na vzorku mladých ve věku 15–30 let. Polovina mladých lidí se dosud nezúčastnila žádné z vybraných zahraničních aktivit. Pokud ano, jedná se nejčastěji o kulturní či sportovní aktivity nebo práci, následují pracovní či studijní zkušenosti. Nejvíce studijních zkušeností mají Malťané (23 %), Kypřané (25 %) a Lucemburčané (30 %) nejméně naopak Maďaři (10 %) a Švédové (9 %). Kulturní a sportovní aktivity se v největší míře účastní Estonci a Bulhaři (shodně 25 %) a Lucemburčané (28 %), naopak Kypřani a Finové (12 %) nebo Portugalci (11 %) je vyhledávají méně. Politických aktivit v zahraničí se účastní nejvíce Lucemburčani (23 %), u všech ostatních zemí je to výrazně méně, největší rozdíl je patrný u Čechů a Slováků (6 %), Španělů (5 %) a Poláků (4 %). Dobrovolnictví je nekompromisně nejpraktikovanější v Lucembursku (32 %), dále následuje až s velkým odstupem Lotyšsko a Bulharsko (19 %). Zahraniční pracovní aktivity mají nejčastěji Rumuni (21 %) a Finové, Poláci a Lucemburčani (18 %). Nejméně je tomu u Maďarů, Kypřanů, Španělů, Italů a Řeků (10 %). Z výsledků vyplývá, že Lucemburčani se výrazně vychylují z celounijního průměrů a mají výrazně více zkušeností než ostatní země. Česká republika se od průměru výrazně neodchyluje. Mladí Evropané si na základě účasti na těchto aktivitách nejvíce cení uvědomění si jiných kultur a hodnot, zvýšení zájmu o cizí jazyky nebo zvýšení sebevědomí. Češi se v tomto ohledu od celounijního průměru liší. Nejvíce se touto zkušeností zvýšil jejich zájem o cizí jazyky, tohoto benefitu si cenní necelá polovina (44 %) dotázaných. Dále zmiňují zvýšené sebevědomí a rozšíření znalostí o jiných evropských zemích. Jako největší překážkou ve vycestování za zmíněnými aktivitami vidí Evropané nedostatek finančních prostředků, často je ale zmiňován i nezájem. Češi jsou v tomto ohledu s ostatními Evropany jednotní, o něco častěji ale zmiňují právě nezájem o tyto aktivity (28 vs. 33 %). Ve větší míře také uvádějí nedostatečnou znalost jazyků jako překážku (22 vs. 15 %). Naopak odrazování blízkých lidí nebo nutnost péče o jinou osobu nejsou příliš častými důvody, stejně tak nedocenění doma za tuto zkušenost. Polovina mladých lidí v Evropě zná z výše zmíněných programů Erasmus+ pro studenty, třetina má povědomí o Erasmu+ pro žáky a výměny mládeže Erasmus+. Další aktivity jsou mezi mládeží výrazně méně známé. Mladí Češi znají zmíněné programy dokonce častěji, než udává unijní průměr. Jak uvádí Dům zahraniční spolupráce: „Program Erasmus+ umožňuje mezinárodní výjezdy a podporuje mezinárodní spolupráci. Přináší inovace do vzdělávání a v   účastn íc ích podporuje v šeobecn ý rozvoj dovednost í. Zp řístup ňuje česk ým organizac ím nenahraditeln é zku šenosti ze zahrani čí a pom áh á jim nav ázat cenn é mezin árodn í spolupr áce.“ Mezi mladými lidmi se v rámci zahraničních zkušeností těší největšímu zájmu. Pod program Erasmus+ dále patří i DiscoverEU, který umožňuje mladým lidem se znevýhodněním cestovat po Evropě. Evropský sbor solidarity nabízí možnosti dobrovolnické práce v zahraničí. Z výsledků analýzy vyplývá, že polovina mladých se nikdy nezúčastnila zahraničních aktivit v jiné zemi EU. Pokud ano, jedná se obvykle o kulturní či sportovní aktivitu nebo studium, školení, případně učňovskou přípravu. Jde především o program Erasmus+, kterého mladí využívají za účelem cest do zahraničí. Kompletní zprávu naleznete zde: [https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/3181](https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/3181) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Obavy mladých lidí ze změny klimatu URL: https://analyzy.crdm.cz/obavy-mladych-lidi-ze-zmeny-klimatu/ Updated: 2025-09-22 "Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15–20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese. Průzkum, který připravila Katedra environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock, z.s. (Jan Krajhanzl a jeho tým) ve spolupráci s organizací Člověk v tísni se věnuje postojům dvou nejmladších věkových skupin: 1. skupina 15-20 let, 2. skupina 21-35 let. Z výsledků šetření vyplynulo, že zatímco věková skupina 21–35 let v mnohém kopíruje postoje zbytku společnosti (viz České klima 2021), nejmladší věková skupina se v některých postojích liší. " Více než dvě třetiny mladých se domnívají, že by Česká republika měla přijmout opatření proti změně klimatu. 83 % mladých má velké obavy z negativního vlivu na život budoucích generací. Škola pro většinu mladých není místem edukace ohledně životního prostředí. "Pouze 25 % mladých lidí si myslí, že jim dnes školy pomáhají s rozvojem jejich dovedností a kompetencí jako je respekt, ověřování si informací, odpovědnosti, spolupráce, pochopení propojenosti mezi domácím a celosvětovým děním nebo zapojení do ochrany životního prostředí." Více informací naleznete zde: https://www.clovekvtisni.cz/obavy-z-budoucnosti-kvuli-zmene-klimatu-8059gp Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Zkušenost zahraničních výjezdů mezi Čechy URL: https://analyzy.crdm.cz/zkusenost-zahranicnich-vyjezdu-mezi-cechy/ Updated: 2025-09-22 Agentura STEM/MARK realizovala pro Dům zahraniční spolupráce kvantitativní šetření, které se věnuje dopadům zahraničních výjezdů na život mladých lidí. "Zapojení se výjezdu zúčastnili nejčastěji v rámci programu Erasmus+ nebo jeho předchůdce Erasmu, nejčastěji během studia VŠ, v délce od 1 do 6 měsíců. K účasti je vedl hlavně zájem o zlepšení v jazyce, přání poznat jinou zemi nebo zažít něco nového a snaha o osobní rozvoj. Pro Nezapojené představoval největší bariéru výjezdu nedostatek peněz, nezájem o výjezd, absence nabídky výjezdu a také neznalost jazyka. Většina Zapojených ovládá většinu uvedených kompetencí. Nadprůměrně (proti Nezapojeným) zvládají spolupráci v mezinárodním prostředí, cizí jazyk a dále navazování kontaktů. Také další schopnosti u sebe hodnotí většina Zapojených pozitivně. Nadprůměrné u sebe hodnotí aktivní přístup (častěji proti Nezapojeným)." 57 % mladých se zúčastnilo výjezdu v rámci Erasmus+, 34 % bylo studenty bakalářského a 32 % magisterského programu vysokých škol. 31 % bylo střední školy či učiliště. Většina výjezdů trvala 1 - 6 měsíců. Pro 53 % dotázaných bylo hlavní motivací zlepšení jazykové výbavy, pro 47 % touha poznat novou zemi. Více informací k výzkumu naleznete zde: https://www.dzs.cz/sites/default/files/2023-08/Report_Dopady_na_jednotlivce_2023_0.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Spokojenost se životem mezi českou mládeží stoupá URL: https://analyzy.crdm.cz/spokojenost-se-zivotem-mezi-ceskou-mladezi-stoupa/ Updated: 2025-09-22 Dvě třetiny mladých lidí se cítí být spokojeny se svým životem. Svůj zdravotní stav považují v naprosté většině případů za dobrý, finanční situace je většinou hodnocena jako ucházející. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. V rámci šetření jsme se zaměřovali spokojenost se životem. Spokojenost se životem mezi českou mládeží stoupá, mezi lety 2020 a 2023 došlo k navýšení o 7 %. Celková spokojenost se životem je zásadně ovlivněna vnímáním svého zdravotního stavu. Ti, kteří hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný, jsou celkově méně spokojeni se životem. Mladí se zkušeností s členstvím v organizaci mládeže jsou se svým životem spokojenější oproti těm, kteří zkušenost s členstvím nemají (76 vs 61 %). Spokojenost se životem je také vyšší mezi držiteli vysokoškolských titulů. Mladí lidé hodnotí svůj zdravotní stav většinou jako dobrý, 88 % je sním spokojeno. Oproti roku 2020 je to však méně. Více lidí v té době navíc hodnotilo své zdraví jako přímo vynikající. Jedná se ovšem o období pandemie, dotázaní v této době mohli subjektivně hodnotil své zdraví jinak ve srovnání s přibývajícím počtem vážně nemocných s covidem-19. 9 z 10 mladých lidí má někoho, kdo je vyslechne při pocitech smutku. Více blízkých lidí, kterým se můžou vypovídat, mají vysokoškoláci. 3 a více blízkých má 41 % dotázaných v této kategorii oproti 29 % v průměru. Opora v období smutku také souvisí s finanční situací a zdravotním stavem. Ti, kteří jsou na tom zdravotně lépe a nejsou ve finanční tísni, mají více lidí, kterým se mohou svěřit ve smutku. Většina mladých lidí má ve své blízkosti někoho, kde by se o ně postaral, kdyby byli delší dobu nemocní. Nejčastěji mají jednoho až dva takové lidi (59 %). Další čtvrtina má tři až čtyři takto blízké lidi. Desetina mladých však tvrdí, že nemá vůbec nikoho. Výsledky se ve srovnání s rokem 2020 příliš neliší. Nikoho blízkého nemají častěji lidí s výučním listem (20 %) nebo ti ve špatné finanční situaci (16 %). Naopak více blízkých uvádějí mladí, kteří jsou členy organizací mládeže. Nejčastěji se mladí vypovídají partnerům či partnerkám (50 %) a kamarádům nebo kamarádkám (54 %). Ženy mají oproti mužům větší tendenci svěřit se partnerovi či partnerce (59 vs. 41 %), muži naopak o něco více tíhnou k tátovi (14 vs. 7 %). Věková kategorie 25–29 let se ve větší míře svěřuje partnerům či partnerkám, naopak mezi mladými v kategorii 15–19 let vzrůstá počet těch, kteří v podobné situaci mluví s psychoterapeutem nebo psychoterapeutkou. Ve srovnání s mládeží ve věku 25–29 let je rozdíl 6 % (7 vs. 1 %). Mladí lidé tedy více řeší svoje negativní emoce s odborníky. Mladí lidé hodnotí svoji finanční situaci jako dobrou. Spokojeno je s ní 78 % dotázaných, což je o 6 % více než v době, kdy vyrůstali. Životní standard tedy hodnotí jako lepší. Spokojenost roste s výškou dosaženého vzdělání, rozdíl je znatelný mezi vysokoškoláky a lidmi s výučním listem (86 vs. 69 %). Zajímavým zjištěním je, že studenti středních (83 %) a vysokých (87 %) škol vnímají svou finanční situaci lépe než lidé v zaměstnání (79 %). Nejhůře jsou na tom však nezaměstnaní (54 %) a lidé na mateřské a rodičovské dovolené (63 %). Mladí, kteří považují svůj zdravotní stav jako špatný, podobným způsobem častěji hodnotí i svou finanční situaci. 43 % dotázaných ve špatné zdravotní kondici je na tom hůře i s financemi. U mladých s dobrou zdravotní situací je to pouze 19 % dotázaných. Z výsledků analýzy vyplývá, že vnímání wellbeingu mladými lidmi je komplexní záležitostí. Souvisí s finanční situací, celkovým zdravotním stavem, ale i oporou v blízkých lidech. 9 z 10 mladých lidí má alespoň někoho, komu se mohou vypovídat, když jsou smutní. Nejčastěji se jedná a kamarády či partnery a partnerky. Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace o zdraví mládeže v České republice. Více online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Úrazy 2023 URL: https://analyzy.crdm.cz/urazy-2023/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže dlouhodobě zprostředkovává pojištění na činnost organizací dětí a mládeže. V roce 2024 byla provedena statistika úrazů za rok 2023. Jedná se o údaje 19 organizací. Dohromady bylo získáno 589 odpovědí z šetření. Celkem bylo zraněným vyplaceno 1 974 875 Kč, průměrná částka byla 3 312 Kč. Kdy k úrazům dochází V průběhu posledních pěti let výrazně ubylo úrazů. V roce 2020 a 2021 tomu bylo z důvodů protipandemických opatření. Nižší míra hlášených úrazů se však drží i v roce 2022 a 2023, přesto se v těchto letech opět zvyšuje. Snížení úrazovosti se týká jak pravidelné činnosti během roku, tak i táborů. Přesto zůstávají prázdninové měsíce nejvíce úrazovými. Červenec je zároveň měsícem, kdy se koná největší množství táborů. Statistika pracuje s údaji, které byly poskytnuty. V konkrétních grafech jsou vynechány chybějící hodnoty, které nebyly uvedeny (např. pokud místo úrazu nebylo uvedeno). Hodnoty v celých číslech Kde k úrazům dochází K úrazům nejčastěji dochází na táborech, jedná se o 37 % úrazů. Oproti loňskému roku však klesla míra úrazů na táborech, a naopak se zvýšila u pravidelné činnosti i jiných akcí. V roce 2022 tvořily úrazy na táborech polovinu všech úrazů. Ve stejné míře došlo ke zranění při pravidelné činnosti (typicky v oddílech) nebo při jiných akcích, jako jsou například výpravy (shodně 25 %). Dvě pětiny úrazů se přihodí při pobytu ve volné přírodě, téměř polovina pak na sportovištích. Ke zbylým úrazům dojde v objektech, ve městě a jinde. Aktivity při úrazech Mezi hlavní činnosti, při kterých dochází k úrazu, náleží sportování, dále pak hra či závod. Nejčastěji jde o úrazy zapříčiněné pádem. Další kategorii tvoří úrazy při podpůrné činnosti. Jde o zranění způsobená během vaření (například opaření) nebo při práce se dřevem, běžně štípání dřeva. Mezi zbylé činnosti patří noční táborové aktivity, horolezectví, koupání nebo cestování. Těchto úrazů je však minimum. 16 % úrazů se stane při jiné činnosti. Jde často o náhodné úrazy, nezapříčiněné žádnou konkrétní aktivitou – například zakopnutí při vylézání ze stanu. U dětí dochází i k ojedinělým úrazům, jako je popálenina u dívky, jejíž kamarádka jí přilepila horký marshmallow na čelo, nebo fraktura u chlapce, jenž v noci při cestě na záchod narazil do zdi a zlomil si nos. Typy úrazů a léčba Mezi nejčastější zranění se řadí zlomenina, jde o třetinu (32 %) všech úrazů. Další zranění jsou podvrtnutí, která činí čtvrtinu (25 %). 10–12 % úrazů jsou pohmoždění, rána nebo infrakce (naštípnutí, nalomení kosti). Mezi ostatní úrazy patří poranění šlach, natržené svaly, otřes mozku nebo ulomené zuby. Popáleniny nejsou způsobeny při aktivitách hasičských oddílů, ale při podpůrných aktivitách, jako je vaření. Průměrný počet dnů léčby je 28. Nejvíce úrazů se vyléčí do jednoho měsíce. Lehčí úrazy, které jsou vyléčeny do dvou týdnů, jsou zastoupeny zhruba ve stejné míře jako zranění s dobou léčení do čtvrt roku. Oproti loňsku přibylo úrazů léčených déle než čtvrt roku, z 1 % na 6 %. Sociodemografické údaje Úrazy se nejčastěji týkají dětí, zhruba pětina (18 %) zranění se ale přihodí dospělým. Je však nutné brát v úvahu, že dospělých je na těchto akcích menší počet. Věkově se úrazy nejčastěji týkají teenagerů – dětí od 12 do 15 let. Úrazy postihují v podobné míře muže i ženy. O něco více nehod se přihodilo mužům. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: České děti venku URL: https://analyzy.crdm.cz/ceske-deti-venku/ Updated: 2025-09-22 Agentura STEM za podpory Nadace Karel Komárek Family Foundation realizovala rozsáhlý výzkum na téma České děti venku. Výzkumu se zúčastnilo 1508 dětí ve věku 7 - 15 let a 1508 rodičů. Jaká zjištění výzkum přinesl? Z výsledků vyplývá, že průměrný čas, který děti stráví venku je dvě hodiny a čtyři minuty. O víkendu je 1/5 dětí venku méně než hodinu. Nejvíce času pak venku tráví především předškolní děti. S přibývajícím věkem děti tráví více času v kroužcích, ale i u sledování filmů, hraní počítačových her nebo na sociálních sítích. Zájem o kroužky následně upadá kolem věku 13 - 16 let. Děti, které tolik nechodí ven mají obvykle méně kamarádů, nudí se a nejsou tolik šťastné. Přesto 93 % dětí uvádí, že se jim v přírodě, na zahradě, v parcích a na hřištích líbí. Mezi oblíbená místa venku patří u menších dětí ta, kde si dobře pohrají. Pro starší děti je důležitější, jak se tsm cítí a jestli tam mají kamarády. Kompletní zprávu z výzkumu naleznete zde: [Výzkumná zpráva České děti venku](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2024/06/Vyzkumna_zprava_Ceske_deti_venku_329d8176d6.pdf) Více informací o projektu: https://www.komarekfoundation.org/novinky/predstavili-jsme-verejnosti-vysledky-nadacniho-vyzkumu-ceske-deti-venku Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Podpora vedení středisek URL: https://analyzy.crdm.cz/podpora-vedeni-stredisek/ Updated: 2025-09-22 Skauti ve spolupráci s Behavio realizovali anketu mezi skauty na téma podpory vedení středisek. Podle výsledků vyplývá, že se střediska především snaží udržet kontakt s lidmi kolem střediska (62 %), podporují vedoucí ve vzdělávání. Neřeší naopak podporu přechodů členů mezi výchovnými kategoriemi (34 %) a podporu oddílů v sebehodnocení své činnosti (23 %). "Ve většině středisek se měřeným oblastem věnuje nejvíce vedoucí střediska nebo jeho zástupce nebo některý z vedoucích či zástupců vedoucích oddílů. Pětina středisek má zpravodaje pro výchovu a vzdělávání. Oblasti, ve kterých je silně zapojený zpravodaj, jsou pomoc dobrovolníkům se skautským vzděláváním, pomoc s řešením výchovných problémů v oddílech, podpora přípravy rádců a rádkyň a organizace seberozvojových a teambuildingových akcí." Střediska by se podle respondentů měla zlepšit v podpoře fungujícího předávání rolí v oddílech i ve středisku (60 %) a podpoře rozvoje a seberealizace členů 15+ (45 %). Jako podporu k výchově či personalistice využívají články k tématu ve skautských časopisech Skauting a Skautský svět (62 %) nebo hodnocení kvality (střediska, oddílu...) (47 %). Více informací najdete zde: https://zpravodajstvi.skaut.cz/clanek/strediska-nejvic-pali-nastupnictvi-a-rovering-zpravodaju-pro-vychovu-nebo-personalistiku-je-malo-seznamte-se-s-vysledky-sond?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR0tqmncQZerMsXALayudr4v8BeIBfTgxTXey5Nr0hUf5ymFo03z6cQFyu0_aem_ATr6LGSQN1WHnkW55a0elB_vDrmPTKoXD7bsm26x_fPW_P_2Nl0oLqDH__n__3iffGcIfCrsHz61HvWap5OWA4zq [Report: Podpora vedení středisek](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2024/06/behavio-report-sondy-vedeni-stredisek-2024-1.pdf) Zdroj náhledového obrázku z archivu projektu Hodnoty mladých: Filip Suchý --- ## Article: Letní tábory 2023 URL: https://analyzy.crdm.cz/letni-tabory-2023/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže uskutečnila v roce 2023 šetření k letním táborům, podobně jako i v předešlých letech. Do šetření byly zahrnuty údaje od 78 členských organizací ČRDM a krajských rad dětí, dále pak organizace, které nepatří mezi členy rad, ale mají na svou činnost zřízeno pojištění přes ČRDM. Jedná se o 36 organizací. Dohromady jsme získali 2444 odpovědí z šetření za pobytové tábory a 138 za příměstské. Následující informace se vztahují pouze k pobytovým táborům. Délka a počet táborů Průměrná délka táborů se od loňského roku nezvýšila, činí 13 dní. Celkový počet pobytových táborů v roce 2023 se lehce zvýšil z 2425 na 2444. Typy ubytování Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. Pro potřeby tohoto šetření jsme stanem mysleli podsadový stan, turistický stan, týpí apod. To potvrzuje stále velkou oblibu klasických táborů na „zelené louce“. V předešlém roce byly výsledky zcela stejné. Pokud účastníci tábora bydlí v budově, často se jedná o chatky. Spaní pod širým nebem organizace podobně jako loni i letos vynechávaly. N = 2441 Vlastní základnu využívá 36 % táborů. Jedná se o táborovou základnu (louku apod.) ve vlastnictví daného spolku nebo i mateřské organizace. N = 1196 Zaměření tábora Mezi tábory vévodí ty se všeobecným zaměřením (87 %). Jejich počet je podobný jako loňský rok. Tyto tábory jsou typické aktivitami spojenými s pobytem v přírodě. Oblíbené jsou tábory turistické a vodácké, které jsou typické přespáváním na různých místech a spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Jejich četnost je už ale výrazně nižší. Mezi další typy táborů patří sportovní, které se orientují na konkrétní sportovní aktivity, například cyklistiku. Zbylé tábory jsou zaměřeny jiným směrem. Jedná se o vědecko-technické tábory, ekologické nebo také umělecké. N = 2444 Mobilní telefony Analýza ukazuje, že téměř polovina (45 %) pořadatelů táborů vůbec nepovoluje využívání mobilních telefonů ve volném čase. Dalších 39 % čas s komunikačními technologiemi alespoň částečně omezuje. Některé tábory mohou využívat mobilní telefony jako pomůcky během táborových činností, my se ale zaměřovali pouze na volný čas mimo hlavní program táborových aktivit. V tomto čase osobního volna se naprostá většina táborů snaží regulovat využívání mobilních zařízení. Tábory, které poskytují ubytování v budovách, dovolují používání mobilních telefonů častěji. Je tomu tak především z menší dostupnosti elektřiny a větší orientace na přírodu. Ve volném čase může mobily bez omezení používat 26 % dětí ubytovaných v budovách a 10 % ve stanech. N = 1111 Cena tábora Průměrná cena tábora na den byla v roce 2023 272 Kč. Tímto došlo k předpokládanému navýšení ceny v tomto roce a zdražování se očekává i nadále. V roce 2022 byla cena 264 Kč. Tábory, které jsou specificky zaměřené, bývají dražší. Týká se to táborů uměleckých nebo technických. Tábory s ubytováním ve stanech jsou také v průměru výrazně levnější (249 Kč) než tábory s ubytováním v budovách (401 Kč). U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a také získaných dotací. Využití dotace na tábor uvádí 36 % pořadatelů. N = 2395 Účastníci táborů Tábory členských organizací ČRDM a členů krajských rad dětí a mládeže jsou pořádány pro širokou cílovou skupinu účastníků od 5 do 14 let a dále pak pro starší účastníky, kteří jsou již mnohdy pomocnými vedoucími (praktikanty) od 15 do dovršení 18 let. Prakticky všichni pořadatelé mají většinou na svých táborech své členy, které doplňují i dětmi a mládeží z řad veřejnosti, tedy nečlenů. V případě personální kapacity pak pořádají i tábory zaměřené čistě na nečlenské účastníky, kde se zaměřují převážně na mladší děti. Počty dětských účastníků Celkový počet účastníků pod 18 let zůstává ve srovnání s rokem 2022 téměř stejný – 84 186. V roce 2022 byl celkový počet účastníků 84 576. Průměrně 29 účastníků tábora je ve věku do 14 let, dalších 5 ve věku 15–17 let a 12 je starších 18 let. Počet vedoucích Cca 5 účastníků se na průměrném táboře řadí mezi vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží a dalších 5 mezi jiný obslužný personál. Celkový počet vedoucích, praktikantů nebo dalších pracovníků byl 23 262. Mezi tyto pracovníky patřili kromě hlavního vedoucího a jednotlivých oddílových vedoucích i zdravotník a jiný dobrovolnický personál (kuchaři, hospodář atd.) Účastníci se specifickými potřebami Více než třetina táborů má mezi svými účastníky i děti se specifickými potřebami. Jedná se především o sociálně-ekonomické znevýhodnění, fyzický handicap či duševní poruchy (včetně ADHD, Aspergerova syndromu apod.). N = 1117 Tábory v krajích Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává i nadále stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami pořadatelů jsou Jihočeský kraj a Vysočina. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Nejčastějšími zahraničními destinacemi táborů jsou sousední země, a to konkrétně Slovensko. Zahraničních táborů je ale celkově pořádáno minimum. N = 2438 Závěr Letní tábory proběhly v roce 2023 v obdobně jako v předešlých letech. Struktura účastníků tábora zůstává v tomto roce podobná jako loni, stejně tak je tomu v oblibě táborových lokalit. Regulace využívání mobilních telefonů ve volném čase byla také obdobná jako v dřívějších ročnících. Rozdíl vidíme u ceny tábora, přesto zdražení není tak razantní jako v předešlém roce. Infografika ke stažení: [Letní tábory 2023](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2024/03/Kopie-navrhu-Sport-yw-1.pdf) Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více na webu Youthwiki – online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Sociální vyloučení v České republice očima mladé generace URL: https://analyzy.crdm.cz/socialni-vylouceni-v-ceske-republice-ocima-mlade-generace/ Updated: 2024-03-27 Mladí lidé jsou čím dál tolerantnější vůči etnickým a národnostním menšinám. Vnímají ale zároveň jejich sociální vyloučení v České republice, které by se podle nich mělo více řešit na politické úrovni. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. V rámci šetření jsme zjišťovali postoje mladých k sociálnímu vyloučení v České republice. V rámci tématu sociálního vyloučení nás zajímalo, jak se mládež staví vůči různým etnickým, národnostním, náboženským či sexuálním menšinám, dále také lidem závislým a nemocným AIDS. Výsledky jsme porovnali s údaji z roku 2020, kdy jsme se dotazovali na stejné otázky v rámci výzkumu [Hodnoty mladých](https://hodnotymladych.org/wp-content/uploads/2021/12/Hodnoty-mladych-publikacia-final-digital.pdf). Mladí lidé jsou vůči zmíněným skupinám lidí tolerantnější než v roce 2020. Jejich potřeba distance se snížila především ve vztahu k etnickým a národnostním menšinám. K největšímu poklesu došlo u Romů, muslimů a přistěhovalců, a to o 13–18 %. Můžeme v tomto ohledu mluvit o snížení míry rasismu a xenofobie mezi českou mládeží. Zároveň mladým méně vadí lidé s AIDS, alkoholici a drogově závislí. U ostatních skupin k výrazným změnám nedošlo. Mladí lidé silně vnímají problematiku sociálního vyloučení v České republice. Největšímu počtu z nich připadají vyloučeni například bývalí vězni nebo mladiství delikventi (64 %), dále přistěhovalci a cizí dělníci (61 %). Problémy vnímají i u příslušníků etnických a kulturních menšin a lidí s psychickými problémy a poruchami (53 a 54 %). Problematicky jsou mladými vnímáni i lidé s nízkými příjmy a vzděláním, sexuální a genderové menšiny a lidé se zdravotním znevýhodněním. Naopak mladí lidé obecně a obyvatelé venkova nejsou v tomto ohledu vnímání příliš kriticky. Ani osoby žijící na venkově sebe jako vyloučené nevnímají ve větší míře. Mladí lidé se sociálním znevýhodněním či zdravotním znevýhodněním se naopak staví k jednotlivým položkám ve větší míře kritičtěji. Především vnímají jako sociálně vyloučené častěji lidi se zdravotním znevýhodněním, s psychickými poruchami, příslušníky etnických menšin, obyvatele venkovských oblastí nebo lidi s nízkým vzděláním nebo příjmy. Větší míru sociálního vyloučení u zmíněných skupin lidí vnímají i sexuální menšiny nebo lidé z etnických menšin. Z výsledků vyplývá, že nejvíce jsou vybrané skupiny lidí vnímány jako vyloučené v rámci zaměstnání a jeho udržení a v přístupu k bydlení. Naopak zdravotní péče je podle mladých dostupnější. Lidé žijící ve venkovských oblastech jsou v souhrnu vnímáni jako nejvíce vyloučeni. Toto zjištění je v rámci analýzy překvapivé, protože nekoresponduje s obecným vnímáním sociálního vyloučení v předchozím grafu. V rámci něj jsou totiž venkované mladými lidmi nahlíženi jako nejméně vyloučeni. Při konkrétnějším dotazování tedy respondenti mění názor. Nedostupnost služeb se v tomto ohledu ukazuje být jako zásadní překážka. Nejméně vyloučeni v uvedených kategoriích jsou podle mladých sexuální a genderové menšiny. Přestože mají dotázaní rozdílné postoje k sociálnímu vyloučení vybraných skupin lidí, většina podporuje začleňování všech jmenovaných. Největší podporu mají lidé se zdravotním znevýhodněním (79 %) a lidé s psychickými problémy a poruchami a (73 %). Naopak přistěhovalci a cizí dělníci (66 %), příslušníci etnických a kulturních menšin a bývalí vězni či mladiství delikventi (63 %) jsou mladými lidmi podporováni v sociálním začlenění menší měrou. Jsou sice považováni za sociálně vyloučené, podporu v sociálním začlenění mají však nižší. V případě vězňů a delikventů to může být tím, že jejich vyloučení považují mladí lidé například za osobní selhání či zodpovědnost, a podporu si tím pádem dotyční nezaslouží. U přistěhovalců se nižší zájem o začlenění dá vysvětlit cizím občanstvím těchto lidí a přechodností jejich pobytu v zemi. Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé jsou čím dál více otevřeni jiným skupinám lidí a nevadí jim mít je ve své blízkosti. To poukazuje na pozitivní trend mezi dnešní mládeží. Mladí také silně vnímají problematiku sociálního vyloučení v České republice. Za nejvíce vyloučené považují přistěhovalce a cizí dělníky nebo mladistvé delikventy a bývalé vězně. Politika sociálního začleňování by se ale měla nejvíce změřit na lidi se zdravotním znevýhodněním či psychickými problémy. Oblasti, ze kterých jsou podle mladých lidé vyloučeni, jsou především zaměstnání a také bydlení, což koresponduje s přetrvávající krizí bydlení v České republice. Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace k státní podpoře sociálního začleňování. Více online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) --- ## Article: Dostupnost volnočasových aktivit a služeb pro mladé lidi URL: https://analyzy.crdm.cz/dostupnost-volnocasovych-aktivit-a-sluzeb-pro-mlade-lidi/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé se v rámci volnočasových organizací věnují nejčastěji sportu, oblíbené jsou i vzdělávací a hudební aktivity. Pokud se žádným činnostem organizovaně nevěnují, je to často kvůli nezájmu nebo i nedostatku financí. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která se věnovala tomu, jaké volnočasové aktivity mladí preferují a také jaké služby pro mládež ve svém okolí mají. Výzkum byl realizován na vzorku 1000 respondentů ve věku 15–29 let. Třetina mladých lidí (35 %) se v rámci organizací nevěnuje žádné volnočasové aktivitě. Častěji se nějakou aktivitou zabývají muži a mladí lidé ve věku 15–19 let. Nejoblíbenější jsou sportovní aktivity, a to mezi 43 % mužů a 27 % žen. Tanec a výtvarná činnost je naopak oblíbenější mezi ženami (16 vs. 8 %) a (15 vs. 7 %). Vzdělávání se věnují více muži (23 vs. 17 %). Generační rozdíl je v tomto ohledu zásadní – nejvíce se organizované formě volnočasových aktivit věnují mladí ve věku 15–19 let, a to především sportu, táborovým a oddílovým aktivitám, vzdělávání a jiným uměleckým aktivitám. 20 % mladých v tomto věku se nevěnuje žádné takové činnosti, ve věku 25–29 let je to 44 % dotázaných. Nejedná se o překvapivé zjištění, že s přibývajícím věkem obliba klesá a nejvíce jsou tyto aktivity populární mezi středoškoláky. Pozitivním zjištěním je, že mladí, kteří se označují za osobu se sociálním znevýhodněním, se aktivit neúčastní méně než ostatní, naopak dokonce ve větší míře, než je průměr. Rozdíl je patrný například u táborové a oddílové činnosti (18 %), hudby (27 %), výtvarné činnosti (19 %) a jiných uměleckých oborů (10 %). Podobné výsledy jsou i osob se zdravotním postižením. Sociální ani zdravotní znevýhodnění nejsou v České republice dle odpovědí respondentů překážkou k zapojení do volnočasových aktivit. Nižší účast na těchto aktivitách je ale patrná mezi mladými lidmi v horší finanční situaci a těmi, kteří jsou celkově nespokojeni se svým životem. Volnočasovým aktivitám se více věnují mladí, kteří jsou členy organizací mládeže. Nejsou aktivnější pouze v táborové a oddílové činnosti (37 %), ale i v hudbě (29 %), výtvarné činnosti (17 %), vzdělávání (30 %), jiných uměleckých oborech (10 %) i dalších činnostech (6 %). V téměř polovině případů (45 %) se mladí lidé žádné z daných aktivit nevěnují, protože nemají zájem. Dalším zásadním důvodem je nedostatek financí (34 %). Každý desátý také uvádí jako překážku příliš velkou dojezdovou vzdálenost volnočasových aktivit (12 %) nebo nedostatečnou nabídku (13 %). Tento problém ve výrazně vyšší míře uvádějí lidé žijící na venkově. Dojezdová vzdálenost je problémem pro 20 % z nich oproti 7 % žijících mimo venkov. Obdobně je to i u nedostatečné nabídky aktivit (18 vs. 10 %). Výrazně menší zájem o aktivity uvádějí muži oproti ženám (62 vs. 32 %). Ty častěji uvádějí další jiné důvody, proč se do aktivit nezapojují (20 vs. 6 %). Pokud mladí uvádějí i jiné důvody, v naprosté většině případů se jedná o nedostatek volného času. Mladí lidé většinově tvrdí, že uvedené služby mají dostupné ve svém okolí. V největší míře je tomu u volnočasových organizací (70 %), školních poradenských pracovišť a školní podpory (64 %). Kolem poloviny dotázaných zmiňuje, že mají dostupné i pedagogicko-psychologické poradny, pomáhající neziskové organizace a komunitní centra či střediska volného času. Nejméně dostupné jsou podle mladých nízkoprahové kluby, ve svém okolí je považuje za dostupné pětina. 39 % však informace o dostupnosti toho zařízení vůbec nemá. Nízkoprahové kluby vycházejí jako nejméně dostupná služba, ale také málo viditelná pro mladé lidi. U ostatních služeb je neobeznámenost ohledně dostupnosti služby v rozmezí 13–25 %. Mladí lidé z Ústeckého kraje častěji uvádějí, že nemají dostupná školní poradenské pracoviště a školní podporu (28 %), volnočasové organizace pro děti a mládež (29 %) a komunitní centra a střediska volného času (37 %). Stejně tak v Olomouckém kraji nemají dostupná školní poradenská pracoviště a školní podporu (28 %) a pedagogicko-psychologickou podporu (36 %). 56 % mladých z Vysočiny tvrdí, že ve svém okolí nemá nízkoprahový klub. Mezi jednotlivými kraji jsou tedy patrné značné rozdíly. Nadpoloviční většina mládeže zmíněných služeb nevyužila, výjimku tvoří volnočasové organizace pro děti a mládež. Ty někdy navštívilo 59 % dotázaných. Necelá polovina má zkušenost se školním poradenským pracovištěm a podporou (42 %), pedagogicko-psychologickou poradnou (44 %), komunitním centrem či střediskem volného času (44 %). Služeb pomáhajících neziskových organizací využila třetina dotázaných (32 %). Nejméně využívané jsou nízkoprahového kluby, s nimi má zkušenost pouze 27 % mladých lidí. Mladí lidé se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním využívají vybraných služeb častěji – konkrétně školního poradenského pracoviště, pedagogicko-psychologických poraden nebo například pomáhajících neziskových organizací. Z výsledků vyplývá, že dvě třetiny mladých se věnují některé volnočasové činnosti v rámci organizací, nejoblíbenější je sport. Pokud se žádné takové aktivitě nevěnují, je to především z důvodu nezájmu. Zásadní překážkou jsou ale i finance. Jako důvod nezapojování do organizovaných aktivit zmiňují ve třetině případů nedostatek finančních prostředků. 70 % dotázaných uvádí, že má volnočasové organizace pro děti a mládež dostupné ve svém okolí, naopak u nízkoprahových klubů je to jen pětina. Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete informace k státní podpoře sociálního začleňování. Více online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Infografika zde: [Dostupnost volnočasových aktivit a služeb pro mladé lidi](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2024/03/tabory.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Volný čas mladých lidí po pandemii URL: https://analyzy.crdm.cz/volny-cas-mladych-lidi-po-pandemii/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé po pandemii tráví více času se svými blízkými, ve větší míře také dbají o své zdraví s přemýšlejí, za co utrácejí. Oproti roku 2020, kdy byl první rok pandemie, se tento trend zvyšuje. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2022 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 1181). Pozornost byla v šetření věnována tomu, jak mladí lidé tráví čas s ostatními lidmi a jak se změnily jejich aktivity po pandemii. Mladí tráví nejvíce svého volného času s rodinou (42 %), více je tomu v kategorii 25–30 let oproti 16–24 let (48 vs. 27 %). Třetinu svého času tráví mládež o samotě a čtvrtinu s přáteli či kolegy. Mladí by rádi trávili více času s rodinou, necelé čtvrtině však současný stav vyhovuje a nechtějí nic měnit. Mladší věková kategorie by více času ráda věnovala přátelům (30 vs. 20 %). Ženy by se radši věnovaly více samy sobě, rozdíl oproti mužům je 35 vs. 23 %. Svůj čas s druhými lidmi mladí nejčastěji tráví návštěvami rodiny nebo kamarádů. Skoro polovina tak činí denně nebo alespoň jednou týdně. Často také rádi vyrazí na pivo nebo víno. Minimálně jednou týdně zajde do hospody či vinárny cca třetina mladých (31 %), dalších 41 % navštěvuje tyto podniky alespoň jednou měsíčně. Přesto, že tento tip trávení volného času s blízkými je populární, více než čtvrtina nechodí do těchto podniků nikdy. Celkově se jedná o menší počet, než by mohl být u mladé generace očekáván. Vysedávání po hospodách není hlavním způsobem trávení času s blízkými. Není v tomto ohledu výrazný ani rozdíl mezi věkovými kategoriemi 16–24 let a 25–30. Studentská léta proto nehrají výraznou roli. Podobně často jako do hospod chodí mladí i do kaváren, pouze necelá třetina je nenavštěvuje nikdy. Nejméně oblíbené se ukazují být večeře v restauraci, téměř dvě pětiny mladých (39 %) na ně nechodí nikdy. Souviset to může s větší finanční náročností této aktivity. Návštěva hospod je populárnější mezi muži. Alespoň jednou týdně je navštěvuje 35 % mužů a jen 20 % žen. Ženy naopak o něco častěji chodí do kaváren. Navštěvování přátel a rodiny je ale podobně důležité pro muže i ženy, přestože ženy navštěvují své blízké o něco častěji. Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním častěji než ti se základním či učňovským vzděláním chodí častěji na pivo nebo víno. V tomto případě je rozdíl 35 vs. 22 %. Mladí lidé částečně změnili své aktivity během pandemii covidu a nadále se vybraným z nich věnují. Kolem třetiny mladých (35 %) více přemýšlí o tom, za co utrácí, chodí častěji na procházky (36 %), nakupují online (33 %), tráví více času doma (33 %) a snaží se ve větší míře dbát o svoje zdraví (30 %). Kolem pětiny mladých se také více věnuje svým blízkým, ať už se jedná o rodinu, děti či partnery, tak i rodiče a prarodiče. Mladší věková kategorie 16–24 let chce být více v online kontaktu s přáteli (23 vs. 13 %), naopak starší generaci více podporuje práci na homeoffice (18 vs. 10 %). Oproti roku 2020, kdy byl první rok pandemie, se v tomto ohledu mnohé změnilo. Především mladí lidé více nakupují online, a to téměř o polovinu. Online návyky z doby, kdy byl omezen pohyb osob na veřejnosti, si tímto přenesli i do současnosti. Také častěji tráví čas doma a více přemýšlejí o tom, za co utrácejí. Zhruba polovina mladých se domnívá, že se jejich život vrátil k tomu, co bylo před krizí. Zhruba desetina mládeže si ale myslí, že jejich život už nikdy nebude stejný. Více než polovina mladých (53 %) uvádí, že jejich život je stejný jako před pandemií. Naopak třetina je spíše toho názoru, že se jejich život změnil tak, že už stejný zřejmě nebude. Ze zjištění vyplývá, že největší část svého dne mladí tráví s rodinou. Zároveň jsou rodinní příslušníci těmi, komu by svého času věnovali i více. Přesto, že polovina mladých tvrdí, že jejich život se vrátil do normálu, značná část cítí, že jejich život už nikdy nebude jako dřív. Některé své aktivity po pandemii změnily, a to i pozitivním směrem. Více chodí na procházky a zajímají se o své zdraví. Také tráví více času se svými přáteli a rodinou. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci je i wellbeing mládeže. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki). Infografika ke stažení:[Volný čas mladých lidí po pandemii](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/12/volny-cas-po-pandemii.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Pomoc a péče o duševní zdraví dětí a mládeže URL: https://analyzy.crdm.cz/pomoc-a-pece-o-dusevni-zdravi-deti-a-mladeze/ Updated: 2025-09-22 Společnost T-Mobile, organizace Nevypusť duši a agentura g82 v letošním roce realizovali výzkum na téma duševního zdraví mezi dětmi 12 - 19 let. Výzkum dokládá, že 65 % dětí se o toho téma zajímá, chlapci ho řeší ale méně. Více než polovina dětí dokládá problémy se spánkem (57 %), mají starosti a obavy, strach o sebe, svět a blízké (57 %), zažívají neklid, nesoustředěnost, nepozornost (56 %) a ztrátu sebedůvěry, nejistotu ve vystupování vůči okolí (52 %). V ještě větší míře toto vnímají ve svém okolí. Jako pomoc v péči o duševní zdraví vidí: - Kontakt s kamarády - 77 % - Mít se komu svěřit - 73 % - Spánek - 71 % - Koníčky a mazlíček - 68 % - Sport a čerstvý vzduch - 65 % Rodiče jsou v těchto situacích klíčovou osobou, u které hledají oboru. Mladší respondenti v 78 % věří rodičům, s tarší v 81 % řeší potíže s kamarády a na rodiče se obrací 50 % z dotázaných. Cca 2/3 dotázaných se domnívá, že je důležité mít se komu svěřit a ocenili by návod, kde a jak si říci o pomoc. Více k tématu naleznete na: https://nevypustdusi.cz/2023/10/20/dusevni-zdravi-zajima-dve-tretiny-deti-vysledky-noveho-pruzkumu-spolecnosti-t-mobile-organizace-nevypust-dusi-a-agentury-g82-ukazuji-ze-mladi-lide-hledaji-pomoc-hlavne-ve-svem-okoli/ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Sport a zdravý životní styl mladých URL: https://analyzy.crdm.cz/sport-a-zdravy-zivotni-styl-mladych/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé se z velké části zajímají o své zdraví a věnují se sportovním aktivitám. Dvě třetiny mladých se snaží začleňovat co nejvíce běžného pohybu do svého dne. Jedná se například o procházky nebo cestu do práce na kole či pěšky. Necelá polovina dotázaných ale na druhou stranu uvádí, že moc nechodí na pravidelné lékařské prohlídky. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2022 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 1181). Pozornost byla v šetření věnována tomu, do jaké míry se mladí věnují sportovním aktivitám a zdravému životnímu stylu. Zhruba třetina mladých lidí má ke sportu celkem laxní vztah. Uvádějí, že sport nijak zvlášť neprožívají a věnují se mu příležitostně. Zhruba pětina ho ráda nemá a celých 12 % se mu zásadně vyhýbá. Pozitivním faktem však je, že 43 % k němu má spíš kladný vztah a 17 % ho přímo miluje a nedokáže si bez sportu život představit. Sport se ukazuje být významně důležitější pro muže než ženy. Užívá si ho 51 % mužů a 38 % žen. Sportu se výrazně častěji věnují lidé s vysokoškolským vzděláním oproti mladým se základním vzděláním nebo vyučím listem (53 vs. 39 %). odpovědi 1, 2, 3 Desetina mladých se sportu věnuje velmi intenzivně, a to 5x týdně. Nejčastěji však mladí sportují 1–2x za týden. Méně než jednou za měsíc se sportovním aktivitám věnuje téměř čtvrtina mládeže (24 %). Muži kladou na dobrou fyzickou kondici větší důraz než ženy, minimálně 3–4x týdně sportuje 37 % mužů a 25 % žen. To odpovídá významnější roli sportu v životě, kterou muži deklarují vyšší než ženy. Rozdíly jsou patrné i mezi absolventy vysokých škol oproti mladým lidem se základním vzděláním nebo výučním listem. Alespoň jednou nebo dvakrát týdně sportuje 68 % vysokoškoláků a jen 53 % absolventů základních škol a učilišť. Nejčastěji mladí lidé používají při sportu aplikace v mobilu, které sledují jejich kroky, rychlost nebo tep. Jedná se o populární pomůcky pro monitorování sportovního progresu. Cca pětina také využívá chytré náramky či hodinky s podobnými funkcemi. Téměř polovina pracuje s vlastní vahou těla. Vlastního osobního trenéra má 4 % mládeže a 1 % využívá služeb výživových poradců. Ženy o cca 10 % častěji než muži sledují aplikace v mobilu (47 vs. 36 %) a používají chytré náramky (28 vs. 19 %), muži zase častěji sázejí na sport přes internet (21 vs. 5 %). Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním dvakrát častěji než lidé se základním vzděláním nebo výučním listem sdílejí sportovní výkony přes aplikace (15 vs. 7 %) a používají sportovní hodinky s GPS a měřením všeho možného (26 vs. 13 %), také ale častěji sází na sport (17 vs. 9 %). Zhruba třetina dotázaných nenakupuje balenou vodu a preferuje raději kohoutkovou. Určité druhy diet praktikuje 2-4 % mladých. Jedná se například o raw stravu, paleo dietu, přerušovaný půst, low carb a detoxikační kúry. Stejný počet lidí konzumuje pouze bezlepkovou nebo bezlaktózovou stravu. 11 % mladých nakupuje bio a farmářské výrobky nebo chodí do specializovaných prodejen s těmito produkty. 14 % se vyhýbá bílé mouce a cukru a raději volí zdravější varianty. Éčkům a konzervantům se snaží vyvarovat 15 % dotázaných. Přesto, že je veganství popularizovaný způsob stravování, je mezi mladými pouze 3 % veganů. Vegetariánů je 5 %. Mezi vegetariány je více žen než mužů (8 vs. 3 %), stejně tak je tomu ve veganství (4 vs. 1 %). Přesto se i u žen jedná o velmi ojedinělý životní styl. Ženy také častěji volí zdravější varianty v pečení a snaží se nahrazovat cukr a klasickou mouku (20 vs. 8 %). Biopotraviny nakupují také častěji ženy než muži (14 vs. 8 %), dále preferují vodu kohoutkovou před balenou (37 vs. 31 %), častěji si pečou vlastní pečivo (16 vs. 9 %), více chodí na farmářské trhy (14 vs. 7 %) a navštěvují obchody s biopotravinami (16 vs. 6 %). Muži i ženy ale v podobné míře rádi sdílejí své pěstitelské úspěchy nebo nakupují fair trade a hotovky online. Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním se častěji než lidé se základním vzděláním nebo výučním listem vyhýbají éčkům (20 vs. 11 %), nahrazují klasický cukr a mouku (18 vs. 9 %), nekupují tolik balenou vodu (49 vs. 28 %), chodí na farmářské trhy (16 vs. 8 %) nebo do obchodů se zdravou výživou (15 vs. 7 %). Kolem poloviny mladých se snaží dělat něco pro své zdraví, ať už se jedná o fyzičku (42 %), nebo kupování kvalitních potravin (44 %). Na druhou stranu ale podobné množství mladých moc nechodí na preventivní prohlídky (45 %), ani příliš nedbá o dostatek spánku (49 %). Ženy na sobě šetří častěji než muži. Kvalitní zboží včetně potravin si dopřává 47 % mužů a 40 % žen. Rozdíl je patrný také u preventivních prohlídek. Pravidelně je podstupuje 60 % žen a 50 % mužů. Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé se o své zdraví starají, sport a dobrá životospráva je pro ně téma. Přesto se najde téměř polovina těch, kteří nechodí pravidelně na preventivní prohlídky u lékaře, ani nedbají o dostatek spánku. Speciální diety, například nízkosacharidovou nebo keto dietu, dodržuje naprosté minimum mladých. Alternativní styl stravování, jako je veganství, se také týká pouze jednotek procent mezi dotázanými. Mladí lidé s vysokoškolským vzděláním zařazují sport do svého volného času častěji než lidé se základním vzděláním nebo výučním listem. Všichni mladí si ale v podobné míře dopřávají online nákupů hotových jídel a nebo se rádi pochlubí svými vlastními pěstitelskými úspěchy. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i oblasti zdraví a wellbeingu. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Odpovědi 1 a 2 hodnoceny jako souhlasné s výrokem, 3 a 4 jako nesouhlasné. Infografika ke stažení: [Sport a zdravý životní styl mladých](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/11/Sport-yw.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Duševní zdraví žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze URL: https://analyzy.crdm.cz/dusevni-zdravi-zaku-2-stupne-zs-v-praze/ Updated: 2025-09-22 Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) a Pražské centrum primární prevence (PCPP) společně realizovali výzkum na téma Duševní zdraví žáků v Praze. Výzkum proběhl na vzorku žáků druhého stupně základních škol a středních škol. Výstupy výzkumu jsou součástí „Komparace dat z šetření rizikového chování a duševního zdraví žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze za roky 2016 až 2022“. Výzkum se v rámci tématu duševního zdraví zaměřoval na téma wellbeingu, úzkostnosti, depresivity, poruchu příjmu potravy a spokojenosti žáků a důvěrou k pedagogů. Z výsledků vyplývá, že duševní zdraví žáků je v dnešní době horší než před začátkem pandemie covid-19. Celkově je na špatné úrovni, nejvíce jsou ohroženy dívky starší 14 let. 4x více u nich hrozí riziko vzniku poruchy příjmu potravy. Polovina žáků také nemá žádného dospělého, kterému by se ve škole svěřili se svými problémy. Dále bylo zkoumáno rizikové chování v rámci „Komparace dat z šetření rizikového chování a duševního zdraví žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze za roky 2016 až 2022“. Pozornost byla zaměřen na užívání návykových látek, zkušenosti s rizikovým či nežádoucím chováním, ohrožení excesivním používáním internetu, jiné rizikové chování na internetu a rizikové sexuální chování a žádanou podporu a informace. Dle zjištění vyplývá, že přibývá žáků závislých na technologiích, přináší žákům často problémy. Jedná se o vynechání či výrazné omezení spánku, jídla, přípravy do školy, pravidelně vykonávaných volnočasových aktivit atd. Čtvrtina žáků zažívá slovní ubližování, 6,5 % fyzické. Užívání alkoholu se drží na podobné úrovni v průběhu let, přibývá návykovosti u jiných látek. 40 % žáků v roce 2022 zažilo slovní ubližování na internetu. Více k výzkumu zde: [https://www.csspraha.cz/post/du%C5%A1evn%C3%AD-zdrav%C3%AD-%C5%BE%C3%A1k%C5%AF-v-praze-je-alarmuj%C3%ADc%C3%AD-odborn%C3%ADci-bij%C3%AD-na-poplach](https://www.csspraha.cz/post/du%C5%A1evn%C3%AD-zdrav%C3%AD-%C5%BE%C3%A1k%C5%AF-v-praze-je-alarmuj%C3%ADc%C3%AD-odborn%C3%ADci-bij%C3%AD-na-poplach) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Vztah mladých lidí k médiím po pandemii URL: https://analyzy.crdm.cz/vztah-mladych-lidi-k-mediim-po-pandemii/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé si čím dál více ověřují důvěryhodnost informací, které získávají na internetu. Nejčastěji se novinky dozvídají ze sociálních sítí, vzrůstá ale i obliba podcastů. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2022 na vzorku mladých lidí od 16 do 30 let (N = 1181). V rámci analýzy bylo provedeno srovnání výsledků ze studií v roce 2022 a 2020. Pozornost byla v šetření věnována tomu, jak mladí lidé tráví čas s médii, kde čerpají informace a jak si svoje zdroje ověřují. Mladí lidé tráví nejvíce času na sociálních sítích, tento trend se týká třetiny (32 %) mládeže. Mezi další oblíbená média patří YouTube (19 %) nebo Netflix, HBO a další placené služby (14 %). I televize, která je často vnímaná jako médium pro starší generace, je žádaná mezi mladšími lidmi. Na tradiční televizní vysílání nebo online TV pořady dohromady kouká celkem 14 % mladých. To je stejné procento jako v případě Netflixu a dalších podobných služeb. Z toho vyplývá, že sledováním filmů či seriálů, ať už v tradiční televizi, online TV či streamovací službě tráví dohromady mladí 28 %. Jedná se téměř o třetinu stráveného času s médii. Oproti roku 2020 se výrazně snížil zájem o tradiční televizní vysílání, naopak vzrostla obliba streamovacích služeb. Narostl také zájem o audio vysílání, a to především u podcastů. Mladí lidé nejčastěji získávají informace o aktuálním dění ze sociálních sítí (81 %), ale také z internetového zpravodajství (79 %). Téměř polovina sleduje televizní zpravodajství (44 %) a 27 % poslouchá rádio. Polovina mladých řeší téma osobně s kamarády, partnery a rodinou nebo s kolegy v práci. Informace o společenském dění získávají ze sociálních sítí častěji mladí ve věku 16–24 let, než je tomu v kategorii 25–30 let (86 % vs. 76 %). Častěji jsou také informováni od kamarádů, rodiny či kolegů (53 % vs. 44 %). Z internetového zpravodajství získávají informace v o něco větší míře muži než ženy (84 vs. 76 %), ženy naopak dominují na sociálních sítích (85 vs. 79 %) nebo se aktuality o tom, co se děje, dozvídají od členů rodiny, kolegů nebo přátel (57 vs. 42 %). Ženy tedy o 15 % častěji inklinují k diskutování o aktualitách s ostatními lidmi, zatímco muži si informace ve větší míře vyhledávají sami. Rozdíly jsou patrné i mezi mladými podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Internetové zpravodajství je významnějším zdrojem informací pro vysokoškoláky oproti absolventům základních škol a učilišť (87 vs. 74 %), populárnější je mezi nimi i poslech rádia (34 %). Méně často naopak získávají informace ze sociálních sítí (74 %). Ve větší míře se aktuální dění diskutuje mezi lidmi se základním nebo učňovským vzděláním (53 %). Mladí lidé čerpají informace z internetového zpravodajství i sociálních sítí více než v roce 2020. Čím dál populárnější se stávají také podcasty. Mezi mladými lidmi je nejpopulárnějším zdrojem informací server novinky.cz. 48 % ho sleduje alespoň jednou týdně a pro většinu je zároveň hlavním zdrojem informací. U necelé poloviny mládeže jsou populární Seznam Zprávy a idnes.cz. Z televizních webů je nejoblíbenější ct24.cz, který sleduje necelá čtvrtina mladých. Pětina má oblíbenou nova.cz a tn.cz a 14 % cnn.prima.cz. Mezi generací 16–24 let je nejvíce populární ct24.cz, sleduje ho 27 % respondentů v tomto věku oproti 21 % v kategorii 24–30 let. Starší generace obecně sleduje větší množství informační zdrojů než jejich mladší vrstevníci, nejvíc pak novinky.cz, které čte 57 % lidí ve věku 25–30 oproti 38 % ve věku 16–24 let. Muži ve větší míře sledují web novinky.cz (52 vs. 40 %) Seznam Zprávy (46 vs. 38 %), ct24.cz (26 vs. 19 %) nebo aktualně.cz (17 vs. 11 %) naopak ženy mají větší zájem o nova.cz a tn.cz (24 vs. 15 %). Novinky jsou nejoblíbenějším serverem mezi všemi vzdělanostními skupinami. Přesto nejvíce tento web sledují absolventi vysokých škol na rozdíl od vrstevníků se základním či učňovským vzděláním (61 vs. 37 %). Seznam Zprávy jsou také populárnější mezi vysokoškoláky (57 vs. 35 %), s menšími rozdíly i idnes.cz nebo ihned.cz. Nova.cz a tn.cz je naopak oblíbenější mezi absolventy základních škol a učilišť (25 %), stejně tak blesk.cz (16 %). Novinky.cz dominují v popularitě mezi ostatními zpravodajskými weby a oproti roku 2020 se jejich oblíbenost zvyšuje. Podobně je tomu u Seznam Zpráv, které jsou za novinkami.cz v těsném závěsu. Výrazný pokles zaznamenalo aktuálně.cz a naopak nový web cnn.iprima.cz získává na popularitě. Polovina dotázaných (53 %) uvádí, že důvěryhodnost zprávy posuzuje podle webu, na kterém ho čtou. To znamená, že určitým webům z principu důvěřují, jiné jsou pro ně problematické. 18 % klade důraz na to, kdo informaci sdílí. Někomu věří, jinému ne. 13 % zprávy neověřuje a 16 % se tomu naopak aktivně věnuje a ověřuje zprávy, které čte. Mladší generace 16–24 let věří zprávám častěji podle toho, kdo je sdílí, konkrétně v 22 % oproti 14 % v generaci 25–30 let. Absolventi vysokých škol věnují pozornost ověřování zpráv ve větší míře, důvěryhodnost zpráv neřeší pouze 7 % oproti 18 % absolventů základních škol a učilišť. Naopak aktivně si informace ověřuje 23 % vysokoškoláků a jen 14 % mladých se základním nebo učňovským vzděláním. Většina však bez rozdílů věří především médiu, na kterém informaci četla. Mladí se nyní oproti roku 2020 více zajímají o důvěryhodnost zpráv, které čtou. To, jestli zprávám věřit, posuzují především podle toho, na kterém médiu zprávu četli. Aktivnímu ověřování zdrojů se stále moc nevěnují. Z šetření vyplývá, že mladí nejvíce času tráví nás sociálních sítích, v průběhu posledních dvou let v tomto směru nedošlo k žádným změnám. Mladí lidé čím dál častěji získávají informace ze sociálních sítí a internetového zpravodajství, populárnějšími se stávají také podcasty. Zjištění ukazují, že ženy informace ze současného dění získávají častěji ze sociálních sítí a od kamarádů, kolegů či rodiny, muži naopak více ze zpravodajských služeb na internetu. Podobně jsou sociální sítě populárnější mezi mladší sledovanou generací 16–24 let. Pozitivním faktem je, že ověřování zpráv se jeví být stále důležitější a výrazně ubývá těch, kteří se o toto téma vůbec nezajímají. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i nastavení politiky a vzdělávání k mediální gramotnosti. Více [online na webu Youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki). Infografika ke stažení:[Volný čas mladých lidí po pandemii ](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/12/media-yw.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Mladé hlasy 2022 URL: https://analyzy.crdm.cz/mlade-hlasy-2022/ Updated: 2025-09-22 Unicef ČR ve spolupráci s MPSV, MŠMT, Úřadem vlády a agenturou STEM/MARK realizoval v roce 2022 dotazníkové šetření na názory dětí, jejich vztahy, pocit bezpečí, informovanost, znalost vlastních práv, využívání sociálních sítí, vliv války na Ukrajině, a představy o budoucnosti. Mezi dotazovanými respondenty bylo 413 dětí ve věku 9 - 17 let. Z výsledků vyplývá, že 51 % dětí má pocti, že někdy jsou jejich názory v rodině respektovány, jiny ne. Děti by se rády podílely na plánování výletů (27 %), na plánování jejich koníčků (15 %), nebo nákupech a financích (13 %). Děti částečně znají svá práva, především na vzdělání (67 %), zdraví (43 %), nebo lásku a péči rodičů (35 %). Mezi dětmi jsou také vidět nerovnostní rozdíly. 50 % dětí si myslí, že bude mít lepší budoucnost než jejich rodiče. Více je tomu ale u dětí, které jsou z příjmově silnějších rodin, děti z chudších rodin tolik optimisticky budoucnost nevidí. Více k šetření naleznete zde: https://www.unicef.cz/mlade-hlasy-2022-v-lepsi-budoucnost-ceska-veri-jen-ctvrtina-deti/ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Rizikové chování dětí na internetu URL: https://analyzy.crdm.cz/2664-2/ Updated: 2025-09-22 Společnost O2 společně s Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty UP realizovala dotazníkové šetřené na téma chování dětí na internetu. Zapojeno bylo 27 177 dětí ve věku 7 - 17 let. Polovina dětí má zkušenost s kybernetickou agresí na Facebooku, 43 % na aplikaci Facebook Messenger. Většinou se jedná o verbální agresi. 52 % dětí do 13 let používá sociální sítě, pro jejichž využívání nesplňuje věkový limit. Velmi populární se stává aplikace TikTok a to především u dětí ve věku 10 - 12 let. Tématem studie bylo také využívání mobilů ve škole. 53 % dotázaných má povoleno používání mobilu o přestávce zakázané během hodiny. Pokud mají mobily zakázány, o téměř 60 % více dětí čte časopisy neý je tomu ve školách, kde mobily zakázány o přestávce nejsou. Také častěji čtou knihy, hrají deskové hry, karty a sportují. Více k šetření naleznete zde: https://www.upol.cz/nc/zpravy/zprava/clanek/univerzita-se-podilela-na-vyzkumu-venovanem-chovani-deti-na-internetu/ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Fyzické tresty dětem škodí, rodiče se k nim přesto někdy uchylují URL: https://analyzy.crdm.cz/fyzicke-tresty-detem-skodi-rodice-se-k-nim-presto-nekdy-uchyluji/ Updated: 2025-09-22 Psychiatrické klinika 1. LF UK a VFN v roce 2023 realizovala šetření a téma fyzické tresty na dětech. Výzkum byl uskutečněn na 1013 respondentech, dotazovanými byli rodiče dětí ve věku 0–18 let. Autoři upozorňují, že fyzické tresty maní negativní vliv na psychický stav dětí. Výsledku ukazují, že 58 % rodičů někdy fyzických trestů využívá, nejčastěji je tomu mezi rodiči ve věku 25–34 let. V této věkové kategorii je těchto rodičů 62 %. Významný vliv na to, zda rodič fyzicky trestá své dítě, má to, jestli sám býval trestán tímto způsobem. 37 % dotázaných se domnívá, že fyzické tresty jsou nedílnou součástí výchovy. Naopak jen 27 % si myslí, že fyzické tresty by měly být zakázány zákonem. Více informací k šetření naleznete zde: https://www.lf1.cuni.cz/fyzicke-tresty-detem-prokazatelne-skodi-jak-moc-je-cesi-pouzivaji Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Závislost na alkoholu mezi mladými lidmi klesá, zvyšuje se u využívání digitálních technologí URL: https://analyzy.crdm.cz/zavislost-na-alkoholu-mezi-mladymi-lidmi-klesa-zvysuje-se-u-vyuzivani-digitalnich-technologi/ Updated: 2025-09-22 Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti vydalo Souhrnnou zprávu o závislostech v ČR 2022, která se věnuje celému spektru závislostí. Pozornost je věnována tabákovým, nikotinovým a dalším souvisejícím výrobkům, alkoholu, psychoaktivních léků, nelegálních drog, hazardních her a nadužívání digitálních technologií. Zpráva se mimo jiné zaměřuje i na děti a mladistvé. Dle zjištění vyplývá, že: (Citováno v doslovném znění ze Souhrnné zprávy o závislostech v ČR 2022) 10–11 % 13- až 16letých studentů uvádí pravidelné nebo denní kouření tabáku 17 % 11letých, 43 % 13letých, 76 % 15letých a 95 % 16letých někdy v životě pilo alkohol, více než polovina z nich uvedla pití alkoholu v posledních 30 dnech 39 % 16letých studentů pilo v posledních 30 dnech nadměrné dávky alkoholu (tj. 5 a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti), 12 % jednou týdně nebo častěji 24 % 16letých studentů užilo v posledních 12 měsících nelegální drogu, 23 % užilo konopné látky, 3,5 % sedativa bez předpisu, 3,3 % těkavé látky, 2,6 % extázi, 1,1 % halucinogenní houby, 1,9 % LSD či jiné halucinogeny a přibližně 1 % kokain či pervitin 9–11 % dospívajících hrálo v posledních 12 měsících hazardní hry o peníze 15–25 % dětí ve věku 11–15 let a 10–15 % dospívajících ve věku 15–19 let hraje rizikově digitální hry 25–30 % dětí a 45–50 % dospívajících užívá rizikově sociální sítě, do kategorie rizika spadá odhadem 7 % dětí a až 30 % dospívajících Více na: https://www.vlada.cz/assets/ppov/zavislosti/vyrocni-zpravy/Souhrnna_zprava_o_zavislostech_v_CR_2022_fin.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Mládež 4.0: Využívání technologií a digitální detox URL: https://analyzy.crdm.cz/mladez-4-0-vyuzivani-technologii-a-digitalni-detox/ Updated: 2025-09-22 Dvě třetiny mladých lidí se někdy snažily omezit svůj čas strávený s digitálními technologiemi, 80 % z nich na mobilním telefonu. Vyplývá to z analýzy České rady dětí a mládeže, která realizovala reprezentativní šetření o životním stylu mladých lidí ve věku od 16 do 30 let. Pozornost byla zaměřena na využívání digitálních technologií. Navazuje tím na šetření z roku 2019 a srovnává vývoj v této oblasti během let po pandemii covid-19. (N=1055), údaje jsou uvedeny v % Mladí lidé v období po pandemii používají výrazně méně počítač (o 16 %), oproti tomu je více v trendu tablet (o 6 %) i chytrá televize (o 7 %). Notebook, smartphone nebo virtuální realita a herní konzole je využívána ve stejné míře. Muži častěji než ženy používají počítač (55 vs. 26 %) a herní konzole (37 vs. 21 %). Televize je zase o 10 % populárnější mezi nejstarší sledovanou věkovou kategorií 25–30 let (60 vs. 50 %). Technologie však mladí využívají především kvůli sociálním sítím a komunikaci. Z výsledků vyplývá, že mládež dnes tráví s digitálními technologiemi téměř stejné množství času, jako tomu bylo před pandemií. Během pracovního dne tráví volný čas s technologiemi do tří hodin 58 % respondentů oproti 55 % v roce 2019. Do tří hodin tráví s technologiemi 49 % mládeže, v roce 2019 to bylo 39 %. Velké rozdíly jsou ale zaznamenány mezi věkovými kategoriemi. 18 % lidé ve věku 25–30 let tráví více než 4 hodiny pracovního dne s digitálními technologiemi, zatímco mezi mladými 16–19 let je takových 40 %. Větší rozdíl je znatelný u víkendu, během něho mladí v dnešních dnech tráví s technologiemi o něco méně času. Oproti roku 2019 ubylo těch, kteří by na nich byli více než 3 hodiny denně (51 vs. 62 %). Čas strávený na internetu mladí lidé lehce omezují. Více než čtyři hodiny na internetu stráví během pracovního dne 20 % mládeže, v roce 2019 to bylo 25 %. O víkendu tento rozdíl činí 3 %. Určité rozdíly v chování tedy patrné jsou, ne ale příliš významné. Z výsledků vyplývá, že nejvíce mladí zkracují čas s technologiemi o víkendu, doba na internetu se příliš nemění. Technologie byly mladými lidmi celkově omezeny, sociálních sítí se tento trend ale netýká a čas strávený na sociálních sítích se v průběhu let výrazně nemění. Nejčastěji na nich respondenti tráví cca 2 hodiny denně. Muži tráví na sociálních sítích méně času než ženy. Téměř polovina mužů (46 %) je na sítích maximálně jednu hodinu denně. U žen je to pouze třetina (32 %). Sociální sítě jsou v tendru především mezi nejmladšími. 46 % mladých ve věku 25–30 let na nich stráví denně hodinu, mezi nejmladšími 16–19 let je to jen 27 %, výrazně častěji na sítích jsou celé hodiny. Vážně se nad omezením času na digitálních technologiích zamyslelo 40 % mladých lidí (44 % žen a 33 % mužů). Stejně tak mladí 16–19 let vnímají situaci jako závažnější a o omezení technologií jich přemýšlelo 49 % oproti 34 % ve věkové kategorii 25–30 let. 60 % mladých se někdy pokusilo digitální technologie omezit. Výsledky za rok 2022 se od roku 2019 neliší. Reflexe přílišného používání technologií je typičtější pro ženy než muže (65 vs. 52 %). Přesto, že je daná oblast mezi náctiletými nejproblematičtější, jsou to právě oni, kteří se technologie snaží častěji omezit (70 vs. 53 % v kategorii 25–30 let). Mladí lidé primárně omezují chytrý telefon. To se výrazně liší od roku 2019 (80 vs. 56 %). Před pandemií se mladí lidé snažili trávit méně času převážně na počítači a notebooku. Telefon omezuje hlavně nejmladší věková kategorie 16–19 let (88 %) a ženy oproti mužům (87 vs. 67 %). Muži naopak ve větší míře než ženy (cca o 20 %) omezují počítač a notebook, častěji i herní konzole. Dvě třetiny mladých považují lidi kolem sebe za zcela závislé. Pouhá třetina si to ale myslí o sobě samých. Z výsledků vyplývá, že většina mladých se snaží omezovat svůj čas s digitálními technologiemi. Přesto vnímá ostatní lidi za závislejší, než jsou sami. Pozitivním zjištěním je, že oproti době před pandemií dnes mladí tráví s technologiemi o něco méně času, týká se to především víkendu. Omezit se snaží především mobilní telefony, v roce 2019 naopak usilovali o digitální detox od počítače a notebooku. Mladá generace využívá technologie především kvůli sociálním sítím, komunikaci, ale i sledování filmů a seriálů. Významnou roli při srovnávání výsledků hraje konkrétní věk jedinců. Teenageři tráví s technologiemi výrazně více času než generace 25–30 let. Rozdíl je patrný také mezi muži a ženami. Zatímco ženy tráví čas především na sociálních sítích, muži ve větší míře využívají počítač a herní konzole. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě, podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i oblasti zdraví a well-being. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Letní tábory 2022 URL: https://analyzy.crdm.cz/letni-tabory-2022/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže uskutečnila v roce 2022 šetření k letním táborům, podobně jako i v předešlých letech. Do šetření byly zahrnuty údaje od 76 členských organizací ČRDM a krajských rad dětí a mládeže, dále pak organizace, které nepatří mezi členy rad, ale mají na svou činnost zřízeno pojištění přes ČRDM. Jedná se o 45 organizací. Dohromady bylo získáno 2592 odpovědí z šetření za pobytové i příměstské tábory. Následující výsledky šetření se zaměřují na tábory pobytové. Délka táborů Průměrná délka táborů se od loňského roku nezvýšila, činí 13 dní (příměstské trvají typicky 5 dní). Nejvíce táborů probíhá kolem poloviny července. Počet táborů Celkový počet pobytových táborů v roce 2022 lehce klesl z 2482 na 2425. Příměstských táborů bylo pořádáno 167, pobytové nad nimi tedy početně dominují. Typy ubytování Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. Pro potřeby tohoto šetření jsme „stanem“ mysleli podsadový stan, turistický stan, týpí apod. To potvrzuje stále velkou oblibu klasických táborů na zelené louce. V předešlém roce tomu bylo podobně, přesto se procento stanových táborů ještě zvýšilo. Pokud účastníci tábora bydlí v budově, často se jedná o chatky. Část táborů kombinuje ubytování v budovách a stanech. Oproti loňskému roku došlo ke změně ohledně ubytování pod širým nebem. Organizace tento typ ubytování téměř zcela vynechaly. N = 2425 Vlastní základnu využívá 62 % táborů. Jedná se o táborovou základnu (louku apod.) ve vlastnictví daného spolku nebo i mateřské organizace. N = 1131 Zaměření tábora Mezi tábory vévodí ty se všeobecným zaměřením (88 %). Jejich počet od loňska vzrostl o 6 %. Tyto tábory jsou typické aktivitami spojenými s pobytem v přírodě. Oblíbené jsou tábory turistické a vodácké, které jsou typické přespáváním na různých místech a spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Jejich četnost je už ale výrazně nižší. Mezi další typy táborů patří sportovní, které se orientují na konkrétní sportovní aktivity, například cyklistiku, tanec nebo jízdu na koních. Zbylé tábory jsou zaměřeny jiným směrem. Jedná se o jazykové tábory, dále tábory náboženské nebo také umělecké. N = 2396 Mobilní telefony Analýza ukazuje, že téměř polovina pořadatelů táborů vůbec nepovoluje využívání mobilních telefonů ve volném čase. Dalších 41 % čas s komunikačními technologiemi alespoň částečně omezuje. Některé tábory mohou využívat mobilní teflony jako pomůcky během táborových činností, my se ale zaměřovali pouze na volný čas mimo hlavní program táborových aktivit. V tomto čase osobního volna se naprostá většina táborů snaží regulovat využívání mobilních zařízení. Tábory, které poskytují ubytování v budovách, dovolují používání mobilních telefonů častěji. Je tomu tak především z menší dostupnosti elektřiny a větší orientace na přírodu. Rozdíly však nejsou tolik výrazné. Ve volném čase může mobily bez omezení používat 20 % dětí ubytovaných v budovách a 10 % ve stanech. N = 1090 Cena tábora Průměrná cena tábora na den byla v roce 2022 264 Kč. Tímto došlo k předpokládanému navýšení ceny v tomto roce a zdražování se očekává i nadále. Loni byla cena 238 Kč. Tábory, které jsou specificky zaměřené, bývají dražší. Týká se to táborů jazykových, uměleckých či technických. U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a také získaných dotací. Využití dotace na tábor uvádí 35 % pořadatelů. N = 2363 Účastníci táborů Tábory členských organizací ČRDM a členů krajských rad dětí a mládeže jsou pořádány pro širokou cílovou skupinu účastníků od 5 do 14 let a dále pak pro starší účastníky, kteří jsou již mnohdy pomocnými vedoucími (praktikanty) od 15 do dovršení 18 let. Prakticky všichni pořadatelé mají většinou na svých táborech své členy, které doplňují i dětmi a mládeží z řad veřejnosti, tedy nečlenů. V případě personální kapacity pak pořádají i tábory zaměřené čistě na nečlenské účastníky, kde se zaměřují převážně na mladší děti. Počty dětských účastníků Celkový počet účastníků na táborech v roce 2022 se oproti roku 2022 snížil, a to na 84 576. V roce 2021 byl celkový počet účastníků 90 051. Průměrný počet účastníků na jednom táboře byl v tomto roce 35, což je stejně jako loni. Průměrně 30 účastníků tábora je ve věku do 14 let. Počet vedoucích Cca 5 účastníků se na průměrném táboře řadí mezi vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží a dalších 5 mezi další obslužný personál. Celkový počet vedoucích, praktikantů nebo dalších pracovníků byl 23498. Mezi tyto pracovníky patřili kromě hlavního vedoucího a jednotlivých oddílových vedoucích i zdravotník a další dobrovolnický personál (kuchaři, hospodář atd.). Účastníci se specifickými potřebami Více než třetina táborů má mezi svými účastníky i děti se specifickými potřebami. Jedná se především o sociálně-ekonomické znevýhodnění, fyzický handicap či duševní poruchy (včetně ADHD, Aspergerova syndromu apod.). N = 1005 Tábory v krajích Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává i nadále stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami pořadatelů jsou Jihočeský kraj a Vysočina. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Nejčastějšími zahraničními destinacemi táborů jsou sousední země, a to konkrétně Polsko a Slovensko. Zahraničních táborů je ale celkově pořádáno minimum. N = 2390 Závěr Letní tábory proběhly v roce 2022 v obdobně jako v předešlých letech, která byla ovlivněna epidemií onemocnění covid-19. Struktura účastníků tábora zůstává v tomto roce stejná jako loni, stejně tak je tomu v oblibě táborových lokalit. Regulace využívání mobilních telefonů ve volném čase byla také obdobná jako v dřívějších ročnících. Určité změny můžeme ale pozorovat například u zaměření táborů, stále totiž dochází k nárůstu klasických všeobecně zaměřených táborů. Podstatné rozdíly vidíme u ceny tábora. Tábory zdražily o několik desítek korun za den, a tento trend očekáváme i do roku 2023. Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete další informace k neformálnímu vzdělávání a činnosti organizací mládeže. Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/6-education-and-training --- ## Article: Úrazy v organizacích 2022 URL: https://analyzy.crdm.cz/urazy-v-organizacich/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže dlouhodobě zprostředkovává pojištění na činnost organizací dětí a mládeže. V roce 2023 byla provedena statistika úrazů za rok 2022. Jedná se o údaje 47 organizací. Dohromady bylo získáno 451 odpovědí z šetření. Celkem bylo zraněným vyplaceno 1 488 235 Kč, průměrná částka byla cca 3 330 Kč. Kdy k úrazům dochází V průběhu posledních pěti let úrazů výrazně ubylo. V roce 2020 a 2021 tomu bylo z důvodů protipandemických opatření. Nízká míra hlášených úrazů se však drží i v roce 2022, kdy již nebyla činnost organizací omezena. Snížení úrazovosti se týká jak běžné pravidelné činnosti během roku, tak i táborů. Přesto zůstávají prázdninové měsíce nejvíce úrazovými. Červenec je zároveň měsícem, kdy se koná největší množství táborů. Hodnoty v celých číslech Hodnoty v % Kde k úrazům dochází K úrazům nejčastěji dochází na táborech, jedná se o celou polovinu úrazů. Ve stejné míře dojde ke zranění při pravidelné činnosti (typicky v oddílech) nebo při jiných akcích, jako jsou například výpravy. V tomto ohledu došlo oproti loňským ročníkům k výraznějším změnám. Narostlo procento úrazů na táborech a přibylo zranění při pravidelné činnosti oddílů. Naopak méně úrazů se aktuálně stane při jiných akcích, tedy víkendovkách a výpravách. Více než polovina úrazů se přihodí při pobytu ve volné přírodě, další třetina na sportovištích. Ke zbylým úrazům dojde v objektech a jinde. Hodnoty v % Hodnoty v % Aktivity při úrazech Hodnoty v % Mezi hlavní činnosti, při kterých dochází k úrazu, náleží hra či závod, a to především během letních táborových aktivit. K úrazům při sportu dochází naopak spíš během pravidelné spolkové činnosti. Nejčastěji jde o úrazy zapříčiněné pádem. Další kategorii tvoří úrazy při podpůrné činnosti. Jde o zranění způsobená během vaření (například opaření) nebo při práci se dřevem, běžně štípání dřeva. Mezi zbylé činnosti patří noční táborové aktivity, horolezectví, koupání, nebo cestování. Těchto úrazů je však minimum. V tomto ohledu došlo od předchozího zkoumaného období ke změnám. Ubylo úrazů při hrách a sportu, naopak přibylo zranění způsobených při podpůrné nebo jiné činnosti. Jde často také o náhodné úrazy, nezapříčiněné žádnou konkrétní aktivitou – například zakopnutí při vylézání ze stanu. U dětí dochází i k ojedinělým úrazům, jako je kopnutí do betonové zdi, zakopnutí o vlastní nohu, popálení se o komín nebo úder měkčeným mečem do zubu. Jedna účastnice tábora také dostala hůlkou do nosu. Typy úrazů a léčba Mezi nejčastější zranění se řadí zlomeniny, jde o necelou třetinu (30 %) všech úrazů. Další zranění jsou podvrtnutí, která činí cca pětinu (22 %). 10–12 % úrazů jsou pohmoždění, rány, nebo nalomení. Dalších úrazů je už méně, jedná se o popáleniny, poranění šlach nebo ulomené zuby. Popáleniny nejsou způsobeny při aktivitách hasičských oddílů, ale při podpůrných aktivitách, jako je vaření. Hodnoty v % Hodnoty v % Průměrný počet dnů léčby je 27. Lehčí úrazy, které jsou vyléčeny do dvou týdnů, jsou zastoupeny zhruba ve stejné míře jako zranění s dobou léčení do jednoho měsíce i do čtvrt roku. Pouze 1 % vzniklých úrazů bylo léčeno déle než čtvrt roku. Sociodemografické údaje Úrazy se nejčastěji týkají dětí, zhruba třetina (31 %) zranění se ale přihodí dospělým. Je však nutné brát v úvahu, že dospělých je na těchto akcích menší počet. Oproti předešlým rokům však úrazů dospělých přibylo, a to více než dvojnásobně. V období let 2018–2021 činilo procento úrazů dospělých 14, v roce 2022 je to 31. Věkově se úrazy nejčastěji týkají teenagerů – dětí od 12 do 15 let. Hodnoty v % Hodnoty v % Úrazy postihují v podobné míře muže i ženy. O něco více nehod se přihodilo mužům. Hodnoty v % Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete další informace k neformálnímu vzdělávání a činnosti organizací mládeže. Více online: https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/6-education-and-training Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Mladí a infrastruktura URL: https://analyzy.crdm.cz/mladi-a-infrastruktura/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé se ve výběru bydlení rozhodují podle blízkosti od rodiny, školy nebo práce. Stěžejní je pro ně ale cena, stejně tak i při nákupu potravin. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu infrastruktury a životního prostředí jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k rozhodování o svém bydlení, nakupování a v dopravě. Mladí lidé se nejčastěji přepravují MHD (45 %) nebo autem (33 %). Značný rozdíl je vidět mezi obcemi. V Praze jezdí nejčastěji autem jen 8 % mladých a v městech nad 90 000 obyvatel je to 18 %. Oproti tomu v obcích do 999 obyvatel je auto nejčastěji voleným dopravním prostředkem pro 47 % dotázaných. To logicky souvisí s horší sítí infrastruktury na menších městech a vesnicích. Se svou volbou způsobu přepravy je spokojeno 84 % mladých lidí bez rozdílu. Nejvíce jsou spokojeni ti, kteří se přepravují především na kole (94 %). Nejčastějšími důvody pro jejich volbu dopravního prostředku je rychlost (43 %), praktičnost (42 %) a cena (40 %). Mladí ve věku 15–19 let řeší ekologičnost při volbě způsobu přepravy ve větší míře než jejich vrstevníci v kategorii 24–29 let (33 vs. 19 %). Ekologii berou v důležitý potaz spíše absolventi vysokých škol než učňové (34 vs. 16 %). Ve větší míře k ekologické volbě přistupují také studenti než lidé v zaměstnání (34 vs. 20 %). Některé skupiny mladých zároveň uvádějí, že jinou možnost volby ani nemají. Nejčastěji jsou to studenti, a především mladí z obcí do 999 obyvatel (40 %). Problém je také patrnější v Jihočeském a Středočeském kraji (shodně 42 %). Ty, kteří jsou nespokojeni se svým způsobem přepravování, by přiměla ke změně přepravního prostředku hlavně lepší finanční situace (50 %) a lepší infrastruktura (44 %). Pro řidiče aut je stěžejní právě dobrá dopravní struktura (66 %), naopak pro lidi využívající MHD je to finanční situace (57 %). Mladí by byli ochotni opustit jízdu autem, hlavně při lepších možnostech infrastruktury (67 %). To potvrzuje komplikace ve veřejné dopravě, která není dostupná v dostatečné míře všem v České republice. Nejčastěji lidé volí svoje místo bydliště podle ceny (51 %), vzdálenosti od školy či práce (36 %) a blízkosti rodiny (32 %). Lidé žijící na venkově považují častěji za důležitou v otázce bydlení rodinu (38 %), přátele (25 %) a oblíbenost lokality (32 %). Lokalita je stěžejní spíše pro muže než ženy (32 vs. 25 %), naopak ženy jsou více zaměřeny na blízkost rodiny (36 vs. 28 %). Pražané kladou větší důraz na cenu, občanskou vybavenost a dopravní dostupnost. Naopak jen pro 18 % z nich je důležitá blízkost rodiny. Konkrétně v případě Prahy lze však očekávat, že většina Pražanů má rodinu žijící také v hlavním městě. Ohledně nákupu potravin mladí nejčastěji řeší cenu (75 %) a kvalitu (55 %). Třetina (31 %) také bere v potaz vzdálenost od místa bydliště a chodí do nejbližšího obchodu. Na kvalitu potravin hledí více muži než ženy (60 vs. 50 %), na blízkost od domu naopak ženy (35 vs. 28 %). Studenti vybrané aspekty řeší ve větší míře – kvalitu 61 %, ekologičnost 20 % a fair trade 13 % mladých. Lidé spokojení se svou finanční situací přemýšlejí nad kvalitou častěji než ti nespokojení (60 vs. 46 %). Z výsledků vyplývá, že mladí lidé se nejčastěji přepravují MHD nebo autem. Je to z důvodu ceny, rychlosti a praktičnosti. Pro jedny je ale výhodnější jízda MHD, pro jiné ze stejných důvodů auto. Záleží především na síti infrastruktury v dané obci. Ta je také důvodem k tomu, zda by dotázaní změnili svoje přepravní návyky. Cena se ukazuje být klíčová i v otázce bydlení a nákupu potravin. Na ekologické aspekty a fair trade se však při nákupech zaměřuje jen menšina mládeže. Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se věnoval tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v té době předsedala Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více k tématu životního prostředí naleznete v sekci Mládež a svět na [webu Youthwiki](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki). [Mladí a infrastruktura](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/03/infrastruktura.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Postoje mladých k válce na Ukrajině URL: https://analyzy.crdm.cz/2691-2/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé mají obavy z dopadů války na Ukrajině. Situace se dotýká především jejich finanční situace, odkládají větší finanční investice. Dvě pětiny mladých se aktivně zapojily do pomoci Ukrajině, a to především prostřednictvím pomáhajících organizací. To vyplývá z analýzy České rady dětí a mládeže, která byla realizována v rámci studie Kantar Lifestyle 2022. Pozornost byla zaměřena na to, jak mladí mění svoje návyky v souvislosti s vlečným konfliktem. (N=1181, respondenti 16–30 let) Většina mladých lidí svoje plány a návyky vzhledem k situaci na Ukrajině nemění. Přesto třetina odkládá větší finanční náklady, jako je hypotéka, zařízení bytu, nebo koupě auta. Čekají, než se situace stabilizuje. Především se odklad investování velkých obnosů peněz týká věkové kategorie 25–30 let, kteří se častěji osamostatňují a vyšší náklady jsou s tímto procesem spojené. Zhruba čtvrtina také odkládá dovolenou. Strach v souvislosti s vlastní finanční situací mladí lidé pociťují. K zásobování jídlem a a financemi doma se ale uchyluje jen zlomek mládeže, více hotovosti má u sebe 11 % mladých a zásoby jídla si utvořilo 17 % dotázaných. Přes 20 % mladých se straní ukrajinských a ruských nebo běloruských migrantů a nechtějí s nimi pracovat. Mladí lidé mají obavu o politickou stabilitu země. Sankce proti Rusku se jim často zdají nebezpečné. Více než polovina (54 %) se domnívá že to může způsobit zdražování komodit, jako jsou pohonné hmoty a energie. 41 % se obává politických kroků Ruska, pokud by sankce byly uděleny. Finanční podpora by měla být podle 47 % dotázaných raději než Ukrajincům poskytována Čechům. Mladí s výučním listem si výrazně častěji než vysokoškoláci myslí, že finanční pomoc by měla být primárně směřována na Čechy a ne Ukrajince (63 vs. 41 %) i že sankce vůči Rusku jsou hrozbou pro Českou republiku (39 vs 31 %). Více než polovina mladých se domnívá, že firmy by měly v souvislosti s válkou na Ukrajině fungovat stále stejně a neodkládat investice a uvedení výrobků na trh. Necelých 40 % si myslí, že by firmy měly uzavřít výrobní závody v Rusku a přestat prodávat výrobky ruských podniků. Častěji jsou v tomto ohledu striktnější respondenti věkové kategorie 16–24 let. Zhruba třetina mládeže je toho názoru, že by se firmy měly zapojit do pomoci Ukrajincům – poskytnutím svých výrobků a služeb, financí a především aktivním zaměstnáváním ukrajinských uprchlíků. Mladí ve věku 16–24 let jsou v tomto ohledu výrazně solidárnější a podporují Ukrajinu ve větší míře, v případě poskytnutí financí uprchlíkům dokonce o 17 % než respondenti ve věku 25–30 let. Lidé s výučním listem jsou častěji proti tomu, aby firmy podporovali finančně uprchlíky. 40 % mladých lidí se podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům. 30 % pomáhá prostřednictvím organizací, zbytek osobní cestou. Více těch, kteří pomáhají, je mezi členy organizací mládeže (52 %) a těmi, kteří se pravidelně věnují dobrovolnickým aktivitám i mimo ukrajinskou krizi (58 %). Častěji pomáhají vysokoškoláci oproti mladým s výučním listem (50 vs. 24 %). Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více k tématu dobrovolnictví naleznete na https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/2-voluntary-activities Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí URL: https://analyzy.crdm.cz/informace-a-vzdelavani-o-ochrane-zivotniho-prostredi/ Updated: 2025-09-22 Informace o klimatických změnách se dostávají pouze k některým skupinám mládeže. O tom jsou alespoň přesvědčeny dvě třetiny mladých v České republice. Česká rada dětí a mládeže realizovala dotazníkové šetření na téma vnímání environmentálních problémů mezi generací mladých lidí. V rámci tématu environmentální problematiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mládeže k informacím a vzdělávání o problémech životního prostředí. Zhruba polovina mladých lidí se domnívá, že má dostatek informací o klimatických změnách a ví, kde se k informacím dostat. Třetina zná informační zdroje o změně klimatu, které jsou přímo uzpůsobeny potřebám mládeže. Necelá polovina mladých se také domnívá, že má dostatek informací o souvislosti mezi klimatickou změnou a sociálními nerovnostmi. Muži v tomto ohledu vystupují sebevědomě a ve své znalosti věří četněji než ženy (cca o 8 %). Větší povědomí o klimatické změně také dokládají lidé, kteří jsou spokojenost se svou finanční situací – cca o 10 % oproti lidem, kteří jsou s ní nespokojeni. Méně informovaní jsou mladí s výučním listem. Vyšší přehled mají naopak mladí se zkušeností s dobrovolnictvím a členstvím v organizacích mládeže. Nejčastěji se mládež dozvídá informace o klimatu ze sociálních sítí (61 %), na webu (52 %) nebo v televizi (50 %). Třetina dokládá jako informační zdroj školu a pětina diskutuje téma i v rodině. Studenti jednotlivých typů škol dokládají podobné výsledky. Znamená to tedy, že na učilištích i gymnáziích je o klimatických změnách vzděláváno v podobné míře. Velké rozdíly jsou naopak mezi kraji. Ve škole jsou nejvíce informováni o klimatu mladí ze Zlínského (44 %), Plzeňského (43 %) a Jihočeského (42 %) kraje. Nejméně naopak v Ústeckém (15 %). Mladí by si přáli dozvídat se informace o klimatické změně především ve škole (69 %), na sociálních sítích (60 %), v televizi (48 %) a na webových stránkách (48 %). Škola je jako informační zdroj důležitější pro ženy (o 7 % oproti mužům), stejně tak pro nejmladší věkovou kategorie 15–19 let a vysokoškoláky při srovnání s průměrem. Studenti obecně kladou vyšší důraz na informování mládeže ve všech ohledech, podobně i lidé se zkušeností s dobrovolnictvím. Srovnávali jsme, kde mladí informace získávají a kde by je získávat chtěli. Z porovnání vyplývá, že by informace rádi získávali především ve škole (31 vs. 59 %), v rodině (22 vs. 37 %), ve volnočasových organizacích, při dobrovolničení nebo na speciálních informačních akcích. Škola a rodina je pro mládež v tomto ohledu klíčová. Dvě třetiny mladých (64 %) jsou přesvědčeny, že informace o klimatické změně se ke všem skupinám mládeže nedostávají. Podobné množství mladých (67 %) se naopak domnívá, že informace o klimatické změně jsou ve formě, která je pro mladé lidi srozumitelná. Z výsledků šetření vyplývá, že informace o klimatických změnách nejsou dostupné všem skupinám mladých lidí. Sami mladí lidé by si přáli dozvídat se více informací o environmentálních problémech naší planety. Především kladou důraz na vliv školy, která by měla podle mládeže poskytovat toto vzdělávání. Často se však dozvídají informace na webech a sociálních sítích. Mladí lidé si uvědomují, že povědomí jejich vrstevníků o klimatických změnách bylo mělo být větší. Vzdělávat v této oblasti by se podle nich mělo od raného dětství. Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se v současnosti věnuje tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v současnosti předsedá Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více informací k vzdělávání mladých naleznete v sekci vzdělávání a odborné přípravy na webu Youthwiki - online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki. [Informace a vzdělávání o ochraně životního prostředí](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/03/informace.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Mladí a životní prostředí URL: https://analyzy.crdm.cz/mladi-a-zivotni-prostredi/ Updated: 2025-09-22 Environmetální krize je stále ožehavější téma a obzvlášť mladí lidé ho citelně vnímají. Česká rada dětí a mládeže realizovala dotazníkové šetření na téma vnímání environmentálních problémů mezi generací mládeže. V rámci tématu environmentální problematiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k problémům životního prostředí, odpovědnosti za stav naší planety a jak je pro ně důležitá kvalita životního prostředí ve srovnání s jinými aspekty života. 3/4 mladých lidí mají dojem lidské zásahy lidí do přírody vedou ke katastrofálním dopadů, a pokud budeme pokračovat dál, brzy budeme čelit ekologické katastrofě. Souhlasí, že navzdory všemu jsme stále podřízeni zákonům přírody. Celých 81 % mládeže dokonce souhlasí, že lidé těžce poškozují životní prostředí. Na druhou stranu je cca třetina těch, kteří se domnívají, že ekologická krize je přehnaně zveličované téma. Z toho vyplývá, že existuje malá skupina těch, kteří si svým způsobem protiřečí. Přestože vnímají problematické zásahy lidí do životního prostředí, které mohou vést k ekologické katastrofě, celé téma je podle nich přehnaně zveličované. Kolem čtvrtiny mladých lidí má také k tématu ekologické krize nevyhraněné postoje a staví se mimo spektrum. Ženy se ukazují být více proenviromentálně smýšlející než muži, a to cca o 7 %. Rozdíl je patrný především u otázek týkajících se obav z ekologické katastrofy a poškozování životního prostředí. Muži jsou naopak častěji toho názoru, že ekologická krize je často zveličovaný problém. Podobné procentuální rozdíly jsou i u věkové kategorie 15–19 let oproti 20–29 let. Teenageři mají z klimatické krize podstatně větší obavy. Na základě těchto postojů k environmentálním problémům, můžeme definovat dvě skupiny mladých lidí. Jedny jako "zelenou mládež" a druhé jako "popírače". Zelená mládež klade důraz na environmentální hrozby a dokládá obavy o budoucnost planety. Popírači naopak považují ekologickou krizi jako přehnaně zveličovanou. Mladí jsou ve svých postojích k problematice environmentální krize až na výjimky poměrně konzistentní a za svými názory jasně stojí. Rozdíly jsou také patrné u lidí různého stupně dosaženého vzdělání. Absolventi učilišť si častěji myslí, že lidé byly stvořeni k tomu, aby vládli přírodě (31 vs 23 % v průměru), že lidé mají právo upravovat přírodu podle svých potřeb (44 vs. 30 %). Zároveň věří, že lidská vynalézavost zajistí, že země nikdy nebude neobyvatelná (45 vs. 33 %). V menší míře se také domnívají, že navzdory našim schopnostem jsme stále podřízeni zákonům přírody (66 vs. 74 %) a myslí si, že rovnováha v přírodě je dost silná na to, aby zvládla vliv moderní průmyslové společnosti (35 vs. 27 %). Ekologická krize je podle nich častěji zbytečně zveličovaná (40 vs. 31 %). Obecně se dá říct, že je pro ně důležitější zachování moci člověka nad přírodou. V otázkách společenské a individuální zodpovědnosti jsou mladí poměrně rozhodní. Téměř 3/4 mladých vnímá klimatické změny jako společenský problém a myslí si, že politici pro ochranu životního prostředí dělají málo. Celých 83 % je toho názoru, že k lepšímu životnímu prostředí může přispět každý. Zhruba pětina dotázaných má dojem, že nemá příležitost k tomu pro pomoc životnímu prostředí něco dělat a že se o to nezajímají, protože to stejně k ničemu není. Tento graf znázorňuje, nakolik jsou důležité zkoumané aspekty ve srovnání se životním prostředím. Necelé dvě třetiny mladých (63 %) považuje zdraví za důležitější než životní prostředí. Je to jediný ze zkoumaných aspektů, na který mladí lidé kladů větší důraz než na životní prostředí. Necelá polovina mládeže považuje za důležitější bezpečnosti země (44 %) a vlastní svobody (41 %). 38 % upřednostňuje bezpečnost jednotlivce, 30 % demokracii a pouze čtvrtina ekonomický růst (24 %). I ve v tomto ohledu jsou více proenvironmentálně smýšlejí ženy. Životní prostředí je důležitější ve srovnání s vlastní svobodou pro 33 % žen a 23 % mužů. Stejně je tomu v otázce demokracie, životní prostředí je důležitější pro 48 % žen a 33 % mužů. Ve srovnání s ekonomickým růstem kladou na životní prostředí opět větší důraz ženy než muži (55 vs. 41 %). Z uvedených aspektů života se výrazně vymyká zdraví. Je důležitější pro většinu, a to bez rozdílů mezi pohlavím, vzděláním, věkovými kategoriemi nebo kraji. Z výsledků vyplývá, že pro mladé je ochrana životního prostředí velmi důležitá. Především pro mladší generaci 15–19 let a také pro ženy. Cca čtvrtina mladých si však svým postojem není jistá a staví se k environmentálním problém nerozhodně. Pozitivním zjištěním je, že mládež problémy životního prostředí nepovažuje za něco, co nemohou ovlivnit. Jsou proaktivní a ochranu životního prostředí považují to za něco, k čemu může přispět každý z nás. Přesto, že životní prostředí chápou mladí lidé jako klíčové, zdraví je pro většinu z nich stále důležitější. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více k tématu životního prostředí naleznete v sekci „Mládež a svět“ na webu Youthwiki - online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki. [Infografika Mladí a životní prostředí](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/03/mladi-obec.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Environmentální politika, mobilita a solidarita URL: https://analyzy.crdm.cz/environmentalni-politika-mobilita-a-solidarita/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé se do participativních aktivit týkajících se životního prostředí příliš nezapojují. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu aktivity a vlivu mladých lidí v oblasti environmentální politiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k participaci v otázkách životního prostředí. S youthwashingem má v rámci akcí se zastoupením mládeže vlastní zkušenost 18 % mladých lidí. Ve větší míře je tomu u těch, kteří jsou aktivní v organizacích mládeže (30 %) nebo bývali dobrovolníky (25 %). Členové organizací také znají více mechanismů, které mohou politické mechanismy ovlivnit (28 vs. 15 %). Mechanismy, které vedou politiky k dodržování svých slibů zná 15 % mládeže – častěji bývalí členové organizací mládeže a bývalí dobrovolníci (shodně 26 %). Participativní aktivity týkající se životního prostředí se zúčastnilo o něco více mladých lidí ve věku 15–19 let oproti kategorii 24–29 let (22 vs. 13 %). Velké rozdíly jsou opět vidět u dobrovolníků (26 %) a členů organizací mládeže. Zpětnou vazbu ke svým návrhům dostalo 25 % mladých lidí. Zpětná vazba byla zapracována v 48 % případů. Mladí se domnívají, že mezigenerační dialog o změně klimatu je nejvhodnější podpořit na sociálních sítích, výukou na školách a dalšími edukativními metodami i pro dospělé. Zmiňované byly často i besedy, akce, kde se generace mohou společně setkávat a také internet a televize jako univerzální informační zdroj pro všechny generace. Pro většinu mladých je to však téma, ke kterému se nedokážou vyjádřit a neví, jak mezigenerační dialog podpořit. Pro některé z nich dialog postrádá smysl, jsou k němu skeptičtí. Důležité pro mladé je, aby si generace vzájemně naslouchaly a respektovali svoje rozdílné názory. Podle mnohých z nich toho však starší generace nejsou schopné a ochotné. Mladí se domnívají, že nejlepší způsob, jak přimět lidi s rozhodovacími pravomocemi k zodpovědnosti za klima, je skrze sociální sítě (58 %), ve škole (49 %), při debatách s politiky (38 %) nebo v rámci organizací a spolků (38 %). Ženy ve větší míře věří v sílu sociálních sítí (64 vs. 52 %) a škol (53 vs. 46 %) než muži. Nejmladší věková kategorie také klade větší důraz na sociální sítě (68 %). 45 % mladých lidí se někdy účastnilo dobrovolnických aktivit v souvislosti s ochranou životního prostředí. Mezi mladými ve věku 15–19 let je to až 52 %. Ve větší míře je tomu i u lidí žijících na venkově (51 %) a těch, kteří jsou aktivní v organizacích mládeže (64 %). Placené nebo neplacené stáže v zahraničí a placené v ČR se někdy zúčastnilo shodně 6 % mládeže. Více těchto mladých je i v organizacích mládeže nebo mezi bývalými dobrovolníky, a to o cca 5 %. Neplacené stáže v ČR související se životním prostředím se zúčastnilo 14 % mladých. Více je tomu u věkové kategorie 15–19 let oproti kategorii 25–29 let (21 vs. 9 %). Neplacené stáže nejsou příliš populární hlavně v Praze, účastnilo se jich pouze 7 % mládeže. Více těchto mladých je i v organizacích mládeže (34 %) nebo mezi dobrovolníky, především těmi pravidelnými (31 %). Zájem o dobrovolnické akce by dle mladých lidí zpřístupnila lepší informovanost a propagace. Mládež by také ocenila odměnu za vykonanou práci a konání akcí na více místech po republice. Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé se participace v oblasti životního prostředí příliš neúčastní. Věří ale, že sociální sítě jsou dobrým prostředkem k ovlivňování lidí s rozhodovacími pravomocemi v oblasti klimatu. Pozitivní zprávou také je, že téměř polovina mladých lidí v České republice se někdy zúčastnila dobrovolnických aktivit v oblasti životního prostředí. Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se v současnosti věnuje tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v současnosti předsedá Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více informací k participaci mladých naleznete v sekci participace na webu Youthwiki - online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki. [Environmentální politika, mobilita a solidarita](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/03/enviro-politika.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Aktivita a vliv mladých lidí URL: https://analyzy.crdm.cz/aktivita-a-vliv-mladych-lidi/ Updated: 2025-09-22 Mladí lidé třídí odpad a šetří energiemi a vodou. Při nakupování na udržitelnost ale tolik nehledí. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu aktivity a vlivu mladých lidí v rámci environmentální politiky jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k participaci v oblasti životního prostředí. Dvě třetiny mladých jsou toho názoru, že jejich potřeby nejsou brány v úvahu při tvorbě environmentální politiky (68 %). U věkové kategorie 15–19 let je ale patrný rozdíl – souhlasně se k výroku staví 42 %, což je o 16 % více než v kategorii 20–24 let. To naznačuje optimismus nejmladších příslušníků mládeže. Studenti častěji dokládají, že jejich názory jsou slyšet, obzvlášť tomu je u žáků středních odborných škol a gymnázií. Mechanismy, které by mohli pomoci změně, zná však jen pětina mladých a nejmladší věková kategorie 15–19 let oproti té nejstarší 25–29 let (24 vs. 16 %). Častěji je tomu i u členů organizací mládeže 33 % a mezi pravidelnými dobrovolníky 36 %. Osobně pro lepší klima mladí nejčastěji přispívají tříděním odpad (82 %), šetřením vody (69 %) a energiemi (60 %). Udržitelně nakupuje cca čtvrtina, častěji to jsou ženy. Ekologičtěji se chovají lidé s vyšší vzděláním. Patrné je to mezi absolventy učilišť a vysokých škol – vysokoškoláci častěji třídí odpad (89 vs. 71 %), volí ekologičtější způsob přepravy (40 % vs. 12 %) a neplýtvají tolik vodou (80 vs. 60 %). Rozdíly jsou i mezi kraji – nejvíce třídí odpad mládež z Pardubického (94 %) a Královéhradeckého (93 %) kraje, naopak nejméně v Ústeckém (67 %) a Libereckém (69 %) kraji. Ekologičtěji se přepravují mladí Pražané (38 %), nakupují také ve větší míře udržitelnou módu (34 %). Aktivnější jsou v tomto ohledu studenti a dobrovolníci. Na tom, že boj proti klimatické krizi má smysl, se shoduje většina mladých (87 %) bez ohledu na pohlaví, věk nebo sociální zázemí. Finanční náročnost v boji proti klimatu cítí 56 % dotázaných. Týká se to ve větší míře mladých lidí, kteří nejsou spokojeni se svojí finanční oproti těm, kteří finance tíseň necítí (70 vs. 49 %). Psychickou zátěž v tomto ohledu dokládá 38 % mládeže. Mezi nejúspěšnější akce v boji proti klimatické změně mladí v ČR považují Ukliďme Česko (72 %) a dále Do práce na kole (33 %). Mladí lidé mají většinou alespoň minimální představu o tom, o jakých aspektech environmentální problematiky by měla být mládež informována. Často je zmiňován zájem o poskytnutí uceleného vhledu do tématu – základní informace, co klimatická změna znamená pro společnost a každodenní život člověka. Nejčastěji mladí lidé urgují důležitost informování o klimatické změně, globálním oteplování. V souvislosti s tím zmiňují nejčastěji výkyvy počasí, obrovská horka a tání ledovců. Jako důležitá témata také vyzdvihují problematiku skleníkových plynů a uhlíkovou stopu. Mladí lidé si myslí, že informace o klimatické změně se nedostávají hlavně ke skupině dětí na základních školách a žákům středních škol – především učilišť. Často je také zmiňována problematika sociálně vyloučené mládeže, která nemá dobrý přístup k informacím (k internetu, sociálním sítím). Nejčastěji je uváděno, že informace chybí u mladších skupin dětí a mládeže. Informovat o klimatické změně by se podle mladých lidí mělo u dětí v útlém věku. Z výsledků šetření vyplývá, že mladí lidé přispívají k lepšímu životnímu prostředí hlavně tříděním a také se ve velké míře snaží šetřit energiemi a vodou. Udržitelně ale příliš nenakupují. Aktivně se politiky životního prostředí neúčastní a mechanismy k ovlivňování dění neznají. Pozitivním zjištěním však je, že pro drtivou většinu mladých má smysl ochrana životního prostředí. Vnímají ale jeho finanční náročnost, což může souviset i s nízkou mírou nakupování udržitelného oblečení a potravin, které jsou zpravidla dražší. Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se v současnosti věnuje tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v současnosti předsedá Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více informací k participaci mladých naleznete v sekci participace na webu Youthwiki - online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki. [Infografika Aktivita a vliv mladých lidí](https://analyzy.crdm.cz/2022/wp-content/uploads/2023/03/aktivita.pdf) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Trávení volného času dětmi staršího školního věku URL: https://analyzy.crdm.cz/traveni-volneho-casu-detmi-starsiho-skolniho-veku/ Updated: 2025-09-22 V roce 2022 byla vydána studie, která se zabývá trávením volného času mezi žáky druhého stupně základní školy nižším stupněm víceletých gymnázií. Realizátory byly Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (hlavní řešitelské pracoviště, hlavní řešitel Michal Kaplánek), Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., Median, s. r. o., a Salesiánský klub mládeže Dům Ignáce Stuchlého, z. s. Zle zjištění vyplývá, že dvě pětiny dětí má během školního dne 2 - 4 hodiny volního času, třetina 4 - 6 hodiny. Nejoblíbenějšími aktivitami jsou u dívek i chlapců sportovní a pohybové aktivity (44 % respektive 55 %), dívky dále preferují komunikování s kamarády nebo kamarádkami (37 %), výtvarnou a tvořivou činnost (22 %), PC, mobil nebo internet či sociální sítě (20 % a čtení (16 %). Chlapci se kromě sportu rádi věnují hraní her na počítači, mobilu, tabletu, konzolích (47 %), komunikaci s kamarády (29 %), být na PC, mobilu nebo na internetu či sociálních sítích (14 , nebo jiným aktivitám. Podrobné informace ve zprávě: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/volny_cas_deti_starsiho_skolniho_veku_a_jeho_prozivani.pdf Zdroj náhledového obrázku z archivu projektu Hodnoty mladých --- ## Article: Stres a úzkosti u studentů URL: https://analyzy.crdm.cz/stres-a-uzkosti-u-studentu/ Updated: 2025-09-22 Stres a úzkosti u studentů Společnost GTS Alive realizovala šetření mezi studenty středních a vysokých škol, týkající se duševního zdraví. Z výsledků vyplývá, že studenti často neví, s kým případné problémy řešit, na koho se ve škole obrátit. Studenti by ocenili, kdyby škola pořádala workshopy či semináře na téma zvládání stresu. Týká se to především vysokoškoláků, kteří se na škole cítí neukotveni. Potřeba školních psychologů je také vnímána ze strany škol, kde jich je nedostatek. Více na: [https://www.irozhlas.cz/](https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/studenti-pruzkum-gts-alive-dusevni-zdravi-psychika_2211251031_ula?recombee_recomm_id=eefdccf811bc57b6e659065bae9f3d27) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Kyberšikana kvůli vzhledu. Jakým útokům čelí děti na internetu? URL: https://analyzy.crdm.cz/2679-2/ Updated: 2023-07-03 Nadace O2 společně s Univerzitou Palackého v Olomouci realizovali výzkum na téma kyberšikany dětí ve věku 10 - 17 let. Z výstupů vyplývá, že 1/3 dětí má zkušenost se zesměšňováním v online prostoru, ta se týká v podobné míře obličeje a vlasů, postavy i oblečení, mobilu atd. 55 % zažilo také šikanu v reálném světě. 92 % dětí ale tvrdí, že se kyberšikany samo nedopouští. V reakci na kyberšikanu u dětí dochází k snížení důvěry k druhým (24 %), stejné množství dětí se více začalo bavit s kamarády v reálném světě. Více než pětina dětí v návaznosti na kyberšikanu zažívá nižší sebedůvěru, vztek a a podráždění nebo má depresivní tendence. Více k výzkumu naleznete zde: https://o2chytraskola.cz/assets/files/original/a51f6c8c72d8aaf67700b0dcfd685ab1.pdf --- ## Article: Tábory 2016/2017 URL: https://analyzy.crdm.cz/tabory-2016-2017-2/ Updated: 2025-09-22 Tábory 2016/2017 Česká rada dětí a mládeže provedla na podzim roku 2016 a na jaře roku 2017 šetření ohledně letních táborů pro děti a mládež. Jeho cílem bylo zhodnotit data o realizovaných táborech v roce 2016 a učinit odhad trendu v pořádání táborů v roce 2017. Kromě základních statistických dat o táborech zkoumalo šetření také vybrané údaje o táborech, které aktuálně zajímají rodiče účastníků. „Za ideální stav považuji, pokud se dítě účastní tábora, který je vyvrcholením celoroční činnosti. Jede do přírody s kamarády, se kterými se vídá během celého roku při společně podnikaných aktivitách. Mohou tak navazovat na společně sdílené zážitky a na to, co se na schůzkách a výpravách naučili. Šetření i letos potvrdilo jasný trend. Jednoduché stanové tábory v přírodě jsou stále žádané a účastní se jich většina dětí. Nenechme se přesvědčit marketingovými sděleními, že děti je potřeba zaujmout moderní technikou nebo exotickými destinacemi. Parta kamarádů ve stanu u vody je stále v kurzu!“ konstatuje s radostí výsledky šetření Aleš Sedláček, předseda ČRDM. Okruh respondentů byl rozdělen do tří základních skupin dle typu pořadatele na: - Spolky - Dětské domy mládeže (DDM) a Střediska volného času (SVČ) - Komerční subjekty (CK, agentury, firmy) V rámci průzkum bylo osloveno celkem 131 spolků a 288 DDM a SVČ. Komerčních pořadatelů bylo osloveno 31 v kombinaci těch největších, středních i menších. Celkově tak šetřený vzorek zahrnuje údaje o 3.675 táborech, kterých se zúčastnilo 118.937 účastníků. Kvalifikovaným odhadem lze počet všech realizovaných táborů na našem území určit na 4.500 až 5.000 táborů. Zkoumaný vzorek tak představuje 70–80 % všech realizovaných táborů, což zajišťuje jeho vysokou reprezentativnost. Tábory jednotlivých typů pořadatelů se liší především v ceně. Cena je kalkulována na deset dní, což je také průměrná délka pořádaných táborů. Průměrná cena desetidenního tábora pořádaného spolkem dětí a mládeže je 2.557 Kč, DDM či SVČ je to 3.295 Kč a průměrná cena komerčního tábora činí 3.915 Kč. Celková průměrná cena všech táborů ve zkoumaném vzorku je 3.256 Kč. Nutno podotknout, že vyšší cena neznamená vždy nutně vyšší kvalitu, záleží na vstupních nákladech jednotlivých táborů. Ty zahrnují zejména náklady na odměnu vedoucím, které většinou nejsou nutné u spolků, neb je vedou dobrovolníci. Také záleží na zajištění programu, který bývá u komerčních táborů dražší, protože zahrnuje specifickou náplň – koně, počítače, kapely… Zároveň nelze říci, že tábor za 2.000 Kč není kvalitní, neboť je zaměřen na jiný typ zážitku (týpí, les, louka), který tedy nevyžaduje vysoké náklady na nájem, materiál, techniku, případně vedoucí, neboť na tomto typu táborů výrazně převažují dobrovolníci. --- ## Article: Témata mladých lidí ve volbách 2021 URL: https://analyzy.crdm.cz/temata-mladych-lidi-ve-volbach-2021/ Updated: 2025-09-22 Youth, Speak up! realizovalo ve spolupráci s Behavio dotazníkové šetření mezi mladými lidmi ve věku 18 - 29 let na téma "Volební témata mladých pro volby do Poslanecké sněmovny 2021". Mezi hlavní téma mladých patří bydlení. Vnímají ho jako problematické a nedostupné. Další klíčová témata se týkají trestů za znásilnění, ochrana přírody, kvalitní systém vzdělávání nebo flexibilní úvazky pro rodiče s dětmi. Tresty za znásilnění by 86 % mladých uvítalo tvrdší. 49 % je pro větší ochranu fauny a flóry, 46 % podporuje kvalitní systém vzdělávání pro učitele. Stejné pracovní podmínky pro muže a ženy je prioritou pro 35 % dotázaných. Téma klimatické změny je taktéž důležité pro 35 %, péče o duševní zdraví pak pro 30 % mládeže. Více k výzkumu se dozvíte zde: https://youthspeakup.cz/wp-content/uploads/2021/01/YSU-Volebni%CC%81-te%CC%81mata-mlady%CC%81ch-2021-1.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Postoje mladých ke krizi bydlení URL: https://analyzy.crdm.cz/postoje-mladych-ke-krizi-bydleni/ Updated: 2025-09-22 Sociologický ústav akademie věd v letech 2019–2021 realizoval projekt Dráhy bydlení mileniálů. V rámci projektu vznikla publikace, která se věnuje několika oblastem problematiky bydlení. Zaměřuje se na lokální politiku bydlení, porevoluční politiku a vývoj do dnešních dnů a zodpovědnost za zajištění dostupnosti bydlení v Česku. Kromě toho se věnuje nerovnostem v bydlení, a to především finančním. Projekt reaguje na aktuální krizi bydlení, která zásadně ovlivňuje právě mladé lidi. Výzkum například ukazuje, proč mladí lidé zůstávají déle bydlet u rodičů. Pro 50 % je to právě vysoká finanční náročnost bydlení. Tři čtvrtiny mladých se také domnívají, že je pro ně bydlení méně dostupné, než bylo pro jejich rodiče. Na vině jsou podle nich především investiční nákupy bytů a nedostatečná bytová politika. Více k výzkumu naleznete v publikaci Bydlení mladých v době krize: https://www.soc.cas.cz/sites/default/files/publikace/gibas_a_kol-bydleni_mladych_v_dobe_krize.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Udržitelnost očima mladé generace URL: https://analyzy.crdm.cz/udrzitelnost-ocima-mlade-generace/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže se v roce 2020 zaměřila na téma udržitelnosti a životního prostředí. Jedná se o oblast, která mezi mladými dlouhodobě rezonuje. Věnovali jsme se názorům mladých na způsoby řešení problémů životního prostředí, nahlížení na environmentální chování ostatních lidí nebo srovnání situace v České republice a ve světě. Šetření bylo realizováno v rámci reprezentativního šetření KANTAR Lifestyle 2020. Specifika byla sledována především mezi věkovými skupinami 16–24 let a 25–30 let. Počet respondentů v této věkové skupině činí 1099, selektováni byli kvótním výběrem. Mladí Češi jsou toho názoru, že Češi téma udržitelnosti příliš neřeší. 39 % se domnívá, že Češi udržitelnost řeší tak na půl, 35 % si myslí, že to spíš neřeší. Převažuje tedy názor, že toto téma není v české společnosti příliš zásadním. Mezi dospělými nad 31 let se názory moc neodlišují, stejně tak ani mezi kategoriemi 16–24 a 25–30 let. V celosvětovém porovnání hodnotí naši mladí stav životního prostředí České republiky lépe. Za dobrý ho považuje čtvrtina populace mladých lidí v případě České republiky. V otázce životního prostředí naší planety nevidí problém jen 11 % mladých. Nejmladší věková kategorie 16–24 let však stav České republice hodnotí výrazně kritičtěji. Za špatný ho považuje 12 % oproti 19 % v průměru všech věkových kategorií. Jinak se názory mezi populací příliš neliší. Muži si častěji než ženy myslí, že stav naší planety je dobrý (14 % vs. 7 %), stejně tak hodnotí i Českou republiku (30 % vs. 18 %). Lidé, kteří jsou finančně velmi spokojení, také častěji kladně hodnotí stav životního prostředí jak České republiky, tak naší planety. Názory mladých lidí na životní prostředí Z výsledků vyplývá, že zodpovědnost za řešení současného stavu životního prostředí by měly mít ve větší míře společnosti a značky, které něco vyrábějí, a také jednotlivé státy. Přesto podle mladých padá tíha odpovědnosti i na jednotlivce nebo nadnárodní instituce. Pouze 9 % mladých se domnívá, že jedinec za životní prostředí odpovědnost nenese. Mladí ve věku 16–24 kladou menší zodpovědnost na jedince, jednotlivé státy i nadnárodní instituce, 25–30 zase na společnosti. Mladí z učilišť vnímají odpovědnost jednotlivých subjektů za menší, než je tomu v průměrné populaci. U společností a značek je rozdíl (63 % vs. 74 %), jednotlivých států (65 % vs. 73 %) a nadnárodních institucí (58 % vs. 67 %). Z výsledků vyplývá, že většina mladých (59 %) souhlasí, že životní prostředí je v dnešní době velmi podceňované téma, které by se mělo více řešit. 45 % zároveň souhlasí, že problémy životního prostředí se jich osobně dotýkají. Pouze 17 % mladých lidí nevěří, že by problémy životního prostředí byly natolik velké, že by je přiměly chovat se více ekologicky. Naopak značná část se staví k problémům životního prostředí čelem. Muži ve větším zastoupení než ženy udávají, že nevěří, že by problémy životního prostředí byly natolik velké, aby je přiměly chovat se více ekologicky (20 % vs. 15 %). Zároveň nehodlají investovat svůj čas a peníze do podpory společností, které se snaží pomáhat (29 % vs. 23 %). Nesouhlasí ani s tím, že by se jich problémy životního prostředí osobně dotýkaly (25 % vs. 18 %), nebo že by mohli změnit svět kolem svým přístupem (28 % vs. 22 %). Stejně tak to podle nich není tak zásadním tématem, které by se mělo řešit. Muži se také nedomnívají, že životní prostředí je podceňované téma, které by se mělo více řešit (16 % vs. 9 %). Vysokoškoláci častěji než lidé s výučním listem nesouhlasí s tím, problémy životního prostředí by byly natolik velké, aby je přiměly začít se chovat víc ekologicky. Nesouhlasně se k tomuto tvrzení staví 62 % vysokoškoláků a 41 % lidí s výučním listem. Finančně velmi spokojení lidé častěji nevěří, že problémy životního prostředí by byly tolik velké, aby je přiměly začít se chovat více ekologicky, než je tomu v průměru (21 % vs. 17 %). Naopak jsou ale bohatí častěji než chudí připraveni investovat svůj čas a peníze na podporu společností, které se snaží pomáhat (37 % vs. 25 %). Stejně tak dávají bohatí oproti chudým častěji přednost produktům a službám, které nabízejí způsoby, jak kompenzovat dopad výroby na životní prostředí (45 % vs. 32 %). Z výsledků vyplývá, že nejméně mladým lidem vadí, když lidé létají (63 %), všude jezdí autem (48 %) a nakupují do platových sáčků (45 %). Toto chování považují za normální. Nejvíce kritičtí jsou mladí naopak k pohazování odpadků na ulici a v přírodě nebo k netřídění odpadu. Nevadí to pouze 5 %, respektive 16 % lidí. Netřídění dopadu je jedno 22 % mladých s výučním listem, ale jen 9 % vysokoškoláků. Pohazování odpadků na ulici rozčiluje 83 % vysokoškoláků, ale jen 66 % se základním vzděláním a 65 % s výučním listem. Z výsledků vyplývá, že mladým do 30 let jsou všechny uvedené situace častěji jedno, než je tomu v průměru v populaci 16–65 let. Rozdíly mezi věkovými kategoriemi 16–24 let a 25–30 let však nejsou nijak zásadní. O co se mladí zajímají v souvislosti s udržitelností? Většina mladých (37 %) se o téma udržitelnosti aktivně nezajímá, přesto se k nim některé informace k tématu občas dostanou a připadají jim zajímavé. 30 % se o téma trochu zajímavá a občas se o tomto tématu informují, pouze 6 % se pak zajímá aktivně. Naprostý nezájem o toto téma uvádí 26 % dotázaných. Jedná se o více než čtvrtinu, která se tématu vyhýbá. Podobné procento odpůrců je i mezi dospělými nad 31 let. O něco větší zájem o téma je patrný ve věkové kategorii 25–20 let oproti 16–24. Vysokoškoláci se o téma více zajímají, rádi si k tématu něco přečtou nebo se podívají na reportáž (44 %) oproti lidem s výučním listem (23 %). Aktivní zájem však neprojevuje žádná vzdělanostní skupina. Překvapením může být, že aktivně se o udržitelnost zajímají mladí z vesnic než z velkých měst (9 % vs. 3 %). Z výsledků vyplývá, že největší zájem mladí jeví o téma nakládání s odpadem, třídění a recyklace, dále pak o nedostatek vody v Čechách. Menší zájem jeví v oblasti (ne)ekologické výroby, ne(etických) aspektů chovu zvířat a práce lidí. V této oblasti se rozdíly mezi muži a ženami ukázaly jako zásadní. Muži obecně jeví o jednotlivá témata menší zájem. Muži se méně než ženy zajímají o ekologické obaly a možnost nákupu zboží bez obalu (33 % vs. 23 %), o klimatické změny (27 % vs. 20 %), (ne)ekologické postupy při výrobě zboží, pěstování potravin (33 % vs. 26 %), (ne)etické aspekty chovu a využívání zvířat (34 % vs. 20 %) i (ne)etické aspekty práce s lidmi (35 % vs. 28 %). Obecně se dá konstatovat, že finančně spokojenější lidé se o uvedená témata udržitelnosti zajímají více v porovnání s těmi, kteří jsou se svou finanční situací nespokojeni. Týká s to například nakládání s odpadem, třídění a recyklace (72 % vs. 60), ekologických obalů, možnosti nákupu zboží bez obalu (59 % vs. 48 %) a otázky nakládání s vodou, snižování spotřeby vody atd. (61 % vs. 50 %). Finančně nespokojení mladí se zároveň i méně zajímají o otázku nedostatku vody u nás (27 % oproti průměru 22 %) a (ne)ekologické postupy při výrobě zboží 38 % oproti bohatým 25 %. Uvedená témata často mladé lidi tolik nezajímají. Obzvlášť se to týká mladých do 24 let. Jak se mladí chovají v rámci udržitelnost? Pokud mladí dělají některé činnosti týkající se udržitelnosti, nejčastěji se snaží nakupovat bez obalu (31 %) nebo využívají sdílených dopravních prostředků (22 %). Naopak finančně přispívá jen 10 %. Ženy výrazně častěji než muži nakupují bez obalu (36 % vs. 27 %), dalším z uvedených aktivit se ale více nevěnují. Dobrovolnictví se více věnují mladí na vesnici, naopak je tomu u lidí z velkých měst (23 % vs. 14 %). Stejně je tomu i u využívání solární energie (17 % vs. 9 %). Naopak ve velkých městech mladí více využívají sdílené dopravní prostředky, které na vesnicích populární nejsou (28 % vs. 18 %). To logicky koresponduje i s možnostmi, které nabízí město a které vesnice. Město má lepší infrastrukturu veřejné dopravy, naopak na vesnici je převaha rodinných domků, které umožňují instalaci solárních panelů. V tomto ohledu tedy nemusí být klíčové, co mladí reálně preferují, ale co jim životní situace umožnuje. Ukazuje se, že je část mladých, kteří jsou spíše ochotni investovat do udržitelnějších produktů, druhá část se naopak snaží omezovat činnosti, které mohou negativně ovlivňovat životní prostředí. Například bio výrobky častěji kupují ženy než muži (35 % vs. 28 %). Stejně tak je tomu u farmářských výrobků (70 % vs. 61 %). Dům častěji izolují finančně velmi spokojení oproti nespokojeným (62 % vs. 44 %). Stejně tak jsou ochotni zaplatit více za výrobky šetrné k životnímu prostředí (62 % vs. 46 %). Častěji také kupují bio výrobky oproti průměru (39 % vs. 31 %). Jedná se o položky, do kterých je nutné investovat finanční zdroje – pokud jsou lidé v tíživé situaci, nebudou řešit bio výrobky, nebudou si moci izolovat byt či dům nebo řešit výrobky šetrné k životnímu prostředí. Co z toho vyplývá? - Mladí lidé se převážně domnívají, že Češi téma udržitelnost nijak výrazně neřeší. Kloní se k názoru, že téma spíše neřeší, nebo jen tak na půl (74 %). - Stav životního prostředí ovšem moc pozitivně nehodnotí. Výrazně větší problém ale vnímají u naší planety než v rámci České republiky. - Mladí se o téma udržitelnosti aktivně příliš nezajímají. Čtvrtina se mu dokonce cíleně vyhýbá. - Zároveň ale mladí souhlasí, že životní prostředí je podceňované téma, které by se mělo více řešit (59 %). Téměř polovina také uvádí, že problémy životního prostředí se jich přímo dotýkají. - Pokud se mladí zajímají o téma udržitelnosti, nejčastěji se jedná o nakládání s odpadem, třídění a recyklaci. - Mladí nahlížejí negativně na lidi, kteří pohazují odpadky na ulici nebo netřídí odpad. Naopak létání a časté ježdění autem jim často přijde normální. Svého pohodlí, jako je používání některých dopravních prostředků, se tedy vzdávat příliš nechtějí. - Pokud mladí nějak cíleně aplikují ekologické aktivity, nejčastěji používají výrobky jednorázové spotřeby opakovaně a hned je nevyhazují. Často také dávají přednost českým farmářským výrobkům nebo se více obléknou a tolik netopí. Zhruba třetina mladých také nakupuje bez obalu - Muži si častěji než ženy myslí, že stav naší planety i ČR je dobrý. Stejně tak jsou v otázkách životních prostředí méně proaktivní, nemají v plánu investovat svůj čas ani zdroje do podpory životního prostředí. Muži obecně o témata udržitelnost jeví menší zájem než ženy. Nemají ani pocit, že by se klimatické změně mělo věnovat tolik pozornosti, stejně tak vzdělávání a osvěty ohledně tématu. Muži méně často také nakupují bio výrobky a farmářské výrobky. Celkově projevují o oblast udržitelnosti menší zájem než ženy. - Finančně velmi spojení lidé se o témata životního prostředí zajímají více než ti, kteří jsou se svou situací nepokojeni. Ti se tématům naopak častěji vyhýbají a zároveň hodnotí stav životního prostředí za špatný. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Úrazy v organizacích mládeže URL: https://analyzy.crdm.cz/2504-2/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže dlouhodobě zprostředkovává pojištění na činnost organizací dětí a mládeže. V roce 2022 byla provedena statistika úrazů za uplynulé období z let 2018–2021. Jedná se o údaje 76 organizací. Dohromady bylo získáno 2523 odpovědí z šetření. Kdy k úrazům dochází N = 2517 (údaje uvedeny v %) Nejvíce úrazů se stalo během prázdnin, konkrétně v červenci. Jedná se také o období, kdy se koná největší množství letních táborů. Následující graf znázorňuje pokles počtu úrazů v průběhu let. Četnost úrazů klesla v letech 2020 a 2021 téměř na třetinu oproti rokům 2018 a 2019. S úbytkem úrazů souvisí okolnosti stávající pandemie, která omezila volnočasové vzdělávání a práci s mládeží. Letní tábory však probíhaly bez větších omezení. V roce 2021 je patrný pokles úrazů i na táborech, může tomu být ale i z důvodu, že některé organizace zatím neohlásily některé úrazy. Přestože pandemická opatření omezila volnočasové aktivity dětí a mládeže a zapříčinila větší nemotornost některých dětí, nevedlo to k zvýšenému počtu úrazů. N= 2346 (údaje uvedeny v absolutních číslech) Kde k úrazům dochází K táborům nejčastěji dochází na táborech a jiných akcích, jako jsou různé výjezdy a výpravy do přírody. Pouze 3 % úrazů se stanou při pravidelné činnosti. N = 1815 Převážná většina (87 %) úrazů se stane ve volné přírodě nebo na sportovišti. K desetině zranění dojde uvnitř budovy. N = 1752 Aktivity při úrazech Nejčastěji dochází k úrazům při hrách a sportovních činnostech. Řadí se mezi ně nejčastěji individuální i kolektivní sporty, běh nebo požární cvičení. Častými úrazy jsou například škobrtnutí při běhání, nehody při míčových sportech nebo při manipulaci s požárním vybavením. Dále se mezi sporty řadí i lyžování. Mezi úrazy při podpůrné činnosti patří například vaření, sekání dříví, nebo další rukodělné práce. Dochází u dětí i k ojedinělým úrazům, jako je vyražení zubu při žonglování, pád ze stoličky při práci v kuchyni, propadnutí skleněnou výplní dveří, poranění ruky při polštářové bitvě nebo uklouznutí po spacáku. Výsledky nepoukazují na to, že by při nějakých konkrétních aktivitách došlo k závažnějším úrazům než při jiných činnostech. N = 1642 Typy úrazů a léčba 97 % procent úrazů je vyléčeno maximálně do tří měsíců. Třetinu tvoří lehčí úrazy vyléčené do dvou týdnů a další třetina úrazy vyléčené do měsíce. Delší doba léčby, trvalé následky nebo úmrtí se týká 1 % případů. N = 2348 Doba léčení úrazů není nijak provázaná s činností, při které k nehodě došlo ani k místu a typu aktivity. Nedá se tedy říct, že by vážnější zranění vznikaly například ve volné přírodě, při závodění nebo na letních táborech. Vážné úrazy, které se léčí dlouho dobu, nebo mají trvalé následky nejsou ničím specifické. Jedná se spíše o náhodu, za kterou se žádný vzorec neskrývá. N = 2322 (údaje uvedeny v absolutních číslech) Mezi nejčastější úrazy patří zlomeniny (42 %) a další porušení kostí jako třeba odlomení a naražení. K dalším početným úrazům se řadí také vymknutí (22 %) a podvrtnutí nejčastěji kotníku. Následují tržené, sečné rány, natržení a chirurgicky ošetřené rány (17 %). Další typy zranění jsou už méně obvyklé – jde o různé pohmoždění, porušení měkkých tkání, otoky apod (7 %). K popáleninám dochází v 3 % případů. Nejedná se však o úrazy z aktivit typických pro hasiče, ale spíš během vaření v kuchyni. Úrazy mezi hasiči jsou v porovnání s ostatními organizacemi nejčastější, jedná si spíš o nárazy a pády. Poslední kategorii tvoří vypadlé a ulomené zuby (2 %). Sociodemografické údaje Úrazy se nejčastěji týkají dětí, pouze 14 % zranění se přihodí dospělým. Je však nutné brát v úvahu, že dospělých je na těchto akcích menší počet. Věkově se úrazy nejčastěji týkají teenagerů – dětem od 12 do 15 let. Úrazy postihují prakticky ve stejné míře muže i ženy. Výsledky neprokazují, že by se chlapci více vystavovali nebezpečí nebo byli nemotornější. N = 2476 V roce 2021 byly činnosti organizací mládeže ovlivněny vládními opatřeními proti pandemii podobně jako v roce 2020. Z výsledků tímto logicky vychází, že úrazů v souvislostí s pandemií covid-19 ubylo. Mezi nejčastějšími typy úrazů převládají zlomeniny a vymknutí. Většina úrazů není tolik závažná, jedná se spíše o lehčí zranění. Nejvíce úrazů se stane ve volné přírodě a na sportovištích, dochází k nim při táborových hrách, na závodech nebo při sportovních aktivitách. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Letní tábory 2021 URL: https://analyzy.crdm.cz/letni-tabory-2021/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže uskutečnila v roce 2021 šetření k letním táborům. Podobná šetření byla realizována i v předešlých letech. Do šetření byly zahrnuty údaje od 108 organizací (členské organizace ČRDM a krajských rad dětí a mládeže). Do šetření se zapojily i organizace, které nepatří mezi členy ČRDM a krajských rad dětí a mládeže, ale využívají pojištění přes ČRDM. Jedná se o 75 organizací. Dohromady bylo tedy získáno 2604 odpovědí z šetření. Šetření se zaměřují pouze na tábory pobytové. Realizace příměstských táborů v roce 2021 byla ovlivněna vyhlášenou dotační výzvou MŠMT „Letní kempy“, proto se ČRDM rozhodla příměstské tábory do letošního šetření nezahrnout. Délka táborů Průměrná délka táborů v roce 2021 činila 13 dní. Jedná se tak o drobné prodloužení oproti roku 2020, kdy byla průměrná délka tábora 10 dní. Termín konání táborů Většina táborů probíhá v průběhu července, nejvytíženějším týdnem je pak poslední červencový týden. Počet táborů Členské organizace ČRDM a členské organizace krajských rad mládeže v roce 2021 uspořádaly celkem 2482 letních táborů. Typy ubytování Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. Pro potřeby tohoto šetření jsme za „stan“ považovali podsadový stan, turistický stan, týpí apod. Důvodem je velká obliba klasických táborů na zelené louce, kde jsou účastníci typicky ubytování ve stanech. V předešlém roce tomu bylo podobně, přesto se procento stanových táborů ještě zvýšilo. Pokud účastníci tábora bydlí v budově (pro potřeby tohoto šetření jsme za budovu považovali chatky, chalupy, sruby a další budovy s pevnou střechou), pak se nejčastěji jedná o chatky. Část táborů kombinuje ubytování v budovách a stanech. Mezi typy ubytování „jiné“ se řadí tábory pod širákem, tedy bez střechy nad hlavou, ty se však vyskytují minimálně. N = 2394 Celkem 62 % respondentů uvedlo, že pro táboření využívají vlastní základu. Vlastními základnami jsou zde myšleny základny, tábořiště, objekty, které jsou je ve vlastnictví organizátora, nebo jeho hlavního spolku. Vlastní základnu využívá 62 % táborů. N = 1198 Zaměření tábora Drtivá většina táborů má všeobecné zaměření (82 %), jedná se o typické táborové aktivity spojené s pobytem v přírodě. Přesto bylo letos těchto táborů méně než v předešlém roce (XX %), pokles je zhruba o 13 %. Další zmiňovaná zaměření táborů jsou tábory turistické (4 %) a vodácké (2 %), které jsou typické přespáváním na různých místech spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Dále probíhají také tábory sportovní (3 %), do kterých řadíme různě sportovně zaměřené tábory, ať už je hlavním zaměřením táboru tanec, jízda na koních, bojový sport nebo cyklistika. Téměř desetina táborů je však zaměřena zcela jiným směrem. Jedná se o tábory jazykové, náboženské, s technickým zaměřením nebo také umělecké. Jejich četnost se oproti loňskému roku zvýšila o cca 6 %. Oblíbenost turistických i vodáckých táborů zůstává stejná. N = 2374 Mobilní telefony Výsledky šetření ukazují, že naprostá většina táborů vyžaduje alespoň částečné omezení využití mobilních telefonů účastníky během tábora. Největší procento pořadatelů je zakazuje zcela (49 %), jiní je dovolují pouze v předem vymezeném čase (40 %). Určité procento pořadatelů však tento údaj nesleduje. a některých táborech jsou mobilní telefony využívány cíleně v rámci programu a to skrze mobilní aplikace (navigace, určování rostlin, mapové podklady, focení, natáčení videa apod.) Tyto aktivity se však netýkají volného času dětí, ale přímo konkrétního programu na táboře. V šetření jsme se zaměřili na využívání mobilů přímo pro osobní účely. Mobilní telefony jsou nejčastěji povoleny na táborech se speciálním zaměřením. Technických táborů, u kterých jsme předpokládali zvýšené využívání elektronických zařízení, bylo ve vzorku jen minimum. Přesto nemůžeme tvrdit, že na těchto táborech by byly mobily volně používány, omezení se týká i jich. Tábory, které poskytují ubytování v budovách dovolují používání mobilních telefonů častěji. Ve volném čase ho může používat 21 % dětí a 46 % alespoň částečně. Zcela zakázané je má 33 % dětí, což je oproti průměru všech táborů o 16 % méně. Je tomu tak především z menší dostupnosti elektřiny a větší orientace na přírodu. Cena tábora Průměrná cena tábora na den byla v roce 2021 227 Kč . Jedná se tedy o průměrnou částku 3178 Kč za 2týdenní tábor (14 dnů). Došlo k lehkému snížení ceny oproti předešlému roku, kdy byla průměrná cena stanovena na 260 Kč. Z výsledků není patrné, že by některé typy zaměření táborů byly výrazně cenově dražší než jiné. U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a také získaných dotací. Využití nějaké dotace na tábor uvádí 40 % pořadatelů. N = 2381 Účastníci táborů Tábory členských organizací ČRDM a členů krajských rad dětí a mládeže jsou pořádány nejčastěji pro širokou cílovou skupinu účastníků od 5 do 14 let a dále pak pro starší účastníky, kteří jsou již mnohdy pomocnými vedoucími (instruktory, praktikanty, rádci) od 15 do dovršení 18 let. Prakticky všichni pořadatelé mají většinou na svých táborech své členy, které doplňují i dětmi a mládeží z řad veřejnosti, tedy nečlenů. V případě personální kapacity pak pořádají i tábory zaměřené čistě na nečlenské účastníky, kde se zaměřují převážně na mladší děti. Počty účastníků Celkový počet účastníků na táborech v roce 2021 byl 90 051 osob. Průměrný počet účastníků na jednom táboře byl v tomto roce 35. Průměrně 30 účastníků tábora je ve věku do 14 let a více než polovina účastníků (51 %) je zároveň členem pořádající organizace. Počet vedoucích Cca 5 účastníků se na průměrném táboře řadí mezi vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží a dalších 5 mezi další obslužný personál. V roce 2021 se táborů účastnilo celkem 11964 pracovníků s dětmi a mládeží a 11262 osob jako obslužný personál. Celkem se tak jednalo o 23226 dospělých. Za vedoucí pracovníky s dětmi a mládeží považujeme osoby, které se přímo podílí na práci s dětmi a mládeží např. připravují na táboře program (hlavní vedoucí letních táborů, oddíloví vedoucí, instruktoři apod.), mezi další obslužný personál pak řadíme kuchaře, hospodáře, zdravotníky, zásobovače apod. V některých případech osoby zastávají jak funkce obslužného personálu, tak i pracovníky s dětmi a mládeží, v takovém případě je osoba uvedena jako pracovník s dětmi a mládeží. Účastníci se specifickými potřebami Zhruba 1/3 táborů (36 %) má mezi svými účastníky i děti se specifickými potřebami. Jedná se především o sociálně-ekonomické znevýhodnění, fyzický handicap, či duševní poruchy (včetně ADHD, Aspergerova syndromu apod.). N = 1135 Tábory v krajích Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami pořadatelů zůstává Vysočina a Jihočeský kraj. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Praze, dále v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. V roce 2021 pokračuje trend menšího počtu zahraničních táborů – především z důvodu pandemie covid-19. N = 2359 Závěr V roce 2021 byly letní tábory ovlivněny vládními opatřeními proti pandemií podobně jako v roce 2020. I přesto proběhly tábory v obdobné míře jako předchozí roky. Během léta rovněž proběhla řada letních kempů, která byla financována dotací MŠMT „Letní kempy“. ČRDM pro rok 2021 nastavila nový způsob sběru dat k letním táborům v členských organizací, a to po jejich vzájemné domluvě, tento způsob použijeme v letech následujících. Případné odchylky v šetření mohou být rovněž způsobeny odlišným způsobem sběru dat, domníváme se však, že výsledky to ovlivnilo jen minimálně. Naopak cena tábora se drží ve zhruba stejné rovině, podobně je tomu i v rozložení pořádaných táborů v jednotlivých krajích. Zdroj náhledového obrázku z archivu projektu Hodnoty mladých: Katarína Škovierová --- ## Article: Kultura a volný čas mladých URL: https://analyzy.crdm.cz/kultura-a-volny-cas-mladych/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže v letech 2019–2021 realizovala projekt Hodnoty mladých, v rámci kterého bylo uskutečněno dotazníkové šetření o hodnotových orientacích a postojích mládeže ve věku 15–29 let v České republice a na Slovensku. Výzkum byl uskutečněn na 1508 českých a 1500 slovenských respondentech. Následující výstupy se věnují pouze české mládeži. Věnovali jsme se oblasti trávení volného času se zaměřením na kulturní a další volnočasové aktivity, jako je návštěva kulturních institucí, četba knih nebo návštěva kaváren a restaurací. Také jsme zjišťovali, jak se mládež aktivně věnuje kulturním a folklorním aktivitám. Z výzkumu vyplývá, že mezi nejčastější sledované volnočasové aktivity patří návštěva kaváren a hospod s rodinou či přáteli. Oblíbená je ale i četba knih. Vlastní zkušenost s provozováním kulturních aktivit dokládá více než třetina mladých (36 %). ( hodnoty v grafu jsou uvedeny v %) Mezi mladými je nejvíc populární chození do hospody, baru či kavárny s kamarády nebo rodinou. Alespoň jednou za měsíc tak učiní 78 % mladých lidí, 36 % vyrazí každý týden. Návštěva restaurace je už méně populární, alespoň jednou za měsíc vyrazí na večeři polovina mládeže (46 %). Značná část mladých se věnuje četbě knih, 17 % dokonce každý den. Návštěvy muzeí, galerií, koncertů vážné ani popové hudby už tolik atraktivní nejsou, přesto se těmto aktivitám věnuje alespoň jednou za čtvrt roku cca dvě pětiny mladých. Knihy čtou denně výrazně častěji ženy než muži (19 vs. 8 %). V žádných dalších aktivitách se od mužů ale neodlišují. Rozdíl je patrný i mezi věkovými kategoriemi, konkrétně v chození do hospody či kavárny. Na denní bázi navštěvuje tyto podniky 8 % lidí ve věku 15–19 let a pouze 3 % v kategorii 25–29 let. Výše dosaženého vzdělání se ukazuje být v zájmu o kulturu klíčová. Vysokoškoláci a lidé s maturitou častěji navštěvují divadla, koncerty i galerie a muzea. Výrazně častěji i čtou. Denně nebo alespoň jednou za týden se četbě věnuje 46 % mladých lidí s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Oproti tomu u lidí s výučním listem je tomu jen v 23 %. Praha nabízí více kulturních možností, s tím souvisí i častější návštěva mladých Pražanů galerií a muzeí nebo divadel oproti zbytku republiky. V dalších ohledech se jejich návyky neliší. Četba, návštěva kaváren, hospod a restaurací či koncertů je mezi mladými ve všech koutech země obdobně četná. Členové organizací mládeže se od mladých, kteří tuto zkušenost nemají v mnoha ohledech také odlišují. Výrazně častěji navštěvují popové, rockové nebo punkové koncerty, alespoň jednou za měsíc tak učiní 43 % členů oproti 16 % nečlenů. O něco více navštěvují divadla i muzea. Jsou také vášnivějšími čtenáři, denně čte knihy 23 % členů a jen 12 % nečlenů. Více než třetina mladých (36 %) má také vlastní zkušenost s kulturními a uměleckými aktivitami. Jedná se o různé pěvecké, taneční nebo divadelní soubory apod. Dalších 17 % se věnuje nebo věnovalo folklorním aktivitám. Častěji se těmto kulturním činnostem věnují členové organizací mládeže. Kulturní a umělecké činnosti jsou typičtější pro ženy, a to asi o 10 %. Neplatí to tak ale u folklorních aktivit. Tam jsou znatelné rozdíly pouze mezi Čechy a Moravou. Moravští mladí se jim věnují cca o 10 % častěji. (hodnoty v grafu uvedeny v %) Údaje z článku jsme poskytli i do databáze národních politik Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Na webu najdete další informace k ke kulturním aktivitám mládeže. Více online: [https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview](https://national-policies.eacea.ec.europa.eu/youthwiki/chapters/czech-republic/overview) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Bydlení mladých URL: https://analyzy.crdm.cz/bydleni-mladych/ Updated: 2025-09-22 Bydlení mladých Krize bydlení v České republice stále stoupá. Právě mladí lidé jsou touto situací významně zasaženi. Česká rada dětí a mládeže realizovala šetření na téma bydlení mezi mladými lidmi ve věku 16–30 let. Osamostatnění a hledání vlastního bydlení je často teprve čeká, nebo jsou zrovna v procesu uvažování nad tím, co dál. V rámci tématu bydlení mladých jsme zjišťovali, jak mladí lidé aktuálně bydlí a jaké mají vize do budoucna. Jsou se svou situací spokojeni? Mají nějaké obavy z nadcházejících let? Mladí Češi za své bydlení často vůbec neplatí, jedná se téměř o třetinu lidí ve věku 16–30 let. Další čtvrtina přispívá na společný nájem a pětina ho platí celý. V tomto ohledu je podstatné brát v úvahu konkrétní věk mladých lidí. Především v nejmladší věkové kategorii 16–20 let bydlí většina u rodičů (82 %), jedná se převážně o středoškoláky, kteří za bydlení obvykle neplatí. Ve věku 26–30 oproti tomu s rodiči žije jen 17 % lidí. Není zřejmě překvapením, že s přibývajícím věkem mladí za své bydlení platí častěji. Ve věku 16–20 let vůbec neplatí 67 %, v kategorii 21–25 let 23 % a mezi lidmi ve věku 26–30 se jedná o 12 %. Z výsledků vyplývá, že ženy o něco častěji než muži přispívají na společný nájem (27 vs. 20 %) nebo na společnou hypotéku (8 vs. 2 %). Muži naopak častěji splácejí celou hypotéku (9 vs. 3 %) nebo přispívají na bydlení rodičům (16 vs. 9 %). Ve stejné míře pak muži i ženy platí za celý nájem, nebo bydlí zdarma. Důležitým údajem v souvislosti s bydlením je to, zda lidé sdílí domácnost s partnerem/kou. Mezi mladými 16–20 let bydlí v páru 10 % lidí, v kategorii 21–25 let je to 38 % mladých a u nejstarší věkové kategorie 26–30 let se jedná o 59 %. Z výsledků vyplývá, že 20 % mladých mužů i žen si platí za své bydlení samo, co se týče nájmu. Zároveň 9 % z celkového počtu mladých uvádí, že platí za nájem sami, a přitom s partnerem/kou sdílí domácnost. To znamená, že v populaci je téměř desetina mladých, kteří platí nájem za celý pár. (Pozn. Jedná se o procento v rámci celé populace mladých. Pro 9 % platí zároveň to, že platí sami za nájem i že sdílí domácnost s partnerem/kou. Přímo v kategorii lidí bydlících v páru je procento těch, kteří platí celý nájem, vyšší.) Častějším modelem pochopitelně bývá sdílné placení. Mladí z Prahy výrazně častěji oproti průměru přispívají na společný nájem (35 vs. 24 %), méně často také splácejí společnou hypotéku. Z výsledků vyplývá, že 85 % mladých je se svým bydlením spokojeno. Mohlo by se zdát, že výtky ke svému způsobu bydlení budou mít hlavně lidé, kteří žijí u rodičů nebo ve spolubydlení, ale není tomu tak. Lidé žijící v páru nebo samostatně jsou nespokojeni ve stejné míře. V každém případě 15 % mladých jejich bydlení skutečně nevyhovuje a vztahy v domácnosti jsou jedním z uváděných problémů. Jde právě o mladé, kteří stále bydlí s rodiči, a situace jim nadále nevyhovuje, nebo lidi ve spolubydlení, kteří si stěžují například na omezené soukromí. Další skupinu tvoří ti, kteří jsou nespokojeni se samotným bydlením. Nevyhovuje jim lokalita nebo stav či velikost nemovitosti, případně cena. Stejná míra spokojenosti s vlastním bydlením je jak v Praze, tak menších městech a obcích. Z výsledků vyplývá, že největší obavy mají mladí z toho, že jim kvůli placení bydlení nebudou zbývat peníze na nic dalšího (58 %). Velké znepokojení vychází i z nedostatku volných bytů na trhu (54 %) a jejich špatné kvality (53 %). Téměř polovina mladých má také strach, že vůbec nebude mít na bydlení peníze a nezvládne platit nájem nebo hypotéku. 41 % mladých má také obavy, že jim banka úvěr ani neposkytne. Strach z budoucího bydlení a zvládání finanční situace je mezi mladými značný. Ukazuje se, že pokud mladí mají pochybnosti o svém bydlení, mají často obavy ze všech nabízených položek, na které jsme se ptali. U většiny položek deklarují o něco menší znepokojení muži než ženy. Muži častěji berou v potaz nutnost stěhování se kvůli práci. Zajímavým zjištěním je, že Pražané nemají větší obavy, přestože právě v Praze je situace s bydlením nejkritičtější. Ptali jsme se respondentů i na to, zda mají v souvislosti s bydlením nějaké další obavy. Jedním ze zmiňovaných důvodů je ztráta jejich aktuálního zaměstnání, v případě, že se odstěhují. Nejčastěji jsou však důvody spojovány s financemi. Téměř třetina mladých si v následujících třech letech plánuje pořídit hypotéku, polovina tuto vizi nemá a čtvrtina zatím nemá v této otázce jasno. Muži a ženy jsou v tomto ohledu zajedno. S postupujícím věkem tento zájem stoupá. Ve věku 26–30 let plánuje hypotéku 40 % lidí, oproti tomu v kategorii 16–20 let pouze 12 %. Výrazně vyšší zájem je také zaznamenán v Praze, kde se na hypotéku chystá 38 % mladých lidí. Častěji se k ní kloní i vysokoškoláci, a to téměř polovina z nich. Hypotéku častěji plánují lidé, kteří již bydlí v páru (41 %), často ji zvažují ale i ti, kteří bydlí sami (29 %). O hypotéce moc neuvažují naopak lidé, kteří bydlí s rodiči nebo například ve spolubydlení. Vzít si hypotéku mezi mladými vyvolává velké obavy. Ti, kteří ji plánují v dohledné době uzavřít, deklarují vetší strach jak z obtížné finanční situace, tak špatné situace na trhu nemovitostí. Z výsledků šetření vyplývá, že situace s bydlením je v České republice mezi mladými vnímána problematicky. Panují mezi nimi značné obavy z nejisté budoucnosti a finanční tísně v důsledku vysokých cen bydlení. Přesto mají mladí zájem o vlastní bydlení a velká část z nich plánuje v dohledné době sjednání hypotéky. I přes nejisté vyhlídky je však většina mladých se svým aktuálním bydlením spokojená a značné výhrady ke své stávající situaci nemají. Státní fond podpory bydlení nabízí pro mladé program Vlastní bydlení. Je určen lidem do 40 let a poskytuje půjčku na koupi domu či bytu a na modernizaci bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí se mladým věnuje také v rámci Koncepci sociálního bydlení 2015–2025. Zaměřuje se na mladé do 26 let, kteří opouštějí ústavní péči nebo na žáky a studenty v souvislosti k internáty a kolejemi. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více k politice bydlení mladých naleznete v sekci sociálního začleňování na webu Youthwiki - online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki). Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Změny v chování dětí během pandemie covid-19 URL: https://analyzy.crdm.cz/zmeny-v-chovani-deti-behem-pandemie-covid-19/ Updated: 2025-09-22 Šetření bylo uskutečněno Českou radou dětí a mládeže na 321 respondentech formou ankety, nejedná se tedy o reprezentativní výzkum. Data byla sbírána na podzim 2021. Hodnoty jsou uvedeny v procentech. Průzkum se věnuje názorům táborových vedoucích. Zjišťovali jsme, jestli pozorují nějaké změny v chování u dětí před a během pandemie koronaviru. Zaměřili jsme se na zvýšení agrese a negativních myšlenek, na oblast sociální separace, problémy ve spolupráci s ostatními a změny v dynamice kolektivu. Dále také na četnější využívání elektronických komunikačních zařízení. Zvýšená negace světa a okolí je pozorována čtvrtinou vedoucích. Pokud mají děti černé myšlenky, často je u nich pozorovaná i větší agresivita, více se separují od kolektivu, mají problémy se spoluprací a taky se o něco častěji věnují elektronickým komunikačním nástrojům. Pětinou vedoucích je zmiňována větší agresivita dětí. Opět platí, že tento jev souvisí s černými myšlenkami, separací nebo sníženou schopností spolupráce s ostatními dětmi. Ve srovnání s ostatními sledovanými změnami v návycích vychází agresivita jako nejmenší problém, týká se nejnižšího počtu dětí. Až čtvrtina vedoucích u dětí sleduje zvýšenou potřebu samoty a sociální separace. 38 % vedoucích dokládá, že pozorují u dětí sníženou schopnost spolupráce. Výrazně se u těchto dětí zhoršila i kvalita kolektivu nebo skupinová dynamika. Téměř polovina dětí po pandemii četněji využívá elektronické komunikační nástroje. U další třetiny se stav nezměnil. I používání elektorniky souvisí s negativními jevy v chování, přesto ne v tak vysoké míře. Používání elektroniky vyplývá jako nejčastější problém ze sledovaných jevů, na základě tvrzení vedoucích se týká největšího počtu dětí. Nakonec jsme se zaměřili na táborové vedoucí, kteří pracují s dětmi dlouhodobě například v oddílech a mohou na změny nahlédnout v širším měřítku. Polovina vedoucích udává, že návyky v kolektivu se příliš nezměnily. Jedná se o podobné výsledky jako v hodnocení kvality kolektivu na táborech. Rozdíly mezi dětmi, se kterými vedoucí dlouhodobě pracují, a ostatními dětmi z táborů, se jasně neukazují. Zásadní změny v chování dětí zaznamenali dvě třetiny vedoucích. Nejčastěji byla uváděna snížená fyzička dětí. Jsou podle nich nemotornější i línější. Rozdíly v chování byly zmiňovány specificky v určitých věkových kategoriích. Některými však byly mladší děti uváděny jako ty, které situaci zvládají hůře, podle jiných jsou to naopak ti starší. Shoda na tom tedy nepanuje. Dál byly zmiňovány i problémy se soustředěností a psychikou. Naopak někteří pozorovali větší radost dětí z toho, že můžou být spolu. Z šetření vyplývá, že táboroví vedoucí mají s dětmi rozdílnou zkušenost ve srovnání s dobou před pandemií a po ní. Změny v chování jsou však znatelné. Pokud u dětí dochází k určitým negativním jevům, obvykle se jich projeví celá řada. Pozitivním výstupem však je, že některé děti si užívají tábory více a je patrné, že mají radost ze společně stráveného času. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki). Zdroj náhledového obrázku z archivu Hodnoty mladých: Filip Suchý --- ## Article: Tábory 2020 URL: https://analyzy.crdm.cz/2471-2/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže provedla v roce 2020 šetření k letním táborům. Stejné šetření bylo realizováno i v roce 2017 a 2019. Celkem byly do šetření o táborech zahrnuty informace od 88 členských organizací ČRDM a krajských rad dětí a mládeže které uvedly, že pořádají akce pro děti a mládež táborového typu. Zbylé členské organizace se tomuto typu volnočasových akcí nevěnují. K hodnocení byla dodána statistická data od jednotlivých organizací na základě žádostí po ukončení hlavního táborového období. Nicméně některé, zvláště pak větší organizace s pobočnými spolky, neměly k termínu uzavření sběru dat na konci roku 2020 veškerá data od svých nižších organizačních článků k dispozici. Vzhledem k nízkému početnímu úbytku táborů v roce 2020 a velkému úsilí pořadatelů se zajištěním zvýšených hygienických požadavků nebylo nutné zkracovat délky táborů. Průměrná délka tábora tedy zůstala nezměněna na 10 dnech , stejně jako v předešlém roce. Počty táborů V celkovém počtu 2633 táborů, který je jen nepatrně menší oproti 2654 táborům z předešlého roku, se zvýšil počet příměstských táborů z 44 v roce 2019 na 52 v tomto roce. Podle informací organizátorů se jednalo povětšinou o preventivní změnu typu tábora, aby se lépe vypořádali s novými a přísnějšími hygienickými podmínkami. Některé organizace se rozhodly měnící se podmínky vyřešit změnou typu ubytování tábora. Příměstské tábory jsou ale stále pořádány členskými organizacemi ČRDM jen velmi okrajově. Typy ubytování V letošním roce je patrný pokles ubytování v budovách způsobený mnohdy nejasnou situací poskytovatele ubytování (vládní omezení provozu, dočasné uzavření areálu, rekonstrukce areálu kvůli dočasnému omezení). Toto se týkalo hlavně případů pronájmu pro táborové ubytování komerčními subjekty. Mezi typy ubytování „jiné“ se řadí tábory pod širákem, tedy bez střechy nad hlavou. Největší počet táborů tradičně využívá pro ubytování účastníků stany. To potvrzuje stále velkou oblibu klasických táborů na zelené louce. Zaměření tábora Drtivá většina táborů má všeobecné zaměření (94,5%), tedy typické táborové aktivity spojené s pobytem v přírodě a jejím poznáváním. Dalšími jsou tábory turistické, které jsou typické přespáváním na různých místech spojené s poznávacími aktivitami na větším území. Tyto tábory mnohdy probíhají i na území dvou a více krajů. Vodácké tábory jsou tradičními zástupci táborů a mají společný znak přespávání na více místech s předešlou kategorií. V letošním roce bylo méně vodáckých táborů než v předešlém roce právě díky náročným hygienickým opatřením, které nebylo kolem řek snadné zajistit. Počty účastníků Celkový počet účastníků na táborech v roce 2020 klesl na 73 724 , oproti 84 928 v roce 2019. Dle informací od členských organizací bylo toto následkem úmyslného snížení počtu účastníků na táborech, aby bylo možné dodržet přísnější hygienické standardy. Průměrný počet účastníků na jednom táboře byl v tomto roce 28 , oproti 32 v loňském roce. Pořadatelé současně informovali, že zájem byl ze strany dětí a rodičů stejný nebo i vyšší než v předešlých letech a proto neměli problémy s naplněním kapacity pořádaných táborů. Mobilní telefony Možnost použití mobilních a chytrých telefonů na táborech je téměř polovinou táborů přímo zakázáno (43,6%), nebo na táboře omezeno. Další část táborů účastníkům nedoporučují jejich braní si s sebou a používání na táboře. Tuto skutečnost ale některé pořádající organizace vůbec nesledují. Naproti tomu některé tábory ale využívají cíleně mobilní telefony skrze jejich aplikace jako pomůcky na řešení různých úkolů, případně k naplňování cílů při různých specifických táborových aktivitách. Cena tábora Cena tábora se liší dle náročnosti konkrétního programu tábora. U vodáckých a uměleckých typů zaměření tábora bývá tradiční nejen kratší doba konání, ale také vyšší průměrná denní cena na účastníka. V celkovém průměru stoupla denní cena pro účastníka z loňských 240,-Kč na 260,-Kč a vrací se tak nad úroveň průměru z roku 2017, kdy činila 256,-Kč. U jednotlivých táborů je nutné vzít v úvahu velmi rozdílné možnosti každého pořadatele v závislosti na možnosti využití vlastní táborové základny a dále pak finančního zvýhodnění účastnického poplatku pro členy a dalších možností spojených s individuálním materiálním a finančním zázemím. Vlastní táborovou základnu využívá téměř 60% pořadatelů táborů. Zdroj náhledového obrázku z archivu projektu Hodnoty mladých: Filip Suchý --- ## Article: Nevěří druhým, nevěří politickým stranám… Poznejte blíže pohled mladých Čechů a Slováků na demokracii URL: https://analyzy.crdm.cz/neveri-druhym-neveri-politickym-stranam-poznejte-blize-pohled-mladych-cechu-a-slovaku-na-demokracii/ Updated: 2023-05-15 Drtivá většina mladých lidí z Česka (71 %) a ze Slovenska (78 %) si myslí, že demokracie je nejlepší politický systém pro jejich zemi. Jen zhruba polovina má však pocit, že rozumí tomu, jak funguje politika a společnost, přičemž nejméně zorientovány se cítí být mladé ženy a nejvíce členové mládežnických organizací. Základní principy demokracie jsou však vnímány jen částečně. Každý třetí mladý člověk v obou zemích považuje volby za plýtvání časem a osobní svobodu nadřazují i nad zdraví ostatních, to vše v atmosféře převládající nedůvěry v politické strany a vlastní okolí. Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu Hodnoty mladých, podpořeného z programu Erasmus +. Na začátku léta tohoto roku ho realizovala Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) a Rada mládeže Slovenska (RmS). Sběr kvantitativních dat probíhal od května do července 2020 na reprezentativních výběrech v Česku a na Slovensku. Celkem bylo dotazováno 3008 respondentů ve věku od 15 do 29 let (1508 v Česku a 1500 na Slovensku). Je to v českých poměrech velmi detailní pohled na tuto generaci. Sběr dat probíhal ze 2/3 online a z 1/3 naživo. V Česku sběr zajišťovala agentura KANTAR CZ a na Slovensku agentury FOCUS SK a 2Muse. V první veřejné prezentaci výsledků jsme se zaměřili na hodnoty související s nadcházejícím výročím Sametové revoluce , tedy jak mladí lidé hodnotí demokracii, jak důvěřují sobě navzájem nebo jakou mají důvěru vůči institucím, které je mají reprezentovat. Jak si váží demokracie ta generace, pro niž jejich rodiče a prarodiče vybojovali před lety svobodu? #### Důvěra v instituce demokratické společnosti „Havlovy děti“ mají velkou nedůvěru vůči politickým stranám. Mladí jsou velmi silně nespokojeni s tím, jak jsou politické strany a politici (ne)schopni řešit problémy, které považují za důležité. Nedůvěřuje jim shodně 62 % mladých Slováků a Čechů. Podle průzkumu nejvíce mladých lidí v Česku důvěřuje policii, soudům a NATO. Politické instituce si příliš důvěry nezískávají, s výjimkou místních a krajských samospráv. Zatímco důvěra ve vlády či parlamenty je mezi mladými lidmi z obou zkoumaných zemí podobná – a velmi nízká, tak např. mladí Češi důvěřují hlavě státu významně méně než Slováci (36 % v ČR proti 70 % v SR). Z mezinárodního pohledu mladí Češi více věří NATO, zatímco mladí Slováci mají větší důvěru v Evropskou unii. #### Mladí Češi a Slováci se bojí, že je chtějí druzí „podfouknout“… Mladí lidé v obou zemích jsou vůči svému okolí převážně nedůvěřiví. V Česku i na Slovensku je až 80 % mladých při styku s druhými lidmi opatrných a jen každý pátý mladý člověk si myslí, že většině lidí je možné důvěřovat. Ženy jsou v porovnání s muži opatrnější. Nejdůvěřivější jsou dvaceti- až čtyřiadvacetiletí na Slovensku (25 %), jejich důvěra v lidi kolem nich následně prudce klesá. V Česku zaznamenáváme vyšší důvěru pouze u mladých lidí aktivních v organizacích dětí a mládeže (na úrovni 27 %). „Osobní důvěra je u mladých lidí důležitým předpokladem pro zdravý a sebevědomý rozvoj celé osobnosti, stejně jako pro důvěru v demokracii a politické instituce. Ovlivňují ji jak nejbližší okolí a zkušenosti, tak celospolečenské klima. Od přelomu tisíciletí osobní důvěra mladých postupně narůstala a odrážela i relativně poklidný vývoj české společnosti. V současnosti se ale navrací na úroveň z konce 90. let. Mladí věřili více než starší i politickým stranám a dalším demokratickým institucím, nicméně poslední roky tyto pozitivní rozdíly smazávají,“ komentuje vývoj Jan Husák, analytik z České rady dětí a mládeže. Průzkum také ukazuje, že 4 z 10 mladých dávají vyšší preferenci vlastní svobodě na úkor práv a potřeb ostatních. I v současné situaci 42 % (ČR), resp. 44 % (SR) mladých lidí souhlasí s výrokem, že jejich osobní svoboda nemůže být omezena, i když tím může být ohroženo zdraví druhých. Jedná se o další indikátor narušené společenské solidarity a nepochopení jednoho ze základních principů demokratické společnosti – potřeby ochrany slabších a znevýhodněných. #### Mladí lidé jsou politicky slabí Mladí lidé na Slovensku si myslí, že jejich vliv v oblasti politiky je větší, než to pociťují vrstevníci v Česku. Dle indexu politické účinnosti si až čtvrtina (ČR) a pětina mladých (SR) však myslí, že nemá vůbec žádný vliv, neumí zformulovat své politické názory a nerozumí politice. Alarmující je i samotné zjištění, že více než polovina (58 % v SR a 65 % v ČR) má pocit, že rozhodně nebo spíše neumí nic ovlivnit, politice nerozumí a nemá názory, které je třeba vyslechnout. Nejméně zorientovány se cítí být mladé ženy a nejvíce členové organizací dětí a mládeže. „Nabízí se otázka, zdali politické názory, postoje a preference u mladých ve věku 15 až 17 let jsou relevantní, a zdali k tomu mají vlastně co říci. Ačkoliv ještě nemají volební právo, neznamená to, že se nemohou o politiku zajímat a mít na ni své názory. Hranice 18 let není zlomem uvědomění a utváření názorů na politiku a společnost, naopak, jedná se pouze o formální záležitost. Samozřejmě i starší často v těchto tématech tápou,“ upozorňuje analytička ČRDM Nela Andresová. „Působit pozitivně na postoje mladých k politice a demokracii vyžaduje velké úsilí a rozmanitý přístup k různým skupinám. Zkušenosti z práce s dětmi a mládeží v této oblasti, stejně jako zahraniční výzkumy potvrzují, že důležitý je především dobrý příklad, pozitivní zkušenosti s vlastní účastí ve společenských a politických procesech. Totéž platí o podpoře ze strany nejbližšího okolí, které v případě mladých velmi často znamená také prostředí škol. Jedině tak je možné postupně důvěru mladých v demokracii, její instituce a principy zvyšovat. Dle našich zjištění v organizacích dětí a mládeže se ukazuje, že prostředí, kde se mladí aktivně a průběžně zapojují do rozhodování o svých aktivitách, pomáhá formovat jejich pozitivní hodnoty a postoje k demokracii. Podobné postupy práce s dětmi by se tak mohly díky kvalitnímu občanskému vzdělávání více rozšířit i do vzdělávacího systému a do škol, aby se s nimi setkávala širší část mladé generace,“ uzavírá Jan Husák. Více informací v tiskové zprávě: https://crdm.cz/download/TZ/TZ-CRDM-hodnoty-mladych-17-listopad-2020.pdf Dalaší výstupy z projektu Hodnoty mladých naleznete v publikaci Hodnoty mladých: Porovnání hodnot a postojů Čechů a Slováků: https://crdm.cz/download/publikace/hodnoty-mladych-publikacia.pdf --- ## Article: Digitální detox mladých URL: https://analyzy.crdm.cz/digitalni-detox-mladych/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže v zimě 2020 realizovala dotazníkové šetření na téma závislosti mladých na digitálních technologií. Výzkum byl uskutečněn na 1005 respondentech. Zaměřovali jsme se na oblast frekvence využívání různých digitálních technologií, vliv internetu a digitálních technologií na návky, chování a pocity nebo na vnímání závislosti a na technologiích. Z výzkumu vyplývá, že většina mladých identifikuje problém přílišného využívání digitálních technologií jako významný. Polovina dokládá, že sama čelí v této oblasti výtkám, především ze stran rodičů. Téma se ukazuje mezi mladými jako zásadní, proto je klíčové sledovat jeho vývoj v čase. Nejoblíbenější digitální technologie mladých lidí Nejčastěji mladí lidé využívají chytrý telefon, konkrétně 94 %, 81 % používá notebook. Jedná se zároveň o zařízení, u kterých se mladí nejčastěji zamýšlejí, že by měli jejich užívání omezit. Nejstarší věková kategorie 25–29 let častěji sleduje televizi, poslouchá rádio a používá tablet. Je čas na digitální detox? Téměř 70 % mladých lidí se domnívá, že lidé v jejich okolí tráví příliš mnoho času s digitálními technologiemi a čas strávený na těchto zařízeních by měli omezit. Více než polovina lidí si to myslí především o svých kamarádech. Každý desátý však uvádí i rodiče. Problematika nadměrného využívání digitálních technologií se z této perspektivy nevyhýbá ani starším generacím. Přibližně 3/4 mladých lidí vadí, že se jim jejich okolí nevěnuje na úkor využívání digitálních technologií . Častěji tento stav vadí ženám a lidem nad 25 let. Mladí do 19 let dle analýz vycházejí jako ti, kteří si problém nadměrného využívání digitálních technologií uvědomují a považují ho za něco, co by se mělo řešit. Nevadí jim ale příliš, pokud jim někdo kvůli nim nevěnuje pozornost. To poukazuje na to, že jsou mladí s těmito technologiemi tak sžití, že toto chování považují za normální. 1/2 mladých lidí se domnívá, že nečelí žádné přehnané kritice za časté používání technologií. Pokud čelí kritice, je to nejčastěji ze strany jejich rodičů a dále ze strany jejich partnerů. Mezi partnery jsou poté výrazně častěji kritizovány ženy . 70 % mladých žijících na vesnici považuje lidi kolem sebe za závislé na internetu. To je podstatně více oproti Pražanům, kterých situaci takto vnímá 56 %. Mladí lidé z vesnických oblastí se ale naopak častěji snaží omezit čas strávený na internetu. Frekvence užívání digitálních technologií Cíleně se alespoň občas zamýšlí 70 % mladých lidí nad tím, že budou trávit volný čas bez smartphonu, notebooku nebo počítače. N ejčastěji se mladí lidé (necelá polovina) omezují v hraní počítačových her a využívání virtuální reality . Naopak nejméně omezují lidé chatovací aplikace. Ženy se ukazují být v omezování digitálních technologií důslednější – muži oproti ženám méně často omezují hraní počítačových her, virtuální realitu a sledování videí. Přibližně 1/3 mladých lidí si v posledním roce zrušila profil na minimálně jedné online službě nebo na určité sociální síti, kterou běžně využívala. 1/5 mladých lidí si zrušila účet na více sociálních sítích . Jak internet a DT ovlivňují návyky, chování a pocity Naprostá většina mladých považuje za samozřejmost nepoužívat digitální technologie tam, kde je to nevhodné – deklaruje to 8 z 10 respondentů. Typické je mezi mladými vyhledávání informací online. 2/3 uvádí, že pokud něco neví, raději si informace o dané problematice vyhledají online , než aby se zeptali svého okolí o radu nebo informaci. Jedná se o sdílený návyk mezi celou zkoumanou populací, nijak se neliší v rámci věkových podkategorií ani mezi muži a ženami. Mezi mladými jsou různé typy lidí podle toho, jaké pocity a chování v nich digitální technologie vyvolávají. Existuje skupina těch, kteří jsou významně ovlivněni tím, když nemají přístup k internetu – jsou nesví, cítí se vyloučeni, jako by jim něco unikalo. Strach z toho, že nám něco uniká, je běžně znám pod anglickou zkratkou jako FOMO (Fear of missing out). Mezi českými mladými lidmi má tyto pocity přes 40 % populace, zároveň je to také výrazně častější jev mezi nejmladší věkovou kategorií 15–19 let a častěji také u mužů. Kromě této skupiny jsou také ti, kteří se díky internetu věnují méně svým dřívějším zájmům a své koníčky přesouvají do online prostoru. Tam zároveň někdy vystupují anonymně. Muži uvádějí častěji kladné vazby na digitální technologie, zároveň ale i ty negativní. Když se podíváme na data plošně, muži vycházejí více závislí na digitálních technologiích než ženy. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Peníze za práci chtějí i mileniálové URL: https://analyzy.crdm.cz/penize-za-praci-chteji-i-milenialove/ Updated: 2025-09-22 Peníze za práci chtějí i mileniálové – avokádová revoluce se na pracovním trhu nekoná Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na zaměstnanost a pracovní preference mezi mladými lidmi. Počet respondentů v této věkové skupině je 1178, selektováni byly kvótním výběrem. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Pozornost byla v šetření věnována i tomu, v jakém sektoru mladí pracují, co je pro ně v práci důležité a jaké obavy a naděje jim začínající kariéra přináší. Mileniálové jsou skupinou mladých lidí ve věku 19–35 let, kteří dosáhli dospělosti po přelomu tisíciletí. Jak se ale ukazuje, nejedná se o homogenní skupinou lidí, naopak jsou mezi nimi velké rozdíly – v názorech, postojích i životním stylu. Současná individualizovaná společnost nabízí spoustu možností trávení volného času a hledání vlastní životní cesty. Mileniálové mají také bohatší možnosti volby kariérní cesty a způsobů, jak se prosadit oproti předchozí generaci. Patrný je zde vliv přechodu k demokracii a otevření hranic, které společně přispívají k větší liberalizaci společnosti a možnostem rozhodování. Následující graf se věnuje atraktivnosti zaměstnaneckých benefitů mezi mladými lidmi. Nejčastěji uváděnou položkou je flexibilní pracovní doba, což přímo odráží charakter současné společnosti zaměřené na individualizmus. Mladí nemají zájem o práci na směny a raději si svůj denní režim upravují podle sebe. Další hlavní položky jsou již tradiční stravenky nebo služební auto. N = 899 Dle výsledků šetření je dále patrné, že více než dvě třetiny studujících zároveň pracují – obvykle na dohodu o provedení práce. Po dokončení školy má cca polovina studentů v plánu jít do zaměstnání v České republice. Zajímavým zjištěním je, že téměř třetina studentů má po dokončení studií v plánu odjet do zahraničí – za dalším studiem, cestováním nebo za prací. Dobrovolnické práci se chce naopak věnovat pouze 1 % lidí – mezi nimi převládají ti, kteří mají zkušenost s členstvím v zájmových organizacích. N = 1178 Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obvykle menší obavy ze ztráty zaměstnání oproti lidem s výučním listem. Zároveň je patrné, že vysokoškoláci si na práci více váží nemateriálních hodnot. Peníze pro ně nejsou na práci to nejdůležitější, a stěžejní je pro ně vnitřní naplnění z vlastní odvedené práce. Vysokoškoláci chtějí rozmanitou, samostatnou práci a dobré vztahy na pracovišti. Právě v tomto pojetí je zřejmé horizontální členění v rámci jedné věkové kategorie. Výše vzdělání má vliv na hodnotové orientace v zaměstnání, což úzce souvisí právě s mileniálstvím. Typické znaky mileniálů jsou více patrné mezi těmi, kteří si výhody současné společnosti a trhu práce mohou dovolit – svoboda a možnost volby není samozřejmá pro kohokoliv, a odráží se od určitého životního standardu. Přesto, že se mileniálové ve svých postojích často liší, je nakonec pro všechny mladé důležité, aby za svou práci byli patřičně finančně ohodnoceni, a jejich osobní život pro ně bývá na prvním místě. Tím se příliš neliší ani od předchozích generací. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i oblasti zaměstnání, zaměstnanosti, podnikání a přechody na trh práce. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki) Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Tábory 2019 URL: https://analyzy.crdm.cz/tabory-2019/ Updated: 2023-07-26 Rodiče a tábory Tábory pro děti jsou v České republice často vyhledávanou letní aktivitou. Přesto se k nim někteří rodiče staví s obavami. Česká rada dětí a mládeže se proto v rámci reprezentativního šetření o letních táborech zaměřila na postoje rodičů k táborům. Počet respondentů v této věkové skupině je 1001, selektováni byly kvótním výběrem. Pozornost byla věnována tomu, jaké jak jsou rodiče spokojeni s organizací táborů a komunikací s organizátory. Zároveň bylo zjišťováno, proč někteří rodiče děti na tábor vůbec neposílají, v čem vidí negativa a překážky. Obecně jsou nejvyhledávanějším typem tábora pobytové v chatkách a budovách. Pokud dítě jede na více táborů během sezóny, dalším navštíveným je obvykle příměstský tábor. Průměrná délka pobytu je pak cca 9 dní, nejčastěji děti jezdí na jedno až dvoutýdenní tábory. N = 1122, počet táborů, kterých se děti rodičů účastnily v roce 2018 N = 857, rodiče, jejichž děti jezdí na letní tábory (již se účastnili nebo účast plánují) Pozitivní informací je, že dětem se podle rodičů na táborech líbí a užívají si je. Pouze 3 % rodičů uvádí, že děti byly nespokojené – obvykle s programovým zaměřením tábora. Je důležité podotknout, že tyto informace pramení od rodičů, které je mají zprostředkované od dětí, proto mohou být zjištění i zkreslená. Dle šetření však nebyla zaznamenána šikana na táborech nebo nějaké jiné závažné nedostatky s organizací a průběhem. Potěšující informací pro všechny organizátory může být také to, že rodiče jsou převážně spokojeni s informacemi ohledně tábora i s komunikací s organizátory. N = 857, rodiče, jejichž děti jezdí na letní tábory (již se účastnili nebo účast plánují) Přesto, že je zájem o tábory v České republice velký, některé děti na tábory vůbec nejezdí. Nejčastějšími důvody je nezájem samotného dítěte o účast na táboře nebo finanční problémy rodiny. Často uváděnou překážkou je ale i neznalost žádného důvěryhodného provozovatele letních táborů. Téměř třetina rodičů, kteří na tábor dítě neposílají, uvádí právě tento důvod. Ze zjištění je patrné, že mezi rodiči existuje informační propast v oblasti nabídky táborů. Důvodem neznalosti důvěryhodných provozovatelů může být nezapojení dětí do takových volnočasových aktivit, které zároveň pořádají i letní tábory, nebo to, že rodiče těchto dětí nemají žádné známé v podobné situaci, se kterými by mohli téma konzultovat. Pětina rodičů neposílající děti na letní tábory, protože má s nimi spíše negativní zkušenost ze svého mládí. N = 857, rodiče, jejichž děti jezdí na letní tábory (již se účastnili nebo účast plánují) Zajímalo nás také, jestli si tábor dítě vybírá samo, nebo jde spíše o rozhodnutí rodičů. U cca pětiny rodičů platí, že si tábor dítě vybírá zcela samo. Přibližně u 42 % rodičů dítě tábor samo navrhuje, ale rozhodnutí o účasti je společné. Více než čtvrtina rodičů poté děti motivuje, aby na tábor jely, ale rozhodnutí nechávají na nich. A jen desetina rodičů vybírá tábor za dítě (ať již oba rodiče - v 7 %, anebo jen jeden rodič ve 3 %h případů). Ohledně neúčasti na táborech platí, že ve většině případů dítě na tábor nejede právě proto, že samo nechce. To platí i pro rodiny, ve kterých by si rodiče přáli, aby se děti táborových aktivit účastnily. Dle očekávání rozhodují rodiče nejčastěji za děti ve věku 5 - 11 let. Motivovat své děti k účasti na táboru se nejvíce snaží rodiče dětí ve věku 5/6 let a 10/11 let, tedy v období před nástupem do první třídy a na druhý stupeň základní školy. Zhruba od 8 let dítěte začínají rodiče brát v potaz jeho názor a od 10 let se pak začínají děti zapojovat do rozhodování o výběru tábora. Se stoupajícím věkem dítěte pak rodiče přestávají rozhodovat a postupně se je ani nesnaží motivovat. Děti starší 15 let už o táboru obvykle rozhodují úplně samostatně. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Od prosince 2019 bude možné na Youthwiki nalézt samostatnou analýzu o stavu práce s mládeží v České republice a od ledna 2020 poté ve všech evropských státech. Letní tábory pro děti a mládež jsou výrazným českým specifikem při práci s mládeží. --- ## Article: Mladí si zvykají informace ověřovat, stále jim ale o důvěryhodnost u zpravodajství nejde URL: https://analyzy.crdm.cz/mladi-si-zvykaji-informace-overovat-stale-jim-ale-o-duveryhodnost-u-zpravodajstvi-nejde/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na mediální konzumaci mezi mladou generací. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Počet respondentů v této věkové skupině je 1178, selektováni byly kvótním výběrem. Pozornost byla věnována tomu, z jakých zdrojů mediální obsah sbírají a jak se v něm orientují. Specifika byla sledována především mezi věkovými skupinami 16–24 let a 25–30 let. Problematika mediální gramtonosti je v poslendních letech častým tématem nejen veřejného prostoru, ale i samotných médií. Agentura STEM/MARK realizovala se ve spolupráci Českou televizí šetření věnující se úrovni mediální gramotnosti napříč českou populací. Dle zjištění je patrné, že nejohroženější skupinou jsou v rámci mediální gramotnosti senioři, lidé s nižším vzděláním a časěji ženy oproti mužům. Nejhůře si Češi vedou v interpretaci mediálního obsahu a v povědomí o vlastnictví a kontrole médií. Lepší mediální gramotnost vykazují konzumenti veřejnoprávních médií a ti, kteří sbírají informace z více typů médií. N = 1178 Nejčastěji se mladí dozvídají novinky o aktuálním dění z internetového zpravodajství a ze sociálních sítí. Není překvapením, že nejméně obvyklým zdrojem informací jsou tištěné noviny a časopisy. Získávání informací ze sociálních sítí je také výrazně častější mezi mladší sledovanou věkovou kategorií, a to o plných 12 %. Ukazuje se také, že internetové zpravodajství je ve větší míře zdrojem novinek pro muže oproti ženám. Ty se oproti nim naopak signifikantně častěji dozvídají novinky z televize nebo od rodiny a partnerů. N = 1178 N = různé za každý zpravodajský server (vypočítáno podle toho, jestli zná výše uvedený zpravodajský server a považuje ho za důvěryhodný, základ šetření 1178) N = 752 Šetření se dále zaměřovalo na konkrétní sledovaná média v českém prostoru a na jejich důvěryhodnost. ČT24 sledují oproti zpravodajství na nova.cz a tn.cz častěji lidé mladší věkové kategorie a spíše muži než ženy. Podobné rozdíly jsou patrné i u televizního zpravodajství. Zprávy České televize sledují především mladší diváci a muži. Ukazuje se tedy, že starší diváci a ženy více tíhnou ke komerčním zdrojům zpravodajství a muži a mladší lidé naopak k veřejnoprávním. Stejné členění na komerční a veřejnoprávní stanice bylo odhaleno i mezi posluchači rádií. Zajímavým zjištěním je to, že nejdůvěryhodnějším zdrojem internetového zpravodajství je podle dotazovaných ČT24, paradoxně je ale až pátým nejčtenějším sledovaným médiem. Rozpory mezi důvěryhodností jsou patrné i v rámci televizního zpravodajství. Nejsledovanějšími jsou zprávy televize Nova, přitom zpravodajství nova.cz a tn.cz jsou hodnoceny jako jedny z nejméně důvěryhodných. N = 406 N = 260 Pozitivním faktem je, že o důvěryhodnost zdrojů informací se mladí lidé alespoň nějakým způsobem zajímají. Ukazuje se, že především mladší kategorie 16–24 let si zakládá na ověřování zdrojů. Jedná se o lidi, kteří s digitálními technologiemi již vyrůstali a jsou na ně odjakživa zvyklí. Naše data však nemohou odkrýt, nakolik jsou tito lidé v odhalování pravdivosti informací z médií skutečně úspěšní. Šetření společnosti STEM/MARK však upozorňuje na špatnou úroveň mediální gramotnosti v České republice napříč všemi generacemi. Podpora mediální gramotnosti a kritického myšlení je tedy zásadní výzvou do budoucna, a to nejen mezi mladými. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci jsou i nastavení politiky a vzdělávání k mediální gramotnosti. Více online: [https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki](https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki). https://www.stemmark.cz/medialni-gramotnost-je-v-cesku-nizka-pouze-ctvrtina-dospele-populace-v-ni-dosahuje-uspokojive-urovne/ Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Se zájmem o dění v zahraničí roste mezi mladými chuť se tam přestěhovat URL: https://analyzy.crdm.cz/se-zajmem-o-deni-v-zahranici-roste-mezi-mladymi-chut-se-tam-prestehovat-2/ Updated: 2025-09-22 Česká rada dětí a mládeže se v rámci reprezentativního šetření o životním stylu mladých lidí od 16 do 30 let zaměřila na zahraniční aktivity a postoje mladých lidí k EU. Počet respondentů v této věkové skupině je 1178, selektováni byly kvótním výběrem. Šetření bylo realizováno v rámci studie KANTAR Lifestyle 2018. Pozornost byla věnována i tomu, jaké mají mladí postoje k fungování EU a jak se o evropskou politiku zajímaví. Zároveň bylo šetřením zjišťováno, kterým zahraničním aktivitám se mladí věnují a jak spolu tyto oblasti souvisejí. Podle výzkumného šetření společnosti Globsec z roku 2018 zaujímají mladí Češi (18–34 let) nejskeptičtější postoje k EU v rámci z všech zemí Visegrádské čtyřky. Kritičtí jsou k instituci jako takové a pouze 43 % mladých Čechů by si přálo být i nadále členem EU. Přesto je v této generaci zaznamenán pozitivnější vztah k EU oproti celorepublikovému průměru. Z uvedené baterie otázek je patrné, že největší zájem mají lidé o cestování na vlastní pěst a účast na stážích a získávání praxe v zahraničí. Naopak nejméně oblíbené jsou Evropské sbory solidarity a Evropská dobrovolná služba, zároveň značná část mladých tyto aktivity ani nezná. Cestování na vlastní pěst je dnes již velmi rozšířené, a to obzvlášť mezi mladými Pražany. O život v zahraničí ale zájem příliš nemají. Výjimku v tomto ohledu představují lidé, kteří již v minulosti v zahraničí žili alespoň 3 měsíce. Mladí Češi se o dění v EU a evropskou politiku v drtivé většině nezajímají. Pokud však ano, výrazně častěji mají přehled vysokoškoláci oproti lidem s výučním listem, dále ti, kteří žili v zahraničí více než 3 měsíce, a také mladí lidé, kteří mají alespoň nějakou zkušenost s členstvím v zájmových organizacích. Nezájem o evropskou politiku je ale patrný i v celé populaci. Jedná se o „vzdálenou“ politiku, méně zprostředkovávanou médii i samotnými politiky. I účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá v České republice nejmenší. Mnohem lepší postoje K EU jsou patrné mezi těmi, kteří žili nějaký čas v zahraničí. Pozitivně se k EU staví Pražané, naopak lidé z malých obcí spíš negativně. Patrný je také rozdíl mezi vysokoškoláky, kteří jsou více proevropští, oproti absolventům učilišť. Toto členění v zásadě odráží charakter české společnosti a není významným specifikem pouze generace mladých lidí oproti jejich rodičům. Vliv života v zahraničí se ve vztahu k postojům k EU a zahraničním aktivitám mladých ukazuje být klíčový. Ti, kteří mají zkušenost s životem mimo Českou republiku, bývají otevřenější aktivitám EU a zajímají se o politiku v dalších evropských státech. Vyjet za hranice rodné země déle než na dovolenou se ukazuje jako zásadní faktor rozvoje zájmu o svět kolem nás. Skepse ohledně fungování EU jako instituce je však mezi mladými lidmi značná. Přesto platí, že čím více se mladí o zahraničí zajímají, tím více by chtěli žít i mimo Českou republiku. A to i přesto, že jsou se svými životy v Česku vlastně spokojení. Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Tématem analýz veřejných politik ve vztahu k mladé generaci je i oblast mládež a svět. Více online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki. https://www.globsec.org/wp-content/uploads/2018/02/GLOBSEC-Youth-Trends-How-Young-Central-Europeans-View-the-World.pdf Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Zobrazování sexuality a nahoty mladých online URL: https://analyzy.crdm.cz/zobrazovani-sexuality-a-nahoty-mladych-online/ Updated: 2025-09-22 Šetření na téma zobrazování sexuality a nahoty mladých na internetu bylo realizováno Českou radou dětí a mládeže v lednu 2020. Sběr dat byl uskutečněn na 1005 respondentech ve věku 15–29 let. Věnovali jsme se oblasti zobrazování nahoty na internetu, důvodům ke sdílení toho materiálu nebo negativním dopadům, které s sebou sdílení takových fotek na internetu nese. Zobrazování nahoty na internetu Pro přibližně 80 % mladých je zcela normální zobrazovat online své digitální záznamy ze života, ať již se jedná fotky či videa po sportovním výkonu z wellness, v plavkách nebo v luxusním oblečení. Byť v takovýchto případech se jedná o běžně zažívané situace, mohou i ony u populace vzbuzovat sexuální žádoucnost. Mladí do dvaceti let jsou v tomto ohledu mnohem otevřenější a s méně zábranami. Nicméně 63 % respondentů uvádí, že zobrazování nahoty a sexuality na internetu je pro ně naprosté tabu . 54 % mladých v zobrazování takových materiálů na internetu nevidí ani pověstné „zakázané ovoce“. Přibližně 60 % lidí, kteří si pořídili své sexy/nahé fotky , se za jejich zveřejnění na internetu nestydí. Zajímavým zjištěním je, že mladí věřící se v přístupu k nahotě na internetu neliší. Nebyly u nich zaznamenány žádné rozdíly v přístupu k sexualitě oproti těm, kteří se k žádné víře nehlásí. Nemají jiný přístup dokonce ani k věrnosti ve vztazích, sledují také ve stejné míře porno. Mladí věřící v České republice nejsou v tomto ohledu příliš konzervativní. Důvody pro sdílení Nejčastějším důvodem pro sdílení je, že se jedná o opravdu krásnou fotku , o kterou se chtějí podělit, případně chtějí provokovat či zaujmout někoho konkrétního. Další sadou důvodů je pomsta současnému nebo bývalému partnerovi či partnerce. Sociální tlak byl důvodem pouze u jednoho z deseti. Dívky a ženy jsou výrazně kritičtější v otázce sdílení vyzývavých fotek na internetu. Ukazuje se to především v hodnocení ostatních dívek a žen; jejich sdílený obsah na internetu hodnotí častěji negativně v porovnání s chlapci a muži. Mladí muži se vůči vyzývavým fotkám dívek nestaví tolik kriticky. Na rozdíl od vyzývavých fotek mužů. Mladí muži jsou naopak více kritičtí vůči decentnějším, ne příliš vyzývavým fotkám, které pro ně mohou být příliš zženštilé . Jsou to například fotky s líčením a v dámském oblečení. Tyto fotky jsou pravděpodobně vnímány jako ohrožující pro jejich vnímání mužství. Mladé ženy se naopak staví více negativně ke klučičím fotkám, obzvláště k těm, které mají silný erotický podtext, jako jsou tzv. dickpics (zobrazování přirození) apod. Pokud jsou mladí ochotní s někým sdílet své nahé fotky, většinou se jedná o jejich partnera nebo partnerku. Jsou to tedy lidé, ve které pravděpodobně mají důvěru a intimně s nimi žijí. Na svém přístupu k tomu nemít nahé fotky nebo videa vidí hlavně to, že jsou v bezpečí, mají hrdost a své soukromí pod kontrolou. Často ale také uvádějí, že k tomu jednoduše nemají potřebu. Tvrdí, že od svých vrstevníků se liší tím, že mají rozum, hrdost nebo soukromí, nebo že jsou normální . Někteří ale uvádějí, že jsou prostě zdrženlivější než někteří jejich vrstevníci. Jiní deklarují i to, že se neliší vlastně v ničem. Co se týče vnímání normality v souvislosti s posíláním vyzývavých fotek či videí přes internet, překvapením může být, že Pražané se ve svých odpovědích oproti lidem z menších měst a vesnic příliš neliší. O větší liberálnosti Pražanů se v tomto ohledu mluvit nedá. Negativní dopady sdílení sexy a nahých materiálů 8 z 10 respondentů uvedlo, že si své první nahé fotky pořídilo zcela dobrovolně. Pod tlakem, který jim byl nepříjemný, výhružkou, vydíráním či použitím násilí si tyto materiály pořídilo 8 % respondentů. Nepříjemný tlak byl vyvíjen především na mladé muže (9 %). Na mladé ženy byl zase mnohem častěji vyvíjen tlak, který jim však nebyl nepříjemný (14 %). 11 % respondentů uvažovalo nad sebevraždou poté, co uveřejnili své sexy nebo nahé fotky na internetu a ze strany kamarádů/kolegů byli za toto šikanováni. Pouze polovina z nich v tomto kontextu vyhledala nějakou pomoc. Z analýzy také vyplývá souvislost mezi prodáváním nahých fotek a šikanou, neslušnými návrhy, zhoršením vztahů s okolím, i přemýšlení nad sebevraždou. Obvykle se mezi dotyčnými spouští všechny tyto negativní dopady. S kým se o tom baví? Nejčastěji se o tématu zobrazování vlastní nahoty a sexuality online mladí baví se svými kamarády, a to takřka ve 2/3 případů. Naopak jen 1/4 se baví o tomto tématu s rodiči, sourozenci či učiteli. U mladších do 19 let však zaznamenáváme i pozitivnější trend při debatě na toto téma s učiteli, i tak se na toto téma bavili alespoň jednou jen v 1/3 případů. Nejméně je toto téma reflektováno s mladými v rámci volnočasových aktivit . Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Politická participace mladých v zemích V4 URL: https://analyzy.crdm.cz/politicka-participace-mladych-v-zemich-v4/ Updated: 2025-09-22 Výzkum na téma politické participace mladých v zemích V4 byl uskutečněn v roce 2017 ve spolupráci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. V těchto zemích proběhlo dotazníkové šetření o politických názorech mladých lidí ve věku 15 – 24 let. V České republice byl výzkum realizován pod záštitou České rady dětí a mládeže a zúčastnilo se ho 734 respondentů (v ostatních zemích byly počty respondentů obdobné). Výsledky byly srovnány napříč zapojenými státy. Výzkum se zaměřuje na několik klíčových oblastí, kterými jsou: - Sebereflexe mladých lidí - Zkušenosti s členstvím v organizacích mládeže - Využívání sociálních médií - Důvěra v instituce - Názory na fungování státu – politická orientace mládeže - Politická participace Sebereflexe mladých lidí Data ze šetření ukázala, že mladí Češi mají nejméně zkušeností s dlouhodobějším pobytem nebo životem v zahraničí. Tuto zkušenost má pouze 24 % mladých Čechů. Oproti mladým Slovákům, kde tuto zkušenost má takřka 40 % z nich, následovaní mladými lidmi z Maďarska (34 %) a Polska (28 %). Podobně odlišná jsou přesvědčení mladých lidí v otázce zakládání vlastní rodiny. Zatímco v Maďarsku jsou přesvědčeny dvě třetiny mladých (66 %) o tom, že založí vlastní rodiny dle svých představ, v Polsku tomuto věří “jen” 37 % mladých lidí. Podobné je to s otázkou, zdali budou mladí v následujících třech letech žít samostatně mimo domov s rodiči. Největšími pesimisty v této otázce jsou mladí Poláci, zatímco v České republice a na Slovensku jsou mladí v tomto ohledu spíše pozitivně naladěni. Mladí lidé ve věku 15 až 24 let cítí největší míru morální podpory ze strany svých rodin, přátel a partnerů. Dále následují školy a zaměstnání, v případě, že mladí studují či pracují. Názory se však liší na míru morální podpory ze strany dalších společenských skupin či osob. Signifikantní rozdíly byly identifikovány např. ve vnímání podpory ze strany místní komunity. Zatímco jen 8 % respondentů z České republiky hodnotilo podporu ze strany místní komunity jako vysokou, v Polsku to bylo takřka čtyřikrát více (34 %). Podpora ze strany církví je poté vnímána podobně. V České republice vnímá morální podporu církví 8 % mladých Čechů, v Polsku pak 22 %. Morální podpora ze strany státu, ve kterém mladí žijí, se zdá být samostatným tématem hodným další pozornosti. V Polsku hodnotilo vysokou míru morální podpory ze strany státu 14 % mladých respondentů, v České republice to bylo jen 7 % a na Slovensku a v Maďarsku 8 %. Odlišnosti v politické kultuře v jednotlivých zemích jsou reflektovány v odpovědích na otázky vnímaného vlivu na politické a veřejné dění, možnosti ovlivnit jednotlivé politické instituce a oblasti života mladých lidí. Mladí lidé ze všech zemí jsou „skeptičtí“ v otázce jejich politického vlivu. Většina z nich udává žádný nebo jen velmi malý vliv na politické dění. Nicméně vnímaný vliv se liší stát od státu. Největší skepse nebo také pocit bezmocnosti je u mladých Maďarů. A to v případě všech sledovaných institucí – přibližně tři čtvrtiny respondentů z Maďarska uvádějí, že nemají “žádný vliv”. Zkušenosti s členstvím v organizacích mládeže Přibližně jedna třetina mladých lidí ze zemí V4 má zkušenost se členstvím v organizacích dětí a mládeže jako Skauti, YMCA, Pionýr, Mládež Červeného kříže, Mladí dobrovolní hasiči a další. Na druhou stranu dvě třetiny mladých lidí takovou zkušenost nemají vůbec žádnou. Přibližně každý desátý mladý člověk ve věku 15 až 24 let se pravidelně dobrovolně angažuje. Nejvyšší míra pravidelného dobrovolnictví mládeže byla zaznamenána na Slovensku a v České republice (v obou případech po 11 %), následně v Maďarsku (10 %) and Polsku (6 %). Takřka 40 % mladých Čechů a 35 % mladých Slováků nemá žádnou zkušenost s dobrovolnictvím. Tyto poměry jsou nejnižší v rámci zemí V4. Využívání sociálních médií mladými lidmi Mladí lidé ze zemí V4 většinou tráví své dny na Facebooku a na YouTube. Web je také široce využíván na denní bázi, a to zejména za účelem vyhledávání informací a vyřizování e-mailů. Využívání masmédií mladými lidmi se liší stát od státu; šetření zaznamenalo odlišné četnosti využívání internetu a využívání různých sociálních médií. Facebook a YouTube: více než polovina mladých lidí stráví hodinu a více denně na Facebooku, zbytek mladých lidí udává nižší frekvenci denního využívání těchto médií. Nejméně jsou poté využívána média jako Twitter, Snapchat nebo Instagram. Zároveň vidíme odlišné styly a účely využívání sociálních sítí a médií v jednotlivých zemích. Výrazná většina mladých lidí ze všech zemí V4 udává, že sociální média využívá především pro chatování (komunikaci), následuje kontakt s přáteli a účely spojené se zájmovou činností. Ostatní účely jsou udávány s významně menší četností. Hlavními zdroji informací o politice, veřejném dění a aktivitách politických stran v jednotlivých zemích jsou sociální média a sítě a televize. To vyjádřila ve všech zemích polovina či více mladých respondentů. Podobně, stejně jako při četnosti využívání sociálních médií, nacházíme ale i rozdíly v jednotlivých zemích V4. Zájem o informace o politice a politických stranách je relativně stejně velký ve všech monitorovaných zemích – zájem vyjádřilo 11 % mladých respondentů z České republiky a Maďarska, 8 % poté ze Slovenska a Polska. Důvěra v instituce Odlišnosti v politické kultuře ve zkoumaných zemích jsou reflektovány také v hodnocení míry důvěry v politické a veřejné instituce a oblasti. Mladí lidé ve všech zemích jsou velmi kritičtí v oblasti důvěry. Hodnocení se však liší na individuální úrovni v závislosti na jednotlivých vládách, i na úrovni dalších institucí. Míra důvěry je odlišná také stát od státu. V případě místních samospráv, důvěra převažuje nad nedůvěrou: pro mladé z Česka a Polska je míra důvěry shodná na úrovni 65 %, o něco nižší je na Slovensku (57 %) a v případě Maďarska je dokonce na hranici důvěry a nedůvěry (51 % vs. 49 %). V případě regionů také dominuje důvěra nad nedůvěrou – s výjimkou Slovenska. Jen přibližně třetina mladých Slováků důvěřuje politickému vedení svých regionů. Důvěra v politické instituce na celostátní úrovni je značně odlišná v jednotlivých zemích. V případě České republiky převažuje nedůvěra nad důvěrou. U prezidenta je míra důvěry na úrovni 41 %, u parlamentu 36 % a vládě důvěřuje třetina respondentů (33% ). V případě Polska je důvěra v prezidenta prakticky vyvážená; nicméně jedna třetina důvěřuje vládě a o něco méně ještě parlamentu (27 %). V případě Maďarska je míra důvěry ve všechny tři tyto instituce nejnižší, a to jen kolem čtvrtiny mladé populace – nedůvěra tak výrazně převažuje. Necelá čtvrtina (24 %) mladých důvěřuje vládě, 25 % důvěřuje parlamentu a 26 % prezidentovi. Názory na fungování státu – politická orientace mládeže Mladí respondenti byli dotázáni na řadu výroků souvisejících s politickým hodnotami spojenými se „správným“ fungováním státu a společnosti. Na jednu stranu jsou mladí lidé zastánci „paternalistických hodnot“ a odpovědnosti státu ve vztahu ke svým občanům; na druhou stranu nejsou jednotní v kompetencích státu ve vztahu k hospodářství a míře zásahů státu do ekonomických procesů. Většina mladých ve všech zemích V4 věří, že „stát by měl garantovat práci pro každého, kdo o ni má zájem”. Nejvýznamněji s tímto souhlasili mladí respondenti ze Slovenska, nicméně ostatní státy, včetně České republiky, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti ve zkoumaném období, nejsou v tomto názoru pozadu. Mladí lidé také věří, že „stát by měl realizovat opatření na snižování nerovností ve výši příjmů mezi lidmi ”. V případě zásahů států do hospodářství se názory signifikantně liší v jednotlivých zemích. Přibližně polovina mladých lidí věří, že „čím méně stát zasahuje do hospodářství, tím lépe”. V České republice a v Maďarsku si to myslí více než polovina, na Slovensku a v Polsku potom o něco méně respondentů. Sympatie k „silné ruce státu“ byly většinou vyjadřovány na Slovensku, což potvrzovaly odpovědi na různé otázky spojené s vnímáním svobody. Například takřka polovina mladých lidí na Slovensku souhlasí s výrokem, že „cenzura filmů, časopisů či internetu je důležitá za účelem zachování morálních standardů ve společnosti”. V ostatních třech státech je poté podíl takových názorů spíše nižší. Politická participace V rámci šetření jsme se zeptali mladých lidí na jejich veřejnou/plitickou aktivitu v posledních 12 měsících, tedy přibližně v období července 2016 do června 2017. Nejvíce aktivními v tomto období se ukázali být mladí lidé z Polska a České republiky. Ze širokého spektra možných dotazovaných aktivit převažovaly diskuze a on-line aktivity. Diskuze na politická a veřejná témata převažují v nejbližším sociálním prostředí, např. mezi kamarády, s rodiči či partnery. Méně častěji byly uváděny v případě spojitosti se školami. On-line prostor představuje již běžný rámec pro realizaci aktivit spojených s politickým či společenským obsahem. Zjištění i z dalších výzkumů a šetření také potvrzují, že aktivity mladých lidí v on-line prostředí jsou spíše pasivní povahy. Jedná se o aktivity jako (pře)posílání e-mailů, sdílení on-line obsahů a odkazů, článků, hudby, videí, atd.., spojených s politickým a společenským obsahem (32 % respondentů v Polsku a 31 % v České republice). Přibližně čtvrtina mladých lidí v zemích V4 udává, že za posledních 12 měsíců se zapojili do dobrovolnictví nebo dobrovolnických aktivit. Například mezi mladými lidmi z Maďarska je to 29 %, z Polska pak 28 %. V České republice a na Slovensku byly reportované hodnoty nižší (23 % a 24 %). Postoje mladých lidí k politice, a participaci v ní, byly zkoumány v tomto šetření pomocí míry souhlasu s různými výroky k volbám a životu mladých lidí. Zklamání z politiky, široce rozšířené ve středoevropských zemích, je významně sdíleno i mezi mladými lidmi. Jasně to ilustruje např. míra souhlasu s výrokem “politici se ve skutečnosti o nás nezajímají” nebo „politika potřebuje nové tváře, nové lídry”; toto zklamání bylo na úrovni všech V4 zemí reportováno přibližně v 80 % případů. Přibližně tři čtvrtiny mladých lidí se domnívají, že “problémy mládeže jsou odlišné od problémů jiných generací”. Přibližně stejné hodnoty nacházíme také u odpovědí na otázku “co ovlivňuje můj život je nad rámec místní komunity, kde žiji“. Jen přibližně dvě třetiny mladých lidí, dle svých vyjádření, rozumí tomu jako společnost a politika fungují. Většina mladých lidí však věří, že “demokracie je nejlepší politický systém pro moji zemi”. Tomuto věří 79 % mladých Čechů, 73 % Poláků, 70 % Slováků a 69 % Maďarů. Zdroj náhledového obrázku: Pexels --- ## Article: Tábory 2016/2017 URL: https://analyzy.crdm.cz/tabory-2016-2017/ Updated: 2025-09-22 Tábory 2016/2017 Česká rada dětí a mládeže provedla na podzim roku 2016 a na jaře roku 2017 šetření ohledně letních táborů pro děti a mládež. Jeho cílem bylo zhodnotit data o realizovaných táborech v roce 2016 a učinit odhad trendu v pořádání táborů v roce 2017. Kromě základních statistických dat o táborech zkoumalo šetření také vybrané údaje o táborech, které aktuálně zajímají rodiče účastníků. „Za ideální stav považuji, pokud se dítě účastní tábora, který je vyvrcholením celoroční činnosti. Jede do přírody s kamarády, se kterými se vídá během celého roku při společně podnikaných aktivitách. Mohou tak navazovat na společně sdílené zážitky a na to, co se na schůzkách a výpravách naučili. Šetření i letos potvrdilo jasný trend. Jednoduché stanové tábory v přírodě jsou stále žádané a účastní se jich většina dětí. Nenechme se přesvědčit marketingovými sděleními, že děti je potřeba zaujmout moderní technikou nebo exotickými destinacemi. Parta kamarádů ve stanu u vody je stále v kurzu!“ konstatuje s radostí výsledky šetření Aleš Sedláček, předseda ČRDM. Okruh respondentů byl rozdělen do tří základních skupin dle typu pořadatele na: - Spolky - Dětské domy mládeže (DDM) a Střediska volného času (SVČ) - Komerční subjekty (CK, agentury, firmy) V rámci průzkum bylo osloveno celkem 131 spolků a 288 DDM a SVČ. Komerčních pořadatelů bylo osloveno 31 v kombinaci těch největších, středních i menších. Celkově tak šetřený vzorek zahrnuje údaje o 3.675 táborech, kterých se zúčastnilo 118.937 účastníků. Kvalifikovaným odhadem lze počet všech realizovaných táborů na našem území určit na 4.500 až 5.000 táborů. Zkoumaný vzorek tak představuje 70–80 % všech realizovaných táborů, což zajišťuje jeho vysokou reprezentativnost. Tábory jednotlivých typů pořadatelů se liší především v ceně. Cena je kalkulována na deset dní, což je také průměrná délka pořádaných táborů. Průměrná cena desetidenního tábora pořádaného spolkem dětí a mládeže je 2.557 Kč, DDM či SVČ je to 3.295 Kč a průměrná cena komerčního tábora činí 3.915 Kč. Celková průměrná cena všech táborů ve zkoumaném vzorku je 3.256 Kč. Nutno podotknout, že vyšší cena neznamená vždy nutně vyšší kvalitu, záleží na vstupních nákladech jednotlivých táborů. Ty zahrnují zejména náklady na odměnu vedoucím, které většinou nejsou nutné u spolků, neb je vedou dobrovolníci. Také záleží na zajištění programu, který bývá u komerčních táborů dražší, protože zahrnuje specifickou náplň – koně, počítače, kapely… Zároveň nelze říci, že tábor za 2.000 Kč není kvalitní, neboť je zaměřen na jiný typ zážitku (týpí, les, louka), který tedy nevyžaduje vysoké náklady na nájem, materiál, techniku, případně vedoucí, neboť na tomto typu táborů výrazně převažují dobrovolníci. Zdroj náhledového obrázku z archivu projektu Hodnoty mladých --- ## Page: Aktuality URL: https://analyzy.crdm.cz/aktuality/ Updated: 2023-07-31 Aktuality TÉMATA --- ## Page: Contact URL: https://analyzy.crdm.cz/contact/ Updated: 2020-10-21 PSYCHOLOGY & MENTAL HEALTH Curabitur aliquet quam id dui posuere blandit. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Quisque velit nisi, pretium ut lacinia in, elementum id. Learn more about us I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer faucibus aliquam blandit. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. --- ## Page: Hodnotové orientace URL: https://analyzy.crdm.cz/hodnotove-orientace/ Updated: 2023-06-26 Hodnotové orientace TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Home - Alternate 1 URL: https://analyzy.crdm.cz/home-alternate-1/ Updated: 2020-10-21 AVADA PSYCHOLOGY & MENTAL HEALTH Children are not things to be molded but are people to be unfolded. “Our wounds are often the openings into the best and most beautiful part of us.” Nulla porttitor accumsan tincidunt. Praesent sapien massa, convallis a pellentesque nec, egestas non nisi. Buy Avada now Happiness cannot be pursued; it must ensue. Happiness cannot be pursued; it must ensue. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Nulla porttitor accumsan tincidunt. Learn about our services Read all articles I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. Schedule appointment Velit tempor, aliquam vel mauris duis rhoncus maecenas Sed porttitor lectus nibh nulla quis. Vestibulum ante ipsum primis in faucibus orci luctus et ultrices posuere cubilia curae donec. Curabitur aliquet quam id dui posuere blandit. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur. Proin eget tortor risus. Cras ultricies ligula sed magna dictum porta donec rutrum. --- ## Page: Home - Alternate 2 URL: https://analyzy.crdm.cz/home-alternate-2/ Updated: 2020-10-23 AVADA PSYCHOLOGY & MENTAL HEALTH Children are not things to be molded but are people to be unfolded. Children are not things to be molded but are people to be unfolded. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Nulla porttitor accumsan tincidunt. Buy Avada now Learn about our services I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer faucibus aliquam blandit. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. Psychology & mental health Curabitur aliquet quam id dui posuere blandit. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem quisque velit nisi. Learn more about us Read all articles Schedule appointment Velit tempor, aliquam vel mauris duis rhoncus maecenas Sed porttitor lectus nibh nulla quis. Family therapy Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Buy Avada now Stress management Velit tempor, aliquam vel mauris duis rhoncus maecenas. Schedule a meeting --- ## Page: Kontakt URL: https://analyzy.crdm.cz/kontakt/ Updated: 2022-12-16 Kontakt Analytické sekce ČRDM se věnuje analýzám v oblasti mládeže. Vytváříme vlastní výzkumná šetření, ve kterých se ptáme na názory a postoje mladé generace. Zároveň pracujeme se sekundárními daty od jiných institucí. Mezi hlavní témata naší analytické práce patří letní tábory, politická participace, životní styl a volný čas, životní prostředí, studium a zaměstnanost, hodnotové orientace a tábory. [Nela Andresová](https://crdm.cz/medailonky/nela-andresova/) analytička +420 211 222 867 [nela.andresova@crdm.cz](mailto:nela.andresova@crdm.cz) Česká rada dětí a mládeže Senovážné náměstí 977/24 110 00 Praha 1 IČ: 68379439 DIČ: CZ68379439 --- ## Page: Mládež v datech URL: https://analyzy.crdm.cz/mladez-v-datech/ Updated: 2023-03-30 Mládež v datech Vzdělávání – formální, zájmové, neformální Počty žáků - Střediska volného času (Domy dětí a mládeže, Stanice zájmových činností) W3RhYmxlIGlkPTEgL10K Soutěže MŠMT W3RhYmxlIGlkPTMgL10K Počet žáků ZUŠ W3RhYmxlIGlkPTQgL10K Volný čas Počet přijatých účastníků pravidelné činnosti Středisek volného času W3RhYmxlIGlkPTUgL10K Střediska volného času - táborová a pobytová činnost W3RhYmxlIGlkPTYgL10K --- ## Page: O nás URL: https://analyzy.crdm.cz/o-nas/ Updated: 2022-11-07 I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Fusce nibh. Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Nulla accumsan, elit sit amet varius semper, nulla mauris mollis quam, tempor suscipit diam nulla vel leo. Cras elementum. Aliquam ante. Nulla est. Integer imperdiet lectus quis justo. Integer lacinia. Nullam justo enim, consectetuer nec, ullamcorper ac, vestibulum in, elit. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Etiam quis quam. Mauris tincidunt sem sed arcu. Fusce suscipit libero eget elit. Et harum quidem rerum facilis est et expedita distinctio. Aliquam in lorem sit amet leo accumsan lacinia. Duis sapien nunc, commodo et, interdum suscipit, sollicitudin et, dolor. Integer rutrum, orci vestibulum ullamcorper ultricies, lacus quam ultricies odio, vitae placerat pede sem sit amet enim. Mauris dictum facilisis augue. I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. --- ## Page: O nás backup URL: https://analyzy.crdm.cz/o-nas-backup/ Updated: 2022-11-07 analýzy črdm Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Aenean fermentum risus id tortor. Etiam ligula pede, sagittis quis, interdum ultricies, scelerisque eu. Fusce tellus odio, dapibus id fermentum quis, suscipit id erat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Maecenas aliquet accumsan leo. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat. Duis ante orci, molestie vitae vehicula venenatis, tincidunt ac pede. Donec iaculis gravida nulla. Maecenas lorem. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum, nisl ligula egestas nulla, et sollicitudin sem purus in lacus. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. In rutrum. Maecenas libero. Maecenas lorem. Fusce nibh. Nunc dapibus tortor vel mi dapibus sollicitudin. Phasellus rhoncus. Duis condimentum augue id magna semper rutrum. Praesent dapibus. Cum sociis natoque penatibus et magnis dis parturient montes, nascetur ridiculus mus. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Pellentesque habitant morbi tristique senectus et netus et malesuada fames ac turpis egestas. Mauris dolor felis, sagittis at, luctus sed, aliquam non, tellus. In enim a arcu imperdiet malesuada. Nunc auctor. Fusce aliquam vestibulum ipsum. Mauris suscipit, ligula sit amet pharetra semper, nibh ante cursus purus, vel sagittis velit mauris vel metus. Nam sed tellus id magna elementum tincidunt. Etiam sapien elit, consequat eget, tristique non, venenatis quis, ante. Proin in tellus sit amet nibh dignissim sagittis. Duis ante orci, molestie vitae vehicula venenatis, tincidunt ac pede. Vivamus porttitor turpis ac leo. Proin mattis lacinia justo. In enim a arcu imperdiet malesuada. Pellentesque arcu. Phasellus faucibus molestie nisl. Mauris dolor felis, sagittis at, luctus sed, aliquam non, tellus. Neque porro quisquam est, qui dolorem ipsum quia dolor sit amet, consectetur, adipisci velit, sed quia non numquam eius modi tempora incidunt ut labore et dolore magnam aliquam quaerat voluptatem. Mauris elementum mauris vitae tortor. Duis viverra diam non justo. Vivamus ac leo pretium faucibus. Class aptent taciti sociosqu ad litora torquent per conubia nostra, per inceptos hymenaeos. Fusce nibh. Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Nulla accumsan, elit sit amet varius semper, nulla mauris mollis quam, tempor suscipit diam nulla vel leo. Cras elementum. Aliquam ante. Nulla est. Integer imperdiet lectus quis justo. Integer lacinia. Nullam justo enim, consectetuer nec, ullamcorper ac, vestibulum in, elit. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Etiam quis quam. Mauris tincidunt sem sed arcu. Fusce suscipit libero eget elit. Et harum quidem rerum facilis est et expedita distinctio. Aliquam in lorem sit amet leo accumsan lacinia. Duis sapien nunc, commodo et, interdum suscipit, sollicitudin et, dolor. Integer rutrum, orci vestibulum ullamcorper ultricies, lacus quam ultricies odio, vitae placerat pede sem sit amet enim. Mauris dictum facilisis augue. Learn about our services --- ## Page: Ostatní URL: https://analyzy.crdm.cz/ostatni/ Updated: 2023-06-26 Ostatní TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Politická participace URL: https://analyzy.crdm.cz/politicka-participace/ Updated: 2023-06-26 Politická participace TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Resources URL: https://analyzy.crdm.cz/resources/ Updated: 2020-10-15 I have not failed. I have just found 10,000 things that do not work. Egestas egestas aliquam sit odio cum nunc vitae lobortis. Sit sit tristique sollicitudin nunc id id nulla duis. Donec amet mauris, volutpat bibendum auctor consectetur. Bibendum aliquam integer faucibus aliquam blandit. Donec tempor hac purus lacus libero, diam. Purus, pretium, viverra vitae, praesent fermentum, dictum augue. Faucibus molestie eget amet aliquet mi non fermentum hendrerit sed. --- ## Page: Services URL: https://analyzy.crdm.cz/services/ Updated: 2020-10-21 Family therapy Vivamus suscipit tortor eget felis porttitor volutpat. Nulla quis lorem ut libero malesuada feugiat. Learn about our services Stress management Curabitur aliquet quam id dui posuere blandit. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Schedule a meeting Psychology & mental health Curabitur aliquet quam id dui posuere blandit. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem quisque velit nisi. Learn more about us AVADA PSYCHOLOGY & MENTAL HEALTH Lectus a sagittis malesuada posuere tristique viverra. Happiness is the only thing that multiplies when you share it. Curabitur arcu erat, accumsan id imperdiet et, porttitor at sem. Nulla porttitor accumsan tincidunt. Learn about our services --- ## Page: Studium a zaměstnanost URL: https://analyzy.crdm.cz/studium-a-zamestnanost/ Updated: 2023-06-26 Studium a zaměstnanost TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Tábory URL: https://analyzy.crdm.cz/tabory/ Updated: 2023-06-26 Tábory TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Výzkumy ČRDM URL: https://analyzy.crdm.cz/vyzkumy-crdm/ Updated: 2023-06-14 Výzkumy ČRDM TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Životní prostředí URL: https://analyzy.crdm.cz/zivotni-prostredi/ Updated: 2023-06-26 Životní prostředí TÉMATA VÝZKUMY ČRDM --- ## Page: Životní styl a volný čas URL: https://analyzy.crdm.cz/zivotni-styl-a-volny-cas/ Updated: 2023-06-26 Životní styl a volný čas TÉMATA VÝZKUMY ČRDM