Česká rada dětí a mládeže společně s Radou mládeže Slovenska spouští projekt zaměřený na posílení mediální gramotnosti mladých lidí a prevenci jejich radikalizace. Dnešní online prostředí je plné rychle šířených informací a často i dezinformací, které mohou ovlivňovat názory a chování mladé generace. Cílem projektu je proto nejen zkoumat, co se na sociálních sítích děje a s jakým obsahem se mladí lidé na sítích setkávají.

V této části výzkumu představujeme obsahovou analýzu komentářů na sociálních sítích. Tato výzkumná aktivita pomáhá zmapovat, jak lidé diskutují na sociálních sítích, jaké postoje vyjadřují a jaké jsou vzorce jejich chování. Analyzovali komentáře u říjnových (1.–31. 10. 2024) facebookových příspěvků na profilech převážně zpravodajských portálů a čtyř představitelů vládních stran. Změřili jsme se na servery novinky.cz, ČT24, idnes.cz, Seznam Zprávy, tn.cz, deník.cz, DVTV, aktualne.cz a CNN Prima News. Mezi vybrané představitele vládních stran patří Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka, Vít Rakušan.

Na tomto místě představujeme, čeho se příspěvky uživatelů sociálních sítí týkají a jak prostřednictvím komentářů na sítích komunikují.

Jak jsou příspěvky laděny?

Komentáře pod příspěvky jsme rozdělili na negativní, pozitivní a neutrální, abychom zkoumali jejich sentiment.
Nejpočetnější skupinu tvoří komentáře negativní, které jsou nejčastěji politicky motivované. Často se dotýkají identity, zejména národní, a souvisejí s válkou na Ukrajině nebo sounáležitostí s EU. Objevují se v nich pojmy jako „národ“, „Čech“, „kolaborant“ či „protektorát“. Ze sociálních témat se nejvíce zmiňuje postavení žen. Přestože negativní komentáře převažují, vyloženě agresivních je jen minimum. Ty se zpravidla zaměřují na jiné diskutující a mají čistě útočný charakter, například: „copak prolhaný nácku, moc tě štveme, že si nás bereš do tlamy? Jen si zakvič 😏“.

Pozitivní komentáře bývají rovněž politicky zaměřené, případně tematicky nezařaditelné. Nejčastěji vyjadřují podporu konkrétním osobnostem (např. „Babiš – Hip Hip!!“).
Neutrální komentáře mají podobný charakter – bývají politicky orientované, nebo nelze jednoznačně určit jejich téma.

Čeho se komentáře na sociálních sítích nejčastěji týkají?

Komentáře jsme dále analyzovali podle tematického zaměření. Nejčastěji se vztahují k politickým, sociálním, kulturním a identitním otázkám. Vyloženě hoaxy či radikální příspěvky se ve zkoumaném vzorku objevovaly jen zřídka. Pokud se radikální příspěvky vyskytly, šlo většinou o politicky motivované a často agresivně laděné výroky, jejichž intenzita však obvykle nedosahovala extrémní úrovně.

1. Politická témata
Politicky motivované komentáře tvoří naprostou většinu analyzovaného vzorku, přičemž převládají ty negativně laděné. Nejčastěji kritizují českou politickou scénu, konkrétní osobnosti nebo ekonomickou situaci. Častými tématy jsou také Evropská unie, válka na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt. Okrajově se objevují i komentáře k environmentálním otázkám.

„Jen se potvrzuje můj názor na ANO ☹️“

„Z cizího krev neteče, je potřeba zemi zadlužit a přivést k bankrotu, díky jejich smyšlené a nesmyslné válce a hlavně podpořit zbrojařské firmy USA, která konflikt uměle rozdmýchává a zastrašuje jenom aby se mohlo v plném proudu zbrojit……“

Mezi agresivní komentáře byly zařazeny ty, kterou jsou nějakým způsobem nenávistné nebo útočné či vulgární. Většinou útočí na další komentující pod příspěvkem nebo na politické reprezentanty a instituce. Komentáře jsou někdy současně i identitní.

„Táhni do Prdele i z Ukrajinou“

„PK…..pička kompletna“

2. Sociální a kulturní témata

Sociální a kulturní témata se vztahují k homofobii, ženám, stáří, sexualitě, zdraví nebo vzhledu. Pozitivní komentář v této kategorii není zaznamenán žádný, všechny jsou neutrálně nebo negativně orientované.

„můj otec zemřel před týdnem v 69 letech. Tak to mám hezké vyhlídky. A až půjdou vnoučata k maturitě, tak já teprve do důchodu. Moje babička si nás užívala od 53 let na plno. Já jsem pracující babička a ještě dlouho budu. Já mám hezké vzpomínky na babičku a ty naše vnoučata akorát na pracující babičku, která nemá čas a honí peníze, aby vyžila.“

„No tady je vidět že posměšky jsou pro její zdraví lepší než jí tu obezitu falešně chválit a lhát jí že je krásná.“

3. Identita a příslušnost

Komentáře k identitě bývají často negativní či agresivní. Nejčastěji se vztahují k etnickým skupinám, národům nebo Evropské unii. Objevují se výrazy jako „dezoláti“, „okupanti“, „soudružka von der Leyen“, „islamističtí fanatici“, „islámští pedofilové“. Identitní komentáře mají zpravidla politický podtext. Negativně se vymezují vůči válce na Ukrajině – kritizují jak ruskou, tak ukrajinskou stranu, například odmítáním příchodu ukrajinských dětí do českých škol. Kritické jsou také vůči krokům Evropské unie.

„Jo amerika chraň nás panbu od všeho pro Českou zem nenormálního, vy co chcete psát nemistni kecy na mou osobu, tak předem vy máte dost já jsem ještě pořád normální, ne zblblej dobou, tak domne“

„Sk- evropa pouze geograficky…“

„no od vaší komunity to tvl.sedi vy okradete každého a všude ❤️“

Pozitivní komentář jsme zaznamenali pouze jeden, a to na podporu Ukrajiny.

„Ukrajina je suverénní stát. Ukrajinci dobrovolně bojují proti okupantům. Proč bychom my měli rozhodovat, zda se mohou, nebo nemohou bránit? “Já chci mír” je hezký, ale dokud se sami Ukrajinci chtějí bránit, je třeba jim pomáhat. “Chci mír!” je totální výkřik do tmy. Jako když přepadenému sousedovi nejen že nepomůžete, ale rozbijete mu mobil, aby se o pomoc nikomu nedovolal.“

V následujících měsících budeme prezentovat další výstupy projektu. Příště se podíváme na výsledky fokusních skupin s mladými lidmi, se kterými jsme si povídali o tématu radikalizace mládeže na sociálních sítích a zjišťovali, s čím se na sítích setkávají a v čem vidí problémy.

Pro analýzu dat byl využit nástroj TrollWall. Text vznikl v rámci projektu “Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže”

Zdroj náhledového obrázku: Pexels