Výzkum na téma politické participace mladých v zemích V4 byl uskutečněn v roce 2017 ve spolupráci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. V těchto zemích proběhlo dotazníkové šetření o politických názorech mladých lidí ve věku 15 – 24 let. V České republice byl výzkum realizován pod záštitou České rady dětí a mládeže a zúčastnilo se ho 734 respondentů (v ostatních zemích byly počty respondentů obdobné). Výsledky byly srovnány napříč zapojenými státy.
Výzkum se zaměřuje na několik klíčových oblastí, kterými jsou:
- Sebereflexe mladých lidí
- Zkušenosti s členstvím v organizacích mládeže
- Využívání sociálních médií
- Důvěra v instituce
- Názory na fungování státu – politická orientace mládeže
- Politická participace
Sebereflexe mladých lidí
Data ze šetření ukázala, že mladí Češi mají nejméně zkušeností s dlouhodobějším pobytem nebo životem v zahraničí. Tuto zkušenost má pouze 24 % mladých Čechů. Oproti mladým Slovákům, kde tuto zkušenost má takřka 40 % z nich, následovaní mladými lidmi z Maďarska (34 %) a Polska (28 %).
Podobně odlišná jsou přesvědčení mladých lidí v otázce zakládání vlastní rodiny. Zatímco v Maďarsku jsou přesvědčeny dvě třetiny mladých (66 %) o tom, že založí vlastní rodiny dle svých představ, v Polsku tomuto věří “jen” 37 % mladých lidí. Podobné je to s otázkou, zdali budou mladí v následujících třech letech žít samostatně mimo domov s rodiči. Největšími pesimisty v této otázce jsou mladí Poláci, zatímco v České republice a na Slovensku jsou mladí v tomto ohledu spíše pozitivně naladěni.
Mladí lidé ve věku 15 až 24 let cítí největší míru morální podpory ze strany svých rodin, přátel a partnerů. Dále následují školy a zaměstnání, v případě, že mladí studují či pracují. Názory se však liší na míru morální podpory ze strany dalších společenských skupin či osob. Signifikantní rozdíly byly identifikovány např. ve vnímání podpory ze strany místní komunity. Zatímco jen 8 % respondentů z České republiky hodnotilo podporu ze strany místní komunity jako vysokou, v Polsku to bylo takřka čtyřikrát více (34 %). Podpora ze strany církví je poté vnímána podobně. V České republice vnímá morální podporu církví 8 % mladých Čechů, v Polsku pak 22 %. Morální podpora ze strany státu, ve kterém mladí žijí, se zdá být samostatným tématem hodným další pozornosti. V Polsku hodnotilo vysokou míru morální podpory ze strany státu 14 % mladých respondentů, v České republice to bylo jen 7 % a na Slovensku a v Maďarsku 8 %. Odlišnosti v politické kultuře v jednotlivých zemích jsou reflektovány v odpovědích na otázky vnímaného vlivu na politické a veřejné dění, možnosti ovlivnit jednotlivé politické instituce a oblasti života mladých lidí. Mladí lidé ze všech zemí jsou „skeptičtí“ v otázce jejich politického vlivu. Většina z nich udává žádný nebo jen velmi malý vliv na politické dění. Nicméně vnímaný vliv se liší stát od státu. Největší skepse nebo také pocit bezmocnosti je u mladých Maďarů. A to v případě všech sledovaných institucí – přibližně tři čtvrtiny respondentů z Maďarska uvádějí, že nemají “žádný vliv”.
Zkušenosti s členstvím v organizacích mládeže
Přibližně jedna třetina mladých lidí ze zemí V4 má zkušenost se členstvím v organizacích dětí a mládeže jako Skauti, YMCA, Pionýr, Mládež Červeného kříže, Mladí dobrovolní hasiči a další. Na druhou stranu dvě třetiny mladých lidí takovou zkušenost nemají vůbec žádnou. Přibližně každý desátý mladý člověk ve věku 15 až 24 let se pravidelně dobrovolně angažuje. Nejvyšší míra pravidelného dobrovolnictví mládeže byla zaznamenána na Slovensku a v České republice (v obou případech po 11 %), následně v Maďarsku (10 %) and Polsku (6 %). Takřka 40 % mladých Čechů a 35 % mladých Slováků nemá žádnou zkušenost s dobrovolnictvím. Tyto poměry jsou nejnižší v rámci zemí V4.
Využívání sociálních médií mladými lidmi
Mladí lidé ze zemí V4 většinou tráví své dny na Facebooku a na YouTube. Web je také široce využíván na denní bázi, a to zejména za účelem vyhledávání informací a vyřizování e-mailů. Využívání masmédií mladými lidmi se liší stát od státu; šetření zaznamenalo odlišné četnosti využívání internetu a využívání různých sociálních médií. Facebook a YouTube: více než polovina mladých lidí stráví hodinu a více denně na Facebooku, zbytek mladých lidí udává nižší frekvenci denního využívání těchto médií. Nejméně jsou poté využívána média jako Twitter, Snapchat nebo Instagram. Zároveň vidíme odlišné styly a účely využívání sociálních sítí a médií v jednotlivých zemích. Výrazná většina mladých lidí ze všech zemí V4 udává, že sociální média využívá především pro chatování (komunikaci), následuje kontakt s přáteli a účely spojené se zájmovou činností. Ostatní účely jsou udávány s významně menší četností. Hlavními zdroji informací o politice, veřejném dění a aktivitách politických stran v jednotlivých zemích jsou sociální média a sítě a televize. To vyjádřila ve všech zemích polovina či více mladých respondentů. Podobně, stejně jako při četnosti využívání sociálních médií, nacházíme ale i rozdíly v jednotlivých zemích V4. Zájem o informace o politice a politických stranách je relativně stejně velký ve všech monitorovaných zemích – zájem vyjádřilo 11 % mladých respondentů z České republiky a Maďarska, 8 % poté ze Slovenska a Polska.
Důvěra v instituce
Odlišnosti v politické kultuře ve zkoumaných zemích jsou reflektovány také v hodnocení míry důvěry v politické a veřejné instituce a oblasti. Mladí lidé ve všech zemích jsou velmi kritičtí v oblasti důvěry. Hodnocení se však liší na individuální úrovni v závislosti na jednotlivých vládách, i na úrovni dalších institucí. Míra důvěry je odlišná také stát od státu. V případě místních samospráv, důvěra převažuje nad nedůvěrou: pro mladé z Česka a Polska je míra důvěry shodná na úrovni 65 %, o něco nižší je na Slovensku (57 %) a v případě Maďarska je dokonce na hranici důvěry a nedůvěry (51 % vs. 49 %). V případě regionů také dominuje důvěra nad nedůvěrou – s výjimkou Slovenska. Jen přibližně třetina mladých Slováků důvěřuje politickému vedení svých regionů. Důvěra v politické instituce na celostátní úrovni je značně odlišná v jednotlivých zemích. V případě České republiky převažuje nedůvěra nad důvěrou. U prezidenta je míra důvěry na úrovni 41 %, u parlamentu 36 % a vládě důvěřuje třetina respondentů (33% ). V případě Polska je důvěra v prezidenta prakticky vyvážená; nicméně jedna třetina důvěřuje vládě a o něco méně ještě parlamentu (27 %). V případě Maďarska je míra důvěry ve všechny tři tyto instituce nejnižší, a to jen kolem čtvrtiny mladé populace – nedůvěra tak výrazně převažuje. Necelá čtvrtina (24 %) mladých důvěřuje vládě, 25 % důvěřuje parlamentu a 26 % prezidentovi.
Názory na fungování státu – politická orientace mládeže
Mladí respondenti byli dotázáni na řadu výroků souvisejících s politickým hodnotami spojenými se „správným“ fungováním státu a společnosti. Na jednu stranu jsou mladí lidé zastánci „paternalistických hodnot“ a odpovědnosti státu ve vztahu ke svým občanům; na druhou stranu nejsou jednotní v kompetencích státu ve vztahu k hospodářství a míře zásahů státu do ekonomických procesů. Většina mladých ve všech zemích V4 věří, že „stát by měl garantovat práci pro každého, kdo o ni má zájem”. Nejvýznamněji s tímto souhlasili mladí respondenti ze Slovenska, nicméně ostatní státy, včetně České republiky, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti ve zkoumaném období, nejsou v tomto názoru pozadu. Mladí lidé také věří, že „stát by měl realizovat opatření na snižování nerovností ve výši příjmů mezi lidmi ”. V případě zásahů států do hospodářství se názory signifikantně liší v jednotlivých zemích. Přibližně polovina mladých lidí věří, že „čím méně stát zasahuje do hospodářství, tím lépe”. V České republice a v Maďarsku si to myslí více než polovina, na Slovensku a v Polsku potom o něco méně respondentů. Sympatie k „silné ruce státu“ byly většinou vyjadřovány na Slovensku, což potvrzovaly odpovědi na různé otázky spojené s vnímáním svobody. Například takřka polovina mladých lidí na Slovensku souhlasí s výrokem, že „cenzura filmů, časopisů či internetu je důležitá za účelem zachování morálních standardů ve společnosti”. V ostatních třech státech je poté podíl takových názorů spíše nižší.
Politická participace
V rámci šetření jsme se zeptali mladých lidí na jejich veřejnou/plitickou aktivitu v posledních 12 měsících, tedy přibližně v období července 2016 do června 2017. Nejvíce aktivními v tomto období se ukázali být mladí lidé z Polska a České republiky. Ze širokého spektra možných dotazovaných aktivit převažovaly diskuze a on-line aktivity. Diskuze na politická a veřejná témata převažují v nejbližším sociálním prostředí, např. mezi kamarády, s rodiči či partnery. Méně častěji byly uváděny v případě spojitosti se školami. On-line prostor představuje již běžný rámec pro realizaci aktivit spojených s politickým či společenským obsahem. Zjištění i z dalších výzkumů a šetření také potvrzují, že aktivity mladých lidí v on-line prostředí jsou spíše pasivní povahy. Jedná se o aktivity jako (pře)posílání e-mailů, sdílení on-line obsahů a odkazů, článků, hudby, videí, atd.., spojených s politickým a společenským obsahem (32 % respondentů v Polsku a 31 % v České republice). Přibližně čtvrtina mladých lidí v zemích V4 udává, že za posledních 12 měsíců se zapojili do dobrovolnictví nebo dobrovolnických aktivit. Například mezi mladými lidmi z Maďarska je to 29 %, z Polska pak 28 %. V České republice a na Slovensku byly reportované hodnoty nižší (23 % a 24 %). Postoje mladých lidí k politice, a participaci v ní, byly zkoumány v tomto šetření pomocí míry souhlasu s různými výroky k volbám a životu mladých lidí. Zklamání z politiky, široce rozšířené ve středoevropských zemích, je významně sdíleno i mezi mladými lidmi. Jasně to ilustruje např. míra souhlasu s výrokem “politici se ve skutečnosti o nás nezajímají” nebo „politika potřebuje nové tváře, nové lídry”; toto zklamání bylo na úrovni všech V4 zemí reportováno přibližně v 80 % případů. Přibližně tři čtvrtiny mladých lidí se domnívají, že “problémy mládeže jsou odlišné od problémů jiných generací”. Přibližně stejné hodnoty nacházíme také u odpovědí na otázku “co ovlivňuje můj život je nad rámec místní komunity, kde žiji“. Jen přibližně dvě třetiny mladých lidí, dle svých vyjádření, rozumí tomu jako společnost a politika fungují. Většina mladých lidí však věří, že “demokracie je nejlepší politický systém pro moji zemi”. Tomuto věří 79 % mladých Čechů, 73 % Poláků, 70 % Slováků a 69 % Maďarů.
