Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích.

V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech.

V této části se zaměřujeme na to, kdo z mladých může být náchylnější k radikálnímu chování a smýšlení.

 

Jak se mezi sebou mladí lidé liší?

V rámci výzkumu jsme se mladých lidí ptali na řadu témat – od toho, kde a jak žijí, zda studují nebo pracují, až po jejich pohled na společnost a vlastní chování. Zajímalo nás nejen to, jak mladí lidé přemýšlejí, ale také jaké mají postoje a jak by se mohli zachovat v různých situacích.

Na základě analýzy odpovědí se ukázalo, že mezi mladými lidmi můžeme rozlišit tři typické skupiny, které spojuje podobný způsob uvažování, životní situace i postoje – včetně vztahu k radikálnějším formám jednání.

Nejde o pevné škatulky, ale o typy postojů a životních zkušeností, které se mezi mladými lidmi objevují nejčastěji a mají k sobě blízko. Tyto tři skupiny se od sebe v řadě ohledů liší, zároveň ale platí, že vedle nich existují i tací, kteří se do žádného z těchto typů nevejdou zcela jednoznačně.

 

A jaké jsou tyto tři skupiny?

Prví skupinu tvoří převážně lidé s výučním listem, kteří pocházejí z rodin, ve kterých i rodiče mají nižší vzdělání. Bydlí na menších městech, mají nižší příjmy a už nestudují. Staví se kriticky k ekonomickému nastavení ve společnosti, vnímají více nespravedlnost kapitalismu ve srovnání s ostatními skupinami. Nejsou ale příliš vyhranění, spíše je pro ně typická ekonomická skepse. Oproti tomu témata rovnosti menšin, můžu a žen nebo představ o liberalismu a konzervatismu pro ně nejsou určující.

2. Hodnotově liberální

Ve druhé skupině nejdeme mladé středoškoláky, žijí často v Praze a rodiče mají vysokoškolský titul. Silně podporují práva žen, stejně tak i národnostních menšin. Důležité jsou pro ně právě liberální hodnoty a rovnost mezi lidmi – ne však ekonomická. Kulturní liberalismus a ekonomická kritika se u mladých automaticky nepojí.

3. Kulturně konzervativní

Třetí skupinu tvoři mladí lidé, kteří už mají po škole, aktivně pracují nebo podnikají. Mají často nadprůměrné příjmy, jedná se o ekonomicky zajištěnější část mladých oproti první představené skupině. Jsou zajištění a konzervativní v otázkách tradiční rodiny nebo Romské menšiny. Stejně jako pro druhou skupinu hodnotově liberálních se nestaví k ekonomické a systémové tematice nijak specificky.

 

Kdo je ohrožen radikalizací

Nabízí se otázka, které z jednotlivých skupin jsou náchylnější k radikálnímu chování. Proto jsme se zaměřili na jejich odpovědi týkající se postojů jako je šíření informací s cílem poškodit skupinu, kterou nemají rádi, pravidelný kontakt s lidmi odmítajícími demokracii a lidská práva, ochota zúčastnit se akcí, kde by mohlo dojít k fyzickému ublížení odpůrcům, sdílení zesměšňujících příspěvků, nebo finanční či pracovní podporu skupin, které jsou ochotné porušovat zákon, aby dosáhly svých cílů.

• Ukazuje se, že hodnotově liberální skupina se těmto formám jednání spíše vyhýbá a v tomto ohledu patří k nejméně angažovaným. Tato skupina působí jako nejvíce normativně ukotvená, s jasnou hranicí mezi legitimním politickým projevem a jednáním, které považuje za nepřijatelné.
• Naopak mladí lidé ze skupiny systémově kritických k podobnému chování inklinují častěji. Celkově jde o skupinu, která radikálnější formy jednání nejen připouští, ale často je považuje za legitimní součást politického projevu. Nevnímají je jako extrémní, nýbrž jako politicky běžné a přijatelné, a to nejen u sebe, ale i u ostatních.
• Kulturně konzervativní skupina se od obou předchozích liší především tím, že nevykazuje výrazné extrémy. Tuto skupinu lze popsat jako spíše opatrnou a zdrženlivou skupinu, která se radikálním formám jednání vyhýbá, ale zároveň je méně jednoznačně odmítá než hodnotově liberální.

 

 

Systémově kritickou skupinu tak lze označit za tu, která má k radikálnějším formám jednání blíže. Mimo to jsou například ochotni jít pro své názory za hranu, a mimo konkrétních kroků, které by mohli učinit, obecně legitimizují podobné chování. Zároveň je ale zajímavé, že si tito mladí lidé uvědomují možnost vlastní zranitelnosti vůči radikalizaci a připouštějí, že by se jich tento proces mohl někdy týkat. Hodnotově liberální studenti naproti tomu častěji věří, že se jich radikalizace osobně netýká.

Mezi oběma skupinami se tak rýsuje zřetelný rozdíl: zatímco hodnotově liberální se vyhýbají jednání namířenému proti druhým a sami sebe vnímají jako vůči radikalizaci spíše odolné, systémově kritičtí se radikálnějším projevům nebrání, ale zároveň otevřeně přiznávají, že i oni mohou být radikalizací ohroženi. I v tomto ohledu jsou kulturně konzervativní mladí lidé spíše zdrženlivý a opatrní: sice se nepovažují za snadno ovlivnitelné, ale zároveň svou zranitelnost zcela nevylučují.

 

Co z toho vyplývá?

Na základě těchto dat je zřejmé, že systémově kritičtí mladí lidé mají k radikalizaci nejblíže. Zároveň je však důležité připomenout, že radikalizace není vždy náhlý nebo zjevný proces – často přichází plíživě a nečekaně a může zasáhnout i ty, kteří se považují za vůči ní imunní.

Pozornost bychom proto neměli věnovat pouze skupinám, u nichž je riziko patrné na první pohled, ale také mladým lidem, kteří se domnívají, že se jich tato problematika netýká. Právě nízká míra sebereflexe a pocit neohroženosti mohou paradoxně představovat faktor, který jejich zranitelnost vůči radikalizaci zvyšuje.

 

Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci České rady dětí a mládeže a Rady mládeže Slovenska. Projekt se zaměřuje na výzkum lepšího pochopení potřeb současných mladých lidí, kteří čelí rizikům hoaxů, dezinformací a radikalizačního obsahu v online prostředí.

Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže
Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI
Výběr respondentů: kvótní
Termín sběru dat: podzim 2025
Sběr data zajistila agentura Kantar CZ

Zdroj náhledového obrázku: Pexels