Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích.

V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech.

V této části analýzy se zaměřujeme především na to, kde se s radikálním obsahem na sítích setkávají a jak na něj reagují.

Zajímali jsme se o to, na jakých sítích se mladí lidé setkávají s radikálním nebo extrémním obsahem. Z výsledků analýzy je patrné, že se s tímto typem obsahu nejčastěji setkávají na Facebooku (42 %), síti X (37 %) nebo na Instagramu či TikToku (36 %), méně pak na YouTube, Redditu a Discordu.

 

S jakým obsahem se na sítích setkávají a jak na něj reagují

Mladí lidé mají osobní zkušenost s radikálním či extrémním obsahem na sociálních sítích – někdy se s ním setkalo 91 % mládeže. Téměř polovina respondentů se setkala s politickým extremismem (48 %), nenávistnými projevy vůči LGBT lidem (47 %), nenávistnými projevy vůči národnostním a etnickým menšinám (46 %) nebo s konspiračními teoriemi (46 %). Pouze 9 % respondentů uvedlo, že se s radikálním a extrémním obsahem vůbec nesetkalo.

Jak mladí lidé reagují, když se s takovým obsahem setkají? Téměř polovina ho prostě ignoruje (46 %). Pětina jej nahlásí správci (18 %). Jen každý desátý ale učiní nějaký další krok – například reaguje emotikonem, zapojí se do diskuze, přepošle obsah blízké osobě nebo si podobný obsah skryje. Pouze 3 % tvrdí, že příspěvek přepošlou dál, protože je pro ně zajímavý nebo šokující.

Muži častěji příspěvek komentují a vyjadřují svůj názor, zatímco ženy spíše přeposílají příspěvek blízké osobě nebo o jeho obsahu diskutují s přáteli či rodinou mimo sociální sítě (rozdíl 4–6 %). Mladí lidé ve věku 16–20 let se k takovému obsahu staví nejvíce pasivně a častěji než jejich starší vrstevníci nereagují vůbec nijak. Jen 3 % tvrdí, že posílají radikální nebo extrémní obsahy dál.

 

Radikalismus mezi kamarády a v blízkém okolí

22 % mladých říká, že jim někdy byla poslána soukromá zpráva s radikálním nebo extrémním obsahem.

Pokud však mladí lidé takovou zprávu dostanou, třetina se snaží diskutovat (34 %) a vysvětlit svůj pohled na věc. Dalších 29 % odpoví, že s obsahem nesouhlasí, a čtvrtina zprávu jednoduše ignoruje (24 %). Jen každý desátý zprávu či konverzaci smaže, svěří se s ní přátelům či rodině mimo sociální sítě nebo ji přepošle správci či administrátorovi sítě. 6 % respondentů zprávu přepošle dál, protože je pro ně zajímavá nebo šokující. Výrazně častěji se za svůj názor postaví ženy a vyjádří, že s obsahem nesouhlasí (45 % vs. 15 %).

Tímto způsobem reagují, protože chtějí vyjádřit svůj názor nebo nesouhlas (37 %), upozornit na nevhodný či nebezpečný obsah (30 %) a čtvrtina z nich nechce zůstat pasivní (25 %). Další uvádějí potřebu zasáhnout nebo chránit ostatní (21 %). Jiní chtějí obsah pouze sdílet s blízkými a popovídat si o něm nebo se zasmát (16 %), někteří pociťují bezmoc a nevědí, co jiného udělat (12 %), nebo reagují impulzivně (11 %). 7 % uvádí strach zapojit se jinak.

17 % mladých tvrdí, že zná někoho, kdo se přes sociální sítě radikalizoval.

36 % mladých lidí přestalo komunikovat s někým, koho považují za radikalizovaného, zatímco 19 % říká, že o této změně spolu začali otevřeně mluvit. U 37 % respondentů se vztah formálně nezměnil, jsou však nyní obezřetnější. Pouze 8 % uvádí, že jejich vztah zůstal zcela beze změny.

30 % mladých lidí se domnívá, že by mohli být na sociálních sítích ovlivněni radikálními nebo extremistickými názory. Oproti tomu u ostatních má tento pocit 69 % dotázaných – přestože mezi vrstevníky tuto hrozbu silně vnímají, sami se cítí být méně ohroženi.

Větší reflexi mají v tomto ohledu muži než ženy (33 % vs. 27 %) a také mladí s výučním listem oproti vysokoškolákům. Výrazně častěji reflektují, že by se sami mohli stát obětí radikalizace (38 % vs. 26 %).

 

Co z toho vyplývá?

Devět z deseti mladých lidí se někdy setkalo s radikálním či extremistickým obsahem na sociálních sítích – nejčastěji na Facebooku, Instagramu, TikToku a síti X. Tematicky se tento problematický obsah týká především politiky, LGBT lidí, národnostních či etnických menšin a konspiračních teorií. Zhruba polovina mládeže na takový obsah nijak nereaguje. Pokud však zprávu s tímto obsahem obdrží v soukromé zprávě od kamarádů či známých, ignoruje ji pouze čtvrtina.

Celá pětina mladých má zkušenost s tím, že jim někdo blízký poslal online zprávu s radikálním či extremistickým obsahem. Přibližně třetina mladých se v takových případech snaží diskutovat a vyjádřit nesouhlas. Dělají tak proto, že chtějí sdělit svůj názor, upozornit na nevhodnost nebo na nebezpečnost obsahu.

Skoro pětina mladých má ve svém okolí někoho, kdo se radikalizuje. Taková situace má zásadní sociální dopad i na individuální vztahy – většina mladých uvádí, že to jejich vztahy nějakým způsobem zasáhlo. Zajímavé je, do jaké míry se mladí lidé domnívají, že mládež obecně může podlehnout radikalizaci či extremismu, přestože sami sebe vnímá jako ohrožené méně než polovina z nich.

 

Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci České rady dětí a mládeže a Rady mládeže Slovenska. Projekt se zaměřuje na výzkum lepšího pochopení potřeb současných mladých lidí, kteří čelí rizikům hoaxů, dezinformací a radikalizačního obsahu v online prostředí.

Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže
Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI
Výběr respondentů: kvótní
Termín sběru dat: podzim 2025
Sběr data zajistila agentura Kantar CZ

Zdroj náhledového obrázku: Pexels