Online prostředí dnes patří mezi hlavní zdroje informací pro mladé lidi. Právě na sociálních sítích sledují dění kolem sebe, formují si názory a často zde také diskutují o společenských tématech. Zároveň jde ale o prostor, kde se velmi rychle šíří nepravdivý, zavádějící nebo polarizující obsah, který může ovlivňovat postoje i chování mladé generace. Česká rada dětí a mládeže se proto s Radou mládeže Slovenska proto realizuje projekt na téma mediální gramotnosti a zmírňování radikalizace na sociálních sítích.

V několika samostatných článcích představujeme výsledky reprezentativního šetření mezi mladými lidmi v České republice ve věku 16–30 let (N = 1000). Výzkum se zaměřil mimo jiné na to, jaké sociální sítě mladí využívají a k jakým účelům, jaké mají zkušenosti s radikálním či extremistickým obsahem, jaké postoje zaujímají k české společnosti a jaká preventivní opatření by v boji proti extremismu na sociálních sítích podporovali. Jednotlivým tématům se věnujeme postupně v samostatných analytických textech.

V této části analýzy se zaměřujeme především na to, jaké typy sociálních sítí mladí lidé používají a jakou důvěru přikládají obsahu, se kterým se na nich setkávají.

Sociální sítě využívají všichni mladí lidé (99 %) bez rozdílu.

Mladí využívají především Facebook, Instagram nebo YouTube – nikdy tyto sítě nepoužívá pouze 2–7 % mládeže. Některými jsou využívány skutečně ve velké míře – více než 3 hodiny denně na nich tráví 21–30 % mladých, přičemž právě Instagram zabírá nejvíce času. Velmi oblíbený je také TikTok, a to především mezi mladší generací.

U sociálních sítí jsou patrné rozdíly mezi uživateli. Například Facebook používají převážně starší uživatelé (26–30 let), zatímco ve věkové kategorii 16–20 let ho méně než jednou měsíčně nebo nikdy využívá 31 % dospívajících. Rozdíly jsou patrné i u jiných sítí – na Instagramu tráví denně více času především ženy, přesto i většina mužů je na něm každý den. Discord se ukazuje být hlavně sociální sítí mužů – 57 % žen ho nepoužívá vůbec nikdy, zatímco u mužů je takových pouze 29 %. Podobně je tomu v případě sítě X (64 % vs. 43 %) a Redditu (70 % vs. 43 %). TikTok je naopak dominantou žen – nikdy tuto aplikaci nevyužívá 45 % mužů a 33 % žen, přičemž ženy na něm tráví i více času během dne. Rozdíl je i generační – TikTok nikdy nevyužívá téměř polovina (49 %) lidí ve věku 26–30 let, oproti 30 % teenagerů ve věku 16–20 let.

A z jakých důvodů sítě často nebo velmi často využívají? Především kvůli kontaktu s přáteli (77 %), pro vlastní zájmy, hobby a inspiraci (65 %) nebo pro zábavu (64 %). Celkem 54 % je využívá pro získání aktualit a zpráv a 39 % na sledování influencerů nebo pro školu a práci. Influencery sledují spíše ženy než muži (46 % vs. 33 %), stejně tak využívají sítě častěji ke kontaktu s rodinou (83 % vs. 70 %).

V další části průzkumu jsme se ptali respondentů na tři influencery, které nejčastěji sledují. Jednalo se o otevřenou otázku, nedávali jsme žádné možnosti a zajímalo nás, kdo mladým lidem nejčastěji vyvstane na mysli. Mezi nejčastěji zmiňované patří Karel Kovář alias Kovy, který vede s drtivou převahou, zmiňuje ho každá desátý dotázaný. 20-30 mladých lidí si také vzpomnělo na tvůrce jako jsou Agraelus, Anna Šulcová, MenT, Stejk, Sugar Denny nebo Tary. Jedná se lifestyle nebo hráčské profily, například ale právě Kovy je významnou osobou, která se vyjadřuje k veřejnému a politickému dění, podobně také Sugar Denny spolupracovala s politiky z Pirátské strany ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2025.

A proč tyto influencery sledují? Jsou zábavní (45 %), inspirativní (42 %) a sdílejí zajímavé informace (40 %) nebo jsou jim názorově blízcí (32 %). Naopak pouze 16 % sleduje pro zajímavost ty, kteří mají názory odlišné.

 

Důvěřovat obsahu na sítích, nebo ne?

70 % mladých lidí důvěřuje tradičním médiím. Mladí ve věku 16–20 let jim důvěřují častěji (80 %) než skupina ve věku 26–30 let (61 %). Mladí lidé bez maturity jim důvěřují méně.

Obsahu na sociálních sítích důvěřuje 58 % mladých. Důvěřivější jsou především mladí ve věku 16–20 let oproti starším ve věku 26–30 let (65 % vs. 51 %).

Pokud mladí někde narazí na kontroverzní obsah, využívají různé způsoby ověřování – ať už hledání více informací na sociálních sítích, u zpravodajských médií, tak v odborných a vědeckých článcích, ale i u přátel nebo rodiny (53 %–71 %).

Motivaci k ověření informací mají hlavně v získání základního přehledu (32 %), z vlastní zvědavosti (29 %) a zájmu o hlubší přehled (25 %).

 

Co z toho vyplývá?

Mladí lidé využívají různé sociální sítě, nejvíce Instagram a YouTube, které jsou oblíbené i napříč generacemi. Sítě používají hlavně kvůli kontaktu s přáteli nebo jako hobby, pro zábavu. Mladí také ve velké míře sledují konkrétní influencery – v tomto ohledu mezi všemi dominuje Karel Kovář alias Kovy, který je mezi mladými nejčastěji zmiňován jako osobnost, kterou na sítích sledují.

Právě influenceři mohou být zdrojem nejen zábavy, ale i radikálního obsahu, který může ovlivňovat mládež. Mladí je sledují hlavně pro zábavu, inspiraci nebo kvůli pocitu názorové blízkosti. Riziko případné radikalizace tak spíše vychází z prostředí a osob, které jsou jim známé a zajímavé, než z neznámého prostředí.

Většina mladých také věří tradičním médiím (70 %) nebo obsahu na sítích (58 %), tvrdí však, že si tyto informace ověřují z jiných zdrojů. Jen 4 % nemají motivaci informace nijak ověřovat.

 

Výstup vznikl v rámci projektu Spolu pre zdravé médiá: Projekt na posilnenie gramotnosti a zmierňovanie radikalizácie mládeže, realizovaného ve spolupráci České rady dětí a mládeže a Rady mládeže Slovenska. Projekt se zaměřuje na výzkum lepšího pochopení potřeb současných mladých lidí, kteří čelí rizikům hoaxů, dezinformací a radikalizačního obsahu v online prostředí.

Analýzu realizovala Česká rada dětí a mládeže
Metoda sběru dat: Online dotazování CAWI
Výběr respondentů: kvótní
Termín sběru dat: podzim 2025
Sběr data zajistila agentura Kantar CZ

Zdroj náhledového obrázku: Pexels